Stránky

čtvrtek 28. července 2016

Každý máme kapku naděje

Je horké dopoledne a já vcházím do vnitrobloku jednoho starého činžáku na Letné. Je to jako byste vkročili do jiného světa. Za rozpálenou Prahou zavřete dveře a oči vám hýčká zeleno-zelená čerstvě posekaná tráva. Je tu božsky. Najednou se všechno zpomalí. Můj dech i čas na hodinkách. Kolem mě se mihne mladý klučina ve světle modré zástěře a já u něho lovím limonádu a višňový koláč. Prý tam v rohu u hortenzií bude chutnat nejlíp. Vedle dalších dvou milých postarších dam, které rozebírají, jak se daří jejich synům na studiích, tu jsem úplně sama. Přemýšlím, že dneska bude vedro a jestli zvonkohra na stromě zacinká, jen když kolemněkdo projde. Čekám na pana fotografa, Nikolku a rodiče. A těším se. Abyste tomu rozuměli, dneska fotím jednu z dvanácti fotek do kalendáře Kapky naděje. Je mi obrovskou ctí a vlastně mi tak trochu pořád nedochází, že vedle těch velkých jmen vybrali právě to moje

A to bych to nebyla já, abych vás do té dobré věci nezatáhla se mnou. 
 
Foto: Martin Vobořil

středa 27. července 2016

FRESH NEWS: Jak mě přepadnul pocit štěstí

Tak já nevím, jestli to bylo to ráno o samotě, dlouhé rozjímání, 18 minut přílivu štěstí po kávě, fakt, že mám dneska na sobě Johniho kraťasy, nebo, že mi Alexa popřála fajn den...

ale cestou na tramvaj mě zalila vlna štěstí a spokojenosti, že se mám vlastně sakra dobře, a že si za to tak trochu můžu sama. 



Tak na to myslete, až se vám bude sypat ten váš domek snů, jako tehdá mně. 

Ty Johniho kraťasy mi možná slušely :)), ale v hubu jsem našla, že jsem si zapomněla tyhle námořnický krásky, tak bylo jasno. Ty Johniho byly prý tak trochu hodóbožový, tak jsem to nechtěla riskovat.

A ještě jednu velkou radost jsem si dneska udělala. Objednala jsem eko nášup-nákup. Skočila jsem do toho po hlavě a koupila mýdlové ořechy na praní, pomerančovou esenci na výrobu nejlepšího čističe do domácnosti a KONEČNĚ! i znovupoužitelné síťovky na ovoce a zeleninu a říkám STOP! těm mikrotenovým.  Tak kdo do toho jde se mnou? 

Tipněte si, kolik mikrotenových sáčků spotřebuje průměrně jedna rodina za rok?

Vaše TerezaInOslo

pondělí 25. července 2016

Oslo - Lyngdal - Svendborg - Praha

Jsme doma! A jak já se po týdnu ve spacáku na zemi a jedné dvanáctihodinové noční jízdě prospané v pozici "klubko" v autobuse těšila na tu naší nafukovací matraci. 

Jsme po deseti dnech doma a já mám pocit, že jsme byli pryč aspoň několik měsíců. 

Norsko bylo parádní, odpočinkové, slané a plné vynikajícího jídla, Dánsko bylo náročné, ale neuvěřitelně jsme si myšlenkově odpočinuli. Týden na kempu národního teamu totiž řešíte úplně jiné problémy. Probouzíte se s opuchlýma očima, bolí vás každý sval na těle, po nocích vymýšlíte choreo, tvoříte playlisty na Spotify na rozcvičky a rytmické sekvence, kreslíte do programu formace, počítáte obtížnost sestav a dodáváte gymnastům odvahu, že na to mají. 

My už máme v práci padla, zavíráme počítače a vyrážíme na drink na Náplavku. A pak domůůů. Bože, já se tak těšim na to naše doma. Jenom my dva. Terasa. Dobrá večeře. A žádný pohyb. Aspoň pro dnešek.


A jestli jste se i vy vrátili z vaší dovolené a trochu s tím bojujete, můžete se začíst do jednoho s těch starších článků o tom, jak přežít návrat z dovolené TADY.

Nádherný podvečer. 
Vaše TerezaInOslo

úterý 19. července 2016

FRESH NEWS: Norské loudání a pár fotek k tomu

Usínáme v malinkatém dánském městečku jménem Hjørring. Jsme v rozkošném a snad jednom jediném hotelu široko daleko, ze kterého cítíte, kolik historie v sobě nesou jeho zdi. Procházíme se po úplně vymetených ulicích městečka. Je tu jen pár mladých klučinů, kteří loví Pokémony, či co. Našich pár dní odpočinku je tatam a dneska jsme z Norska přejeli trajektem do Dánska, kde od zítra začíná tréninkový kemp národního teamu, který spolu s Johnim trénujeme. 

Posílám vám ještě pár kouzelných okamžiků zachycených foťákem a usínám... teď... 



sobota 16. července 2016

FRESH NEWS: Norská snídaně u fjordů

A jakmile jsem dofotila, vítr zfouknul tu vázu čerstvě natrhaných květin, stůl byl politý a taky byla trochu zima. To jen, abyste si nemysleli, že je tu všechno dokonalý. 

Dokonalost momentu je ve vás a v tom, jak si s tou neplechou poradíte. 
A to platí ve všem. Úplně ve všem.