Stránky

neděle 4. prosince 2016

Tak trochu jiný adventní kelandář

Miluju vánoční pohodu. Miluju křupavej sníh. Horkou čokoládu po procházce, kde vám mrznou uši. Miluju, když svíčky tančí do rytmu vašeho dechu a když se zakuckáte moučkovým cukrem, který právě zasněžil cukroví. Miluju vůni větviček, františků a prskavek a ještě nevychladlých perníčků. Miluju, když se vám v neděli odpoledne nikam nechce, protože jste zarochněný doma v dekách a koukáte na filmy. 

A miluju celý prosinec, kdy si ty vaše malé radůstky můžete užívat.



sobota 3. prosince 2016

Tereza In Cayman Islands

Pomalu připlouváme k azurové nádheře. Je to vždycky takové naše malé dobrodružství na balkóně, když vyhlížíme další destinaci. Na Kajmansostrovy jsme se těšili jako malí, protože je tam prý jeden z must-see výletů do Stingray city, kde jsou stovky rejnoků a vy s nimi můžete plavat a krmit je. Pamatuju si, jak mamí přijela plaváním s rejnoky naprosto unešená, když cestovali s tátou Polynésií. Jenže nám ten výlet pro nepřízeň počasí lodní společnost MSC zrušila

Tak jsme na suchu. Ale my si nějak poradíme.



čtvrtek 1. prosince 2016

Jak jsem se jednou odpoledne probudila v Tatrách

Nechávám se unášet vlakem do hor. Je skoro sedm ráno a jet lag se mnou zase zamával a nechal mě usnout až ve tři ráno. Jsem utahaná jak kotě, tak se choulim do mojí nejoblíbenější zimní bundy, na kterou se každej podzim tak těšim. Probudím se akorát tak na gulášovou polívku a najednou je všude bílo a v dálce už je vidím. 

Pyšné. Veliké. Milované Tatry.


pondělí 28. listopadu 2016

FRESH NEWS:První vánoční idylka

Krásný podvečer, ráno, odpoledne, 

jsme doma a je nám adventně. Příjezdy domů miluju. Dýchne na mě to naše, ten náš malinký rozkošný domov, kde se dějou velké věci. Měla jsem v plánu vám sepsat Kajmanské ostrovy, jenže mě přemohla lenost a cestovní únava. Přiznávám se bez mučení.Stihla jsem akorát tak na chvilku vyběhnout do centra a koupit světýlka a pár vánočních drobností, se kterýma jsem pak doma čarovala a kouzlila adventno. Johni mě zabalil do deky, objednali jsme naší oblíbenou asijskou a jen tak jsme byli. Plní všech těch zážitků, ošlehání oceánem a Johni se zlomeným nosem. To, když na Bahamách skákal salto na pláži a trefil něco betonového zakutáleného. My ale budeme říkat, že se pral se žralokem, tak pssssssst, jo? :)

Chtěla bych psát dál, ale neúprosně mi padají víčka, tak vám přeji krásný první advent 
a posílám malou inspiraci na vánoční zákoutí.


pátek 25. listopadu 2016

Tereza In Jamaica

Probouzím se a už už se nemůžu dočkat, až zase otevřu dveře na balkón. V hlavě mi zpívá Bob Marley, vedle něho pobíhá Usain Bolt a Kokosy na sněhu se koulujou a chechtaj opodál, protože se, dámy a pánové, právě pluje směr Jamajka. Budím Johniho letmou pusou, pak druhou, pak s ním cloumám ze strany na stranu, protože už ji vidím z dálky. Mám tu vždycky po ránu tak obrovský množství energie. To bude nejspíš tím vzduchem. Pevně doufám, že mi to vydrží až do Prahy. A taky doufám, že se nevzbudím v šest ráno a nepůjdu ještě celá rozespalá otevřít dveře na ten zasněžený balkón v Praze. Hehe :) 

Johni se mnou zas tak velké nadšení nesdílí, jenom mumlá, že se těší na ty vodopády. John Erik má totiž klasicky nastudované všechny destinace, a kdyby tu měli metro jako mají v NYC, hned by mě po něm prováděl, jakoby tam žil dvacet let.  Já toho o Jamajce věděla pramálo, ale byla to láska na první pohled. Hornatý ostrov plný stromů a palem, obklopený tyrkysem. Nádhera! Pokaždé, když připlouváme k další a další destinaci, představuju si, jak byli asi natěšení ti, co vůbec netušili, kam připlují. Ti, co třeba Jamajku neznali z Internetu, ale jen z vyprávění. Trochu jim možná závidím tu krásnou nevědomost. Někdy by bodla i nám, generaci přehlcené informacemi a možná i zbytečnými detaily. 

Někdy je totiž ten moment překvapení na celém tom cestování nejkrásnější.