Stránky

pátek 27. května 2016

Lidé umírají, ale ty nejkrásnější momenty tu budou vždy v našich srdcích

Doma. Plná vzpomínek a momentů a především pocitu vděčnosti, že můžu být součástí tak obrovské rodiny plné lásky. Sedíme v kostele, držím Johniho za ruku a v druhé ruce třímám potištěný papír, na kterém jsou slova norských písní. Venku je nádherně a do kostela prosvítá sluníčko. Kostel je ze dřeva a je na kopci v malém městečku Klepp, odkud pochází můj Johni. Hned u Kleppu je jiné malinké městečko Salte, odkud pochází jejich rodinné jméno. Je úplné ticho, občas jen vrzne stará dřevěná lavice. Sedíme mlčky dobrých patnáct minut. V tom se mladá paní boří do kláves pianina. Kostel zaplní vedle smutku i nádherné tóny, které hladí duši. Všichni se potichu nadechnou a trochu nesměle začínají zpívat.mám knedlík v krku. Johniho táta se na mě letmo pousměje a dodá mi odvahu na moji, za jiných situací tak oblíbenou, píseň: "Deg være ære, Herre over dødens makt". 

Držím slzy zuby nehty a mačkám Johnimu ruku.


pondělí 23. května 2016

FRESH NEWS z Paříže: Tak prý už mám věk vhodný na Disneyland

Miluju narozeniny a ty letošní byly zkrátka a dobře naprosto dokonalý. Děkuju! :)) My jsme teď v hotelu v Paříži, leje tu jak z konve a my se chystáme vypravit se do města na snídani. Tak jen velmi velmi rychle, co se o těch narozeninách vlastně událo. 
.
21.května 2016
Ráno přicházíme na mojí nejmilovanější Farmu na brunch a tam sedí Michal a Polly, strejda z Amériky, jak jsem ho dlouhou dobu přezdívala. Každý rok v Norsku mi bylo ohromně líto, že nemůžeme s Polly, která má narozeniny stejně jako já, slavit spolu. Tak konečně :) Usmívám se od ucha k uchu a jsem nejspokojenější pod sluncem. Dojíme brunch a jdeme se projít přes Letnou a plánujeme, jaký dneska bude program, když najednou vidím známé tváře, jak tam vysedávají na dekách. "Jééé, hele, to je Ivet", překvapivě řikám Johnimu. Ten na mě jenom mrkne s tím jeho potutelným úsměvem. Nádherný překvapení! :)))) Odpoledne pak už máme domluvené slavení všeh těch květnových narozenin s rodinou. Sluníme se na zahrádce, cpeme si břuchy a přetřásáme rodinné historky. A pak kolem sedmé sedáme do Liftaga a jedeme směr letiště - Paříž. 
.
O narozeninovém ránu jsem totiž dostala od Johniho 
obálku a jede se do Disneylandu :))
.


pátek 20. května 2016

Sama ve vinárně a kolotoč v mé hlavě

Zapadla jsem do neznámé vinárny někde v centru Prahy. Ani nevím, kde přesně jsem, nechala jsem se totiž unášet. Možná srdcem. Možná nohama. Posedávám tu a objednávám tyrolský talíř a dvě deci rosata. Připadám si tak nějak jinak. 

Tak ohromně moc mi to chybělo. 
Být sama se sebou. 



čtvrtek 19. května 2016

Jak jsme slavili národní den Norska a 8 věcí, které musíte jako správný Nor udělat 17. května

17. května je jeden z nejdůležitějších dnů pro Nory. 17. května 1814 přijalo Norsko norskou ústavu a všichni si tento den patřičně užívají. My jsme letos slavili poprvé v Praze a vydali se na průvod s Nory od Malostranského náměstí. Byla tam nádherná atmosféra, kupa mladých studentů a pár bunadů - tradičních norských krojů. A vám jsem chtěla připomenout článek o norských oslavách z minulého roku. Já už ted totiž utíkám na Kavčí Hory do pořadu Sama Doma a vy mě budete moc vidět za kolem jedné odpoledne živě.  

Budu na vás myslet. Jste to totiž vy, kteří mě tam dostali :) Děkuju!




středa 18. května 2016

John Erik má narozeniny a tak trochu se pokazilo, co mohlo

Lípnu mu pusu na tvář a hrabu se z peřin. Po špičkách scházím schody z ložnice. Úkol rána? Hlavně oslavence nevzbudit. Milujeme narozeniny a užíváme si je dosyta. A to doslova. V plánu je náš oblíbený narozeninový brunch. A co, že je normální pracovní den. Vstávám o hodinu dřív. Uzívaná nechávám rozehřát troubu na křupavou slaninku a ... pletu si knoflík na teplotu s knoflíkem na budík. Začíná tikat a já panikařím. V mžiku s ním pohnu na nulu. Drnčí tam jako o život a já se tiše směju sama sobě a své vlastní hlouposti. 

Johni spí jak mimino. Ufff... anebo tuší a předstírá?