Stránky

neděle 23. července 2017

Výbavička pro mimi


Je pozdě večer. Já už bych se měla dávno nechat unášet těmi bláznivými sny v mém spánku. Ale místo toho pod záminkou, že jdu na záchod, na tajňáka nakukuju do toho severského království pro našeho prince. Ten si zatím pořád lebedí v bříšku. A my se nemůžeme dočkat, až se mu bude chtít ven. I když tedy já tajně doufám, že ještě chvilku počká, aby máma měla dostatek času na to to všechno přichystat, vyprat, sbalit tašku do porodnice a ještě si stihnout trochu odpočinout. Měla jsem takovou naivní představu a mám rozepsaný článek o tom, co bychom ještě chtěli stihnout před tím, než přijde budulínek na svět, ale myslím, že tenhle článek zůstane ve virtuálním šuplíku... Kdo ví? Už jsem alespoň rozbalila všechny ty krabice a objednávky, dárky, balíčky ze severu...

... a naše výbavička pro mimi se už začíná tedy krásně rýsovat. Tak jsem to dala všechno do kupy a vy se teď můžete pro inspiraci na chvilku ponořit do miminkovských (ne)nutností. 
  

středa 19. července 2017

Jedna víla s norským princem v lese aneb jak dopadly naše fotky s bříškem

Je nádherný horký večer a já se lepim na židli, mám nohy nahoře a přemýšlím, jestli vyndat z mrazáku tu zmrzlinu se slaným karamelem. Ale asi si nechám zajít chuť. Už je moc pozdě a mimi by mi v bříšku zase tančilo rock'n'roll. 
.
Čeho jsem se ale dlouho nemohla dočkat byl tenhle článek. 
 Až vám ukážu naše fotky, které jsme fotily s Baru La Photo na jednom nádherném místě, v lese, u řeky, na louce. 


pondělí 17. července 2017

Jak rozbrečet TerezuInOslo...

Johni zastaví na chvilku u Botelu Admirál a posílá mě pro klíče od starého bytu, který zapomněl v šuplíku pod kopírkou. Já se na něho podívám se zdvihnutým obočím, ukážu na břicho a dodám: "You are really sending me to run up the stairs?" A on na to suverénně: "But you are so fit, my preggo!" Takže neodporuju a už si to štráduju v neděli odpoledne do hubu pro zapomenutý klíče... Odemykám, vcházím do chodby a najednou vidím u stropu nafouknutej balónek... BUM!!!! Najednou kolem mě všude lítaj konfety, hraje hudba, mně padaj slzy na zem a ... páni, tam je tolik lidí. A tolik miminek!!! :))) 

Tak takhle rozbrečet TerezuInOslo...



pátek 14. července 2017

FRESH NEWS: Jedno dilema, ovocný knedlíky a břicho v 9. měsíci

Nikde nikdo. Je po práci, Johni je ve městě a já jsem doma. Mám otevřený dveře na balkón, hraje mi hudba a piluju poslední kapitoly, vybírám ilustrace a finální verzi obálky. Nohy mám nahoře, protože vypadají, jako by je někdo nafukoval dobrých patnáct minut a mohly by se vznášet u stropu, jako ty zlatý heliový balónky. A ruce mám upatlaný od toho vynikajícího ledovýho melounu, kterej jsem právě vytáhla z lednice a nemůžu ho přestat jíst. A to jsem vám ještě neřekla, že jsem před chvilkou spořádala naprosto geniální ovocný knedlíky, na který jsem už měla chuť několik týdnů. A co, že byly kupovaný. Posypkala jsem je tvarohem, cukrem a polila rozpuštěným máslem. 

A bylo to jako nebe v puse. Bylo jich dohromady osm a čtyři měly být pro Johniho. 
Jak myslíte, že to dopadlo? 


úterý 11. července 2017

Maurícius a jeho sametové moře, nádherné vodopády a nezkrotitelná příroda

Našla jsem jeden zahrabanej článek z Mauríciu a zavzpomínala na tu nádheru. Jak já bych se teď v těch vedrech ponořila do toho sametového moře a nechala se unášet někam na matračce. A pak bych vylezla a dala bych si čerstvě vymačkanej mangovej džus a plácla bych se na pláž. A o tom přemýšlím už nějakej ten pátek na tý jedný černý židli v kanceláři... Legrační je i to moje "obrovský" břicho, které tak pyšně na všech fotkách vystrkuju, i když tam žádný neni :))

Tak se pojďte se mnou na chvilku zasnít a ponořit se do toho maurícijského dobrodružství.