. Asi tak jako: „Na Silvestra by se mělo slavit ve velkém a s kupou přátel!“ a my jsme to tak letos třeba necítili a chtěli jsme být úplně sami. Nedělejte věci, protože se to tak přece dělá. Dělejte je, protože vás to tak baví a naplňuje.
Když jsem posledních pár dní pročítala všechny vaše emaily a zprávy, nemohla jsem si nevšimnout jednoho společného atributu, který se opakoval jako svatí na Orloji. „Moc bych si přála…, ale nemůžu to přece mé rodině udělat … chtějí ze mě mít doktorku, právničku, … chtějí, abych bydlela kousek od nich a oni mohli být v budoucnu s vnoučaty, … chtějí … přejí si… co by na to řekli ostatní… A teď si položte jednu jedinou otázku. Koho je to život? Váš, nebo jejich?
Protože, když budete šťastní vy, máte tu nádhernou moc vykouzlit teplo u srdce i těm ostatním. Těžko se to kouzlí jen tak ze studené vody. A možná, že právě proto jsou Norové jedni z nejspokojenějších národů na světě. Dělají si, co chtějí. Neříkám, že je to vždycky dobře, samozřejmě by z nás neměli být sobci všech sobců, ale toho bych se u vás nebála.
A my bychom se od těch Norů měli taky něco přiučit. Co mají společného všichni ti, kteří o sobě říkají, že si žijí svůj sen? Nejsou to právě ti, kteří si šli za tím svým a ostatní si přitom klepali na čelo? Nejsou to právě ti, kteří se vykašlali na „Co tomu řeknou ostatní…“ a udělali to? Nejsou to právě ti, kteří opustili jistotu sedací práce a po hlavě skočili do něčeho, co je naplňovalo? Asi nikdo z nás nečeká, že je to jednoduchý jako facka. Neni.
. Jako největší osobní změnu minulého roku, kterou jsem na sobě pocítila bylo to, že jsem si snad poprvé v životě dokázala uvědomit, že je to můj život. Moje rozhodnutí. Můj čas. Taky jsem si uvědomila, že fakt, že jsem dlouho nemohla najít práci, ve mně vyvolával negativní pocity ne kvůli tomu, že mi v tu chvíli nebylo osobně dobře, ale spíš kvůli tomu, že jsem se obávala, co tomu řeknou ostatní. „Chudák ta Tereza, nemůže tam v Norsku najít práci… selhala… zklamala… a teď to ještě všem musí chuděra psát na ten její blog…“
Měla jsem spoustu času na to, co jsem opravdu chtěla dělat, finančně jsme se museli hodně omezit (zjistila jsem, že peníze k osobnímu štěstí opravdu nepotřebujete), ale žádná tragédie to rozhodně nebyla a vlastně jsem si dokázala uvědomit kupu věcí, na které jsem předtím neměla čas.
Každý z nás má v sobě něco, co se snažíme pořád potlačit, protože se snažíme být moudří. Přitom jsme ale největší blbci na světě, protože to je to, co by nás ve skutečnosti udělalo spokojené. Asi si teď mumláte pod fousy… „To je hezký, no, že si to tady tak lehce řiká, ale co když to nevyjde?“ Nevadí – je to ta nejlepší zkušenost pod Sluncem, bez které bychom se to nikdy nedozvěděli. My se vnitřně sklidníme a řekneme si – hm, tohle nebylo ono a život jde dál.
Skvělý článek, Teri:)
http://www.stylishcoffee.cz
Báječný článek, moc za něj děkuju! Tohle je přesně jedno z mých předsevzetí pro 2016, protože do teď se každý můj krok řídil podle "ostatních". Snad letos konečně dosáhnu toho, co chci jen a jen já 🙂
Držím ti palce Aneth, u mňa je to podobne, chcem byť šťastná a plniť si sny
Moc ti děkuju a rovněž přeju i tobě mnoho odvahy pro změnu 🙂
Krásný článek. Je to pravda. Já se kdysi postavila otci, je to už 17 let, co žiju svůj život, tedy podle svých představ. Dodnes mi to není schopen odpustit, jak jsem zjistila. Ale nedokážu si představit, že bych já osobně byla těch 17 let nešťastná, prázdná, bez splnění svých snů, které jsem měla. Všem držím palce 🙂
Tvé motivační články prostě miluju. Na tohle jsem už taky naštěstí přišla. A jsem šťastná. Těm pohledům se občas prostě musím smát. Ale je mi to fuk. Chci být šťastná, žít svůj život podle sebe, ne podle ostatních. Občas to chce ještě zlepšit, ale je to na dobré cestě. Díky za spousty motivace, pozitivity a "nakopávání".
To je moc krásně napsané a naprosto s tebou souhlasím. A krásné fotky, prostředí, dekorace na stole… 🙂
Podzim 2015: oblíbené kosmetické produkty
Ono to všechno není asi tak jednoznačné… Už jsem se docela naučila poslouchat sama sebe a přestat se ohlížet na ostatní, nebýt pořád "rozumově založená". Ale na jedné věci jsem se zasekla – můj poslední partner mě podvedl. Spousta lidí řekne, že se mám posunout dál, nebýt s člověkem, co si mě nevážil, že s takovým nemůžu být šťastná… Říkám si to samé, mám pocit, že po návratu bych měla permanentní parohy na hlavě a každý by si potají ťukal na čelo (rozchod byl bouřlivý). Ale přitom uvnitř vím, že nechci žádného jiného než jeho, že ho stále miluji. Jenže se bojím, že to opět nevyjde, a tak svoje přání dusím… A teď, co s tím… 🙂
Pokud to tak cítíš, tak to zkus a buďto to vyjde nebo ne! Nechceš přece celý zbytek života přemýšlet nad tím, co by se stalo kdyby ses k němu vrátila 😉 Otázkou také ale je, jestli si tě dokáže vážit a měla by sis hodně rozmyslet, jestli ti za to ten člověk stojí.
Terko, ty jseš fakt úžasná :))))
Hezky den, Terezo, dekuji za opet pekny canek. Moc rada Vas ctu hlavne pro Vas pristup k zivotu "muzete ho mit jaky chcete, kdyz pro to neco udelate"
Mohu potvrdit, ze ocekavani, ktera Vase okoli ma se s prehoupnutim se pres tricitku jeste stupnuji a obcas se zda vycerpavajici vysvetlovat, ze:1) se nevrhnete do naruce prvnimu kdo projde kolem jen abyste se zbavila nalepky "single"2) nevite, co presne budete delat za 10 let, protoze vic nez cil je pro vas ta cesta3) i kdyz mate dobre rozjetou karieru, nemusite vidinu sebe sama na vysokem postu vnimat jako pro vas zajimavou apod.
Myslim, ze to nejdulezitejsi co jsem si pred par lety uvedomila je fakt, ze je to Vas zivot a vy nikomu nic vysvetlovat nemusite… A je prijemne vedet, ze s timhle pocitem nejsem sama 🙂
Moc krásně se to čte,člověk by to tak chtěl,ale,ale…. Přeskočím naše dětství a jsem někde v dospívání….Nejdřív si děláme to, po čem srdce touží, bez ohledu na okolí- zčásti schvaluju( někdy děláme velkou bolest rodičům), pak přijde partner(nutnost tolerance a přizpůsobení),ale jde to,pak přijdou děti(tady už jde téměř všechno stranou),děti dospívají -jdou si za svým i přes naše rady (ale jo,dobrý-překousneme,ale zase to není jen o nás,co právě chceme),pak rodiče stárnou,potřebují naši pomoc,nemůžeme si jít jen za tím, co chceme,to už by bylo tak trochu i sobectví, a pak už jsme staří my a čekáme,že se i někdo přestane chovat jen podle toho,co chce,ale i podle toho, co je potřeba.Teda pokud máme vedle sebe někoho,kdo podpoří třeba i jen finančně,tak to si můžeme hodně plnit sny,ale pokud opravdu zůstaneme na zabezpečení životních potřeb sami a někdy i nejen našich potřeb,tak to je úplně někde jinde. To je životní zkušenost,nemusím nikomu nic vysvětlovat,můžu si vlastně jet podle sebe,ale vždycky musím mít dobrý pocit i z toho,že i dávám ( to není obětování,to je vlastně taky dar). Já ráda čtu Vaše povídání,dozvídám se hodně o jiném stylu života, téměř vždy optimisticky slunéčkově naladěné,příjemné počtení. Ale život nás někdy vede jinudy,věřte. Člověk musí být zdravý sobec,ale musí taky hodně oželet,aby mohl dát i to ,co bral.Já nekritizuju,jen vyjadřuju to,co mnoho z násco jsme už ve věku rodičů vaší generace prožilo.Přeju hodně úspěchů,pohody, optimismu a zdraví.
Musela jsem to číst na 2x.Měla jsem zamlženou optiku. Já nekřičím:"Splním si sny, budu žít po svém" apod euforické výkřiky.Syn je asperger (menší zlo z autismu), nebudu tu vypisovat, co to pro můj život přináší (hlavně mi přinesl milované dítě), ale ústupky jsou veliké. A ne, na asistentku nemám (tu má jen ve škole), s rodiči moc být nechce, otec odešel…takže místo snění prostě žijeme.Vaše věta o plnění snu na základě finanč. zabezpečení je velmi pravdivá a já s ní souhlasím. Mladá holka/žena bez závazků s financema a partnerem se určitě rozhoduje jinak než žena v opačné pozici.Ne, není to závist, jen by se ty rady plné slunce a ueforie neměly tak přehánět.Někdy to zabolí ty, co by chtěli, ale nemohou…A ne, nejsem blbbec, jen už mám odpovědnost za někoho druhého.ZJISTILA JSEM, ŽE PENÍZE K OSOBNÍMU ŠTĚSTÍ OPRAVDU POTŘEBUJI. Potřebuji je pro zabezpečení slušného žití – a pro dítě.Mějte se hezky, děkuji za Vaše slova a přeji zdraví a pohodu. Magda
Každé rozhodnutie v našom živote, v podstate už od malička nás ovplyvňuje a aj celý náš život. Nie je na mieste hodnotiť niekoho život, ale aj rozhodnutia o výbere školy, prístup k vzdelaniu a práci, rozhodnutie o mieste pre život, spôsob života, výber partnera, pravý čas pre založenie rodiny, budovanie dobrých vzťahov s rodinou a okolím sú rozhodnutia veľmi podstatné a je na každom akým spôsobom si tieto "ingrediencie života" zaistí a namixuje v tom správnom čase. Tak bude v podstate v konečnom dôsledku žiť. Viem o čom hovorím z vlastnej skúsenosti. Niekomu to vyjde viac, niekomu menej, ale Terezka poukazuje na to, že naozaj takmer v každej situácií sa dá aspoň niečo málo zlepšiť a urobiť viac podľa našich predstáv, aj keď to vyžaduje niekedy ťažké rozhodnutia, ktorými ona sama už prešla. Držím Vám palce!
Milujem tvoje fotky, ách a tie tvoje články, krása 🙂
Pozývam teba a aj tvojich čitateľov, pretože u mňa prebieha giveaway. Budem rada, keď sa zúčastníš. 🙂—–>VYHRAJ PARFÉM CHLOÉ<—–
Milá Terezko!Tady stačí asi jediné – DĚKUJU!!Měj se krásně!Eliška
Tohle všechno se Vám nabízí,užívejte si v krásné pohádce. Zatím berete bombíčka z bonboniéry, hlavně ať nedojdou.
Krásně napsáno, lépe bych to neřekla…
Souhlasim, ze bychom se nemeli ohlizet na to, co si kdo mysli (mam na mysli nazor na me za to, ze delam to ci ono, pokud tim nikomu neublizuji), uz jsem se to naucila. Pokud jsem presvedcena, ze to delam spravne, nebo ze to tak ma proste byt, nebo ze to tak chci, neresim ostatni, jestlize se jich to primo nedotyka. Ale vyrustala jsem v modelu: pozor, co reknou sousedi apod., nebylo to snadne. Verim, ze mladsi generace uz to budou mit snazsi.A virivka s ohnostrojem? To snad nemuze byt nuda pro nikoho! Nadhera! Marcela
Terez, to je krásný článek! Sama jsem měla dlouho problém s tím, že jsem se chovala podle toho, jak chtěla má rodina, nyní už se snažím jít si vlastní cestou, ale není to vždycky jednoduché, protože občas je nevyhnutelné čelit velké vlně kritiky a já nemám nervy na to jí poslouchat…takže to bohužel občas dopadá tak, že rodině některé věci neříkám
Terinko, moc děkuji. Podobné názory má můj přítel a já mám kolikrát milion pochybností, že když se do něčeho vrhnu, tak to nezvládnu. Bojím se té dřiny a stresu, ale myšlenka toho, že mám po boku někoho, kdo mě podporuje mě trochu uklidňuje. A taky…co řeknou ostatní! Dřív jsem měla blog, ale skončila jsem s ním, co kdyby na to někdo přišel a přečetl si to. A vím, že by mě to hrozně bavilo, ale mohl by to někdo vidět…! Prostě začarovaný kruh.Přeji ten nejprožitější rok 2016! A ještě jednou moc děkuji, když čtu tvé články, věřím, že toho spoustu dokážu! 🙂
Terezko, bože to je tak báječný článek! Mluvíš mi úplně z duše a musím říct, že od léta, kdy se tady tímto řídím, jsem neskutečně šťastný a vyrovnaný člověk!
Tvé články by měly být povinnou četbou pro všechny 🙂
Diary of M
Hezký den, M.
Ahoj Teri ( doufám, že nevadí ,že ti tykám)krásně a pravdivě napsané a silvestr jen ve dvou a na tak nádherném místě-tiše závidím, hned bych jela do srubu jen s mužem.. musela to být nádhera.. Ať se vám s Johnim daří ,máte se spolu pořád rádi a ať máš co dávat na blog:) Ahoj Petra
Vždy jsem z tebe měla pocit, že ti velmi záleží na tom, co si o tobě řeknou ostatní. Věděla jsem však, že jednou osobnostně vyrosteš a na tady toto se povzneseš. Jsem za tebe moc ráda. Také jsem měla pocit, že ti až moc záleží na penězích, značkových, drahých věcech…Mám pocit, že i zde jsi prošla kus cesty a vyrostla. Těším se, až z tebe bude máma a ten svět uvidíš zase z úplně jiné perspektivy, změní tě to a ty o tom budeš psát na blogu. Je krásné pozorovat tvůj vývoj.Ale popravdě mi přijde, že ten blog už nějak šidíš! 🙂Měj se krásně!
ja u ni v techto vecech zadny pokrok nevidim
Tak tento komentář nechápu. Na tomto blogu vidím hlavně spoustu luxusu a taky sobectví. Jen nechápu že jsem snad jediná na koho to tak působí,všichni ostatní jsou nadšení. Asi jsem divná…
myslim, že tenhle článek bych měla číst každý den a nejlepe si ho vytisknout a dat na viditelne místo. Cítím to stejně, mám pocit, že občas očekávání ostatních a splňování společenských norem nás nutí zapomínat na to nejdůležitší, na nás samotné! Díky, že jsi mi to opět připomněla.
Ahoj Terezo, s tím Silvestrem to taky takhle s mužem máme nejraději, a snažíme si takhle udělat každý den, který máme volný. Přeji ti, ať si tento rok najdeš práci podle svých představ, a splní se ti vše, po čem toužíš. Díky za tvůj blog!
To je krásný, přeji ti to nejlepší do nového roku. S těma penězama je to pravda, každý si myslí jak je hrozně potřebuje, ale většinou je utrácí za věci, které stejně nepotřebuje. Já hledala dlouho práci, takže jsem byla nějakou dobu bez příjmů a výsledek byl jen ten, že jsem si nekupovala oblečení a boty a další kupu věcí…kterých mám doma stejně plnou skříň. Ba naopak jsem začala vyhledávat aktivity, které moc nestály nebo byly úplně zadarmo…procházky v lesích, koupání na přehradě atd. a bylo to super.. a nějaký kino za pětistovku mě fakt nechybělo.
Tato webová stránka využívá soubory cookies. Více informací.
Tato webová stránka využívá soubory cookies.
Soubory cookies jsou krátké textové soubory, které internetová stránka odešle do Vašeho prohlížeče. Umožňují internetové stránce zaznamenat informace o Vaší návštěvě, například zvolený jazyk a podobně. Následující návštěva stránek tak pro Vás může být snazší a příjemnější. Soubory cookies jsou důležité, neboť bez nich by procházení sítě Internet bylo mnohem složitější. Soubory cookies umožňují lepší využití naší internetové stránky a přizpůsobení jejího obsahu Vašim potřebám. Soubory cookies používá téměř každá internetová stránka na světě. Soubory cookies jsou užitečné, protože zvyšují uživatelskou přívětivost opakovaně navštívené internetové stránky.
Relační (tedy dočasné) soubory cookies nám umožňují propojovat Vaše jednotlivé aktivity po dobu prohlížení těchto internetových stránek. V okamžiku otevření okna Vašeho prohlížeče se tyto soubory aktivují a deaktivují se po zavření okna Vašeho prohlížeče. Relační cookies jsou dočasné a po zavření prohlížeče se všechny tyto soubory vymažou. Trvalé soubory cookies nám pomáhají Váš počítač identifikovat, jestliže opětovně navštívíte naši internetovou stránku. Další výhodou trvalých cookies je to, že nám umožňují přizpůsobit naše internetové stránky Vašim potřebám.
V souladu s ustanovením § 89 odst. 3 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v účinném znění, si Vás tímto dovolujeme informovat, že naše internetové stránky využívají pro svoji činnost soubory cookies, tedy Vaše soubory cookies, včetně trvalých, zpracováváme.
Internetové prohlížeče obvykle obsahují správu souborů cookies. V rámci nastavení Vašeho prohlížeče tak pravděpodobně můžete jednotlivé soubory cookies ručně mazat, blokovat či zcela zakázat jejich používání. Pro více informací použijte nápovědu Vašeho internetového prohlížeče. Jsou-li cookies povoleny, lze toto nastavení internetového prohlížeče považovat za souhlas se zpracováním osobních údajů. Prohlížeč je nástrojem zprostředkování souhlasu.
K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním internetových stránek vyjadřujete souhlas propojením následujících služeb: Google.
Soubory cookies využíváme, kromě účelu uvedeného v předchozím odstavci, pouze pro měření návštěvnosti webové stránky.
If you disable this cookie, we will not be able to save your preferences. This means that every time you visit this website you will need to enable or disable cookies again.
Tato webová stránka využívá služeb Google Analytics pro ukládání anonymních údajů o návštěvě.
Please enable Strictly Necessary Cookies first so that we can save your preferences!
