Jedna svatba, babí léto a zaječí rozkošnosti

Jedna svatba, babí léto a zaječí rozkošnosti
Life
1. října 2017
Je neděle večer, páni, vlastně skoro už pondělí… „Mazej do peřin, holka jedna bláznivá.“, ťuká si na čelo moje druhý já. Ovšemže to línější. A možná, že má pravdu. Jsem uzívaná, padaj mi víčka, ale ještě musím poslat dva rozhovory a vybrat k nim pár fotek. Začíná se mi totiž roztáčet kolotoč těch nádherných povinností kolem vydání knížky a to se přeci nedá prospat. Věřili byste tomu, že už jenom dva týdny a kousek a bude na pultech knihkupectví?
A věřili byste tomu, že už jenom dva týdny a něco do křtu a momentu, kdy se potkám i s vámi?
Víkend byl nádhernej. Stihli jsme jednu nádhernou svatbu, dvě procházky babím létem, spořádala jsem desítky svatebních koláčků a upekla kuře na másle, vyprala povlečení, které mě teď svádí vůní do postele, vyfotila tisíce fotek Williamínka, napsala dva články, protřídila skříň a s Johnim jsme si užili jeden dlouhej nedělní brunch po tom, co jsme všichni tři spali až do půl jedenáctý. Ovšemže s pauzama na kojení. Nebojte, tak růžový to není. A vlastně jsme měli jeden dlouhej romantickej večer u filmu The Notebook (Zápisník jedné lásky), kterej jsme si ani jeden nepamatovali a přitom je tak nezapomenutelnej. Vždycky, když ho vidím, rozpláče mě představa toho, že John Erik by byl totiž úplně stejnej. Když jsem mu dneska šeptla, že mi třeba jednou bude předčítat na stará kolena blog, nebo knížku, objal mě a řek, ať neblázním… kdo ví?

Williamínkovi jsme konečně postavili skříň, která nám stála v chodbě několik týdnů, a několikrát jsme přesunuli nábytek v celém pokojíku. Chybí nám už jenom pověsit poličku z břízy, kterou vyráběl Johni, zarámovat obrázky a vybrat jim místo, nalepit nálepky na zeď, pověsit velkej balón, kterej se zatím krčí v krabici a pokojík bude sakum prdum hotovej. Jsou to takové ty malé důležité detaily, které umí kouzlit. A já se nemůžu dočkat. No, však už taky bylo na čase. 
Williamkovi je dneska totiž osm týdnů. 
A vy mi řekněte, to ten život s dětma vážně tolik letí?

Tak já se dobrovolně vzdávám a padám do postele, než se mi ten můj zaječí rozkošňák probudí. Jsem do něj zamilovaná až po uši. A Johni v tom jede se mnou…
Tak na nádherný pondělí! 
Vaše TerezaInOslo
Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Romana Ráblová
Romana Ráblová
6 let před

Teri, to je rozkošný zajoch! A Ty jsi šikulka! Užívej si!

0
Odpovědět
Bloud. Well Bloud.
Bloud. Well Bloud.
6 let před

Křest není chřest.

0
Odpovědět
Anonymní
Anonymní
6 let před
Reply to  Bloud. Well Bloud.

Taky jsem si všimla, ach to skloňování! A vůně se píše s kroužkem nad u… Snad v nakladatelství, které knížku vydalo, pracuje pečlivá korektorka 🙂

0
Odpovědět
Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
6 let před
Reply to  Bloud. Well Bloud.

Díky :)))) Křest chřestu 🙂

0
Odpovědět
Marcela Nováková
Marcela Nováková
6 let před

Vy jste nádherní a a maličký zajíček rozkošnáček je NEJ… A pěkně to letí…gratuluji k osmi týdnům! A těším se na knížku!Marcela

0
Odpovědět
Marcela - Nordic Passion
Marcela - Nordic Passion
6 let před

Jak se prdola meni, jak uz to tak u deti byva, uzivejte ve zdravi. M.

0
Odpovědět
Anonymní
Anonymní
6 let před

Terezko, plánuješ aktualizovat – doplnit – část blogu ,,About me"? 🙂 Kristýna

0
Odpovědět
nejoblíbenější články
Jak se vyrovnat se smrtí toho nejbližšího aneb život jde dál a může být zase krásný
Krakow: 10 věcí, které si nesmíte nechat ujít
Průvodce Oslem podle TerezyInOslo
Vyhledávání
Podobné články
Naše zahrada a Williamkův ráj
Velikonoce podesáté a úplně jinak
Co najdete v podcastu #57
Cosi jako koroglosa
7
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x