Nezapomenutelné momenty roku 2016 vol.3

červenec

V červenci jsme sbalili pár našich krabic, i když po tom celodenním stěhování nahoru/dolů do čtvrtého patra bez výtahu, se jich najednou zas tak pár nezdálo… Přestěhovali jsme se! Do bytu našich snů. Se schodama, s balkónama a dechberoucím výhledem. Na minibyt v nejrušnější ulici Anděla budeme ale vždycky rádi vzpomínat. Protože tam na tom gauči, to celé naše pražské dobrodružství podnikání začalo. 

Já se nemůžu celé léto nabažit snídaní na terase a pořád běhám v bytě po schodech nahoru a dolů. Asi jen proto, že můžu. Milujeme naše doma a nikam se nám nechce. Na terásce pořádáme košaté nedělní brunche s domácí vajíčkovou a rybičkovou pomazánkou na čerstvém chlebu a popíjíme kávu. Klidně i několik. Užíváme si ten pocit, že jsme v bytě, ale vlastně venku a balkóny nám ukazují úplně jinou dimenzi bydlení. 
Vzdušnější. Volnější. Krásnější.



Snad jen den po tom, co se přestěhujeme, odjíždíme s blogerkama na filmový festival do Karlových Varů. Těším se jako malá až ten festivalový rozruch ukážu Johnimu. Bydlíme v nádherném hotelu Imperial s duší a dlouhou historií. Běháme z filmu na film, v pauzách se sluníme na promenádě, nebo terase Nespresso kavárny a atmosféra festivalu nás všechny naprosto strhne. 

Už se těším na další ročník 🙂


Léto je v plném proudu a my se vydáváme na pár dní no norského srubu. 
Přichází na řadu moje  nejoblíbenější část léta. Norsko je v létě naprosto kouzelné. A kouzelné znamená – nekonečně dlouhé letní večery, kdy sluníčko zachází až kolem desáté večer a je krásně teplo. V norském srubu se v létě jen tak lelkuje, ráno se jezdí lodí pro čerstvé krevety a chleba, čte, výletí, a tak. Prostě taková ta pravá norská pohoda, kdy nic nemusíte. Jen se ráno pořádně do růžova vyspat. Po večerech sedíme u ohně a opékáme brambory, a když už je úplně pozdě a nám se ještě nechce spát, hrajeme deskovky, než já skoro usnu na stole. Páni, já už se tak těšim na další léto v Norsku. I když tedy nevím přesně, kdy ho stihneme, protože budu mít břicho.

V Norsku jsme se mohli zdržet jen pár dní, protože vlastně bylo tak trochu naší zastávkou na cestě na tréninkový kemp národního teamu v Dánsku. Tam to bylo zase trochu jiný kafe. Týdenní kemp jsme doslova a do písmene strávili v tělocvičně. Spali jsme všichni dohromady v jedné velké místnosti na pár žíněnkách ve spacácích a jedli jsme hned v místnosti vedle tělocvičny. 
Bylo to intenzivní, skvělý, plný dřiny a bolesti.

Já jsem trénovala choreografii a dřela jsem ty chuděry na piruetách. A sama jsem si několikrát za kemp říkala, jak jsem někdy mohla takový režim vydržet. Trénovali jsme přes sedm hodin denně. Klobouk dolů, gymnasti moji.

Každý máme Kapku naděje

Jedním z nejkrásnějších projektů roku bylo jednoznačně focení do Kalendáře Kapky naděje s malou Nikolkou, která je bojovnice všech bojovnic. Určitě si o celém projektu přečtěte článek i o andílkovi, který mi zatřepal srdcem, TADY
A budu mít obrovskou radost, jestli budete mít chuť pomoct. Spolu s Kapkou naděje jsme v Elite Bloggers zahájili projekt Tričko Mandaly naděje, jehož koupí podpoříte dětské oddělení popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na designové tričko se můžete podívat TADY
Děkuju za každý váš dobrý skutek. 
Moc si toho vážím.

srpen

Jednoznačně nejoblíbenějším článkem léta byl ten o našich nejoblíbenějších manželských rande, které vás nestojí ani korunu. 
Přečíst si ho můžete TADY.  
V srpnu se toho tolik nedělo. Hodně jsme pracovali, běhali, grilovali, slunili se na terase a jen tak se courali po Praze. Až do aleluja. Já se nechala ostříhat na mikádo a vzala jsem jednu vás na koncert Rihanny. Vlastně jedna velká věc se udála. Přijali jsme dalšího zaměstnance – Pally a najednou jsme byli v kanceláři čtyři. To nás baví 🙂
 


Focení pro PUMA

Sedím v na betonu a dělám stretching. Jen tak naoko, i když to protahuje víc než normálně. Mám se prý dívat doleva, vypadat, že nejsem v křeči, trochu posunout bradu dolů a nohu natočit na druhou stranu. Je horký letní den a mně se tak trochu splnil sen. Měla jsem totiž tu čest fotit novou kolekci PUMA pro kampaň Do You. Skákala jsem do vzduchu, někdy, možná většinou trochu jako postřelená laň a pár hodin běhala po betonových zdech.




   
září
 

V září už jsme byli v plném pracovním zápřahu. Září je jedním z mých nejoblíbenějších měsíců. Miluju, když přichází babí léto a ze vzduchu začíná být cítit podzim. Užili jsme si pár krásných večerů na zahradách našich přátel, kde se pilo, jedlo, vyprávělo. Já pro vás připravila návod, jak se ráno protáhnout a ani nevylézt z postele a užívala si každý doušek září. 



V září jsem se taky stala na pár dní blogerskou princeznou
Olympus PEN nás totiž s dalšími čtyřmi českými blogerkami pozval na představení nového foťáku PEN E-PL8 do Řecka. Probouzím se v obrovském pokoji, uprostřed kterého je nádherná vana. Otevírám dveře na balkón a musím se štípnout, jestli se mi to jednom nezdá. 
Dny máme naplněné fotografickými workshopy a focením se známými fotografy, výlety lodí do řeckých městeček, která vypadají jako z filmu Mamma Mia a po večerech hodujeme a k tomu šplouchaj vlny. Prostě takovej přenádhernej blogerskej kýč jak bič. Ještě jednou děkuju za pozvání, protože to byl zážitek roku.

V září jsem se konečně potkala s Nikou Herec, se kterou jsme se dlouho sledovaly na Instagramu. Nikol bydlí v norském Trondheimu a my se potkaly na kafe a domluvily se na takovém malém fotografickém dýchánku a byla to jedna velká paráda. Děkujeme!

A abych nezapomněla, září mi ještě okořenil jeden krásný výlet do OSLA OSLAvit třicátiny mojí kamarádky Marte z univerzity. Náramně jsem si těch pár dní užila, viděla se s těmi mými Oslo girls a zase si zavzpomínala, jak mi je v Oslu vždycky tak dobře a klidně. 

V Oslu jsem se zase po dlouhé době nadechla klidu a napsala o tom všem článek, který trhal rekordy. Přečíst si ho můžete TADY. Třeba právě vám bodne.

Z Osla jsem si přivezla pár skvostů a konečně načančala to moje malé blogovací království, do kterého se večer ráda vracím. Je to taková moje oáza klidu, kde vznikají články na blog.

A září a vlastně i celý léto bylo fuč... 

A my se pomalu budeme balit do šál a čepic a vysypávat zapomenutý poklady z minulé zimy z huňatých kabátů. Na to se můžete těšit v posledním článku nezepomenutelných momentů. 

Krásný večer a ještě lepší den
Vaše TerezaInOslo 

Komentáře
  • Krása Terezko:), už se těším na poslední měsíce roku 2016!

  • Mám ráda tyhle tvoje články. Dýchá z nich pozitivní nálada a člověk má hned úsměv na tváři. Vlastně mám malý rituál – kdykoli se mi na bloglovinu objeví nový článek od tebe, uvařím hrníček čaje, pak si v klidu otevřu článek, dám si nohy nahoru a relaxuju. Takže díky za takové chvíle 🙂

  • Anonymní napsal:

    Terezko, krása! Moc se těším na pokračování, tenhle koncept článku mě opravdu baví! Už se tě chci zeptat strašně dlouho – hrozně se mi líbí tvůj styl oblékání a zajímalo by mě, kde ráda nakupuješ oblečení? Vím, že nejsi žádná fashion bloggerka, ale kolikrát si u Tvých fotek říkám sakra odkud má ty nádherné šaty, košili atd. Tak by mě zajímalo, kde nejčastěji nakupuješ? Moc ti to všude sluší! Děkuji!

  • Anonymní napsal:

    Terezo, tvůj styl psaní je skvělý…díky tobě mám vždycky krásný ráno, když si u snídaně a mojí milované kávy čtu tvůj nový článek… jsi mojí inspirací, děkuji za to, co děláš 🙂

  • Podobné články