Nádherný pocit aneb jaké to je se konečně zase nadechnout normálního života

Life

27. dubna 2014

Je neděle… probouzím se kolem půl sedmé s automaticky kontroluju s ještě rozespalýma očima, jestli přišel nějaký email. Jakýkoliv, ať už od univerzity, nebo Candy Bar objednávka, o tom, že pravděpodobnost emailu v inboxu je téměř nulová, nelecituji. Nerozumím, proč jsem tak klidná a když na to přijdu, v rozespalosti se usmívám, hrabu se zpátky pod peřinu, a dobrovolně ještě na pár chvil usnu, protože jsem včera, dámy a pánové, odeslala finální verzi diplomky na úplně poslední poslední feedback. Je přesně 8 dní do deadline odevzdání a ten pocit se nedá popsat!

Zakoupili jsme členství na používání City Bikes a jezdíme všude!(110NOK – cca 380 CZK/rok)

Ráno bylo po dlouhé době uloudané, přestože jsem už po sedmé nemohla usnout, dokoukala jsem film The Help. Nádherný a vypovídající, se skvělým obsazením a jiskrou naděje. Měla jsem nutkání hned při snídani zasednout a sdělit vám, kolik toho mám na srdci, a že toho je. Veškerá ta moudra, která jsem nasbírala cestou, veškeré poznatky, o tom, že je tady v Oslu už tak nádherně, žě sedět doma je téměř hřích, o tom, že za pár dní (17.května) bude norský národní den, což je pro Nory jedna z nejkrásnějších slavností roku, nám přijede Johniho rodina, to budu zase doma mít vygruntováno a spoustu kytek, o tom, že pak hned letíme do New Yorku, kde budeme na mé narozeniny a do Chicaga na svatbu, o tom, jaké máme plány s Candy Barem a předně o tom, jak nádherný pocit je už být takový malý krůček od finálního předání něčeho, na čem jste přes rok pracovali, o tom, jak se z mého supervisora stal člověk, kterému jsem vděčná za tak obrovskou životní lekci a o tom, že už se nemůžu dočkat zase normálního života.

Chvíli jsem to vydržela a četla si časopis, pila můj oblíbený černý čaj s cukrem a citrónem, bez kterého nemůžu začít ráno, poslouchala Spotify Playlist „Lazy Sunday Morning“ a těšila se, až vystřelím na polehounký jogging trip k vodě. Inu, nedalo mi to a už tu zase sedím na mém oblíbeném místě a píšu… Ale jen krátce, musím ven a konečně si užít pár chvil, kdy konečně doma sedět u počítače nemusím – to jistě pochopíte. Dnešní jogging/procházka směr Sørenga.

Sørenga – nová část Osla, do které jsem se zamilovala. Staví se tu nové, kavárny, muzea na vodě.

Mám toho na programu hodně, včera jsem udělali nádherné černo-bílé cupcakes a já je budu dnes fotit a aranžovat. Těšim se! Na zítra mám taky prezentaci v norštině, kterou musím připravit, ale to je taky sranda. Tak já už letím, a třeba ještě zasednu a všechno vám to povím 🙂

Sørenga – nová část Osla, do které jsem se zamilovala. Staví se tu nové, kavárny, muzea na vodě.

Nádhernou neděli vážení čtenáři, a slibuju, že se polepšim a budu psát víc. Díky za ty všechny nádherný zprávy v inboxu! Jste skvělí!

Vaše TerezaInOslo