„Laughter is the best medicine, unless you have broken ribs“

Life

22. února 2014

Je sobotní odpoledne, tenhle den jsem odpočítávala posledních čtrnáct dní, dneska odesílám další kapitolu diplomky, na které jsem usilovně pracovala poslední měsíc. Dneska to mělo všechno začít a já konečně zas měla začít pořádně žít a ne jen chodit z knihovny domů a zase do knihovny. Avšak život Vám občas dokáže nastolit překvapivé okamžiky, obzvlášť, když Vám diaknostikují zlomené žebro, o kterém jste ani nevěděla…

Jak to všechno bylo?

Je čtvrtek večer a já cuknu bolestí, když si po 10 hodinách psaní sednu na gauč. Kontroluju údajnou modřinu, která ale zdaleka není modřinou, nýbrž vystouplým levým žebrem, které hmatatelně i viditelně není na svém místě. Ničemu nerozumím a bolest se s vědomostí, že něco není dobře přirozeně stupňuje. Ráno moudřejší večera, tak bolest zaspávám. Poslední den před odesláním práce je vždycky hektický a potřebuje nejvíc soustředěnosti. Já si hrabu na dno a zatínám bolest zuby nehty, až se to nedá a jdu k doktorovi. Nemocnice, asi jako každý, nemám vůbec ráda a třikrát se obrátím směrem domů, když mě John Erik vezme za ruku a postrčí tím správným směrem.

Norské nemocnice

V Norsku jsou nemocnice a lékařská centra vážně krásná, jesti se to tak vůbec o takovém místě dá říct. Je to zpravidla architektonický prosklený skvost s čistě a světle upraveným interiérem, který na Vás nepůsobí nijak depresivně, nýbrž Vám dodává naději, že na tak krásném místě tihle andělé s nažehlenými plášti a pestrobarevnými Nike teniskami, spraví všechno, co není ve Vašem těle v pořádku. Nebojíte se, že tu ještě chytíte něco navíc, ani že tu strávíte věky.

Lístek jako v bance

Hned první věc, co uděláte je, že si vezmete lísteček jako v bance s pořadovým číslem, kde vyberete jestli je Vaším problémem zranění, nebo nemoc. Pak čekáte než na Vás přijde řada a vezme si Vás k sobě asistent, kterému popíšete Váš problém, v případě emergency samozřejmě tuto fázi přeskakujete. Asistent si Vás najde v počítači, sepíše zprávu a za pár minut si Vás už vezme doktor, který se orientuje na Váš problém. Všechno jde hladce jako po másle, šetří se tak čas doktorů, kteří pak mohou svůj drahocenný čas věnovat osetřování a diagnostikování, nikoliv papírování.

Doktor jak vystřižený z magazínu

Čekám za plentou a pozoruju ty pestrobarevné tenisky, které chodí sem a tam, některé pomalu, některé spěchají, a přemýšlím, zda je opravdu NIKE výhradním dodavatelm pracovní obuvy do norských nemocnic. Svítivě zelené tenisky si to namíří směrem ke mně a mě vítá s širokým úsměvem mladík, jak vystřižený z módního časopisu. Ani mu pomalu nevěřím, že už dokončil školu…

V Norsku je velice běžné, že na Vás doktor sahá jen v opravdu výjimečných případech. Co se dá diagnostikovat bez dotyku, se tak diagnostikuje. Nejdřív zpravidla předchází poměrně dlouhá diskuze a popisování případu, mysterium jak jsem k tomu přišla se mladý doktor snaží rozlousknout domněnkou, že jestli jsem se někde neopila a neupadla. Výraz „Děláš si srandu!“ ho rychle vrátí do kolejí a mysterium zůstane prozatím zahalené. Dochází na nekonečné a bolestivé prohmatávání žeber. Udává diagnózu: naštíplé, nalomené, či úplně zlomené žebro. Vzhledem k tomu, jak vylezlo, se přiklání k poslední variantě a já padám do kolen s tisíci otázek, jak si někdo může zlomit a ani o tom nevědět?

Ve zvyku českých praktik se ptám, proč mi neudělají rentgen, který by to rozseknul. Odpověď dává víc smyslu, než jsem si myslela: protože rentgenování břišních a hrudních partií není vůbec tělu prospěšné a výsledek rentgenu by stejně nezměnil nic na způsobu léčby. Napíše mi silné prášky na tlumení bolesti a v případě akutního záchvatu s dýcháním, mám okamžitě přijet.

Když chcete, dají Vám v Norsku placené volno i po malém zakašlání

Za pár minut jsme hotoví. Dostanu papír, jak se léčit, faktura mi přijde do schránky (lékařské služby se v Norsku platí – překvapující, že?) a život v lékařském centru jde poklidně dál. V takovýchto případech se dává 14-denní potvrzení na placené volno, které mi bohužel k ničemu není. V Norsku je extrémně lehké takové povolení dostat. Stačí udat buď psychické, nebo chronické problémy Vašemu lékaři a on Vám bez mrknutí oka napíše placené volno na pár týdnů. Norsko je jedna ze zemí ve světě, kde je to nejjednodušší a poměrně hodně lidí toho využívá i zneužívá. Dokonce jsem na jedné party Univerzity potkala slečnu, která přijela až z Uzbekistánu o tomto fenoménu psát diplomovou práci. Ani Norové nejsou žádní andílci…

Lenošení začíná

Inu, tak může začít moje lenošení… a vezmeme-li to z toho správného konce, konečně mám spoustu času na čtení knih, časopisů, poslouchání a hledání nových hudebních talentů, nakupování na internetu a spoustu domácích návštěv. Vždycky bychom měli danou životní situaci otočit tím dobrým směrem, takže objednávám pohodlné domácí tepláky a mikinu, a dneska je na programu poklidný večer s donáškou našeho oblíbeného thajského jídla. Ke lepší náladě potřebuju ještě pár voňavých svíček, skleničku vína a dobrý film. Však my si to s tím žebrem spolu ještě užijeme!