(Skoro)táta v Norsku a jeden víkend „home-alone“

(Skoro)táta v Norsku a jeden víkend „home-alone“
Life
24. června 2017
Probouzím se vyspinkaná do růžova. I těhotným to jde. A mně to poslední dobou jde až podezřele moc dobře. Třeba je to to „spaní do zásoby“… Kdo ví?
Baru mě hned po ránu kontroluje, jestli je všechno v pořádku. (Skoro)táta nám totiž odjel na pár dní do Norska rozhodovat Mistrovství Norska v gymnastice a já jsem na pár dní doma sama. Ujišťuju jí, že nepůjdu v tom velkým vedru nikam sama, a že budu odpočívat až do aleluja. No, v plánu to mám, to jo, jestli to ale vydržím, to už je jiná.
Na víkend „home alone“ jsem se těšila. Ale hned jak jsme se s Johnim rozloučili, přepadnul mě ze zadu ten pocit „sakramněsestejskáužteď“. 
„Tak rychle dneska?!“, křiknu na něj a není cesty ven. Stejská se mi od první minuty…  Nevím, jestli jsou to ty hormony, nebo moje srdce cítí, že bychom teď měli být spolu. Možná jedno. Možná druhý. Možná obojí. Radši jdu vybalovat vázičky a zdobit je kvítkama…


Víkend ale určitě uteče jako voda, protože mám na víkendovém seznamu samé milé povinnosti: psát, psát, psát!, vybalit pár krabic do mimi pokojíku, udělat si banánový lívance, vyprat nový ručníky, naplánovat terasu, jít na procházku po okolí, objednat nákup s velkým melounem, na kterej už mám několik dní obrovskou chuť, napsat pár článků a objednat pár drobností na internetu. A hlavně! odpočívat, dodal by Johni a moje ségra synchronně.
Banánový lívance, který by se tedy spíš měly nazvat příhodněji banánový trhance, jsem si užila ráno. A hned po tom nádhernou procházku, kdy jsem objevovala krásy okolí. A tajil se mi dech. Objevila jsem totiž jedno naprosto kouzelný jezírko… 
Seděla jsem tam v tom lese na lavičce, nikde nikdo a já přemýšlela, jaký to bude, až tam budu sedět a vedle mě bude ten kočárkem s mimi. 


Celé odpoledne jsem pak psala, psala a psala, měnila polohy i sezení po celém bytě a na seznamu odškrtla pár položek. Všechno šlo jako po másle, až do momentu, kdy jsem si šla na chvilku zdřímnout… Odpoledne se mi tak zavíraly oči, že to jinak nešlo. A byla z toho hodinka hlubokýho spánku uprostřed dne. Páni, to byla nádhera. Asi vážně spím do tý zásoby, jinak si to nedokážu vysvětlit 🙂 Tím se mi můj sobotní plán trochu přeskládal, ale mimi v bříšku chtělo spát a přes to nejede vlak. Za žádný okolnosti.
Večer jsem vybalila všechny ty meruňky, třešně, nektarinky, který jsem ujídala, když jsem vám psala pocukrovanou kapitolu o John Erikovi. A nebe se zabarvilo jako cukrová vata. Náhoda? Nemyslím si. Nemohla jsem od toho nebe odtrhnout oči… 
Tak tady je to naše doma. Tady je to místo, kam si poprvé přivezeme náš poklad z porodnice. 
Tak krásnou neděli a taky si zchrupněte, jestli se vám bude chtít. Je to paráda. 
Vaše TerezaInOslo
Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
La Daniela
La Daniela
6 let před

Teri, z článku dýcha taká spokojnosť a šťastie 🙂 uži si toto krásne obdobie…

Flung out of space

0
Odpovědět
Anonymní
Anonymní
6 let před

Tak ať se vám na Barrandově pěkně bydlí, ten výhled je moc pěkný a procházky v Prokopáku budou taky fajn. Akorát není ta barrandovská spojka pod okny moc hlučná? Vždycky když jedu kolem si říkám, že nad tou bych balkon mít nechtěla…

0
Odpovědět
janina
janina
6 let před

U jezírka jsem byla před pár dny:) také jsem kousek odtamtud:)

0
Odpovědět
nejoblíbenější články
Jak se vyrovnat se smrtí toho nejbližšího aneb život jde dál a může být zase krásný
Tipy na dárky pro budoucí maminky (nejen) na babyshower
Jaká je plavba na zaoceánské lodi a na co si dát pozor
Vyhledávání
Podobné články
Naše zahrada a Williamkův ráj
Velikonoce podesáté a úplně jinak
Co najdete v podcastu #57
Cosi jako koroglosa
3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x