Sama ve vinárně a kolotoč v mé hlavě

Life

20. května 2016

Zapadla jsem do neznámé vinárny někde v centru Prahy. Ani nevím, kde přesně jsem, nechala jsem se totiž unášet. Možná srdcem. Možná nohama. Posedávám tu a objednávám tyrolský talíř a dvě deci rosata. Připadám si tak nějak jinak.

Tak ohromně moc mi to chybělo.

Být sama se sebou.

Poslední týdny, měsíce jsem v kolotoči událostí. Bratislava, Hamburk, Oslo, Stavanger, Praha. Potkávám báječné lidi, kteří mě nabíjí neuvěřitelnou energií a miluju každičký moment svého života. Ale pořád mi něco chybělo. Pořád to nebylo ono. Mám všechno o čem jsem vloni v Norsku tak snila. O tom být mezi lidmi. Učit se nové věci. Mít obrovské možnosti. Téměř jakákoliv myšlenka v mé hlavě, která se zrodí, může být během pár dní, týdnů přetvořená v realitu. To je volnost. To je sen. Občas se zastavím a kroutím jenom hlavou. Vážně je tohle možné? Pořád a znovu se vracím k tý holce, která doma připravovala brunche a trávila hodiny v tělocvičně, jen aby něčím vyplnila ty prázdný dny, protože jí nikdo nedal šanci.

Ale zpátky do Prahy. V té změti událostí jsem si málokdy našla moment zastavit se, rozhlédnout se. Uvědomit si, kde jsem a především být vděčná. Stalo se mi to párkrát v letadle, tam je klid a možná si pamatujete na vděčný článek z Hamburku.

Což o to, že si žijete vysněný život, když si ho ani nedokážete pořádně vychutnat.

Najednou jsem měla pocit, že jsem vězeň svých vlastních snů. Plním je. Jedu na plný motor, ale jsem vyřízená. Ve finále nemám ani čas si je vychutnat. Užít si je. Je to normální? Je to nutné? V noci chodíme domů, kde nemáme ani čas uklidit, udělat tam útulno. Hned brzo ráno začíná ten kolotoč všech schůzek, událostí, momentů. Jsou to nádherné momenty, ale když je jich příliš, zevšední. Lidé, kteří mě potkávají mi gratulují k úspěchu a já po nocích nemůžu usnout, jak mám v hlavě milion úkolů věcí, které nesmím zapomenout. A tak jsem řekla dost. Tohle nechci. Chci mít čas na věci, které miluju já. Chci se zachumlat večer do deky a jen tak lenošit. Chci mít volný víkend, kdy nemusím řešit pracovní eventy. Chci dělat to, co mě baví nejvíc. Blogovat. Psát knihu. A řeknu vám, že jsem snad v životě neměla větší výčitky svědomí, než za poslední rok. Na knihu zbyde po nocích času pramálo a já místo toho, abych si užívala ten překrásný moment, tvorby mé vlastní knihy, jsem z toho ve stresu, že na ní vlastně vůbec nezbývá čas. Někdy si představuju, že bych si asi měla sbalit kufry a odjet do malého domku ve Francii, kde ráno budu jezdit na kole pro bagety a přes den budu psát knihu. Připadala bych si jako z filmu.

A konečně bych měla čas na jednu z nejkrásnějších životních nabídek, která se ke mně kdy dostala.

Po dvou sklenkách rosata.

Jsem neskonale vděčná. Za to, že jsme do toho s Johnim skočili po hlavě. Tak obrovská škola života. Otevřelo se nám tolik dveří možností. Kdybych jen mohla, všechno bych to tu vykřičela do světa, jen byste si asi klepali na čelo, co ta holka šílí. Proč se vytahuje. Proč nám to předhazuje. A já bych vám odpověděla – protože to jde. Tenhle moment bych přála zažít úplně každému. Možná za mě mluví ty deci vína, možná jsem v naprosté euforii dnešního dne, kdy se zkrátka podařilo spousta velkých věcí. Když já pořád nemůžu tak trochu uvěřit, že v dnešním světě tu možnost má naprosto každý. Kdybyste viděli, jak jsme začínali my. Dva měsíce jsme trávili na malém oranžovém gauči u nás v bytě, kde jsme celí upocení v největších pařácích dávali dohromady celý plán našeho projektu. Chce to nápad. Myšlenku. Vůli a odvahu. A parťáka. Ten je obrovsky důležitej.

A pak si taky najít ten čas zastavit se, ohlédnout se a uvědomit si,
jak daleko jste došli.

Jinak se totiž může stát, že vám nikdy nebude nic dost dobrý. A to vás bude bavit chvíli…

Každý z vás se na chvilku zastavte, podívejte se, kde jste byli před pár měsíci a sami sobě řekněte: „Klobouk dolů!“. Je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Ocenit sami sebe. Všichni jsme se posunuli. Ať už jste uběhli tři, nebo pět kilometrů, je to skvělý výsledek. Ať už jste zvládli velký projekt v práci, nebo všechny zkoušky ve škole. Zasloužíte si pochvalu.
.

Chtít víc je skvělá vlastnost, která nás všechny žene kupředu, ale nikdy nebudeme sami se sebou šťastní a spokojení, dokud neoceníme sami sebe.

A já si to zase a znovu po dlouhé době uvědomila. A jeden takový milý návod? Buďte na to sami. Víno a dobrá hudba pomůže k vytvoření té pravé atmosféry 🙂

Krásný večer a ještě krásnější ráno přeji.
Zítra mám narozeniny a sama sobě si přeji, abych na sebe nebyla tak drsná.

Moc díky za vaší důvěru, podporu a to, že tu jste. Ani nevíte, jak moc si toho vážím. Dáváte mi sílu, že to má cenu.

Vaše TerezaInOslo

Komentáře

Odebírat

14 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Most Voted

Inline Feedbacks

View all comments

Jitka Šrůtková

7 let před

Terezko, zítřejší narozeninový den si pořádně užij a dosyta si odpočiň. Jak sama píšeš prostě jen tak lenoš a nepracuj. O narozeninách je povolené všechno :). A přeju aby se ti stále plnily všechny sny a bylas šťastná a spokojená.

Jo a děkuju za další inspirativní a nakopávací článek. Zbožňuju je. Zvlášť když je mi ouvej 🙂

Tak krásné narozeniny a dobrou noc (dobré ráno). Jitka

Odpovědět

Zuzi M

7 let před

Wow…naprosto pravdivé – člověk (tím myslím sebe ) si občas neváží toho, co má, jak úžasný život žije …díky za otevřenost a všechno nejlepší! Prostě Carpe Diem!

Odpovědět

toffo

7 let před

mít se ráda – krásný narozeninový den přeju!!!

Odpovědět

Barbora Yoga

7 let před

Terezko ze srdce Ti preji vsechno nejlepsi k narozeninam, at se Ti i nadale dari, at se sny plni, a take, at mas cas na sebe a na takove ty obycejne radosti 😉 xoxo Barca
http://www.barborayoga.com

Odpovědět

Daniela P

7 let před

Super článok… Máš pravdu! Ja som na seba tvrdá…

Lifestyle & beauty by Daniela

Odpovědět

Health Matters

7 let před

Možná mám trochu podobnou situaci…plním si svůj velký sen, ale jsem z toho úplně vyřízená. Cítím, že bych potřebovala zpomalit, odpočinout si, ale nevím jak to nejlíp vymyslet.
Každopádně krásné narozeniny!Užívej si sluníčkového dne:)

Odpovědět

Veronika Tázlerová

7 let před

Terezko, moc krásný článek! Přesně vím o čem mluvíš, sdílím Tvoje pocity a zároveň Tě moc obdivuji za to, jak daleko jsi se dostala. Klobouk dolů!:)

Odpovědět

Anonymní

7 let před

Ahoj Terko, přidávám se k těm, co Ti přejí všechno NEJ !! Krásné prožití narozeninového dne a do dalších dní hodně zdraví, spokojenosti, lásky …. Šá

Odpovědět

světluška

7 let před

Terezko, všechno nejlepší, ať v tom dnešním tempu neztratíte sama sebe a opravdu si to plnění snů užijete.
Díky za inspirativní čtení. Martina

Odpovědět

Anonymní

7 let před

Terezko, sleduji tě již delší dobu, ale tento článek mě poprvé vyzval k tomu Ti napsat. Je moc dobře, že jsi ho napsala. Tak to prostě je, když se nedokážeme zastavit a zjistit, kam až jsme došli, tak na to možná nenikdy nepřijdeme a poběžíme v zajetí svých snů a "image" pořád dál a dál. Pokud zůstaneš upřímná k sobě samé tak, jako v tomto článku, jsem si jistá, že se už nikdy neztratíš. Držím ti palce do dalších plánů a projektů. Je moc fajn, že to sdílíš. Měj se krásně. Katka

Odpovědět

Radula

7 let před

Krasny clanek od srdicka 🙂 vic takovych. Preju pekny narozeniny 🙂

Odpovědět

Aneta Lauterbachová

7 let před

Připojuji se k ostatním – opravdu krásný článek. Mezi těmi ostatními na blogu z poslední doby udělal tenhle jednotící linku a celé to pootočil o pár stupňů – přesně to bylo mezi těmi motivačními a spokojenými příspěvky potřeba.
Udělá mi velkou radost, když někdy ve volné chvilce navštívíš můj blog – tímhle svým článkem jsi mi připomněla to, co mě před nějakým časem motivovalo v pokračování blogování, jak jsme si podobné a v takovýchto lidských momentech asi skoro se všema lidma:)

Aneta z psychoterapeuticky.blogspot.com

Odpovědět

Barbora Soul

7 let před

Opravdu moc hezký ovíněný a upřímný článek a zamyšlení se nad tím vším. Určitě musí být nádherné plnit si všechny své sny a moc Tě za to všechno obdivuji, ale taky by měl člověk mít čas sám na sebe, na relaxaci, na to, aby se ohlídnul za tím, co všechno dokázal a vážil si toho a pochválil se. Přeji, ať se Ti to Terezko všechno podaří skloubit, jsi stále sama sebou a šťastná 😀

Odpovědět

Miška

7 let před

Ty jseš tak krásně vděčný člověk, kdyby byli všichni jako ty, celý svět je hned o 100% hezčí a veselejší 🙂

https://tripsandweekendactivities.wordpress.com

Odpovědět