Proč by si každá z nás měla představit, že je alespoň na jeden den těhotná?

Včera jsme dorazili domů z práce brzo. Bylo šest večer a celou terasu zaplavovalo horké letní sluníčko. Já jsem plánovala, že budu celý večer psát a dozařídím poslední nutnosti jako je objednání těhotenského focení, malíře pokojíku, najdu to nejlepší hnízdečko pro mimi (jedno mám vyhlídnuté z Dánska), doplánuju vybavení do pokojíku, cestu na minibabymoon, napíšu článek, odpovím na pár vašich krásných emaiů a vůbec. Jenže jsem se doma akorát tak svalila na křeslo a začaly se mi zavírat oči. Malej mi zase v břiše tančil rock&roll a já byla najednou úplně vyčerpaná. Bříško mě táhlo a já si ani nedokázala představit se někam zvednout. 
 
Možná to bylo tím horkem, možná jen toho na mě bylo v posledních dnech se vším tím cestováním až moc, možná jsem jenom potřebovala vypnout. 
 
 
John Erik někam zmizel a za pár minut mě budí zkroucenou v křesle a někam mě nadšeně táhne za ruku. Na horní terase je připravené úplné princeznovské lóže z dek, těhotenského polštáře, dalších několik polštářů je vyskládaných kolem dokola. Páni! Lehám si tam a nechávám to podvečerní sluníčko mazlit moje tváře. Je mi nádherně. Johni se zase na chvíli někam ztratí a přináší ledovej meloun, vodu s citrónem, opalovací krém a knížku. 
 
Mám nakázáno tu odpočívat. Tak dlouho, jak se mi jen bude chtít. A vlastně ještě dýl. 
 
Páni, ani si už nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle válela. A přitom je to tak prima. Večer jsem si pak napustila voňavou vanu s uklidňující solí, svíčkama, hudbou a ládovala jsem se zmrzlinou se slaným karamelem. Byla jsem v úplném těhotenském nebi a říkala si, že tohle taky musíte zkusit. Že si to zaslouží každá z nás, těhotná, netěhotná. 
 
Tak vás tedy dneska nabádám, abyste si udělali tu svojí chvilku jenom pro sebe. Ale musí být dostatečně dlouhá, jinak to nefunguje. Udělejte si svůj vlastní piknik v parku, kupte si meruňky a jahody a dejte si je se smetanou, udělejte si ice coffee, nebo jenom na chvíli utečte od toho rozlítaného programu, který na vás počká. A buďte sami se sebou. Občas to totiž potřebuje každý z nás. Budu se těšit na tu vaši radost 🙂
 
Vaše TerezaInOslo
Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martina
Martina
6 let před

Díky Terezko, právě jsem se zbavila špatného svědomí, že jsem si včera večer místo psaní článku četla. Občas si prostě potřebujeme odpočinout a necítit se provinile. 🙂

Karolina Havlíková
Karolina Havlíková
6 let před

A to bylo naposledy, kdy sis odpočinula :-D. Ber mě ale s nadsázkou :-)….

Anonymní
Anonymní
6 let před

Keď som bola tehotná, moja mamka mi vravela, tak ako ti je teraz Ti nebude dllllho, myslela tým ten klud a nič nerobenie. Je to tak 🙂

Unknown
Unknown
6 let před

Ahoj Terezko, tvůj blog je skvělý, moc ti fandím. Krásné fotky i zážitky (nejen) z cest, které jsou pro
nás ostatní inspirací. Můj tip na dětská hnízda – značka Mimiconcept, třeba tě to zaujme. Přeji krásné letní dny:) Monika

Sissi
Sissi
6 let před

Tenhle článek si přečti tak týden po porodu a aplikuj na celé šestinedělí – zlaté pravidlo: spi, když spí miminko, všechno ostatní počká 😉

Anonymní
Anonymní
6 let před

Jova, to je břuško… Tak ještě pár takových prima chvilek a pak asi budete vzpomínat …. Přeji hezký večer . Šá

Amelie
Amelie
6 let před

Jen odpočívej a nech se hýčkat, tak to má být.

Michaela Stejskalová
Michaela Stejskalová
6 let před

Moc si to užívej, Terezko. 🙂 Koukám, že je o tebe také královsky postaráno. Já se ze začátku cítila provinile, když mi říkali, odpočívej, cokoliv budeš chtít řekni si, podám. Tady máš toto, tady toto. Nedokázala jsem se nějak "zastavit". Ale teď, když už to občas úplně nejde (myslím, že jsme nějak podobně – jsem teď 29+6 tt) nechám se hýčkat jak je to jen možné a je to opravdu hodně znát, jak to dělá miminku dobře. No a mě samozřejmě také. 🙂

Podobné články
8
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x