Naši byli mladý, prdlý, táta dlouhovlasej student kybernetiky a MatFyzu, máma botanička, která věčněvěků byla na zahradě v dlouhých hippie sukních a nebo pobíhala někde po horách a sbírala bylinky. Potkali se na táboře jako vedoucí a z jedný velký lásky jsme přišly na svět my dvě. Nejdřív moje ségra, o čtyři roky později já. Naši měli srdce plný lásky, svět jim ležel u nohou, neměli moc peněz, vlastně skoro žádný peníze, ale měli toho mnohem víc.
Když se vám narodí miminko, v prvních měsících přemýšlíte o tom, jak ho nakrmit, tulit, být tu pro něj ve dne v noci, kdykoliv vás potřebuje. Roste vám před očima, mění se v malého človíčka, který pozoruje každý váš pohyb, slyší každé vaše slovo a cítí veškerou energii. Všechny tyto vjemy vnímá a utváří si ten svůj pohled na svět a především to, jak se jednou bude chovat on sám.
Budou jednat jako vy, budou se chovat k druhým jako vy a budou milovat tak jako vy… A někdy z toho jde strach, protože my sami vnímáme tolik věcí, které bychom si na sobě přáli změnit. Tolik věcí, které nechceme předávat do vínku těm našim dětem.
Poslední dobou, když vidím toho rotomilouše prodírat se životem a učit se každý den malé-obrovské věci, poměrně často přemýšlím, co bych si vlastně přála předat Williamovi do života. A hodně věcí jsou právě ty, které předali naši rodičové mně.
Sedla jsem si a bez ladu a skladu jsem sepsala několik bodů, prej abych si je mohla donekonečna připomínat. Jak lidské je zapomínat na ty nejdůležitější věci. Tak sem s nima a neřadila jsem je podle důležitosti. A ani jsem o nich vlastně sáhodlouze nepřemýšlela, a to je pro mě to ono. To pravdivé. Ne vycucané z prstu. Co mi naši (pře)dali?
1. Mít pocit, že když budu chtít, dokážu všechno na světě 2. Dřít
3. Improvizovat
4. Ukázali mi svět
5. Milovat a lásku rozdávat 6. Milovat přírodu 7. Sesterskou lásku 8. Zdravě jíst
9. Že sport je zábava 10. Hýčkat si přátelství 11. Milovat hudbu 12. Mít svobodu rozhodnutí 13. Chovat se slušně, vždycky a za každé situace 14. Etiketě 15. Že na světě není nic důležitějšího, než trávit čas s rodinou 16. Plánovat 17. Tvořit a umění kreativity
18. Vyjadřovat emoce a nestydět se za ně
19. Vážit si autorit 20. Promluvit, když se mi něco nelíbí 21. Řešit problémy včas
Zdaleka ne všechno mi jde tak, jak bych si přála a některé věci zas tak podstatné nejsou. Jen bych si přála být rodičem, který vychová jednoho, nebo klidně i tři, dobré spokojené malé bytosti, které budou proplouvat světem a poperou se s tím, co jim hodí pod nohy. A na ty naše další spokojené malé bytosti se už nesmírně těším.
Ahoj Tery, děkuju za krásný článek. Letos se vdávám a tak samozřejmě přemýšlím nad dalšími milníky našeho společného budoucího života – jako jsou právě děti. Často si kladu přesně otázku – jaké by měly být moje děti, jak těžké je je vychovat? Spoustu bodů mám stejných jako ty, ovšem nad některými bych snad ani neuvažovala (nebýt tohoto článku), např. učit je etiketě, vážit si autorit.. Tyto body mnohdy beru jako samozřejmost a nepřichází mi do úvahy jiná možnost. U výchovy dětí a předávání určitých zvyků na to ale nesmíme zapomínat. Proto Ti ještě jednou děkuji za článek, protože i když nemám ještě děti, přemýšlím nad tím, jaká budu máma a samozřejmě chci vychovat samostatné, hodné a slušné človíčky. 🙂 A kdyby člověk nevěděl a neuvědomil si, co by mohl předat od svých rodičů za dobro, možná by ta výchova neměla žádný směr. Tak Ti přeji, ať Williamek je jeden z nejspokojenějších bytostí a ať si jednou řekne to samé jako ty: Mám skvělé rodiče! (Myslím si, že už teď o tom ani nepochybuje :P) Pěknou neděli!
Bez led a skladu? Vycucované? Nemůžu si pomoct, ale ty články někdy působí tak, že jste si je po sobě ani nepřečetla…
…máš štěstí…já to měla tak- neudělat svýmu dítěti nic z toho, co udělali mě..život je pak dost o něčem jiném, j eto o velkém štěstí takové děttsví přežít a pak přežít všechno, co s tebou udělalo… vlastně všechna energie, snaha, vytrvalost, víra, vůle jdou jen do toho, osvobodit se z toho polámání, poničení…jenže to se nepovažuje za úspech, nedá s eto tak prezentovat jako třeba vstudování, vyhraný závody, kariera…přitom je z atím nesmírná statečnost vyhrabat se z týraný, zneužívaný holčičky v někoho, kdo se sám naučí se mít rád a poradit si se životem…j eto vesmírný výkon…j eto úplně jiný vesmír než ten tvůj a je dobrý vědět , že existuje:)
Úspěch to rozhodně je, i když to tak ostatní možná nevnímají! Taky jsem neměla zrovna nejšťastnější dětství a faktem je, že tohle téma je v naší společnosti spíš tabu (na rozdíl od studia a kariéry) takže jsem o tom nikdy moc s nikým nemluvila… Myslím, že určitě nejste sama a držím vám palce, abyste byla šťastná a měla hodně síly do života!
Život v dnešní společnosti je v něčem náročný v tom, že je všeobecně podporováno prezentovat "jak se člověk popral s osudem" a "překonal překážky" a tak. Jenže jenom část překážek je zveřejnitelných. Pokud člověk spadne do kategorie "mám vážné problémy a snažím se je překonat, ale je to příliš osobní", tak je to v některých chvílích sakra těžký osamělý boj.
Mám stejnou zkušenost a lépe bych to nenapsala.
To, že ať chceme nebo ne, budou děti jako rodiče, mě osobně opravdu trochu děsí. Věřím, že jsi to tak nemyslela, ale přijde mi to trochu demotivační pro lidi, kteří zas tak super rodiče neměli (a snaží se třeba na sobě pracovat)- vyznělo mi to tak, že se ani nemá cenu se snažit, protože stejně dopadnou stejně :-/
Nedá mi to se podělit o své zkušenosti, porodila jsem velmi brzy, nebála se dítě vykoupat, přebalit, ale bála jsem se zda zvládnu dobře děcko vychovat. Udělala jsem jistě spoustu spoustu chyb, ale dnes mám i vnučku a opět musím říct, MY jsme dětem příkladem, co vidí doma, to si berou do života a hlavně potřebují lásku, trpělivost. Dnes jsou děti dospělé a já si nesčekrát řekla, že jsem měla být přísnější nebo lépe, důslednější. Ale proč si vytvářet v dětech iluzi, velkou roli hrají geny ať chceme nebo ne. Proto buďme dětem dobrým příkladem i když to někomu přijde jako ostřílená fráze. Jsem smutná z dnešní doby, dcera pracuje v soukromé školce a denně spolu řešíme, jak rodiče na děti nemají čas, nepovídají si s nimi, ráno je dají do hlídacího centra a večer vyzvednou.Je mi těch dětiček neskonale líto a proto Terezko miluji Váš blog, Vaše úžasné články z kterých na mne dýchá ta bezmezná láska k synovi, k rodině, k životu. Moc vám držím palce!!!! Jsem si naprosto jistá, že Willamek má vše co má malé děcko mít a vyroste z něj šťastné dítě a leta ověřená věta: co do dětí vložíte do tří let se vám vrátí. Mě se to potvrzuje mějte se báječně zdraví Alena P
Souhlasím s dvěmi předchozími komentáři, jako bych toto psala… 😐 Terko, jinak mimochodem Tvoje články moc ráda čtu a fandím Ti i do budoucna. 🙂
Tato webová stránka využívá soubory cookies. Více informací.
Tato webová stránka využívá soubory cookies.
Soubory cookies jsou krátké textové soubory, které internetová stránka odešle do Vašeho prohlížeče. Umožňují internetové stránce zaznamenat informace o Vaší návštěvě, například zvolený jazyk a podobně. Následující návštěva stránek tak pro Vás může být snazší a příjemnější. Soubory cookies jsou důležité, neboť bez nich by procházení sítě Internet bylo mnohem složitější. Soubory cookies umožňují lepší využití naší internetové stránky a přizpůsobení jejího obsahu Vašim potřebám. Soubory cookies používá téměř každá internetová stránka na světě. Soubory cookies jsou užitečné, protože zvyšují uživatelskou přívětivost opakovaně navštívené internetové stránky.
Relační (tedy dočasné) soubory cookies nám umožňují propojovat Vaše jednotlivé aktivity po dobu prohlížení těchto internetových stránek. V okamžiku otevření okna Vašeho prohlížeče se tyto soubory aktivují a deaktivují se po zavření okna Vašeho prohlížeče. Relační cookies jsou dočasné a po zavření prohlížeče se všechny tyto soubory vymažou. Trvalé soubory cookies nám pomáhají Váš počítač identifikovat, jestliže opětovně navštívíte naši internetovou stránku. Další výhodou trvalých cookies je to, že nám umožňují přizpůsobit naše internetové stránky Vašim potřebám.
V souladu s ustanovením § 89 odst. 3 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v účinném znění, si Vás tímto dovolujeme informovat, že naše internetové stránky využívají pro svoji činnost soubory cookies, tedy Vaše soubory cookies, včetně trvalých, zpracováváme.
Internetové prohlížeče obvykle obsahují správu souborů cookies. V rámci nastavení Vašeho prohlížeče tak pravděpodobně můžete jednotlivé soubory cookies ručně mazat, blokovat či zcela zakázat jejich používání. Pro více informací použijte nápovědu Vašeho internetového prohlížeče. Jsou-li cookies povoleny, lze toto nastavení internetového prohlížeče považovat za souhlas se zpracováním osobních údajů. Prohlížeč je nástrojem zprostředkování souhlasu.
K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním internetových stránek vyjadřujete souhlas propojením následujících služeb: Google.
Soubory cookies využíváme, kromě účelu uvedeného v předchozím odstavci, pouze pro měření návštěvnosti webové stránky.
If you disable this cookie, we will not be able to save your preferences. This means that every time you visit this website you will need to enable or disable cookies again.
Tato webová stránka využívá služeb Google Analytics pro ukládání anonymních údajů o návštěvě.
Please enable Strictly Necessary Cookies first so that we can save your preferences!