Orné pole pro nový životní impuls? Když věci nejdou podle plánu a hroutí se vám svět

Nesnáším, když něco nejde podle mého plánu. Problém je v tom, že se tak stane v 90% všech mých plánů. A světe div se – to jsou ty rozhodující momenty mého života. Toho, který je tak skvěle naplánovaný, aby se záhy zhroutil. Když něco nejde podle plánu, většinou totiž zapojím svoji pravou část mozku – tu kreativní – tu odvážnou – tu, která už nemá co v dané situaci ztratit – a to se pak dějou věci. Moje mysl je ale natolik vyspělá, že mě brání tím, že na to vždycky zapomenu, takže většinou klekám a tlačím si dlaně na obličej, abych zastavila ty slzy jako hrachy, které by se záhy rozletěly po místnosti, ve které se mi zrovna zhroutil svět. A je jedno, jestli je to zrovna nad borůvkovým dortíkem.



 
Tahle myšlenka na článek mě napadla, když jsem psala (už tak dlouho slibovanou časovou osu mého života – Terezo, styď se!). Kroutím nad sebou hlavou a tak napůl vám to tu odcituji: Tak, vyhodili mě od státnic, abych během toho odpoledne ještě poslala přihlášku na taneční školu v Dánsku (kterou bych bývala nikdy asi neposlala, protože jsem byla přijatá hned na magistra – „A nejdřív musíš dostudovat pořádnou školu, a potom si tancuj, skákej, cestuj…“) V Dánsku mi dali plné stipendium a staly se z toho nejlepší měsíce mého života. Vyhodili mě od 5. kola pohovorů na skvělou pozici, abych pár týdnů na to dostala práci snů. Tu ale taky někdo záhy utnul, aby mi pár dní na to zadrnčel telefon, že to byl ten moment, proč mi Albatros nabízí plnou podporu vydání mé knihy. A tak bych mohla pokračovat až do aleluja. Suma sumárum, všechny tyhle nevhodné momenty, kdy se chci zakousnout do polštáře a vyřvat si vztekem hlasivky jsou ornou půdou pro lepší časy. A tak jsem se rozhodla se tak trochu hodit do vody i při každodenních záležitostech. Třeba z toho něco peprného vyjde. A třeba taky ne. A třeba vás to bude bavit A třeba taky ne. Takže já mám tady pro vás seznam, který hodlám v následujících postupně plni. Jdete aspoň do něčeho se mnou?

1. Vyčistit si zuby druhou rukou


2. Chodit jen po schodech 

3. Vyřknout poklonu ženám, které potkáte na ulici, a kterým to dneska sluší 

4. Nechat telefon celý den doma a místo toho si v tramvaji číst knihu (ufff…)

5. Jeden den bez cukru (a to tak, že žádného!)

6. Dát si hodinky na druhou ruku

7. Dojít k tramvaji s rozvázanou tkaničkou (to mě asi šíbne z toho)


8. Spát celou noc bez peřiny, jen v oblečení (to vymyslel John Erik, vlastně se docela divím, že tam přidal to „jen v oblečení“ :))


9. Nesednout si až do tří odpoledne (to taky vymyslel Johni)


10. … (ten nechám vymyslet vás)

A očekávám dva životní obraty. Za Á: budu si vážit toho, co mám a jak je to vlastně jednoduché, za BÉ: třeba zjistím, že mě život bez telefonu dělá mnohem šťastnější.

Tak co, šup sem s nějakýma vašema návrhama 🙂
A kdyby to pro někoho bylo málo, tak se třeba jukněte na článek z minulého podzimu „Udělej to dneska jinak“

Krásný den, 
Vaše TerezaInOslo

Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Reny Mejtská
Reny Mejtská
8 let před

Pěkné ránko Terezko,
hned ráno jsem si všimla,že je na blogu nový článek takže jsem neváhala a začala den čtením 🙂
Takže zase perfektní a úsměvný a sepsala jsem i za mne těch 10 bodů 🙂
1. Zkusím si vyčistit zuby druhou rukou ( to snad zvládnu)
2. Zatím chodím jen po schodech,ale funím u toho jak nevím co 🙂
3. Poklona ženám…dlouho jsem ji nikomu neřekla…pravda
4. Nechat telefon celý den doma by bylo vlastně občas fajn.A co se týká čtení knížek,to je beztak pro mne nej 🙂
5. Den bez cukru ježiš …alespoň v kafi…no ale dám to , ale bude to boj
6. Hodinky nenosím sakra 🙂
7. S rozvázanou tkaničkou dojít k tramvaji nebo autobusu ?Noooo to tam nedojdu 🙂
8. Spát bez peřiny ?John Erik má ale nápady 🙂 Musím ji mít omotanou alespoň v nohách
9. Teda Johni ! Nesednout si vůůůbec do tří odpoledne ,pro mne nsplnitelné 🙂
10. Doplňuji za sebe…co třeba věnovat úsměv každému milému a sympatickému člověku <3

Terezko ,přeju Ti jen to nej , vždyť víš a věřím,že se Ti bude dařit.
Pěkný den a děkuju.
Renča

Anonymní
Anonymní
8 let před

Hezké ráno,

na další výzvy se můžeš inspirovat na stránkách http://nestereo.cz/ Asi před rokem jsem je objevila a občas něco zařadím do svého života (ale ne na takovou dobu, jako to dělá autor, jen tak abych pozlobila sebe sama, ale abych nepěnila:)
Jinak z tvého seznamu:
1. občas dělám, je to prča
2. mám klaustrofobii, takže schody jsou má jediná možnost. Když je ale někde páternoster, to ho samozřejmě vyzkouším:)
3. Když to někomu sekne, ráda mu/jí to řeknu, sama vím, jak to potěší
4. to je ale challenge!!! snažím se telefon používat jen na volání, sms a tak, v tramvaji často koukám ven nebo čtu, ale samozřejmě i facebook někdy jede, že…
5. omg!!! Jsem teď těhotná a moc toho nejím a sladké je jedna z mála věcí, co jím a po čem mi není šoufl, takže tohle asi teď nedám:)
6. Hodinky nenosím, místo toho ale vím, kde všude jsou umístěné hodiny v Praze, a že jich je, skoro na každém rohu!
7. Teď už nosím kozačky nebo holiny
8. Brrrrrrrr
9. No asi spíš nee… leda bych ležela:)
10. vyhradit si pár minut každý den jen pro sebe, žádný telefon, fb, ale jen přemýšlet, něco kutit a tak. Zdá se to jednoduché, ale co vidím u ostatních, tak možná nee. Nebo se každý den večer pochválit za nějaké věci, co se povedly:)
11. pro kancelářské krysy doporučuji vtipnou změnu, prohodit si myš na levou ruku. Já to střídám po cca měsíci a dám tím odpočinout druhé ruce. Nehledě na to, když kolega rychle třeba něco chce ukázat u mě, tak to prostě nejde:)

Pěkný den, K.

Michaela Nováková
Michaela Nováková
8 let před

Terezy, ty vždycky dokážeš nakopnout a zlepšit den 🙂 Děkuju moc 🙂

Anonymní
Anonymní
8 let před

1. Vyčistit si zuby druhou rukou je docela sranda. Omlácené dásně a tváře. 🙂 Čas od času třeba u sledování nějakého nenáročného pořadu trénuju psaní levačkou.
2. Čerstvě bydlím ve 12. patře a nemám páru, kde jsou v našem baráku schody. Někde jako nouzový východ, ale kde…. :/
3. Už asi třičtvrtě roku chci říct jedné sestřičce na trasfúzce, že je hrozně krásná, ale od mého rozhodnutí to udělat mě bohužel ještě "neobsluhovala".
4. V tramvajích většinou koukám ven. V zahru nemám datový roaming, takže brouzdání mi tady nehrozí.
5. Na jeden den no problem.
6. Ruku s hodinkama střídám, protože mám na ten kov alergii, tak když se rozjede na jedné, přehodím. 🙂
7. Zastávka je před domem, takže tohle zmáknu.
8. To nebudu ani zkoušet. 😀
9. To zkusím v sobotu až budu v "práci".
10. Hrozně dlouho se dokopávám k tomu, nefacebookovat/nemailovat/atd. v posteli. Postel je na spaní, móžná na čtení, ne na to, abych si do ní tahala fb friends 🙂
11. Kamarádka mívala dobrou challenge, každý týden uvařit jedno nové jídlo.

Dát si myš do levé ruky je mazec, to někdy zkusím, ale bojím se, že s ní brzo naštvaně mrsknu o zem.

Příjemný článek k lenivému dopoledni. 🙂 Díky, L.

Anonymní
Anonymní
8 let před

A ještě je pro mě teď super netypický nakupovat rovnou do tašky. Přestěhovala jsem se do zahraničí a okoukala jsem, že si tady nemusím brát košík/vozík/tahat zboží v dlaních, když jdu jen pro pár věcí, ale můžu normálně věci házet rovnou do plátěnky, kterou si nesu přes rameno. Včera jsem to vyzkoušela poprvé a když jsem tam házela první položku ze seznamu, čekala jsem, kdy na mě kdo vlítne, že kradu… 🙂 Je to pohodlný, nemuset řídit vozík nebo nemít jednu ruku zaměstnanou košíkem. Ale asi bych neměla koule vyzkoušet to v ČR. (Nebo se to někde dělá?) 🙂
L.

Katie*
Katie*
8 let před
Reply to  Anonymní

Ahoj, zrovna to nakupování do plátěnky tu praktikuju už nějaký měsíc a zatím mi nikdo nic neřekl. 😀 Snad mají ostatní taky takové štěstí! 🙂

Nikola Adamová
Nikola Adamová
8 let před
Reply to  Anonymní

Já zrovna včera "nakupovala" rovnou do tašky….košík jsem si brát nechtěla, ale najednou jsem brala víc věcí a ruce už to nepobraly 😀 A nikdo divně nekoukal, ale je pravda, že s košíkem si přijdu lépe 🙂

Anonymní
Anonymní
8 let před

Tak nakupovat do tašky bych se bála.. Ale maminky nakupují do kočárku i do tašky, to jsem už viděla..

10. nejezdit MHD – chodit všude pěšky
11. nejít odpoledne do města, ale do parku, přírody..
12. jíst celý týden zdravá, lehká jídla
13. obdarovat potřebné nějakou drobností, např. vyřazením nepotřebného kousku ze své šatní skříně..

Adelia
Adelia
8 let před

opäť super článok! 🙂 určite sa pripojím, aj keď neviem ako by som v škole zrealizovala to že nebudem do 3 sedieť haha 🙂 Terezka si úžasná žena 🙂

Any
Any
8 let před

Krásný článek, který mě donutil se nad sebou zamyslet a pár věcí v mém životě pozměnit 🙂

Travel with love
Travel with love
8 let před

Při čištění zubů druhou rukou jsem si záhadně málem vypíchla oko. A že jsem měla pastu všude? To jsem měla. Nicméně můj den začal s takovou chutí a pozitivní energií jako už dlouho ne a za to moc děkuji :)) 😀 Jako obvykle posílám pozdravy z Texasu :)) V.

Anonymní
Anonymní
8 let před

Krásný článek, moc mi pomohl. Predevcirem mě vyhodili od zkoušky, tak teď musím rozkladat ročník. Není to nic hrozného, ale v tu chvili jsem si připadala opravdu mizerně a zbytečně, slzy, které se mi kutalely po tváří nesly zastavit. Díky tvemu článku jsem se zamysela a uvědomila si, že se můžu doucit a pro cvičit jazyky, najít si práci a vyrazit na zahranicni stáž. Mockrat děkuji! A všechno nejlepší k svátku, Terezko! 🙂

worldneedswomen
worldneedswomen
8 let před

Super článek a skvělý nápad! Ale vůbec si nedokážu představit jak nechám telefon doma =D =X

WORLDNEEDSWOMEN

Adéla Nováková
Adéla Nováková
8 let před

Terezko, díky! 🙂 Teď mi docvaklo zase a opět, nejspíš si to potřebuji zopakovat. 🙂 Dostal mě Tvůj důvod – vážit si toho, co máme. Já ikdyž jsem letos tento pocit poznala nejvíc intenzivně, jak jsem jen mohla na poutní cestě do Santiaga, tak za poslední měsíce pořád po něčem toužím a nemám dost, jako by se mi otevřela nějaká věčně opomíjená a zastrčená brána. Takže, pěkně postupně. 🙂
1. Ráno si každý den vzpomínám, že si čistím zuby levou rukou (také jsem nad tím už uvažovala, jak zapojit více tu naši levačku 🙂 )
2. Po schodech chodím téměř vždy, kromě našeho 5. patra do paneláku :))) Teď nejvyšší čas začít i do něj!
3. Tyjo, ta poklona mě vždy napadá v metru, díky, žes mi ji připomněla a vím, že v tom nejsem teď sama 😀
4. Telefon doma? No proč ne, jen co ty pracovní hovory? 😉
5. Den bez cukru – uf, to bude! Nebylas náhodou na Blog cukr? 😉
6. Hodinky z praktických důvodů duševní pohody nenasím už…ani nevím kolik let. 🙂 Doporučuji 😉
7. Ta tkanička celkem jde, ještě líp, když ji v zimě skoro nemám 😀
8. Bez peřiny? To je výzva. 🙂 V létě to bylo téměř denně, hold zvýšíme topení. 🙂
9. To si v práci pěkně postojím u PC. 😀 Nebo, že by o víkendu? Tohle je asi největší výzva v tom, myslet na to. 🙂
10. Pro mě je to výzva zvednout odpadek, to mě dokáže vždy tak vytočit, když vidím, kolik jich kolem nás je, a dát jej tam, kam patří, ideálně do tříděného odpadu. 🙂

Podobné články
14
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x