O tom, jak mi chyběla tma, jak se dívám na sebe samou v rozsvícených oknech a proč potřebujeme zažít to „jiné“

Hned na začátek jedno doporučení: pusťte si k tomuto článku Playlist na Spotify: Songs for Sunset.
Večerní běh při západu slunce se po pár rychlých a intenzivních kilometrech zvrhnul v procházku a vysedávání u „rybníka“, jak to nazval můj táta, když jsem mu poslala fotku západu slunce, která rovněž přistála na Facebook stránce. 

Bez filtru



Nádherný západ slunce se pomalu vytrácel a místo toho přicházela tma tmoucí… Ta nádherná tma, která tu v létě ohromně chyběla, ta nádherná tma, která vám naladí nostalgickou náladu při sledování matných pohybů v oknech bytů. Já ty matné pohyby sledovala v norském „čárovém kódu“ (když přijíždíte z Oslo fjord lodí, opravdu ten zcuk budov vypadá jako čárový kód). Na poslední kolečko, které jsem se rozhodla projít a pořádně se prodýchat do štěstí, jsem si zvolila Playlist na Spotify s názvem „Songs for Sunsets“ a o báječný moment bylo postaráno hned s prvním songem. Najednou mi v hlavě cvaklo, že tohle je ten „jiný“ moment. Ten „jiný“ moment, kdy se cítím jinak, kdy mě hlava pustí do vzdálených míst, ten moment, kvůli kterému jsem procestovala kus světa, ten moment, který mi tak strašně moc chyběl, ten moment, který má na svědomí spoustu mých životních rozhodnutí a ten moment, na který si vždycky pamatuju. Znáte ho? Máte ho? A kdy? 

U mě přichází zpravidla při příjemných snových situacích za doprovodu táhlé hudby a v nevšedních momentech. Pár si jich pamatuju jak dneska. Tak například, když jsem s Monikou dojela do Dublinu na prodloužený víkend, bylo před Vánoci, Irové se halili do šál a schovávali pod deštníky a my byly jako dvě Alenky v Říši divů, ten další silný jsem měla, když jsem poprvé přišla do Café Savoy před pár lety a nemohla se vynadívat na všechny ty jiné lidi, mnoho těch „jiných“ momentů pak přišlo při objevování všeho skandinávského – jakmile jsem viděla skandinávskou architekturu, čisté bílé/dřevěné stavby, které voněly dřevem, nebo jen někde byli blonďatí lidé ze severu s neobvyklými outfity, přišel ten „jiný“ moment. 

A tyhle „jiné“ momenty miluju – cítím se skvěle, snově a tak, že se vlastně sama na sebe můžu podívat v budoucnosti. Sama sebe si představuji, že jsem jedna z těch Irů, kteří se halí do té šály a nakupuje vánoční dárky, že jsem jedna z těch lidí vysedávajících v Cafe Savoy, kteří oslavují výročí svatby, že jsem jedna z těch, kteří se tulí pod dekou při svíčkách v jednom z bytů s výhledem na Oslo fjord. 

Ten dnešní večer jsem si tak v sobě samé potřebovala srovnat, co vlastně teď chci. Doma jsem si udělala lahodný čaj z růží, všude zapálila svíčky a v pozadí mi pořád hraje ta nádherná hudba. Ten „jiný“ moment se mě ještě pořád drží a já doufám, že ještě chvíli vydrží. 

Nádherný večer vám přeji a napište mi, jestli někdo vůbec víte, o čemže to tady vůbec píšu 🙂 

Vaše TerezaInOslo
Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Magdalena Arnora
Magdalena Arnora
8 let před

Už od prvního momentu, kdy jsem tento blog našla je pro mě hrozně motivující a tento článek je prostě úžasný, protože to mám přinejmenším podobně. A vůbec se divím, že to někdo dokáže, tak krásně popsat…. 😉

P.O.L.
P.O.L.
8 let před

Naprosto ten pocit chápu, z tvách článků na mě úplně dýchají pocity a atmosféra.

Hanka Kozáková
Hanka Kozáková
8 let před

Asi je čas i na můj první komentář…
Na tvůj blog jsem narazila asi někdy v září a moc mě potěšilo, že jsi vyhrála blogerku roku, takže MOC GRATULUJI! 🙂
Přivedl mě k tvému blogu článek o svatbě 🙂 Kterou mladou holku by to nezajímalo, že… Nicméně stejně jako ty jsem poněkud znechucená přístupem většiny agentur a proto teď sbírám veškerou inspiraci a doufám, že si i já jednou splním ten svůj velký sen svatební agentury s lidským přístupem a orientací na ty nejdůležitější – nevěsty, ženichy a jejich rodiny… 🙂
A s těmi "jinými" okamžiky to mám velmi podobně 🙂 Nazvala bych je melancholickými a přisoudila bych jim přesně takovou hudbu, jakou jsi k článku doporučila. Buď je provází vzpomínky, nebo zidealizovaná budoucnost 🙂
A tak bych Ti chtěla moc poděkovat! Za recepty, za články o svatbě, za motivaci! A vůbec za to, že se najde někdo, kdo o takových věcech píše (svatby, studium, jídlo, hledání práce, krásné i těžké okamžiky…)
Tak jen tak dál a měj krásný nedělní večer, Hanka 🙂

Podobné články
5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x