O jednom proflákaným slunečním dni

Je krásný odpoledne, všichni vyvalený venku a já apěchám hodit si sprchu, nahodit letní outfit a potkat kamarádku. Jdeme se projít městem, užít zmrzlinu a prosedět hodiny v parku. Je nádherný počasí a ani jedný z nás se nechce domů. Tak jen tak couráme mšstem a pozorujeme lidi. Ani nevím, jestli jsem kdy v životě měla někdy čas takhle chodit městem a objevovat nová místa. Je to  obrat od mého běžného pražského životního tempa, kdy jsem se zastavila doma jen na otočku se slovy: „Jsem strašně unavená a mám strašnej hlad.“ Pořád jsem někde ve stresu lítala a všechno zařizovala až mi z toho šla hlava kolem. Je krásný si vychutnat atmosféru města a jen tak nevinně pozorovat lidi. Kam spěchají, proč se mračí, co mají v igelitkách, proč kulhají, nebo se chechtají, proč nosí krátký kraťasy a nepadnoucí brýle, proč mají rozcuchaný vlasy a drobky na tričku. Můžete jim dát jakýkoliv jméno i status. Můžete z nich udělat asistenky královny i uklízečky. A to jenom jednou pohou myšlenkou. Můžete je oženit během tří vteřin a nechat bydlet v krásným domě u jezera. Můžete jim dát sympatickýho manžela a krásný děti. Je fajn, že většina mých hrdinů má spokojený, šťasný a bohatý život. Asi je to proto, že takový chci mít taky. 



Krásný večer a sněte! Dodá vám to motivaci.

Vaše TerezaInOslo


TIP: Dneska jsem viděla plakát na Scandinavian Photography School in Oslo, tak si možná podám přihlášku. Zkusit se má všechno 🙂

Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Podobné články
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x