Lidé umírají, ale ty nejkrásnější momenty tu budou vždy v našich srdcích

Doma. Plná vzpomínek a momentů a především pocitu vděčnosti, že můžu být součástí tak obrovské rodiny plné lásky. Sedíme v kostele, držím Johniho za ruku a v druhé ruce třímám potištěný papír, na kterém jsou slova norských písní. Venku je nádherně a do kostela prosvítá sluníčko. Kostel je ze dřeva a je na kopci v malém městečku Klepp, odkud pochází můj Johni. Hned u Kleppu je jiné malinké městečko Salte, odkud pochází jejich rodinné jméno. Je úplné ticho, občas jen vrzne stará dřevěná lavice. Sedíme mlčky dobrých patnáct minut. V tom se mladá paní boří do kláves pianina. Kostel zaplní vedle smutku i nádherné tóny, které hladí duši. Všichni se potichu nadechnou a trochu nesměle začínají zpívat.mám knedlík v krku. Johniho táta se na mě letmo pousměje a dodá mi odvahu na moji, za jiných situací tak oblíbenou, píseň:Deg være ære, Herre over dødens makt“. 

Držím slzy zuby nehty a mačkám Johnimu ruku.




Na pohřbu je jen nejužší rodina Johniho babičky a pár přátel. Kostel je ale úplně plný. Ruth Herdis Salte měla sedm dětí, sedmnáct vnoučat a zatím dvacet jedna pravnoučat. Všichni přijeli. Úplně všichni. A mě asi nikdy nepřestane udivovat, jak tak rozsáhlá rodina dokáže držet spolu a vzájemně se nekonečně podporovat. Nejen v tak těžkých chvílích, jako je tahle. Když mě John Erik poprvé představoval, byla jsem nervózní, nemluvila jsem moc norsky a přišla si, že to bude trvat, než si získám jejich srdce. Netrvalo to ani chvilku. Jeho rodina mě už od prvního momentu neuvěřitelně podporovala a já jsem nemohla mít větší štěstí. Nejkrásnější moment byl, když jsme rozeslali pozvánky na naší svatbu a během pár hodin jsme měli odpovědi od všech Johniho strejdů a tet, že dorazí do Prahy

 Byl to ten nejkrásnější svatební dar.

Miluju ten pocit, když přijedeme do Kleppu. Je to oáza klidu. Připadám si tam tak v bezpečí. Většinu času vždycky trávíme s rodinou. Většina z nich totiž bydlí pořád v Kleppu, až na Johniho strejdu Toma. Ten bydlí se svou ženou a dětmi v Sogndalu. U fjordů a jezer. Jednou jsme je s Johnim jeli navštívit a bydleli u nich v dřevěném srubu, který je uprostřed kozí farmy. Nikdy na to nezapomenu. Ráno vás probudí cinkání koz a odpoledne si můžete dojít vyrobit svůj vlastní kozí sýr. Kousek opodál je pak nádherný tyrkysový ledovec, který se dotýká tyrkysové řeky. Naprosto kouzelné místo. Na vrcholcích hor se dá lyžovat celý rok. Jednou se tam zase musíme vypravit. 

Po úvodní písni přichází slova kněze a nádherný proslov jednoho ze strejdů. Vzpomínky protkané plnými slovy, která najednou nabírají úpně jiný rozměr. Ruth byla silná žena, která vychovala kupu dětí. Chodila do husmorskole – školy pro ženy v domácnosti a s dědou bydleli v nádherném bílém domku. Přes léto vždycky prodávali letničky z jejich velkého skleníku a všechny děti, pak i vnoučata, jim s prodejem pomáhaly. Skleník pořád funguje a dnes se o něj stará jeden z Johniho strejdů. Nádherná rodinná tradice.

Všichni pozorují, jak z páté řady přicházejí dopředu tři sourozenci. Dvě Johniho sestřenice a bratranec. Ten usedá za piano a já se bořím do lavice. Tak nádherný zpěv. Kouzelné duo plné emocí zní celým kostelem a já jsem neuvěřitelně pyšná a naprosto rozsekaná těmi nádhernými hlasy. Mám obrovský respekt. V tak těžké chvíli zazpívat tak nádherně, to je podle mě to nejkrásnější rozloučení. Po prvním vystoupením zpívá zase celý kostel. Najednou do zpěvu každý dává srdce a slova se nesou celým městečkem. Je to neuvěřitelně emotivní moment a jestli se to někdy o pohřbu dá říct,  byl ten nejkrásnější, na kterém jsem kdy byla. Rozloučení plné nádherných vzpomínek, zpěvu v kostele plným naje, že vzpomínky nikdy neumřou. 

Lidé umírají, ale ty nejkrásnější momenty tu budou vždy v našich srdcích.

Poslední píseň zpíváme nad hrobem, když bijí zvony a hlína padá na květiny. Po všech obejmutích se přesouváme do místní budovy, kde zdobí stoly letničky z rodinného skleníku, podávají se koláče a dorty, které napekly tety a sestřenice a my trávíme hodiny a hodiny vyprávěním, co se všechno děje v našich životech. S John Erikem jsme pozvali všech sedmnáct sestřenic i s partnery do Prahy a šeptem si kývneme na to, že asi budeme potřebovat byt s pokojem pro hosty, abychom vždycky měli pro rodinu a přátele místo. 

Miluju tu myšlenku a chtěla bych ji proměnit v realitu. 

Asi nedokážu ani slovy vyjádřit, jak moc pro mě tento den znamenal. Ruth byla naprosto kouzelná babička. Budu si jí navždycky pamatovat jako nádhernou babičku s bílými vlasy, perly na krku a milounkým pohledem. Milovala jsem poslouchat historky o tom, jak John Erik pomáhal prodávat letničky a jak spolu s babí chodili hrát bingo. Jednou Johni vyhrál naprosto kýčovité skleničky s motivem Santy. Ty skleničky budou naším pokladem v domácnosti. Tohle jsou totiž momenty, když si uvědomíte, jak jsou některé cetky plné vzpomínek, které chcete chránit celým tělem. 


Krásnou dobrou noc a milujte, objímejte, říkejte jim krásná slova. Však vy víte komu. 
Vaše TerezaInOslo

Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
16 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Dominika Belhová
Dominika Belhová
6 let před

Krásné. Brečím….

Annemarie Hlavacova
Annemarie Hlavacova
6 let před

Upřímnou soustrast Terezko.
Děkuji za krásný článek plný emocí a vyzdvižení, těch důležitých "věcí" v životě.
Děkuji
S láskou
A.

Anonymní
Anonymní
6 let před

Děkuji, hned po přečtení mi váš článek zlepšil ráno a jistě i celý den.

Anonymní
Anonymní
6 let před

Moc krásný článek, upřímnou soustrast tobě i Johnimu. Těším se, až nás budeš v budoucnu zásobovat fotkami a radostmi z rozrůstajícího klanu Salte a babi to bude shora pozorovat!:))

Anonymní
Anonymní
6 let před

Je neskutečné, jak i něco takhle smutného dokážeš napsat tak krásně ♥

Deer-Meadow
Deer-Meadow
6 let před

;-( upřímnou soustrast. Člověk někdy zapomíná na to, co je v životě důležité..

42°C
42°C
6 let před

Muselo to být hezké rozloučení s babičkou. Článek mě dost dojal, letos jsem přišla o dědečka, ale vzpomínky na něj zůstanou navždycky.

http://www.42stupnu.blogspot.cz

Anonymní
Anonymní
6 let před

TY jsi kouzelná Terezko:) To, jak předáváš svoji nevyčerpatelnou energii a pozitivní postoj k životu:) Jak já se těším, až vydáš tu knížku a já si ji budu každej večer číst! Měj se moc krásně:)

Daniela P
Daniela P
6 let před

Nádherné… tiež uvažujem podobne a snažím sa dokazovať milovaným, že ich mám ozaj rada (:

Lifestyle & beauty by Daniela

Anonymní
Anonymní
6 let před

no vidis a ty ses kvuli penezum a marketingu prestehovala od takove rodiny pryc

Anonymní
Anonymní
6 let před

Mila Terezko,
takove pocity dat do slov vlastne vubec nejde, ale vy to umite, fantasticky dar, vazte si ho. Babicky jsou fantasticke, ja moje milovala a i kdyz jsou jiz hodne davno nekde jinde, vim, ze jsou stale tady nekde kolem nas. Asi jako nasi strazni andele. Krasny pocit.
Preji Vam moc tu novou rodinu, uz mate dve, tak to je take nadherny pocit.
Krasny pozdrav – Dagmar

Máma bloguje
Máma bloguje
6 let před

My se stykame cela nejblizsi rodina (je nas asi 15) 2x do roka. Bydlime dalrko od vsech (cca 200km) a tak jsme v domecku, ktery rekonstruujeme mysleli i na pokoj pro hosty, takhle k nam muze kdykoliv kdokoliv prijet a nemusi spechat domu. I tady je nadherne, pul roku prisun domacich surovin, kazdy ma na dvore vinohrad… Je to skvely napad. Uprimnou soustrast cele rodine. Kez by i u nas v CR bylo takovych srdecnych a laskyplnych rodin vic.

Jitka Šrůtková
Jitka Šrůtková
6 let před

Terezko,
asi se budu opakovat, ale ty umíš i smutné věci popsat tak nádherným způsobem, který vždycky pohladí na duši.
Babička musela být úżasná žena. Moc mě to mrzí. Ale věřim že se všichni jednou zase tam někde setkáme <3

Anonymní
Anonymní
6 let před

Milá Terezko:),
pokud bych si v budoucnu směla pořídit již jen jednu knížku, počkala bych si na tu Tvou…
Jsi tak ohromně inspirujícím člověkem. Máš dar předávat své myšlenky s takovou pokorou a láskou. …Že jsem dojatá:)
Přeju Ti ať se Tobě a celé Tvé rodině daří, buďte spokojeni a milujte se. Jsem šťastná za to, že tohle všechno můžeme sdílet s Vámi. My všichni. Vytváříš kolem sebe úžasnou komunitu lidí.
Tvůj článek mě dojal natolik, že nemám slov. A tak jen… DĚKUJU.
Měj se krásně:),
Sára

Barbora Soul
Barbora Soul
6 let před

Nádherně napsané. Je krásné, když rodina dokáže držet pohromadě a takhle hezky se rozloučí s milovaným členem rodiny. Děkuji za Tvé krásné články Terezko

Miška
Miška
6 let před

Úplně mi při čtení naskakovala husí kůže, fakt nádherný článek…
A upřímnou soustrast celé vaší rozlehlé rodině, brzy zase určitě přibyde někdo další 🙂

Podobné články
16
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x