Jak jsem zahájila svou vlastní terapii „hrábnout si na dno“ aneb článek, který asi nikdo z nás nečekal

Běžím. Je pošmourno, šedo, trochu ráno pršelo a vypadá to, že ještě bude. Skoro nestačím svým nohám. Tváře mi ošlehává severský vítr a koulejí se po něm obrovský slzy jako hrachy. Už nemůžu… Nesmím přestat. Do nohou mě chytají křeče, ale hlava mě utvrzuje v tom, že to ještě pár minut dám. Musím. Je to moje terapie. Terapie „hrábnout si na dno“, kterou praktikuju už několik dní… proč? Čtěte dál. 





Před pár dny jsem měla milý/nemilý pracovní meeting.  Bylo mi oznámeno, že z několika interních důvodů, musí být moje smlouva přeložena o pár měsíců… Zatmělo se mi před očima… „O pár měsíců? Co to znamená?“ S mými nadřízenými jsem měla/mám skvělý vztah – možná až moc dobrý, abych jim na nemilou zprávu nahodila miniúsměv s tak trochu nešťastným nádechem. Z mých úst vyšlo jen tiché „No, co se dá dělat…“, které znělo v mé hlavě jako výkřik v obrovské prázdné místnosti: „A co mám jako teď dělat????!!!“ 

 

Co teď?

Pár dní mi trvalo, než jsem si uvědomila, že tohle se přece dalo čekat. Nic není tak růžové, jak se v první chvíli zdá. Začaly mě přemáhat myšlenky typu, že já se vůbec snažim, když se takové plány můžou zhroutit jako domek z karet… Po pár drsných probuzeních do reality jsem se přestala litovat, zamávala jsem se scénáři pohodlného života a začala ZNOVU. 

Silnější, ošlehanější, moudřejší, drsnější a poučenější.
 
 

Život s váma mnohdy mává ze strany na stranu a je jen na vás, jak se k němu postavíte. Je to jen o tom, jak silnou vůli bojovat máte.


Vzpomněla jsem si tehdy na loňský rok, kdy jsem dopisovala diplomovou práci a už jsem nemohla. Už jsem byla tak ohromně vyčerpaná, že jsem se ke každé větě tenkrát nutila, přemlouvala… měla jsem blok. Nešlo to. Asi každý, kdo si tím někdy prošel, ví úplně přesně, o čem tady mluvím. Naštvaně jsem tehdy zaklapla počítač, nazula tenisky, svázala vlasy do culíku a šla běhat. 




Běžela jsem rychle, bylo mi jedno, že běžím nad svoji běžnou tepovku, dávala jsem si do těla a víc než svaly, jsem trénovala svoji mysl. Přemlouvala jsem se, že když dám sprintem tenhle kopec desetkrát, tu diplomku prostě dopíšu. Světe div se, zabralo to! Mělo to pár momentů, kdy jsem to vážně přehnala, že jsem vyčerpáním ani málem nedošla domů. ALE … zabralo to… Naučila jsem se manipulovat se svou myslí.


Postupem času ale zase zlenivěla a nechala se kolébat luxusem pohodlí. Jenže v dnešním světě máte takový luxus jen chvíli. Někdy je ta chvíle delší, někdy kratší. Jednou ji ale někdo utne  – jednou jedinou větou/emailem/telefonem.






Terapie během


Před několika dny jsem tedy věděla, co přesně bude následovat. Vstávala jsem brzo ráno a sahala si na dno. Každé ráno. Někdy i večer. Vybíhala jsem s pocitem, že je všechno na nic a moje nálada se na mě šklebila v každém odrazu. Stačilo pár minut a jako by mě někdo vyměnil. Byla jsem to zase já, ta šťastná, namotivovaná, bojující Tereza, která se jen tak nevzdá…


Možná, že ty praktiky jsou pro slabší povahy poněkud drsnější. Kouzlo tohoto tréninku mysli tkví v tom, že si ho každý může nastavit podle sebe. Je to jen na vás objevit ty vaše limity a šlápnout jim na krk.


Jakmile ale hlavu naučíte přemýšlet, že můžete, a to, i když si myslíte, že už vážně nemůžete – je pak úplně jedno, jestli vám pak dodá motivaci při sprintu do kopce, při hledání práce, nebo v jiné situaci, kdy vám někdo donekonečna namlouvá, že to nedáte, ale vy zkrátka potřebujete zabojovat. 

Co potřebujete je přesvědčit hlavu, aby to nevzdala! 
A dobrá zpráva je ta, že se to dá natrénovat. 





Hodně dlouho jsme přemýšlela, jak vám to vlastně napíšu. Jak vás vytáhnu z toho sladkého příběhu o mé snové práci s hořkým koncem. Nechtěla jsem vás zklamat… Pak jsem si uvědomila, že ta největší motivace, kterou vám můžu dát je ukázat, že i když jsem ZASE spadla, a dost jsem si nabila, vstávám a jdu dál. 

Protože ono to vyjde… jen to asi ještě pořád nebylo to ono. 


Tak jestli jste zrovna v podobné situaci a jdete hlavou proti zdi už po sté, vytrvejte. Ostatně, jedeme v tom spolu 🙂

Držím vám při tom ohromně palce. A o mě se nebojte… 🙂 Brzy prozradím proč.
Vaše TerezaInOslo


P.S. A jestli jste se i vy trochu nakazili a začnete na sobě tvrdě makat, nebo vás blog jen inspirujete, nezapomeňte na #TerezaInOslo. Vaše fotky s tímto hashtagem moc ráda sdílím jako inspiraci pro ostatní. DĚKUJU!
Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
39 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Anonymní
Anonymní
8 let před

Terezko, držím moc palce! TY to zvládneš!!!

Renata

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Moc děkuju, Renato 🙂

Krásný den přeji,
Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Terezo, jste obrovskou motivací pro nás všechny. M.

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

DĚKUJU! A vy jste zase mojí motivací!

Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Ach jo, tak moc jsem ti to přála… Simona

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

To je milé, Simono… Děkuju i tak! 🙂

Vaše TerezaInOslo

Lucy
Lucy
8 let před

Držím palce! Hlavně se nevzdávat…

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Lucy

Já? Nikdy 🙂

Děkuju Lucy a přeju krásný den,
Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Terezko před pár dny jsem objevila Tvůj blog a musím přiznat, že jsem se do něj "zbláznila". Jsi neuvěřitelně inspirativní mladá dáma a já Ti ohromně fandím a za každý Tvůj článek, text Ti ohromně a z celého srdce děkuji, protože mi ohromně pomáháš při mých "bojích" na jihu Itálie, kde jsem následovala hlas svého srdce 🙂 Přeji Ti moc krásný večer!
Petra
PS: nemám strach….každé špatné období je vyváženo těmi lepšími…..životní balanc, který vím, že funguje!

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Moc děkuju, Petro,

to mám velkou radost, že došlo k objevení! Jsem ráda, že můžu takhle na dálku někoho inspirovat a pomoct. Proto taky blog píšu. Miluju ten pocit, že může někomu pomáhat v těžkých životních chvílích.

A na životní balanc se moc těším!
Krásný den,

Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Terezko, moc ti držím palce, ať Ti výjde všechno, co si přeješ. A děkuju za tvou inspiraci a motivaci a hlavně za Tvou upřímnost. :))
Eliška

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Moc děkuju, Eliško 🙂

Já děkuju za Vaše milá slova. Inu, bez upřímnosti by to přeci nebylo opravdové.

Krásný den,
Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Musím říct, že po delší době zase článek, který jsem přečetla jedním dechem 🙂 Chce to pořád pozitivní mysl, přece jen když nejde o zdraví, tak nejde o nic. A třeba to tak mělo být a mezitím si najdeš ještě lepší práci!

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Tak to mám radost. To máte úplnou pravdu – když nejde o zdraví, nejde o nic!

Krásný den,
Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Terezko, to zvládneš!
“Remember that sometimes not getting what you want is a wonderful stroke of luck.” (Dalai Lama)

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Moc děkuju a slova od Dalai Lamy jsou vždy nádherná a pravdivá. Budu se jich držet.

Ať se Vám daří,
Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Ahoj Terezka, musim sa priznat že som na tvoj blog nenatrafila prvykrát ale práve ten sladký život ma odrádzal od čtení (som len človek..) ale stále som ťa mala na instagrame a týmto článkom si ma dostala! Nie som v najlepšej životnej situácii a ide o to sa nevzdať s čím ja mávam problém, je to jednoduchšie však? A tým, že viem že nie som sama, ktorá musí bojovať mi tvoj blog dodal veľa chuťe práve do toho boja.. Dúfam, že to nevyznelo moc sebecky ale ďakujem! Ďakujem za slová: Silnější, ošlehanější, moudřejší, drsnější a poučenější.

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Zdravím a moc děkuju za milý komentář. On ten sladký život má v sobě hodně hořkostí, které se z celého mého životního příběhu, který je na blogu, dají velice snadno vyčíst. Jsem ráda, že mlžu inspirovat a dodat někomu sílu bojovat. To je ostatně celý smysl mého blogu. Ne ukazovat "sladký" život, ale ukazovat, jak na něj. A stojí to mnohdy mnoho dřiny, slz a tvrdé práce. Výsledek pak ale stojí za to.

Držím moc palce, ať se Vám daří,
Vaše TerezaInOslo

Anonymní
Anonymní
8 let před

Tak jsem asi po roce vyhrabala tenisky a šla jsem si po práci zaběhat 🙂 Díky za motivaci, potřebovala jsem nakopnout! A držím palce do budoucna!!
Jitka

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Paráda, Jitko. Jsem na Vás pyšná! Dnes znovu? 🙂

Vaše TerezaInOslo

Plním si svůj sen
Plním si svůj sen
8 let před

Terezko, to dáš. Máš toho nej manžela. Každá máme toho nej manžela, který nás podpoří, povzbudí, namotivuje, nezradí ( můj manžel je Angličan v žijící v Česku a vnímá mé úspěchy a neúspěchy jinak než Čech). A tvé úžasné odhodlání k běhání a tím, jak se s tím vypořádat je to nej, co můžeš udělat. Člověk potřebuje někam vyventilovat ten vztek, tu zlobu … vynadat "světu" jak je nespravedlivý … mu ukátaz co je za člověka, osobnost. Mě to moc pomáhá musím říct, že mě k tomu můj muž přivedl. Držím Ti moc palce. Jinak Tvé články jsou pro mě takové velké povzbuzení a popíchnutí se neflákat. Když vidím na IG kolik toho již máš za sebou, stydím se.

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před

Moc děkuju za milý komentář. Moc ode mě manžela pozdravujte, vypadá na moc fajn muže! 🙂

Jen jedna věc mně udělala vrásky na čele – zcela jistě nemáte jediný důvod k tomu se stydět. Každý má v životě jinou cestu, po které se vydává a každý tak trochu začal na jiné startovní čáře. Blog a fotografie mají inspirovat, ne dělat lidi smutnější. Prosím, berte to tak 🙂

Přeji krásný den,
Vaše TerezaInOslo

i n n a i a
i n n a i a
8 let před

" some day we will find what we are looking for…or may be we won't… maybe we will find something much greater that that " …… Presne tohle citim z teto situace, urcite ma nejaky smysl….
Silene moc se tesim na seversky vitr a nejen na ten… ceka me zase nekolik tydnu ve Skandinavii, zemi meho srdce…
Ver, ze bude lip… Ingrid

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  i n n a i a

Nádherně řečeno, děkuji za to, Ingrid.

A na Skandinávii se těšte. Je neuvěřitelně nádherná!

Krásný den přeji,
Vaše TerezaInOslo

Jana Ducháčková
Jana Ducháčková
8 let před

Pocitů, že už nemůžu, jsem si užívala, když začal manžel bojovat s rakovinou. Člověk moc chce, aby se to období bezmoci zlomilo a ono ne a ne a zrovna se táhne jak žvejkačka… Šly jsme na to velmi podobně. Se třemi malými dětmi a nemocným manželem jsem se upnula na heslo: "Když nemůžeš, přidej". Na instagram jsem nahrála naši teď už jen vzpomínku 🙂

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před

Vážená Jano,

moc si Vašeho komentáře vážím. V porovnání s tím Vaším příběhem je ten můj naprosto pomyslný. Jste ohromně silná žena a jste obrovskou inspirací pro mnoho z nás. Máte nádherné děti a spokojenou rodinu. Doufám, že i já jednou budu taková máma a manželka.

Přeji Vám nádherný den,
Vaše TerezaInOslo

Jana Ducháčková
Jana Ducháčková
8 let před

Moc děkuji za tak hřejivá slova (a instagramová srdce :), vůbec o Vás nemám strach 🙂 S každou skušeností rostete a umíte ji zúročit. Krásný máj!

travel with love
travel with love
8 let před

krásně napsané.. dokážu si představit, jak se cítíš 🙂 já už takhle dál nemohla, a proto jsem teď tady v USA, i když to někdy není procházka růžovou zahradou 🙂 snad se vše podaří.. 🙂 hezký den Terez.)

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před

Moc děkuju za milý komentář 🙂

Když se chce, všechno jde! 🙂 My to vybojujeme!

Krásný den,
přeje Vaše TerezaInOslo

Lucie NESTO
Lucie NESTO
8 let před

To je teda škoda… To mě mrzí. Jinak terapii během praktikuju taky. Loni, když jsem dopisovala diplomku a měla jsem nějaký vnitřní boje, jsem taky běhala a fakt to pomáhalo. Teď jsem šťastná a v pohodě a podle toho to taky vypadá:-D. Ale zase vyběhnu. Hodně štěstí!

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Lucie NESTO

To teda! Děkuju za komentář, Lucie. Terapie během je božská!

Mám z Vás radost,
přeji krásný den,

Vaše TerezaInOslo

Verona
Verona
8 let před

Přeji hodně štěstí, ať to všechno konečně vyjde 😉 S tou spoustou pozitivní energie určitě ano 🙂
Terapii během teď praktikuji každé ráno, jinak bych se nezvládla učit na státnice a bakalářku vůbec nedopsala.

Markéta
Markéta
8 let před

To je mi moc líto…
Ale zvládlas to předtím, zvládneš to i teď, a zase tě to posílí! A moje maminka mi vždycky říká, že "všechno špatné je pro něco dobré". Nikdy se mi tomu nechce věřit, ale potom, s nějakým časovým odstupem vidím, že to tak opravdu bylo. Určitě na tebe čeká něco ještě lepšího, a za nějaký čas budeš třeba ještě ráda, že to dopadlo takhle a otevřelo ti to nové možnosti 🙂

A sport? Ten je VŽDYCKY lék na všechno 🙂 Hodně lidí říká, že na sport nemá čas, ale to jsou ve většině případů jen výmluvy, všechno jde, když se chce 🙂 Mně momentálně drží nad vodou crossfit, jinak bych se ze všeho zbláznila, ale takhle si hned brzo ráno vyčistím hlavu a odcházím dobře naladěná do celého dne (což někdy nevydrží až do večera, ale i tak se to počítá:D)

Dakota Cattish
Dakota Cattish
8 let před

Před pár dny jsem dočetla báječnou knihu 'motýlek' a všem velmi doporučuji, ať je ten příběh pravdivý nebo ne, je to krásná ukázka toho, že člověk se nikdy nesmí vzdát, přestat věřit a bojovat! Jak je psáno v knize "dokud žiješ, máš naději!" na to nikdy nezapomínejme a řiďme se podle toho!-)

Kateřina
Kateřina
8 let před

Terezko, to s prací mě moc mrzí. Tvůj blog čtu už dlouho a zpráva o nové a snové práci mě moc potěšila, a dodala mi motivaci k tomu začít s něčím dalším, k práci a škole. Po tomhle článku jsem si nejdřív říkala, že je to prostě klasika. To, co se zdá jako sen, může prasknout jako bublina, a že se mi to v životě už taky stalo několikrát. Ale víš co…? Máš pravdu, pro ty nejlepší věci se musí bojovat. A ne málo, takže věřím, že po tomhle menším (větším, já vím..) pádu se zase nadechneš, odrazíš a bude to ještě lepší, než tohle. Bude to totiž to pravé 🙂 Budu držet palce!!

P.S.: citát od J. Lennona je jedním z mých nejoblíbenějších už několik let 🙂

Káťa

Anonymní
Anonymní
8 let před

úžasný článek!
právě si jdu taky sáhnou na dno 😀

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před
Reply to  Anonymní

Moc děkuju a doufám, že se povedlo!

Krásný večer,
Vaše TerezaInOslo

Alžběta Mikolajková
Alžběta Mikolajková
8 let před

Moc hezký článek 🙂 Držím palce, ať se máš zase líp. Na začátku roku mi zemřel táta a běhání (a taky psaní blogu) mi dost pomáhá.

Tereza In Oslo
Tereza In Oslo
8 let před

Děkuku Alžběto.

Posílám vřelé obejmutí a hodně síly… zvládnete to!

Pusu Vaše TerezaInOslo

Podobné články
39
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x