Ležím v posteli a venku se stmívá. Já nemám moc do čeho píchnout, tak jen odpočívám, protože to se prý na konci devátého měsíce má. Jsou tři dny před termínem porodu a někde vzadu v hlavě mi stepuje svědomí a nabubřeně ukazuje na ty svoje hodinky s vodotryskem, že už je na čase. Už je na čase sbalit si kufry na to jedno velké dobrodružství, o kterém vlastně nevíme, kdy přijde. Hrabu se z postele, Alexa vyhrává moje oblíbený romantický serenády a já vybaluju z papírových krabic, které mi postupně chodily domů, nutnosti, které pomalu skládám na postel. Ten samý scénář se odehrává ještě další večer. A další… Až z toho byl nakonec celkem balící maraton, kdy jsem postupně do tašky pořád něco přidávala a zase to vyndavala. Pár věcí mi chybělo, pár jsem zase poslala po Johnim domů a některý jsem si zase nechala přivést zpátky. Ne-roz-hod-ná-te-re-za.
Tašky jsem nakonec balila tři. Jednu na sál malinkou, jednu na šestinedělí a jednu pro šmudlu. A ano, je to stejně jako s dovolenou. Potřebujete polovinu věcí. Ale když balíte poprvé, zatím ještě nevíte jakou polovinu. A možná vám z toho jde hlava tak trochu kolem, protože vám každý doporučuje něco jiného. A někdo říká, že „tohle“ je blbost, někdo jiný zase, že „tohle“ URČITĚ musíš mít. Mám pro vás jednu konejšivou radu. Budoucí maminky, sbalte všechno, co si přejete a co vám přijde, že můžete potřebovat. Svět se z toho nezblázní a porodnice kvůli vaší jedné tašce navíc nepraskne. Ta už praská ve švech i bez vaší tašky.
Já jsem dala dohromady ten svůj seznam, podle kterého budu balit příště. Jsem blázen, nebo je to normální, že pár týdnů po porodu se už těšíte na příště? Páni, já chci kupu dětí. Plnej dům, postel, zahradu. Johni? 🙂
taška na sál
– dokumenty (porodní přání, mateřský průkaz, kartička pojišťovny, vyplněné dokumenty do porodnice, kopie oddacího listu) – tmavý ručník – žabky – lahev s brčkem – voda bez bublinek – gumička/čelenka na vlasy – reproduktor s nabíječkou – hroznový cukr – proteinové tyčinky nebo jakoukoliv svačinu pro tátu
Ještě se určitě hodí do tašky přibalit pohodlné žabky/pantofle, které se snadno nazouvají a možná pro někoho jelení lůj, na suché rty. Já ani jednu věc nakonec nevyužila. Žabky, které jsme dostali jako milou památku na Mauríciu, mě totiž dřely a já neměla „čas“ si je nazouvat.
taška na šestinedělí
– hygienické potřeby – kosmetická taštička s minikrémy – suchý šampon – neparfémovaný sprchový gel – neparfémované tělové mléko
– 3 ručníky – župan – pohodlné volné košilky vhodné na kojení – kojící podprsenky
– odsávačka na mléko Phillips Avent a lahvičky – vložky do podprsenky Chicco nebo Phillips Avent – krém na bradavky Purelan nebo Bepanthen – chladivé polštářky na bradavky Medela
– jednorázové kalhotky Chicco – poporodní vložky – nafukovací kruh – vlhčený toaletní papír s březovou kůrou Linteo – fén – maska na oči – špunty do uší – těhotenský čaj – tumbler – Nutrimama – telefon + nabíječka – foťák + nabíječka + prázdná karta – externí nabíječka na telefon – sluchátka
První den po porodu jsem stejně nemohla vůbec vstát z postele, takže se mi hodila jenom externí nabíječka na telefon a moje oblíbená lahev s brčkem, kterou jsem nedala z ruky a pořád ještě nedám. Hygienické potřeby jsou samozřejmostí a já tedy nedám dopustit na suchý šampon. První dny po porodu jsem byla ráda, když jsem se zvládla vysprchovat, takže suchý šampon ze mě tak trochu udělal člověka. Pak se taky skvěle hodila taštička s kosmetickými mini-krémy na obličej, kterou jsem měla při ruce v nočním stolku.
Taška pro miminko
Já bych si nezapomněla zabalit nějakou příjemnou žíňku na omývání, kdybych potřebovala a pak roztok na kontaktní čočky a balení čoček. Na to zapomínám běžně a pak jen trnu, aby se mi aktuální čočka nezničila 🙂
Rozhodně se také přimlouvám za odsávačku, kterou jsem na základě rad z okolí neměla a nakonec jsme ji kupovali ve stresu na cestě z porodnice. Kdybych si ji nachystala předem, ušetřilo by mi to nemalé trápení. A souhlasím s mastí Purelan – manžel mi ji vezl do porodnice a využila jsem ji prakticky celé šestinedělí.
Já přidám kloboučky na kojení a nějaký příjemný intimní gel – měla jsem bylinkový od JUSTu a zachránil mě při mytí jizvy.
Můj komentář teď bude asi trochu mimo, ale zajímalo by mě, jak se Terezo z pohledu blogerky stavíš ke zveřejňování fotek Williamka na všem dostupným sociálním sítím? Sleduju totiž i několik německých blogerek/youtuberek, které svým dětem zásadně nenechávají vidět do tváře, a nevypadá to přitom, že by to jejich "publikum" nějak odradilo (např. Instagram isabeau_youtube nebo saskiasbeautyblog). Nechtějí totiž zveřejňovat jejich podobu, dokud nebudou samy dost staré na to, aby o tom rozhodly samy. Českým příkladem může být Marta Jandová, která sice na instagram dává fotky své dcery, ale nikdy jí není přímo vidět do tváře. Dalším argumentem je často i fakt, že si asi málo kdo z nás umí představit, jaké to je v pubertě zjistit, že celé naše dětství mohl kdokoli sledovat online – přece jen vzpomínky na naše dětství jsou většinou ukryté v rodinných albech. Je o tom v AJ dost zajímavých článků třeba na Huffington Post… Taky by mě zajímalo, jestli k tomu mají Elite Bloggers třeba nějaký společný přístup stejně jako k reklamám a sponzorovaným postům? Omlouvám se za dlouhý komentář, napadlo mě to, když jsem viděla fotku koupajícího se Williamka… Každopádně mu ale – stejně jako celé vaší rodince – přeju jen to nejlepší!!
Hezký den,
děkuju za komentář. My jsme o zveřejňování fotek miminka na soc. sítích a na blogu doma diskutovali hodně a poměrně dlouhou dobu předtím, než vůbec byl v bříšku. A já jsem to nechala tak nějak přirozeně vyplynout, jak se ohledně toho budeme cítit, až se narodí. A s Johnim k tomu přistupujeme velmi podobně. Pokud to nejsou fotky, za které by se William mohl stydět, nebo by mu připadaly trapné, nepřipadá nám, že bychom dělali něco, co by mu v dospělosti mohlo nějak vadit. Nesdílela bych například fotku, ve které bych se mu veřejně posmívala, nebo by působila vulgárně. Ale tyhle krásné miminkovské, na kterých nám připadá jako andílek, na nich nám nepřijde nic špatného. Studovala jsem profily různých světových blogerek a mám pocit, že jen velmi malá část z nich, své děti neukazuje veřejnosti téměř na žádné fotografii. A většinou jsou to blogerky/celebrity jiného kalibru, než jsem já. Jsou to blogerky, které pomalu ani nemohou vyjít na ulici, bez toho, aniž by je někdo poznal. A to my rozhodně nejsme 🙂 Takže tím spíš chrání jejich soukromí a bezpečí.
A jestli sdílíme v Elite Bloggers nějaký společný postoj? Myslím, že tohle je velmi osobní a citlivá věc a každý rodič by si o tom měl rozhodnout zcela sám, takže nemáme žádný stejný přístup.
Hezký den a pozdravy od Williamínka Tereza
Dobrý den,
poslední komentář o zveřejňování fotek mi naprosto mluví z duše….to že, někdo zveřejňuje své foto (třeba ta těhotenská)je jen jeho věc, ale dítěti to možná jednou bude vadit….vždy si vzpomenu na jednu poznámku jednoho manžela jedné blogerky, který poznamenal, že stovky sledujícíh ví dříve než on co bude mít k večeři…Možna jdu mimo trend, ale já si velmi vážim svého soukromí a hlavně respektuji soukromí svých dětí a jejich fota bych veřejně nikdy nezveřejnila…a i hodně s nimi na toto téma mluvím a upornuji je na rizika….závěrem: dle mého názoru jsou všechny bloggerky opravdu v dnešní době odvážné…Ale jinak děkuji za čtivé články a přeji hodně štěstí. Radka
Hezký den, Radko,
odpovím úplně stejně jako na předchozí komentář týkající se stejné otázky.Možná jen dodám, že ano, my blogerky zveřejňujeme svoje životy online a ano, ne každému by to bylo příjemné. Zatím jsem se ale nesetkala s něčím, co by mě předvědčilo, abcyh to nedělala. Naopak, baví mě inspirovat čtenáře a miluju zpětnou vazbu, kteroud díky blogu mám každý. A dokud budou čtenáři mít pocit, že jim blog něco přináší, a zpříjemňuje dny, budu to dělat dál i a cenu toho, že ztratím kus svého soukromí.
O zveřejňování fotek miminka na soc. sítích a na blogu jsme doma diskutovali hodně a poměrně dlouhou dobu předtím, než vůbec byl William v bříšku. A já jsem to nechala tak nějak přirozeně vyplynout, jak se ohledně toho budeme cítit, až se narodí. S Johnim k tomu přistupujeme velmi podobně.
Pokud to nejsou fotky, za které by se William mohl stydět, nebo by mu připadaly trapné, nepřipadá nám, že bychom dělali něco, co by mu v dospělosti mohlo nějak vadit. Nesdílela bych například fotku, ve které bych se mu veřejně posmívala, nebo by působila vulgárně. Ale tyhle krásné miminkovské, na kterých nám připadá jako andílek, na nich nám nepřijde nic špatného. Studovala jsem profily různých světových blogerek a mám pocit, že jen velmi malá část z nich, své děti neukazuje veřejnosti téměř na žádné fotografii. A většinou jsou to blogerky/celebrity jiného kalibru, než jsem já. Jsou to blogerky, které pomalu ani nemohou vyjít na ulici, bez toho, aniž by je někdo poznal. A to my rozhodně nejsme 🙂 Takže tím spíš chrání jejich soukromí a bezpečí.
Hezký den a zdravímeTereza
Zoznam potrebnych veci do porodnice zalezi aj od konretnej porodnice, napr. na Slovensku sa do statnej porodnice bali aj pribor ci toaletny papier:-)Odsavacka je velmi individualna, ja som nepotrebovala vobec. Ale napr. na jednom kurze mi poradili vybrat si vopred, za ucasti manzela, a v pripade potreby manzel uz len pojde kupit ten dohodnuty model. V tvojom zozname ma prekvapila voda, kedze napr. v mojej porodnici v Bratislave nebolo na porodnej sale dovolene pit – v pripade, ak by bola nutna neplanovana sekcia.
Pripajam sa tiez k postu vyssie k teme zverejnovania fotiek tvojho syna, tiez ma to prekvapuje, ze cely jeho zivot je od prvej minuty takto verejny, preto si rada precitam vas postoj k tejto problematike ako pisala Domča.
Hezký den Slavko,
děkuju za komentář. To je dobrá rada s odsávačkou a určitě se bude mnohým hhodit 🙂Jinak, jestli to nevadí, překopíruju stejnou odpověď na Váš dotaz jako Domče.
My jsme o zveřejňování fotek miminka na soc. sítích a na blogu doma diskutovali hodně a poměrně dlouhou dobu předtím, než vůbec byl v bříšku. A já jsem to nechala tak nějak přirozeně vyplynout, jak se ohledně toho budeme cítit, až se narodí. A s Johnim k tomu přistupujeme velmi podobně.Pokud to nejsou fotky, za které by se William mohl stydět, nebo by mu připadaly trapné, nepřipadá nám, že bychom dělali něco, co by mu v dospělosti mohlo nějak vadit. Nesdílela bych například fotku, ve které bych se mu veřejně posmívala, nebo by působila vulgárně. Ale tyhle krásné miminkovské, na kterých nám připadá jako andílek, na nich nám nepřijde nic špatného.Studovala jsem profily různých světových blogerek a mám pocit, že jen velmi malá část z nich, své děti neukazuje veřejnosti téměř na žádné fotografii. A většinou jsou to blogerky/celebrity jiného kalibru, než jsem já. Jsou to blogerky, které pomalu ani nemohou vyjít na ulici, bez toho, aniž by je někdo poznal. A to my rozhodně nejsme 🙂 Takže tím spíš chrání jejich soukromí a bezpečí.
Hezký den a pozdravy od WilliamínkaTereza
Tato webová stránka využívá soubory cookies. Více informací.
Tato webová stránka využívá soubory cookies.
Soubory cookies jsou krátké textové soubory, které internetová stránka odešle do Vašeho prohlížeče. Umožňují internetové stránce zaznamenat informace o Vaší návštěvě, například zvolený jazyk a podobně. Následující návštěva stránek tak pro Vás může být snazší a příjemnější. Soubory cookies jsou důležité, neboť bez nich by procházení sítě Internet bylo mnohem složitější. Soubory cookies umožňují lepší využití naší internetové stránky a přizpůsobení jejího obsahu Vašim potřebám. Soubory cookies používá téměř každá internetová stránka na světě. Soubory cookies jsou užitečné, protože zvyšují uživatelskou přívětivost opakovaně navštívené internetové stránky.
Relační (tedy dočasné) soubory cookies nám umožňují propojovat Vaše jednotlivé aktivity po dobu prohlížení těchto internetových stránek. V okamžiku otevření okna Vašeho prohlížeče se tyto soubory aktivují a deaktivují se po zavření okna Vašeho prohlížeče. Relační cookies jsou dočasné a po zavření prohlížeče se všechny tyto soubory vymažou. Trvalé soubory cookies nám pomáhají Váš počítač identifikovat, jestliže opětovně navštívíte naši internetovou stránku. Další výhodou trvalých cookies je to, že nám umožňují přizpůsobit naše internetové stránky Vašim potřebám.
V souladu s ustanovením § 89 odst. 3 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v účinném znění, si Vás tímto dovolujeme informovat, že naše internetové stránky využívají pro svoji činnost soubory cookies, tedy Vaše soubory cookies, včetně trvalých, zpracováváme.
Internetové prohlížeče obvykle obsahují správu souborů cookies. V rámci nastavení Vašeho prohlížeče tak pravděpodobně můžete jednotlivé soubory cookies ručně mazat, blokovat či zcela zakázat jejich používání. Pro více informací použijte nápovědu Vašeho internetového prohlížeče. Jsou-li cookies povoleny, lze toto nastavení internetového prohlížeče považovat za souhlas se zpracováním osobních údajů. Prohlížeč je nástrojem zprostředkování souhlasu.
K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním internetových stránek vyjadřujete souhlas propojením následujících služeb: Google.
Soubory cookies využíváme, kromě účelu uvedeného v předchozím odstavci, pouze pro měření návštěvnosti webové stránky.
If you disable this cookie, we will not be able to save your preferences. This means that every time you visit this website you will need to enable or disable cookies again.
Tato webová stránka využívá služeb Google Analytics pro ukládání anonymních údajů o návštěvě.
Please enable Strictly Necessary Cookies first so that we can save your preferences!
