Maurícius a jeho sametové moře, nádherné vodopády a nezkrotitelná příroda

11. července 2017

Našla jsem jeden zahrabanej článek z Mauríciu a zavzpomínala na tu nádheru. Jak já bych se teď v těch vedrech ponořila do toho sametového moře a nechala se unášet někam na matračce. A pak bych vylezla a dala bych si čerstvě vymačkanej mangovej džus a plácla bych se na pláž. A o tom přemýšlím už nějakej ten pátek na tý jedný černý židli v kanceláři… Legrační je i to moje „obrovský“ břicho, které tak pyšně na všech fotkách vystrkuju, i když tam žádný neni :))

Tak se pojďte se mnou na chvilku zasnít a ponořit se do toho maurícijského dobrodružství.

Pátý den

Východ slunce jsem zaspala a prý jsem dobře udělala. Protože bylo úplně zataženo a vlastně žádný východ slunce nebyl vidět. Zatímco se ostatní plavili s místním rybářem, já se kolem deváté vydala sama na snídani a sklidila jsem pozoruhodné pohledy. Sama, těhotná, na dovolené na Mauríciu. To je tedy kombinace. Sedla jsem si ke stolu s výhledem, zaplnila ho kupou těch nejlepších dobrot a bavila se těmi lítostnými pohledy ostatních strávníků. Ten jediný, který jsem uvítala byl ten, když si mi mladý pár sednul do výhledu.

Po snídani jsme se rozdělili na tři skupiny a každá skupinka dostala klíčky od auta, která byla přistavená před hotelem. Dostali jsme instrukce, že si máme stáhnout aplikaci Otentik Discovery a podle ní jsme měli prozkoumat ostrov. My jsme drandili s britskými blogerkami (Wish Wish Wish a Shiny Thoughts) a Jeerou (Jirkou, který už přes deset let bydlí v Londýně) a já jsem byla hlavní navigátor… ehm.. ehm… Jestli mi něco opravdu nejde, tak je to navigování. Nicméně jsem se snažila, co to šlo a dojeli jsme všude. Projeli jsme celý ostrov křížem krážem, zastavili se v nádherném městečku, poňuchňali štěnátka, popovídali si s mítsním rybářem, který vyrábí lodě, podívali jsme se do chrámů, na opuštěnýé pláže a na místa, kam se asi jen tak turisté nedostanou. A to na cestování miluju. Objevovat místa, která jen tak někdo neobjeví.

A úplně nejlepší je, když na nějaké místo zabloudíte. A to na vás dýchne tou nezapomenutelnou atmosférou, kterou nenajdete nikde na světě.

Odpoledne nás čekala naprosto nádherná party na jedno opuštěném ostrůvku, kam nás dovezli lodí. Grilovaly se čerstvé ryby a krevety, které zrovna vylovili místní rybáři z moře, zpívalo se a tančilo, jedlo se, upíjelo se z kokosů a koupalo se v moři. A vlastně se taky fotilo ostošest. Ostatně jak jinak. Celé odpoledne. Ani nevím, jak dlouho. Byla to naše taková soukromá party na opuštěném ostrově.

Myslím, že tentokrát jsou lepší fotky místo slov, protože to místo bylo naprosto kouzelné.

Šestý den

Všichni společně jsme si užívali poslední snídani. Já už po těch pár dnech objevila,
co mají ve snídaňovém bufetu nejlepší. Byly to jednoznačně palačinky, vafle a francouzské
toasty. Sypu na ně hordu ovoce, polejvám jogurtem a sirupem. Naposledy
se kochám tím nádherným výhledem a přemýšlím, jak bych tu ještě pár dní
zůstala.

Nechala bych si sem ale poslat expresně Johniho. Už se mi
stejská.

Tenhle infinity pool je jednoznačně nejnádhernější infinity pool, který jsem kdy viděla. Najdete ho v hotelu Zilwa Attitude. Má naprosto dechberoucí výhled. Co na něj říkáte? Tam jsem mohla vysedávat hodiny a hodiny a vůbec mě neomrzel. Zilwa hotel je spíš menší boutique hotýlek. Má nádhernou restauraci, několik bazénů a oddělenou část pro rodiny s dětmi. Celý je obklopený obrovskou zahradou a vyřádí se tam celá rodina. Myslím, že se mi ze všech hotelů, které jsme měli možnost navštívit líbil snad úplně nejvíc. Měl takové svoje kouzlo. A ten výhled. Na ten výhled budu vzpomínat ještě dlouho.

Já bych se vrátila hned. A lehla bych si na tu nádhernou klidnou pláž a nechala se hýčkat maurícijským sluníčkem a sametovým mořem.

Odpoledne jsme měli ještě v plánu návštěvu jedné z nejkrásnějších pláží na ostrově Belle Mare Beach. Nejsem si tedy jistá, jak jednoduché je vybrat na Mauríciu tu nejkrásnější pláž, když jsou všechny tak přenádherné. Byla překrásná. A pak jsme se vydali motorovým žihadlem na výlet k vodopádům a na oblíbený ostrůvek Ile aux Cerfs.

Tam se kolem nás prohnala obrovská bouře a během pár minut vykouzlila nádhernou duhu nad celým ostrovem. Tomu říkám vskutku rozloučení přesně pro blogery 🙂

Tak a to byl ten poslední den našeho šestidenního maurícijského dobrodružství. Byla to naprostá nádhera. A já se už těším, až jednou vezmu Johniho a prcka na Maurícius s sebou. Je to totiž ráj na zemi a každý, snad úplně každý, si na Mauríciu najde to svoje.

A co je to vaše?

Pláže? Adrenalin? Památky? Hory? Nejlepší snídaně pod sluncem?

Další články z Maurícia: První ochutnávka Maurícia, Den první a druhý, Jaké je to cestovat s blogery na Maurícius.

Vaše TerezaInOslo

Cesta na Maurícius – sponzorovaná Attitude Hotels a cestovní kanceláří Modrý Maurícius

Komentáře

Odebírat

3 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Most Voted

Inline Feedbacks

View all comments

Anonymní

7 let před

Zdravím Terez, já bych si tedy na Mauriciu opravdu nevybrala – má ideální představa dovolené je ve společnosti mého partnera a našeho milovaného pejska, a už vidím jak ho tam jednak dopravuji, a za druhé jak by byl "celý nadšený" z toho horka (stejně jako já) 🙂 Takže my se tomu "úplně každý si na Mauriciu vybere" vymykáme 🙂
Článek je ale povedený a fotky nádherné. Ráda čtu tvůj blog 🙂

Odpovědět

Bára S.

7 let před

Co se týče těchto destinací, tak můj sen je nějaké takové navštívit, když u nás panuje zima. Proste utéct a prohrát se až na kost.

Odpovědět

Veru

7 let před

To je nádhera 🙂 tam se musím jednou podívat 🙂

Odpovědět

Maurícius a jeho sametové moře, nádherné vodopády a nezkrotitelná příroda

1. Co jsou soubory cookies

2. Druhy souborů cookies

3. Využívání souborů cookies

4. Účel použití souborů cookies