10 rad pro ty, kteří chtějí rozjet svůj vlastní start-up

Během dvou týdnů jsme se rozhodli, že buď teď, nebo nikdy. Tak jsme v létě 2015 v Oslu pronajali náš minibyt v centru, sbalili si sedm kufrů a odletěli za velkým snem do Prahy. První měsíce jsme pracovali z jednoho oranžového gauče z minibytu na Andělu a já krom práce nestíhala absolutně vůbec nic. Lezli jsme si na nervy, po nocích jsme vehementně diskutovali a někdy to u nás byla tichá domácnost. Já si občas rvala vlasy, že už nemám sílu. Po půl roce jsme našetřili peníze, abychom mohli pro blogerky otevřít Elite Bloggers hub, místo, kam se můžou kdykoliv zašít, psát, tvořit, fotit ve fotoateliéru plně vybaveném Olympusem, nebo si sednout do ušáku s notebookem a užít si jedno (N)espresso. Pamatuju si to jako dneska, když jsme den před vánočním překvapením skládali patnáct židlí asi do tří do rána.

Hub se stal i naší kanceláří a já bych vám přála vidět to naše nadšení v očích, když jsme tam šli poprvé do práce. Páni, to byl pocit! O dalších pár měsíců později jsme zjistili, že pokud nechceme pracovat od-nevidim-do-nevidim, v praxi to bylo od od osmi ráno do jedenácti večer, každý den, víkendy nevyjímaje, tak musíme přijmout zaměstnance. Tolikrát jsme to rozhodnutí zvažovali, jestli si to vůbec můžeme dovolit, až jsme do světa sociálních sítí vypustili inzerát a po pár týdnech našli naší zlatou Bridget. A řeknu vám, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsme kdy učinili. Trochu už nám docházeli totiž síly a Bridget svým neuvěřitelným nadšením posunula Elite Bloggers zase o několik levelů výš. Ještě hezčí je na tom i fakt, že se z nás nestali jenom kolegové, ale trávíme spolu většina času i mimo práci. 
Měsíce plynuly, my jsme otevřeli pobočku na Slovensku a přijali dalšího zaměstnance, a dalšího, a dalšího, a dalšího… až nás letos v létě bylo už sedm. Páni… full house, jak se říká. U oběda skoro nebylo místo u stolu, a když se hrála pravidelná runda stolního fotbálku na rozptýlení, hrálo se v několika teamech.

Teď jsou tomu už dva roky a kousek. A my jsme včera podepsali prodej podílu firmy investorům, se kterým jsme vyjednávali přes rok a půl, abychom mohli firmu posunout zase o kus dál. A neuvěřitelně se těšíme na další kapitolu. 

A když jsem pár týdnů zpátky měla svoji první hodinu mentorování, kde jsem odpovídala na otázky, jak na to, jak rozjet start-up, napadlo mě, že bych mohla sepsat článek s pár body, kterých jsme se drželi od samotného začátku my. Kouzelný mi na tom vždycky přijde to, že jsme ani jeden vlastně vůbec nevěděli, do čeho se to vrháme, neměli jsme ani kapku zkušeností a znalostí pramálo. Měli jsme ale odvahu, chuť se učit od těch zkušenějších, velkou pokoru a touhu dát do businessu severskou férovost, otevřenost a především lidskost. A myslím, že právě díky jsme teď tam, kde jsme.


Tak tady jsou, ty naše body: