Velikonoce podesáté a úplně jinak

Velikonoce už tradičně trávíme v norském srubu. Letos tomu bylo kvůli stávající situaci ale úplně jinak. Byli jsme poprév po deseti letech doma. A za každou cenu jsme si je snažili užít. S Williamkem jsme upletli pomlázku z vrby, kterou nám divoce roste na zahradě a Willie poprvé koledoval. Já jsem zase poprvé upekla bábovku a nějakou záhadnou náhodou se mi podařila tak, že ještě teplá skoro celá zmizela. A to jsme byli doma jenom tři.

Když už jsme nikam nemohli, vyzdobila jsem aspoň dům náhdernými věncemi a jarními kytičkami od Marcelky a páni, úplně to k nám domů přiválo tu jarní pohodu a krásnou energii.

Jednoho večera jsem vymyslela, že postavím Williamkovi vesmírnou raketu. V garáži jsem vyhrabala velké krabice a asi do půlnoci jsem doma šaškovala s alobalem a nejrůznějšími propriety, které jsem našla v domě. Nevím, kdo z nás dvou měl větší radost, jestli já, když jsem šla konečně spát, nebo Willie, když se probudil a raketu uviděl.

Tak startujeme… 3…2…1

Jak to šlo, trávili jsme co nejvíc času na zahradě a milovali jsme naše nekonečný snídaně u otevřených oken. Občas bylo sice ještě trochu frišno, ale víte jak to je, s prvním jarním sluníčkem a teplým dnem se rádi vysvlékáme do trička, protože se už nemůžeme dočkat 🙂

Můj zmrzlinový princ a naše zahradí dýchánky v klobouku.

Doufám, že jste měli krásné Velikonoce a pevně doufám, že ty další už budeme zase v norském srubu.

Vaše TerezaInOslo

Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Podobné články
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x