Valentýnská glosa

(2000) Jdu domů ze školy. Dlouhý blonďatý vlasy mi rošťácky lítaj kolem obličeje. Procházím kolem barevných domků z koloniální doby a něco si v hlavě broukám. V tom ho tam vidím stát. V parku před naším domem nervózně přešlapuje. Jako každý rok asi od mých devíti let u nás před domem stojí kluk z nižšího ročníku s rudou růží. Je Valentýn. Zrudnu víc, než ta růže a zpomalím. Nevím, co říct. Asi děkuju by se hodilo. Bavíme se vždycky jenom jednou za rok a to na Valentýna. Jsem v rozpacích. Každý ten rok. A že jich je…
Vyrostu. O pár centimetrů i let. 
Už nejsem v rozpacích, že někdo stojí před naší brankou. Jsem v rozpacích z toho, kolik lidí je v rozpacích z Valentýna. „Komerční svátek. Výmysl naší doby. Předražené a přeplněné restaurace nabízející menu ve tvaru srdcí. Červené mašle, růžové makronky a pozlacené balónky.“ Podle mě je každý den, kdy si můžeme připomenout něco tak krásnýho jako je láska, skvělou příležitostí k tomu, abychom to udělali. A kdo říká, že musíme nakupovat drahé dárky, brát naší polovičku na SPA víkend snů, nebo mu nazpívat písničku do iPoda? Tu poslední romantickou rošťárnu už mám díkybohu úspěšně za sebou… 

Valentýnské vzpomínky na dva patnáct

A co kdybychom se letos vykašlali na dárky a darovali opravdu to nejcennější, co máme?
Náš nápad, čas a něhu.
.
A i když je někdy náročný vymyslet nějakou tu jinou romantickou lumpárnu, uvidíte, že to bude stát za to. Vymyslete něco, co je jenom vaše. Něco, co je neokoukané a něco, co vaši druhou polovičku rozněžní. Možná, kdybychom svátek zamilovaných oslavili podle toho našeho gusta a klidně i sedmnáctého února, byl by ten svět růžovejch makronek ve tvaru srdce ještě krásnější. 

Tak co vy na to?

Takové brambory na loupačku pro nás byly včera vrcholem toho našeho domácího štěstí. A letos kašleme na restaurace, dárky a budeme dělat to, co je pro nás poslední dobou nejvzácnější. Budeme doma. Spolu. Sami dva. Vlastně tři. A asi k tomu uvaříme nějakou tu dobrotu. A jestli to zas budou brambory, nebo gastronomicky vyšňořená ryba, to vem čert. A ano, pošťouchlo nás k tomu to valentýnské datum. A ano, kéž by jich občas v kalendáři bylo víc. Tak nebuďme škarohlídové a milujme po svém. 

A jak budete letos slavit vy?

Vaše TerezaInOslo

.

Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Tereza Na Útěku
Tereza Na Útěku
7 let před

Lépe bych to nenapsala Terez!:) Nemám ráda lidi, kteří to hroozně odsuzují a potom doma brečí, že vlastně nedostali ani kytku.. Každá příležitost k oslavě lásky by se měla vzít za pačesy!:))

Jitka Šrůtková
Jitka Šrůtková
7 let před

To je zase článek,který mi mluví z duše <3. Jen nemam ráda to mediální haló,co kolem toho vždycky je. My letos moc slavit nebudem. Dnes máme dlouhý pracovní den neb připravujem pro děcka valentýnský den na klubu a zakončený bude valentýnskou diskotékou. Takže jsme tu tak do osmi do večera :-). Večer to vidím doma na víno. Mám ale trochu obavy,že usnu dřív než se mi nalije sklenička. Takže je dost možný,že "slavit" budem až toho sedmnáctýho 🙂

Užijte si společbý lenošivý den. Jitka

Unknown
Unknown
7 let před

Souhlasím, taky mě štve, že spousta lidí kolem mě na Valentýna tak nadává, ale každý si ho přece může slavit po svém, a láska je přece dobrý důvod ke slavení 🙂 my Valentýna trávíme na naší roubence na horách, venku je nádherně, jsme zapadlí sněhem,romantika! Už dlouho jsem se těšila na včera večer, až sem po náročných dnech v práci vyrazíme. A skutečnost předčila moje očekávání – cestou mi zacalo bejt tak špatně, že jsme museli pořád stavět na zvracení a chatě jsme se přes sníh a tmu ani nemohli dostat dovnitř, střevní chřipka večer postihla i manžela, takže jsme celou noc romanticky prozvraceli a dneska se tu ploužíme jako mátohy, bolí nás snad všechny svaly v těle. Střídavě se občas doplahocime pro dřevo a pak vysílením padnem do postele 😀 vylila jsem colu (jako jediný pití ji udrzim v žaludku, i kdyz mi to nikdo nevěří) a vytírání toho lepkavýho hnusu ze země mě vyčerpalo k smrti 😀 na lyžování v tom krásným počasí nemáme ani pomyšlení a místo valentynsky večeře budem mít suchý rohlíky, ale s láskou nandaný na talíř 😉 ráno jsme si předali valentynsky mini darecky a valentyna travime v posteli za zvuku praskajiciho drivi v krbu, škoda že jen střídavě spíme, zvracíme a úpíme. Aspoň jsme spolu a budem mít na co vzpomínat 🙂 🙂

Anna Stýblová
Anna Stýblová
7 let před

Jak já souhlasím. Přesně si myslím, že to datum nás tak pošťouchne, abychom si večer sedli k dobré večeři a udělali si čas sami pro sebe. Takže dneska špagety s lososem a jako zákusek pár jahod a jsme spokojeni. Hezkého Valentýna! 🙂

Markéta Lorenc Trpišovská
Markéta Lorenc Trpišovská
7 let před
Ani
Ani
7 let před

Něco na tom, co píšeš bude. Ale já to nikdy neslavila, vždycky jsem měla radši pusu pod třešní, protože v tom, je pro mě romantika. Když se tajně po prvomájovém průvodu snažíš odběhnout od rodičů a dát tu pusu pod třešní spolužákovi ze třetí třídy. 😀 (Ne nejsem stará, jenom u nás na vesnici se prvomájové průvody pořád drží! :D)

Ale my doma máme Valentýna každý den, nepotřebujeme tím dny v kalendáři nějak speciálně označovat nebo pojmenovávat. Prostě se milujeme každičký den v roce, ať je únor, červenec nebo prosinec. Máme lásku, máme sami sebe. A úplně nejvíc radosti mi stejně udělají takový ty drobnosti z lásky, když mám udělanou večeři, protože přijdu utahaná z práce, každičké ráno čaj k snídani na stole, uklizený byt jen tak, jenom proto, aby se tu ta láska v tom našem domácím bordýlku neztratila. 🙂 Prostě tak.

Ale jinak krásného Valentýna, Teri. A jak jsem četla z předchozích článků – hodně síly a odpočinku! 🙂

Podobné články
6
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x