Tereza in Mexico

Na Mexiko jsme se těšili moc. Na potápění. Na margarity. Na sombrera. Na mexickou pohodu. Už po připlutí jsme měli jasno. Margarity počkaj, jedeme se potápět na korálový útes. Z batohu nám čouhaly ploutve a nahrálo tomu i to, že jsme cenu výletu usmlouvali skoro na půlku. Takové naše malé vítězství nad cenami pro turisty.
Ten pocit, když plujete pod hladinou, slyšíte svůj vlastní dech a tak trochu se zastaví svět, je prostě nejkrásnější.

Mexická vánoční idylka je pro nás poněkud podivná. Vánoční stromky vedle palem. Blikající sněhuláci s kraťasama a sobíci se stříbrnými parohy. Procházíme městečkem a vybíráme, kde se budeme po šnorchlování cpát nachos a jaký různý margaritky ochutnáme. Potkáváme se s pár lidmi z různých koutů světa, kterým taky čouhaly ploutve z
batohu a procházíme přístavem do zapadlého hotýlku, kde bylo jedno malé molo a
obrovské vlny.

Malá
loďka, na které jsme cestovali se čtyřmi rozvernými babičkami z
Argentiny, tátou a synem z Connecticutu, zamilovaným párem z Brazílie a
postarším párem z Německa, nás vezla přes obrovské vlny na korálový
útes. Prý druhý největší na světě. Chuděrky argentinské babičky se málem
ani nenalodily, jak se loďka u mola kinklala. Všichni jsme tam lítali
ze strany na stranu a já jen vyděšeně gestikulovala Johnimu, že tohle
nemůže dopadnout dobře s mým žaludkem jako na vodě. Druhé zklamání
přišlo, když argentinské rozverné babičky pochopily, čím Mexičani myslí
prosklené dno lodi. Ve skutečnosti to byl zašmudlaný proužek, ve kterém
bylo vidět akorát tak modro. Tak babičkám alespoň rozdali místní pivo a
vyrazilo se. Za chvíli byla nálada na lodi skvělá a my skákali přes vlny a poslouchali, jaké rozvernosti na korálovém útesu žijí a jak se chovat v krizových situacích. 
To napětí před tím než všichni naskáčeme do vody je zkrátka nejlepší. 

Pak
jde všechno rychle. Nasadit ploutve. Plivnout do brejlí (jeden z
nejlepších triků, aby se vám nemlžily, nekecám :). dobře, nebo je můžete
opláchnout v mýdlové vodě). Skáčeme nesynchronně do vody jako dělové
střely a vyhlížíme mořské potvory a kreatury. Vnoříme se do naprosté
podmořské pohádky, všude kolem nás žluto-modro-šedé rybky. Desítky, stovky. Plujeme mezi nimi jako v nějakém exotickém filmu o
korálových útesech, potápíme se do hloubky prozkoumat korály, blbneme
pod vodou a učíme se od profíků vyfouknout kroužek, kterým pak můžeme
proplout jako Superman. 
Fotíme jak diví. Já jsem nadšená z podvodního foťáku Olympus Tough. Když nám před objektiv zrovna nepřipluje zvídavá rybka, zvládáme bravurně i podvodní selfie.

Podle mě nám jde pod vodou pózovat skvěle. Důkazem jsou následující snímky :))

Asi po hodině ve vodě, kdy se celé moře houpe a se mnou se houpe svět se škrábu na loď. Přesouváme se na druhé místo korálového království. Po malých locích usrkávám Colu a doufám, že se můj žaludek uklidní. Vedle nás prosviští katamarán, který se na vlnách přímo vznáší a na něm skáče asi stovka lidí, jak se s nimi katamarán houpe přes každou vlnu. Ještě jsme na tom mohli být hůř, mumlám si pro sebe. Po pár minutách jsme zase ve vodě. Mně se rosí čelo (ve vodě, Terezo, jo?) a začíná jít do tuhýho. Je mi zle. Mám dvě možnosti. Buď vlezu do rozkývaného člunu, kde se budu kolébat, než se všichni vyšnorchlují, nebo to překonám ve vodě. Johni už tenhle výraz zná a snaží se mě uklidnit. Nic nepomáhá. Silou vůle bojuju, co to dá. Ta podmořská nádhera za to ale stojí. Letíme zpátky k pobřeží. Obličej mi kropí mořská voda a vlasy mi pleskaj po osmahnutém obličeji. Je mi o poznání líp a užíváme si poslední vteřiny té mexické nádhery. Argentické babičky už zpívají a drží se kolem ramen. Jsou roztomilý a asi těch piv nebylo málo 🙂
Úplně si představuju, jak my jednou s holkama vyrazíme v letech na plavbu Karibikem :)))
Usedáme do místního podniku, kde mají ty největší drinky pod sluncem. Objednáváme ty největší nachos se sýrem a cpeme si břuchy. Je mi líp. Mnohem líp. Dokonce si i po chvíli objednám tu melounovou margaritu, na kterou se těšim už od připlutí. Bez toho se totiž nedá z Mexika odjet. Užíváme si posledních chvil teploučka, posíláme pozdravy domů, vzpomínáme na první přístavy a nic nám nechybí. 
Už jenom Bahamy a Miami a letí se domů.
Vaše TerezaInMexico

Plavba od PT Tours – sponsored

Naše plavba den po dni a články:

Den 1 – Miami
Den 2 – Oceán
Den 3 – Oceán
Den 4 – Puerto Rico
Den 5 – Grand Turk
Den 6 – Oceán
Den 7 – Bahamy
Den 8 – Miami
Den 9 – Oceán
Den 10 – Jamajka
Den 11 – Cayman Islands
Den 12 – Mexiko
Den 13 – Oceán
Den 14 – Bahamas
Den 15 – Miami
Komentáře
  • U Ilonky napsal:

    NAPROSTÁ PECKA!ILA

  • Alice napsal:

    Fotky jsou úžasný a jak ty to vždycky napíšeš… nejde se odtrhnout, čtu jedním dechem a tiše závidím 🙂

  • Anonymní napsal:

    Tak ty fotky pod vodou jsou fakt vtipný 😀

  • Thuy Phamova napsal:

    Skvele fotky pod vodou a ta prvni je krasna!

    Bridge of Memories

  • Podobné články