LONDON, BABY, aneb jsme zpátky a lenivá, příjemná neděle

27. ledna 2013

Venku chumelí, přímotop se může přetrhnout, jak se snaží vytopit vymrzlý byt s obrovskými okny a Johni v kulichu a trenkách maluje. Já ležím v obrovský posteli a užívám si ji do poslední chvíle, než ji prodáme. Vůně čerstvě udělaného espresa se tříští s palčivou vůní barvy a po celé posteli je spoustu drobků z právě upečených sušenek. Inu, taková pravá nedělníA atmosféra. Tak to máme rádi. Po celém náročném týdnu plném školy, práce, ranních lekcí norštiny, tréninků, zařizování bytu a všelijakého hospodaření jsme se na ni těšili.

Look left, Tereza!

Trochu se nám ten životní kolotoč roztáčí a tak je potřeba si někdy udělat chvíli sami pro sebe, chvíli pro dobré sušenky a ještě lepší horkou čokoládu, v mém případě espresso. Nevím co to, ale asi jsem dospěla do věku, kdy už mi konečně chutná jenom to pravé espreso. No heuréka! Čekala jsem na ten moment dost dlouho a zlomilo se to na našem novoročním výletě v Londýně. Za čtyři dny jsme toho stihli víc než dost a taky jsme k tomu potřebovali nutnou dávku energie, takže když už nebylo zbytí, šup jedno espresko a nášup kofeinu vykouzlil své. Nebyl čas usrkávat napěněný kopec mlíka.

Londýn byl bezva, Přesně takový, jak jsme si ho vysnili. Konzervativní, uspěchaný, elegantní, klasický, nádherný, honosný, drahý a zábavný.

London, baby!

Hurry UP!

Prodíráme se na Oxford Street davem uspěchaných londýňanů, občas nás do kolen švihne jedna z umbrell, kterou má každý londýňan vždy po ruce a občas na vás někdo vrhne pohled, že mu máte jít z cesty. Všichni kolem nás někam spěchají a kličkují mezi dalšími spěchajícími businesmany v oblecích a slečnách v kostýmcích, kterým se čas od času zlomí podpatek, čímž totálně zablokují jeden pruh řítící se dálnice. Z tohoto rušného, troubícího života se dá vyklouznout jedině vstupem do dveří, které vám otevřou sliční teens gentlemani, kteří si přivydělávají na studia v jednom z exkluzivních obchodů, kde je o vás více než dobře postaráno. Jakmile za vámi zavřou dveře, venkovní ruch ulice a troubení doubledeckerů utichne a vy proklouznete do jiného světa. Ať už je to Victoria’s Secret, Apple Store, Hollister, ebo Abercrombie and Fitch – Venice Beach, kde slyšíte šplouchání vln a obrovská plátna promítají surfaře v životní velikosti a kolem vás se procházejí jakoby nic mladíci a mladice v žabkách, přítmé světlo napodobující zapadající slunce a teplota v několikapatrovém labyrintovém obchodě s nejrůznějšími chodbami, vás donutí svléknout nejenom zimní kabát, ale i svetr. Nebo můžete vklouznout do jedné z nádherně vonících cukráren, kde máte spoustu času na to vybrat si ten správný muffin, nebo cupcake, chcete-li, a usrkávat hodiny a hodiny vynikající čaj, který chutná na ostrově lépe než u vás doma. Rušné londýnské ulice můžete rovněž pozorovat z tradičního červeného doubledeckeru, kterým se svést prostě musíte. A v neposlední řadě se můžete nechat unést dechberoucími muzey, která nic nestojí a ve kterých strávíte krásné a více než poučné odpoledne.

Moje oblíbená z Londýna

Moje heslo cestování je: „Nevypadat jako turista!“ Žádná mapa, žádné turistické atrakce, restaurace jenom na doporučení místních a užít si města, tak jak to dělají místňáci. Ti totiž ví nejlíp, co stojí za to. Zpravidla mnohem líp, než cestovní agentury lákající platící turisty na kýčovité atrakce. Takže žádný výlet předraženou lodí, nýbrž Londýn na kole. Žádná restaurace Jamieho Olivera, která je jenom fungujícím trikem, nýbrž zapadlá pravá libanonská. A žádné vyhlídkové cesty, nýbrž hezky po svých, kam nás vítr zavane. Neskutečný zážitek se ani tak nezvrhl v nákupní šílenství, kterému většina severských cestovatelů podlehne a kupuje extra kufry na cestě zpátky.

Nicméně do Londýna můžete jet snad tisíckrát a vždycky na vás bude čekat ten honosný, nádherný Londýn, který nezklame.

A kam příště? Nějaké tipy? 🙂

Krásný zbytek neděle a dekuju za neutuchající přízeň! Vážím si toho!

Vaše TerezaInOslo