SUPERHERO: John Erik’s guest post number 4 – flyboarding

Právě se snažím dostat se do úplně zmrzlý zmrzliny čerstvě vyndaný z mrazáku. Mám na ní šílenou chuť. A ne, opravdu nejsem trpělivá. Už jsem slupla sushi, byla si zaběhat a začetla se do novýho Harryho. Možná by se hodilo říct, že jsem doma sama, tak si ty všechny rošťárny užívám o to víc. John Erik je totiž na fotbale. Vypadá to, že se mu v Praze líbí čím dál tím víc. Dneska celý odpoledne trénoval, jak si objedná šlebásu. To je něco mezi chlebem (v Johniho podání šlebem) a klobásou. Tak jsem vskutku zvědavá, co mu připraví. Johni poslední dobou válí. Když naposled přišel ze zápasu, musel mi doma demonstrovat i s patřičným entuziasmem, co se všechno naučil: „Červená. Bílá. Síla!“ nebo „Se-ší-va-ní!“ a „Slavie, nech toho!“ 

A já se málem počůrala smíchy, když si představím, že John Erik celej zápas skandoval „Slavie, nech toho!“ 

Johni totiž umí jenom „nech toho“, „do toho“ jsme asi nějak přeskočili... A na jeho obranu? Prej mu to divný bylo, né, že né

Podle mě přišel ten pravej čas na Johniho další článek. Zatím jsem ho překládala já, ale za pár týdnů, kdo ví? Tak se dobře bavte a jestli se vám bude chtít, něco mu napište do komentáře. On se zas bude celý večer pýřit, jak je dobrej 🙂


 

Ahoj
ahoj!

 
V neděli byl John Erik
s day. Terez mi to říkala celej den, ale v jednom momentě jsem pochopil, že to myslí úplně vážně. Čekal jsem v autě před obchodem. Terez tam něco nakupovala. Když přicházela k autu, bylo to jako ve zpomaleném záběru. Byla krásná a její blonďaté vlasy rozfoukával vítr. Bylo to trochu jako ta scéna z „Pobřežní hlídky“ (pozn. překladatele hahaha :))). Nicméně to nebyla její krása, ani ty blonďatý rozevlátý vlasy, který upoutaly mojí pozornost. Bylo to něco v její ruce…, ve které držela… červenou metalickou plechovku (0,33l, abych byl přesnej) s COCA COLOU. To byl ten moment, kdy jsem pochopil, že tohle je opravdovej John Eriks day. Když mi Terez dobrovolně koupí colu v obchodě, aniž by se mě zeptala, vím, že to už něco znamená. (pozn. překladatele: Já se z něho picnu!)

Ten důvod, proč byl tenhle den pojmenován „mým“ byl, protože jsem už opravdu dlouho mluvil o tom, že bych hrozně chtěl vyzkoušet Flyboard“. A když lidé z firmy na zážitky Adrop kontaktovali Terez, že by chtěli nabídnout jeden ze zážitků pro manžela, měl jsem fakt radost. Prostudoval jsem většinu zážitků, které ve své nabídce nabízejí a zjistil jsem, že mají i Flyboard!! Když nám pak přišel voucher poštou, vyšlo najevo, že jsem vedle Flyboardu dostal i Jetpack. Musím se přiznat, že mě svádělo vyzkoušet obojí, než jsem si vzpomněl, že vlastně nesnáším vodu. A co nesnáším ještě víc je, když je mi zima (Ironie? Možná trochu, když jsem Nor). Rozhodl jsem se, že bude fajn, když do toho půjdu s někým.

Tak jsem voucher na Jetpack daroval Martinovi, abych měl někoho. komu si budu moct stěžovat, že je mi zima.

Jeli jsme tam v neděli. To místo se jmenovalo “Something nad
Vltava” (pozn. překladatele Vrané nad Vltavou) a potkali jsme Sandru a Martina. Naštěstí šel Martin první a já byl za to rád. Za prvý mi řekl, že bude špatnej, takže budu vypadat jako hrdina. A za druhý jsem mohl ještě nějaký čas strávit na břehu, než jsem vlezl do té mrazivé vody (ti lidi, kteří tam pracovali, říkali, že ta voda bude teplá. Podfoukli mě.)

 

Jasně, že Martin kecal. Byl dobrej. I ti, kteří tam pracovali říkali, že ještě neviděli někoho napoprvé tak dobře lítat. Já jsem dokonce slyšel několikrát slovo „nejlepší“. A jestli to na mě byl velkej tlak? Ano, byl. 
 

Přišla moje chvíle. Něco těžkého mi připevňují na nohy a strkaj mě do vody. Připadal jsem si jako v nějakým mafia filmu, kde jsem ten padouch, co nezaplatil dluhy za drogy a chystají se mě zabít. Naštěstí jsem měl na neoprenu ještě záchranou vestu. Takže jsem se ani neutopil, ani neumrznul k smrti. 

Ve vodě teprve začala ta pravá zábava. 
 It was AMAZING!!! 

Lítal jsem tak kolem dokola jako superhero, aspoň pět až šest metrů nad hladinou a taky jsem dělal „delfína“ – to je trik, když skočíte do vody a zase se vynoříte. Aspoň jsem si myslel, že jsem ho dělal. Když jsem pak viděl všechny fotky a videa, byl jsem jen kousek nad vodou (max metr nebo dva) a můj perfektní delfín vypadal spíš, jakobych se zhroutil do vody. Ale přísáhám, že jsem si připadal jako superhrdina. Takže až se budete dívat na fotky, představte si, že jsem pět metrů vysoko a vypadá to skvěle. Tak nějak to toiž bylo v mé hlavě.

Když jsem tam tak lítal, přemýšlel jsem, že bych příští rok mohl závodit na Mistrovství Evropy ve flyboardingu. A když jsem přišel domů a viděl jsem ta videí a vygoogloval si, co se tak běžně dělá na Mistrovství Evropy, pochopil jsem, že jsem možná trochu přestřelil. Jako vždycky. Ale nikdy neřikej nikdy.

Když jsem to měl za sebou, adrenalin proudil mým tělem a než jsem doplul na břeh, vůbec mi nebyla zima. Když jsem ale vylezl z vody, klepal jsem se jako vyděšenej pes na Silvestra. A pak jsem si uvědomil, že Flyboard možná nebude úplně tak můj sport a nejlepší nápad. Další den poslali domů z práce, protože jsem byl nemocnej. Ale stálo to za to! 

Jedno je jistý. Jakmile se naskytne další příležitost, chci to zkusit znovu. Možná vezmu i tátu a bráchu, až tu budou. A pak taky budu dělat ještě víc triků (a to říkám teď a až se tam zase budu vznášet ve vzduchu, budu rád, že mám vůbec energii udržet se na boardu :).


Když jsme přišli domů, sednul jsem si pod deku a koukal se na to, jak Liverpool porazil Arsenal v první hře Premier League sezóně.
Really John Erik’s
day!

Tvoje JohnErikInPraha

 
PS: Věřili byste, že jsem tu colu zapomněl vypít? Ani nevím, co se s ní stalo. Škoda. 

Poznámka překladatele: Johni byl vážně dobrej (nekecám!) a řádil na tom jako malej kluk. Takhle jsem ho naposledy viděla, když jsem mu ke svatebnímu výročí dala let ve větrným tunelu. Prej už nikdy nic jinýho nechce! A já moc děkuju prima lidem z Adrop.cz, kteří nám dali tu možnost mít adrenalinové odpoledne.

Komentáře
  • Anonymní napsal:

    It's so funny and cute 😀 John Erik I believe you did great both in the water and writing the article 😉 Magdaléna

  • Katerina Hadidi napsal:

    🙂 🙂 No hned na začátku jsem úplně viděla nás, manžel cizojazyčňák je vždy záruka srandy 🙂 Děláme si legraci, že i když by přišly takové ty momenty, kdy jsme si už všechno řekli, vždycky se můžeme zabavit vzájemným vzděláváním se v našich rodných jazycích 😀 John Erik I am happy for you that you enjoy your time here! My husband is also foreigner here, therefore I know well about all the daily struggles it brings, but I am so happy to see you guys dealing with them with ease and smile on your faces 😉 Keep it up! Oh, and I found "Šlobása" really funny, we also have loads of mispronounced and modified "czech" expression that will never stop bringing laugh to our days 😀 Have a great day Tereza&Erik and stay awesome 😉

  • Anonymní napsal:

    Sounds amazing!! It looks like a great experience. I hope you enjoy your life in Prague :-). Bezva jsou poznámky překladatele, které vždy pobaví :-). Kristina

  • Více článků od Johniho, tenhle jsem četla jedním dechem 🙂 Bylo by možné, dát sem ten článek příště i v angličtině, prosím? Pár lidí by se v ní díky tomu trochu potrénovalo a bylo by to o to víc autentické. I když bez těch poznámek překladatele by to asi nebylo ono 🙂
    Mějte se krásně a užívejte si Prahu, Karolína

  • Anonymní napsal:

    Haha, this is so great :))))… Could anybody tell me what exactly happened with the Coke? 😀

    Katka

  • Anonymní napsal:

    Johni, you are so funny! You should write more articles. S.

  • Anonymní napsal:

    We want more articles from Johni! T.

  • Podobné články