Podzimní improvizace u nás doma

Probouzíme se do podzimního dne. Je nádherné ticho a sluníčko hladí terasu. Zpovzdálí slyším jak na tramvaji šustne česká vlajka a už vím, co tady nehraje. Dneska se nejde do práce. Dneska se slaví vznik Československa. A my doma slavíme lenošivý den, který jsme záměrně neplánovali. Dneska je totiž dovolený jen: chrnět do pozdních hodin, dlouho snídat, lenošit, číst nedočtené knížky, psát články, labužírovat, obdivovat dýňové království, srkat kávu s pěnovou čepicí, péct mrkvovo-banánové mufinky, prostírat na novém stole, zapalovat svíčky, procházet se, psát knížku, koukat na seriály a vůbec… 
Můžu se jenom zeptat, kolik na tohle máme dní?

Každé krásné ráno v rodině Salte začíná pořádnou snídaní. Dneska jsme se z postele vyhrabali až kolem jedenácté, což je na mě rekord všech rekordů. Po malém zápase s peřinou a Johnim, kterej mě nechce nikam pustit a zkouší nejrůznější bojové taktiky, na sebe házím jeho kostkovanou košili a jdu po špičkách dolů. Odpozorováno od několika návštěv, doma prý chodím po špičkách. Sluníčko svítí do celého obýváku a na mě se smějou dvě dýně. Jedná krásná, druhá trochu šerednějšího charakteru, ale miluju je obě. Pozdravím Alexu a ta hned spustí můj oblíbený playlist. Tetelím se štěstím. 
Ani nevím, jestli je to tím, že se tak moc těším na dnešní válendo-grande, nebo že mi je u nás doma krásněji a krásněji. 
S dýněma jsem koupila roztodivnou rostlinku, pro kterou už nezbyl květináč, tak jsem ji zabalila do papírové tašky. Miluju tyhle improvizované vychytávky a mám z nich vždycky radost. Naučila mě je máma. Byla v improvizovaném aranžování přebornice. Počkejte, v čem se ocitla malinká kytí v kuchyni.
Přesouvám se do kuchyně a uchechtnu se sama nad sebou, jak jsem asi musela vypadat vtipně, když jsem panu truhláři v úterý demonstrovala naši ideu kuchyňského ostrůvku. Johnimu cukaly koutky a já vyprávěla, přeháněla, malovala ve vzduchu. Jen doufám, že se to povede. Už se nemůžu dočkat, až vás provedu celým bytem. Ještě pořád tu máme spoustu krabic, které nemáme kam vybalit, ale už to tu začíná vypadat jako pravé doma. 

Káva se uvaří. Pěna se našlehá a já otevírám dveře na terasu, abych se nadechla podzimu. 
Páni, je tak nádherně.

  

Na prkýnku za chvíli přistanou donutky a já se zas těšim, až
si zamíchám čaj zlatavou lžičkou, která se vezla až z Osla.
Slejvám vodu z vajíček, kterou nechávám vystydnout, abych s ní zalila kytinky. Vyndavám rozkošný opečený mini papričky z trouby a slanina křupe, jen když se na ní podívám. Skládám všechny ty dobroty na stůl a broukám si u toho ani nevím co. 
Ohromně se těšim, až probudim toho spícího prince a budeme tu snídat jako v dýňový pohádce.

Ještě než se Johni vyhrabe, krájím tu chvilku o samotě, srkám už vystydlý kafe a vzpomínám na ty silné (oka)mžiky minulého týdne. Třeba když jsme s Bridget minulou sobotu stály na obrovském pódiu Pecha Kucha Night a obě jsme si oddychly, že jsme naší prezentaci o Elite Bloggers před třinácti set lidmi zvládly. Nebo ten silný moment při úterním křtu kalendáře Kapky naděje. Tolik nádherných duší. Tolik dobrých srdcí. Tolik dětských bojovníků, kterým jsme snad mohli rozsvítit den. Spolu s Elite Bloggers jsme rovněž poprvé mluvili na veřejnosti o našem projektu Trička Mandaly Naděje. Ten si zcela jistě zaslouží vlastní článek, ale pro nedočkavce se jukněte SEM, kde můžete naše designová trička, která dají dětem naději zakoupit. 
Děkuju!
A já si zas a znovu uvědomila, jak nádherné, obrovské, obohacující příležitosti se mi díky pouhým slovům, která jsem začala psát pod jménem TerezaInOslo, naskytly.
Miluju někoho inspirovat. Miluju ten pocit, že pouhými slovy můžu proměnit váš den.
A miluju si v hlavě malovat vás a myslet na to, jak asi teď každý z vás sedí někde doma, na chalupě, v tramvaji, na noční směně, ve vlaku za babičkou, v letadle za princem, v kavárně u horký čokolády, nebo v dětským pokojíčku pokukujíc po spícím andílkovi a louskáte slova, která tu ledabyle i s rozmyslem píšu do klávesnice.




Než jsem článek dopsala, podzimní slunko za přehouplo na druhý konec světa a my se zabalili do pohody. Doufám, že vy jste si zatím užili krásnej den. 
Však já vás někdy na tu snídani jednou pozvu. A co byste si dali? Na slano, nebo spíš slaďounkou? 


Děkuju, že tu jste. 
Vaše TerezaInOslo

P.S. Ten můj roztomilouš v polovině snídaně na mě koukne a vyřkne: „Já mám opice, já chci špát…“ Hehe. To je situace :)))) Já se z něho picnu!!

Komentáře
  • Daniela Slávik napsal:

    Sladkúúú… 🙂 Krásny článok a aj fotky.

    SlavikStories
    Čítanie je sexy

  • Ahoj, ak super článok, ako vlastne za každým…tvoj blog sa stáva sučasťov mojich rán, kým vybehnem so psom na prechádzku…..Ďakujem
    P.s:ja si dám kombinované raňajky…. 🙂 ďakujem…

  • Nádherné fotky! A krásný článek, jako obvykle, který mi zlepšil ráno. 🙂

  • Žanet napsal:

    Baví mě ta vynalézavost. Jako kytička ve skleničce od omáčky na těstoviny? To je super nápad! Vždycky mě baví koukat na ty fotky. Máš to krásný.

    http://www.heelsandbabypowder.com

  • světluška napsal:

    Hezké Terezko, moc dobře se mi u článku snídalo. :-DD
    Martina

  • To je tak krásnýý:) Úplně Ti závidím!:) Váš domov musí být kouzelný.

  • Markéta napsal:

    Dýchla na mě ta pravá domácká podzimní pohoda! Výzdoba i fotky na jedničku, s hvězdičkou 🙂

    Diary of M

    M.

  • Terezko,

    to tvoje improvizované aranžmá bych se chtěla naučit. Já sem na ruce asi levá. Ať se vždycky snažím vyrobit cokoliv k světu, vypadá to spíš jako výtvor tříletého dítěte :)).

    Máte to tam u vás krásně útulno <3

    Hezký sobotní večer mějte, Jitka

    • Tereza In Oslo napsal:

      Děkuju, Jituš 🙂 Ono občas úplně ty nejjednodušší věci vypadají nejkrásněji.

      Moc pozdravujeme a těším se na další komentáře
      Krásný večer
      Vaše TerezaInOslo

  • Anonymní napsal:

    Krasne, fandim vam Terezko, jsi dric, ale umis si i ty obcasne volne chvilky prozit v pohode a tak zivot vyvazit. To je hrozne dulezite, jses dric a ne snilek a obdivuji tvoji vytrvalost a preji ti a tvemu muzi je to nejlepsi. Krasne fotky, vyzaruje z nich to vase stesti a laska. Krasny den
    Dagmar

  • Anonymní napsal:

    Moc pěkné…přečteno V Krakowě při hledání článku z minulosti 🙂 Ať se krásně bydlí i při padajících vločkách

  • Super! Úplně jsem si u článku odpočinula. Díky za něj. 🙂

  • Anna-Marie R napsal:

    Nádherný článek, z fotek se na mě úplně přenesla ta krásná atmosféra. Skvělá inspirace ❤️

  • Podobné články