Naše první Vánoce ve třech byly…

Ráno se sešla rodina na velké opulentní rodinné snídani, kde se podával losos na všechny
možné způsoby (ostatně jak jinak :), vařená vejce, krevetový salát, spoustu sýrů, i můj oblíbený brunost – sladký hnědý sýr a další norské
delikatesy. Já se cpala, až se mi dělaly boule za ušima a nic jsem nevyfotila. Ale výborný to bylo.

Na Štědrý den odpoledne
se vždycky celá rodina ze strany maminky schází na hřbitově a zapaluje svíčky. Letos šíleně pršelo, ale to Norům vůbec nevadilo. Děti tam pobíhaly bez
čepic a my si v dešti povídali dobrou hodinku. Pak jsme se celí promočení těšili domů na horký čaj, cukroví a českou
Popelku. Ta se v Norsku tradičně vysílá s jednohlasým dabingem, který mi
trochu trhá uši, ale je to vlastně rozkošný. A možná si už na to za ty roky začínám zvykat. 

Už od rána se v kuchyni připravoval Pinnekjøtt, norské tradiční jídlo. Jsou to prosolená jehněčí nebo skopová žebírka. Den předem se musí nechat odstát několik hodin ve vodě, aby pustila sůl. Pak se vyrovnají na březová dřívka do hrnce s trochou vody a pomalinku se několik hodin paří, až je maso úplně měkounké. Podávají se pak s bramborama, vynikající tuřínovou pastou, vařenou mrkví a sladkou brusinkovou marmeládou. Tohle je už pár let stará fotka pro ilustraci. Letos jsem si chtěla jídlo užít, ne ho fotit 🙂  A taky s malým prckem nevíte, kdy se ten váš budulínek zase probudí. Takže od té doby raději jím, než fotím 🙂 Williamínek se probudil přesně v moment, kdy jsem slavnostně složila vidličku a nůž na talíř.

Williamka jsme vymódili. Poprvý měl manžestráky, košili s vestičkou, kterou s tátou sladili. A poprvý měl na sobě botičky. Rozkošnej byl.

• především si je užívají do sytosti – nestresují se, neblázní, naopak, snaží se i předvánoční dny užít v naprosté pohodě a klidu. A řekla bych, že jim to jde bravurně.
  .

• nemusí balit vánoční dárky.
  Proč? V každém obchodě se vás při každém nákupu zeptají, jestli chcete
  zboží dárkově zabalit. A zadarmo a s úsměvem vám dárky nádherně
  zabalí. Některé obchody si opravdu dají záležet, jiné, které mají
  narváno, mají balící pulty, kde máte zadarmo balící papíry různých barev
  a motivů a několik typů mašlí (pozn. opravdu nádherné a kvalitní). Já
  jsem z tohohle servisu každé Vánoce na větvi. 
  .

• zdobí domky, byty, sruby, ulice, zahrady, všechno, co se dá vyzdobit: světýlkama, červenýma skřítkama, vánočními svícínky, svíčky s vánoční tématikou a vším, co je červené – ubrusy, záclony a polštářky jsou běžnou součástí výzdoby u Norů doma
  .

• dnu před Štědrým dnem se říká „Lillejuleaften“ – v doslovném překladu – malý Štědrý den. Kolem deváté hodiny večerní se každý Nor zastaví a sleduje oblíbený sketch z roku 1963: „Dinner for one“

• pije se vánoční pivo, vánoční limonády sladký jako cecek a pojídají se perníkoví mužíci

• na Štědrý den k obědu se jí Risgrøtt (mléčná
  rýžová kaše), do jedné porce se dává mandle – ten, kdo ji dostane bude
  mít šťastný rok.

• Norové milují českou Popelku –
  každý Nor ji zná a bez té pravé české Popelky s naprosto příšerným
  jednohlasým norským dabingem si žádný Nor neumí představit Vánoce. Když
  potkáte Nora a řeknete mu, že pocházíte z České Republiky, hned na vás
  začnou střílet jména: Rozárka, Jurášek a Droběna.

• většinou slaví Vánoce se širokou rodinou. Je velice běžné každý rok pozvat část širší rodiny. Sourozence a jejich
  děti, popřípadě rodiny. Johni pochází z opravdu velké rodiny, takže prý
  bylo běžné, že slaví až dvacet lidí. 

• při štědrovečerní večeři se servírují pokrmy podle toho, odkud pocházíte a co je u vás doma tradicí. Tři nejrozšířenější jídla jsou: Pinnekjøtt (jehněčí žebírka),
  Ribbe (pečené vepřové žebro s pořádným kusem křupavého tuku na povrchu)
  nebo rybí pokrmy, zpravidla treska (ty spíš na severu Norska)

• do norským rodin s dětma chodí norský Julenissen (Santa Claus). Je převlečený do kostýmu a ptá se dětí, jestli byly hodné…

• na vánoční dárky se dává popisek, pro koho dárek je a kdo ho věnoval (Johni dodneška nerozumí tomu, že my vlastně tak nějak intuitivně tušíme, od koho dárek přišel)

• nepečou cukroví, pečou vánoční sušenky, které se našemu cukroví vizáží nepřiblíží ani trochu, ale chutnají dobře, o to žádná!