Květiny z venkova, láska na první pohled

22. července 2018

Je nádhernej letní den. Okýnka máme v celém autě otevřený dokořán a ujíždíme Českým rájem. Vzduchem se táhne ta nádherná vůně lesa a léta. Toho pravého českého léta, které si pamatujete z dětství. Plného borůvkových koláčů, trochu kyselých meruněk, rybníků s pulci, lučního kvítí, nanuků na tyčce, lesních domečků pro skřítky, padajících perseidů, košíků plných hub a probouzení se v seníku.

Prostě české léto. Dýchlo na mě se vším všudy.

Trochu bloudíme po okolí malých vesniček kousek od Prachovských skal, až konečně najdeme tu štěrkovou příjezdovou cestu a vjedeme do zahrady plné květin. Je to trochu jako kdybychom přijeli do pohádky. Třeba do toho mlejna k princezně ze mlejna. Až na to, že místo mlejna je nádherná dřevěná roubenka.

Vítá nás Katka a Kuba a jejich malá víla Linda, která je jen o pár měsíců starší než William. Všude voní květiny a záhonky obklopují desítky bělásků. Skoro jako kdyby tam byli jako nějaký kompars doplňující tu atmosféru.

Je to vážně kouzelný.

William nám jasně dá pokyn, že by chtěl do houpačky, která je na stromě. Linda ho pozoruje a pobíhá kolem. My vyprávíme o tom, jestli bylo v Prachovských skalách hodně lidí a Katka připravuje kafe. Na stůl ho podává s těmi trochu kyselými meruňkami ze zahrady a dortem z piva Guiness. Zakousla jsem se do něj s přesvědčením, že ho rovnou neodsoudím pro jeho hlavní ingredienci a nevěřila jsem, jak může být dort z piva tak vynikající. Johni o něm mluvil ještě pár dní po tom. A nutno říct, že Johni nijak sladkému neholduje.

Kluci běhali kolem dětí, které se časem unavily a na střídačku se prospaly a my jsme si s Katkou povídaly. Vlastně ani vůbec nevím, jak dlouho. Ale bylo to pár hodin. A pořád jsme měly nová a nová témata. O dětech, květinách, o inspiraci, o práci v korporátu, o tom, na čem nám v životě záleží a co bychom chtěly předat našim dětem. O tom, co je na nastartování vlastního projektu nejtěžší.

A především o tom, jak (se) občas všichni ztrácíme motivaci a zase (se) nacházíme. Všichni.

A já jsem dala dohromady pár střípků naší konverzace, kterými bych vám čtenářům chtěla přiblížit ten Katky příběh k nádhernému projektu Květiny z venkova. Projektu, který začal tím, že Kuba vzal rýč a připravil první záhon. Projektu, kterému dala Katka přednost před prací v korporátu. Projektu, ve kterém je mnohem víc, než jen touha rozdávat radost. Je v něm touha pěstovat květiny bez chemie, pomalu a s čistým svědomím, zalévat je dešťovou vodou a tuto myšlenku posílat dál. K vám.

I proto jsme projekt Květiny z venkova vybrali jako český start-up měsíce, který v Elite Bloggers každý měsíc podporujeme. A mně bylo velikou ctí vzít si ho pod svoje křídla.

Všechno to začalo, jak Katka říká, tím, že si na jejich svatbě přáli mít lokální květiny vypěstované bez chemie. A čím víc se Katka o původ květin zajímala, tím víc zjišťovala, že většina růží je pěstovaných v afrických zemích za použití chemických postřiků, které jsou v Evropě zakázané.

Navíc na místech, kde lidem chybí voda.

Podle ekonomického institutu Veronica padne na vypěstování jednoho hektaru růží v Keni až 30 tisíc litrů vody, za rok odtud do EU přicestuje 85 tisíc tun květin.

Květiny, které běžně vídáme v květinářstvích jsou připravené na dlouhou cestu a skladování. Tyto květiny ze zemí třetího světa jsou levnější a pro většinu dostupnější než květiny z lokálního pěstování, které zatím pokryje 2-3% českého a slovenského trhu.

Pijeme to kafe z nádherného porcelánu, já se cpu meruňkama a Katka mi vypráví, jak ji Kuba na začátku do projektu tak jemně a mile pošťouchnul. Tedy to jemné pošťouchnutí ho stálo hodně potu a mozolů, protože založil ten první záhon anglických růží.

Sedím na té nádherné voňavé zahradě a pomalu sklouzneme k tomu, čím se Katka živila. Asi jako většina lidé našeho věku, i ona byla vychovávaná v tom, že je dobré být zaměstnanec. Normální je přeci vystudovat vysokou školu a nechat se zaměstnat. „Přijde mi, že v Čechách se pořád lidé posuzují podle titulů. Je důležité, co máš vystudováno a co máš na vizitce. A já se často zamýšlím, jestli je ta jejich práce opravdu baví.“, říká tahle křehká blondýnka. Sama vystudovala Environmentální management na VŠE a Politiku životního prostředí na ITAMu v Mexiku. Prošla dvěma nadnárodními korporacemi, ale stejně zjistila, že jí nejvíc baví a naplňuje dělat něco jiného.

„Udělat ten první krok je těžké. Je to velká nejistota.“

S Katkou jsme se shodly na tom, že máme pocit, že lidé velmi často kolem nás mluví o tom, že je jejich práce nebaví, nicméně se málokdy odhodlají udělat ten krok do neznáma. Domnívám se, že to je brzda většiny projektů, které by uspěly. Je to strašidelné. Né, že né. Najednou musíte vystoupit z rozjetého vlaku s nálepkou „Jistota“ a vydat se do neznáma. Nevíte, jestli se to vydaří. Nevíte, jestli vás to bude vlastně nakonec bavit. Nevíte, jestli na to máte dostatečné vědomosti. Nevíte, jestli to je opravdu dobrý nápad. Navíc vystoupit z toho vlaku je mnohem jednodušší, když jste mladí a máte zodpovědnost pouze sami za sebe.

Jenže pak přijde ten moment, ten moment, který vás vytáhne ze všech těch pochyb a vy víte, že to je přesně to, co vám v životě chybělo.

„Ten moment, kdy předávám kytku, vlastně celou tu zakázku. Ten radostný pohled v očích nevěsty, ten je nepopsatelnej. Ten jsem v mých bývalých pracích vůbec nezažívala. Tam jsem spíš měla pocit, že často lidi otravuju.“, říká Katka. A není se čemu divit, květiny, které Katka váže jsou dechberoucí. A ještě o to víc, když víte, s jakou láskou a péčí jsou vypěstované.

Nastává chvíle, na kterou se těším od té chvíle, co jsme přijeli. Katka si bere do ruky dřevěný tác a nůžky a jdeme na prohlídku zahrady. Já tam v těch svých zářivě bílých teniskách vypadám trochu jako trouba, když procházím těmi záhony s květinami, ale co :). Nad anglickými růžemi pořád kmitají bělásci, modromodré chrpy se klimbaj ve větru, Jiřiny zářej barvami, Katka všechny ty rostlinky popisuje s tou jiskrou v očích a já si nejvíc oblíbím kytičku, která se jmenuje Krásenka.

Tohle je Krásenka.

Všechny květiny rostou přirozeně a nejsou urychlené žádnými chemikáliemi a pesticidy. Takže je někdy trochu ve hvězdách předpovědět, jaké květiny budou zrovna k mání, pokud objednáváte vaši zakázku dopředu. V tom je ale podle mě krása celého projektu, protože to rozhodnutí tak trochu necháte na přírodě. Sucho naštěstí Květiny z venkova
zas tolik netrápí, protože v loňském roce udělali velký projekt automatické závlahy dešťovou vodou. Ta je stažená ze všech střech a
uskladněná v nádrži.

Protože není možné dodat takzvanou „katalogovou květinu“, nevěsty se většinou přijedou podívat na květiny pár týdnů před svatbou a domluvit se na tom, jaká je jejich představa. A jestli jim tedy Kačka dá tak nádhernou
přednášku, jako dala mě a provede je zahradou, tak musí jásat radostí.
Protože z celého toho místa sálá tak krásná energie, že byste si nejradši také otevřeli podobné květinářství. Jenže ne všechno je tak jednoduché.

„Nejtěžší na celém projektu je ta nejistota, jestli si nás najdou koncoví zákazníci, kteří si přejí kupovat lokální květiny.“

Katky příběh je krásnou ukázkou toho, že v dnešní době máme téměř všichni tu možnost dělat to, co nás opravdu baví. Někdy k tomu stačí dobrá myšlenka, víra, že to dobře dopadne, spoustu energie a někdo, kdo nás drží nad vodou, když už nemůžeme. Katka má taky totiž toho svého Johniho. Jmenuje se Kuba a je to dobrák od kosti, jak sama říká. Dobrák
od kosti, který ji podporuje a dodává pozitivní energii, když ji zrovna
dochází dech.

První léto se Květinám z venkova dařilo především díky doporučení spokojených nevěst a milovníků květin, kteří se o nich zmínili dál. V tom letošním si je většina zákazníků najde už sama přes webové stránky. K tomu, aby ukázali svoji tvorbu, příběh a zákoutí nádherné zahrady jim slouží jejich instagramový účet.
Tak pokud se vám myšlenka lokálně vypěstovaných květin líbí, sledujte je
na TADY.
Můžete totiž nakouknout do zahrady, dozvědět se více o tom, jaké to je
pěstovat lokální květiny, nebo i o tom, jaké svatební dekorace dokáží
Katka s Kubou vykouzlit.

„Na Instagramu oslovujeme fotografiemi. Akorát mě mrzí filtry, na kterých květiny vypadají nepřirozeně. Kolikrát nevěsty přijdou s představou květin, které bohužel nemají s realitou nic společného.“ říká Katka.

Já bych tam v té zahradě mohla sedět do aleluja. A pevně doufám, že jsme u
Katky a Kuby nebyli naposled, protože to bylo jak pohlazená na duši. Pokud se vám projekt líbí, pošlete dál myšlenku lokálního pěstování květin bez chemie.

A tohle byla výsledná květina, kterou Katka doslovala posbírala na záhoncích. Byla nádherná a i po týdnu drží krásná u nás doma ve váze.

A ještě na závěr bych vám ráda představila 10 důvodů Katky, proč bychom se měli více zamyslet nad tím, odkud pochází květiny, které kupujeme:

1. Znáte jejich původ – lze dohledat, kde vyrostly.

2. Můžete zjistit, kdo je pro Vás vypěstoval a v jakých podmínkách.

3. Cestovaly za Vámi jen nezbytně nutnou vzdálenost. Vynechaly burzu v Holandsku.

4. Jsou čerstvé. Od utržení k Vaší váze je dělí několik hodin. Nejsou napumpované chemikáliemi, aby vydržely.

5. Poznaly jen dešťovou vodu, nikoliv pitnou, která tak nikomu nemusela scházet.

6. Květinový redbull byl vyroben z rostlin a není toxický. Pro přírodu, pro pěstitele, ani pro Vás.

7. Místo chemických postřiků proti škůdcům byly použity zásady ekologického zemědělství.

8. Díky polím s květinami jste se postarali o hostinu hmyzu. Brouci, včely a motýli Vám děkují.

9. Podporujete konkrétního českého zemědělce, ne anonymní byznys v zemích Latinské Ameriky a Afriky, odkud většina dovozových květin pochází.

10. Květiny za sebou nemají temnou minulost – díky zásadám šetrného
pěstováni mate jistotu, že jste nezpůsobili zdravotní rizika/problémy
tomu, kdo je vypěstoval.

Katce a Kubovi moc děkuju za krásné odpoledne a vám, že tu jste.

A protože bychom chtěly s Katkou poslat tu nádheru dál, něco jsme pro vás
připravily. Napište mi do komentáře, jaká je ta vaše oblíbená květina a
jeden z vás může být ten šťastný vylosovaný, kterého Katka obdaruje
krásnou květinou, která bude k předání v Praze. Psát komentáře můžete do
26.8.

Budu se těšit na vaši radost.

Vaše TerezaInOslo

Komentáře

Odebírat

28 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Most Voted

Inline Feedbacks

View all comments

Aneta Kolouchová

5 let před

Páni, tak to je byznys přesně podle mého gusta. Sama se snažím zahradu zabydlovat, ale současné sucho a také to, že mám střídavě po celé ploše rozmístěn materiál na rekonstrukci střechy a podkroví, mi tuto touhu dost hatí. Příští rok bude ale zlomový a zaroste to 😀 A která květina je ten můj favorit? Nemůžu si vybrat, aby to ostatním nebylo líto, ale vždy si představím kytici, kde dominuje kopretina, chrpa a pár obilných klasů

Odpovědět

Jitka Bárová

5 let před

Kopretina. Jako malá jsem je trhala na louce za chalupou a nosila je mamce. Ale nejkrásnější vzpomínku mám na rozkvetlou mateřídoušku. To byl ráj pro včelky a motýlky.

Odpovědět

Tereza Hošková

5 let před

Moje nejoblíbenější květina jsou určitě modřence. Vždycky mi je trhala babička, když jsem byla malá, teď se na ně každé jaro chodím dívat a u toho vzpomínám.
Dva roky zpátky pro mě získali i další, úplně nový rozměr. Chodila jsem tou dobou na terapii, učila se nelpět tolik na hodinkách a představách, že všechno musí být dokonalé a podle plánu, že mám taky věci někdy nechat jen tak plout a užívat si je i mimo plán. Seděli jsme s přítelem na skále, já trvala na tom, že se za chvíli musíme vrátit a stihnout nákup v Ikee a to a to a to. On do mě hučel, že je nám přece fajn tady a teď, můžem se na všechno vybodnout a prostě zůstat na skále a vzít to támhletou cestou okolo. Po přemlouvání a mém naštvání jsem nakonec souhlasila, šli jsme jinou cestou a tam se najednou zjevila obrovská modřencová "louka" kousek od skály. Možná blbost, ale pro mě to bylo to nejmagičtější uvědomnění si, že nikdy nevíme, co nás čeká za rohem a stojí za to občas následovat svůj momentální pocit a odprostit se od všeho co bychom měli a musíme.
Do dneška si vždycky připomínám, to je jak s těma modřencema, když mám tendence nechat se hnát za něčím co jsem naplánovala a třeba to tak zrovna necítím.

Odpovědět

Květiny z venkova

5 let před

Reply to Tereza Hošková

Milá Terezo, vylosovali jsme Vás jako výherkyni kytice, ozvěte se nám na email katerina@kvetinyzvenkova.cz, ať se můžeme dohodnout. Gratulujeme 🙂

Odpovědět

BarboraStarynec

5 let před

Krásný článek, také jsem na svatbu hledala takové látky, ale tehdy jsem znala jen lucni kviti a ti už měli plnou kapacitu:-/ Vic takových projektu, tleskam! Jinak já osobně miluju hortenzie a levandule.

Odpovědět

Anna

5 let před

I když krásenka vypadá taky moc hezky, moje nejoblíbenější je určitě jiřina. Těch měla babička vždycky plný záhon 🙂

Odpovědět

Anonymní

5 let před

Tak přesně takové myšlenky mě napadaly u každé Vaší fotky s pugetem.

Paní Kateřina je úchvatná, držím palce. Ta kytice v okně je přenádherná!
Magda

Odpovědět

Clarky

5 let před

Tohle léto jsem se zamilovala do pomněnek (sama se je snažím vypěstovat, tak uvidíme, jak to dopadne) 🙂
A jinak držím Květinám z venkova palce, ať si je najde, co nejvíce spokojených zákaznic!

Odpovědět

Markéta Čechová

5 let před

To vypadá tak nádherně! Na svou svatbu, někdy v budoucnu, bych si přesně takovou kytici představovala 🙂 A nejradši mám vlčí mák 🙂

Odpovědět

Ilona Ř.

5 let před

Terezko,přesně květiny to je moje celoživotní láska!První co udělám,dám květinu do vázy ,kdekoliv.Nejraději sbírám právě tyhle luční,polní kvítí :-)Katce moc fandím, protože i já pracuji za kancelářským stolem a přitom bych nejraději vazala takové květiny jako Katka.Ve svých 46 letech nemám dost odvahy,…Katce moc fandím!A kytice od ní by pro mě byla tou Nej!Moc ráda bych se vypravila i do Českého Ráje a poznala jí osobně :-)A abych odpověděla na otázku,je to nelehký úkol, poslední roky to jsou chrpy,které mám i v profilu na instagramu;-)Krásné léto s květinami!

Odpovědět

Anonymní

5 let před

Kateřina je úžasnááá a to celé prostě nádhera.Miluju pivońky a levandule a veškeré to luční kvítí.Jitka Olomouc…to jen mimo soutěž

Odpovědět

Alena

5 let před

Nejkrasnejsi je kopretina. Ale mam rada jakekoli kytky, kterymi mohu udelat radost druhym nebo i sobe. Po dlouhe zime je to stoprocentne tulipan – tolik vitany posel jara 😉 Mamince jsem jako mala trhala na zahradce sedmikrasky a pampelisky, teta miluje ruze. Ale shodneme se na tom, ze prilezitosti k obdarovani druhych kvetinou neni nikdy dost.

Odpovědět

Anonymní

5 let před

Ja si na rezane kvetiny nepotrpim a mnohe vyse uvedene duvody zpusobuji, ze je ani nedavam jako darek.

Mnohe zeny (a urcite i muzi) ovsem kvetiny miluji a je proto skvele, ze existuji alternativy. At je jich vic!

Martina

Odpovědět

Jitka Tůmová

5 let před

Nejkrásnější květina , kterou opravdu miluji je pivoňka. Každý rok si je užívám na zahrádce i doma ve váze 🙂

Odpovědět

MaB

5 let před

krásně modrá chrpa

Odpovědět

Kristýna Zumrová

5 let před

U mě vedou kopretiny. 🙂 nemám ráda, když lidé kupují v květinářstvích chemií napumpované růže nebo gerbery. Mnohem větší radost mi dělají květiny, které mi někdo natrhal a místo zbytečně utracených peněz mi tak daroval něco mnohem cenějšího- svůj čas, který musel obětovat tomu květiny natrhat. Kátě moc fandím a držím pěsti! Projekty, které mají srdce jsou ty nejlepší ze všech. 🙂

Odpovědět

Kristýna Zumrová

5 let před

Za mě vedou kopretiny. 🙂 Mnohem radši než chemií napumpované růže nebo gerbery z květinářství mám natrhané květiny z louky. Je pro mě mnohem cennější, když někdo místo zbytečně utracených peněz, investuje do toho, aby mi udělal radost, to, čeho máme dneska všichni tak málo. Svůj čas, který věnuje tomu, aby mi květinu natrhal. Kátě moc fandím a držím pěsti! Projekty,které mají srdce a duši jsou ty nejlepší, jen tak dál! 🙂

Odpovědět

Anonymní

5 let před

To je boží! Kde se v lidech tak úžasný nápady berou? A kytka – TULIPANY!!!
Jana

Odpovědět

Lucie Hrabáková

5 let před

Katce a Kubovi moc fandím! ♥ Lokální květiny vázané s láskou, to je úplný sen. Sama jsme vždycky snila o velké zahradě plné květin, kde si budu moct vázat ty svoje kytice. 🙂 Jinak nejoblíbenější květinu asi nemám, vždycky mě musí kytička něčím zaujmout. Jednou to může být jiřina od mojí mamky, jindy vlčí máky na poli. ♥

Odpovědět

Anonymní

5 let před

Kamarádka je zahradní architektka, a také preferuje luční kvítí. Pro naši společnou kamarádku, která se nedávno vdávala, schraňovala a pěstovala u sebe na zahradě právě luční květiny, aby z nich mohla dělat květinovou výzdobu.
Mám více oblíbených květin, ale asi nejraději levandule a slunečnice. Jsem holt letní dítě.
Jana

Odpovědět

Anonymní

5 let před

Miluji lucni a polní kviti! V lete se chodím často procházet a po cestě trhám květiny. Ty jsou proste nejhezčí! Ani uz nechodím do normálních kvetinarstvi. Kytici si bud natrham sama nebo koupím na trhu. Tento Katky projekt me neuvěřitelně nadchl a moc ji fandím! Krásný den! Katka (katkabeze@seznam.cz)

Odpovědět

Výletem za světem

5 let před

Já mám nejraději asi karafiáty. Hlavně tedy proto, že jsou kvůli minulému režimu, tak trochu opomíjené.
Jinak musím říct, že ten článek je neuvěřitelně pěkně napsaný. I díky těm fotkám je z toho cítit taková ta pravá upřímnost a zapálení pro věc. 🙂 A za sebe musím říct, že je to podle mě ten nejmilejší start-up jaký jsem zatím viděla. 🙂 Přeju, ať se květinám z venkova jenom daří. 🙂

Odpovědět

Květiny z venkova

5 let před

Reply to Výletem za světem

To rádi slyšíme, že někdo má rád karafiáty, nádherně voní! Příští rok je chceme vysadit ve větším množství 🙂

Odpovědět

Miška

5 let před

Tohle mě opravdu baví, když se někdo dokáže odhodlat a vydat se za svými sny. Celý projekt má krásnou myšlenku a Katka mezi květinami vypadá jako úplná víla, spokojená víla ❤ Moje nejoblíbenější kytky jsou jakékoliv luční a růže, když teda nepočítám zjara rozkvetlé šeříky, ty vedou na plné čáře 😙
Miška

Odpovědět

Anonymní

5 let před

Ahoj, ja mam rada pivonky, tulipany, slunecnice, kopretiny a tak nejak asi vsechny kytky. Tezko se vybira jen jedna 🙂
Petra
Choutkova8@gmail.com

Odpovědět

Anonymní

5 let před

žlutá (alena.cermanova@seznam.cz)

Odpovědět

Petr Konečný

5 let před

Moc pěkný projekt. Držím palce! Akorát nerozumím, proč Katku mrzí filtry na Instagramu. Jejich použití přeci není povinné, ne? 🙂

Odpovědět

Květiny z venkova

5 let před

Reply to Petr Konečný

Zdravíme Vás, Petře, jsme rádi, že se Vám náš projekt líbí. K filtrům na Instagramu – vytvářejí něco, co vlastně neexistuje, upravují realitu tak, aby byla jiná. Hezčí, líbivější. Samozřejmě jejich použití je každého věc, ale raději upřednostňujeme pravost. Byť je někdy neDokonalá :). Katka

Odpovědět

Květiny z venkova, láska na první pohled

1. Co jsou soubory cookies

2. Druhy souborů cookies

3. Využívání souborů cookies

4. Účel použití souborů cookies