Kdybychom jenom mohli ten den trochu natáhnout, že?

Life

3. září 2012

Taky byste si občas přáli, aby měl den víc hodin? Mohli bychom si jít před prací zaběhat, po sprše si dát dlouhou výživnou snídani s čerstvým vymačkaným džusem, sledovat, co se děje ve světě v ranních zprávách, v klidu dojet do práce/ školy, po cestě si koupit kafe, zasednout do křesla a pracovat, odpoledne si zajít na oběd, pak posedět s kamarádkou a probrat všechni slasti i strasti života, následuje hodina francouzštiny a možná i jógy, cestou domů nakoupit na farmářském trhu, pouklidit byt, dát vyprat povlečení, uvařit geniální večeři, a v klidu si sednout a pohodově se navečeřet s těmi nejbližšími. Kdyby tak jenom šlo Zemi pootočit o malinko zpátky a den natáhnout jak kšandu!

Moje představy o ideálním dni vypadají velice podobně. Ovšem čím starší jsem, tím víc se mi představy o ideálním dni rozplývají jak pára nad hrncem. Přijde mi, že pořád někam přebíhám a pobíhám a vlastně se mi můj denní program tak nějak hroutí. Vyškrtávám jak ranní běhání, tak praní povlečení, nikdy si ale nenechám ujít výživnou snídani a poklidnou večeři. To je svátost!

Taky jste se někdy zamýšleli, proč nic nestíháte? Není to náhodou protože i ten Váš naplánovaný program se prostě a jednoduše stihnout nedá?

Po nástupu na magisterský program na Univerzitě se můj denní program a rituály změnily od A do Z. Už to není ranní jóga, nýbrž čtení odborných článků o tání ledovců na Antarktidě, překyselení světových oceánů a kácení deštných pralesů v Malajsii. Čtu v tramvaji, v metru, v knihovně, ve školní kantině, ve vlaku na trénink, na kuchyňském oknu, v posteli, na kanapi, ve vlaku z tréninku, se sluchátkama i bez, s čajem nebo domácí limonádou, ale vždycky se zvýrazňovačem při ruce. Je to dřina, ale k něčemu to spěje. I když mi dennodenně padají víčka únavou, a mám tak trochu i svalovou horečku z víkendových tréninkových kempů (na ME), jsem šťastná! Konečně zase moje dny praskají ve švech a já mám vizi budoucnosti, která se mi líbí víc než dost! Jedno moudro jsem si už stihla z univerzity odnést: „Čím víc toho člověk ví, tím víc ví, kolik toho ještě neví.“

I přestože nevíte kam dřív skočit, nenechte se okrást o lenošivé víkendy plné opočinku a lebedění. Načerpáte tak novou energii a sílu prokousat se dalším náročným týdnem.

Krásný začátek nového týdne a přeju hodně sil! Užívejte ještě teplého září! Miluju září, vzduch je tak trochu nasycen něčím novým, zvláštním a inspirativním!

TIP: Jedno doporučení na nádherný film „A walk to remember“, který přesně pasuje do jednoho odpočinkového večera s vínem, svíčkama a čokoládovým fondantem. Příjemnou zábavu a zamyšlení!