Každý den se počítá

Každý den v sobě svadim vnitřní souboj, kdy na jednu stranu chci těch 24 hodin využít co nejsmyaluplneji, udělat všechny úkoly a věnovat se vsem koníčkům a na druhou stranu bych se vlastně nejraději proletěla den v posteli a knížkou anebo u seriálu. Těžko se mezi tímto hledá balanc, takže většinou skončím "prokrastinováním", kdy se ještě navrch během toho stresuju, protože bych měla dělat něco jiného. Je to špatně, ale bohužel, doba a okolí na nás takhle tlačí a je těžké si uvědomit, že i ten proflákaný den má smysl. Přesně jak ty píšeš 🙂
Ráda bych tenhle komentář uzavřela tím, že se dneska inspirativně uložím s knížkou a užiju si den, ale opak je pravdou, zase jedna nabitá neděle až do aleluja. Tak snad příště 🙂

…kdyz v destive sobote sedime vsichni v obyvaku zachumlani do dek s hrnkem caje v ruce a sledujeme jeden dil Teorie velkyho tresku za druhym… Renata z Brna:)

Krásne napísané, tiež som si už milión krát povedala sama pre seba, že dnes nebudem nič robiť a budem si užívať každú voľnú chvíľu, avšak večer si uvedomím, že som uštvaná z celého dňa a z plánov sa nesplnilo nič….od dnes si Terezka spomeniem na tento tvoj článok a snáď mi pomôže len tak obyčajne prežívať a nič nerobiť ….ďakujem ti, Jana

Tak jsem zila,tak to mam rada.Zit naplno.Nyni jsem vazne onemocnela, nemoc me limituje.Mrzi me to,na novou situaci si nemohu zvyknout.Nyni kdyz musim odpocivat,snazim se na tom videt to lepsi. Moc mi to nejde.Dekuji za krasna slova.Hezke dny.JP

Každý obyčejný den, kdy neřešíme žádnou vážnou diagnózu blízkých členů rodiny nebo svou, je den náderný, ať je stráven jakkoliv. Stačí si toto opakovat, a pak si budeme vážit maličkostí úplně automaticky, protože až nastane čas, kdy budeme muset řešit něco hodně vážného, uvědomíme si, že jsme vlastně měli úplně VŠECHNO..

A ja som sa cez vikend naucila jedno strasne cudzie a strasne dolezite slovicko, o ktorom som doteraz, neviem preco, vobec netusila. HYGGE A to je vlastne to, o com ty, Terezka, cely cas pises a co, mozno si to ani neuvedomujes, uplne srsi z tvojho blogu. A uplne mimochodom je to to, preco su Dani najstastnejsi narod na svete….

Lucia

Jé, Terko, to je krásný článek 🙂 ! Mám to úplně stejně, také si vždy říkám, jak jsem ten den nevyužila na 100% a jsem ráda, že nejsem jediná, kdo to tak má… A přitom také často přemýšlím proč mám potřebu vše využít na maximum a pocit nenaplněnosti, když jsem vlastně spokojená!
Přeji hezký den 🙂

Ahoj Terezko,
píši dnes úplně první komentář ve svém životě… Čtu tvé články a tento je prostě úžasný, jelikož se v něm strašně vidím. Po vážné nemoci mé kamarádky jsem si tak nějak uvědomila, že život není o tom uspěchaném a pořád nabitém dni… Je přesně o tom co píšeš. Stačí si to jen uvědomit… Mám kluka a teď roční holčičku a užívám si každý obyčejný den s nimi a manželem. Odstěhovali jsme se z Prahy do hor a úplně zvolnili tempo. Snažím se užít si každičký den takový jaký je, užívat si svoje děti a teplo rodinného krbu… Právě mám zaděláno na koláč, děti si hrají a manžel cosi kutí v dílně. Já popíjím kafíčko a čtu tvůj článek a je mi krásně a šťastně. Děkuji tam nahoru mé kamarádce, že mi otevřela oči a mysl. Stačí se vše jen uvědomit. Přeji Ti a celé rodině spoustu takových obyčejně-krásných dní. Lucka z hor