Jaký byl Česko-Slovenský ples a proč jsme na něj málem nedojely…

Dobíhám tramvaj, z kabelky mi koukaj plesový boty na podpatku, v krabičce si pro jistotu držím velké náušnice, které doplní moji dnešní róbu a říkám si, že příště už půjdu určitě na čas. „Jistě, Terezo!“ 🙂 Nechám se unášet poloprázdnou tramvají sobotních výletníků směrem k Náplavce a mířím do hubu. Dneska se totiž s Nicole chystáme na velkolepý Česko-Slovenský ples v Obecním domě.

Plesy mám ráda.
Baví mě na nich ten pocit jedinečnosti, kdy se oblečete do dlouhých šatů, vytáhnete šperky, které schováváte na speciální příležitosti, nazujete botky jako Popelka a chystáte se, hýčkáte se a těšíte se.

U nás to bylo ještě o to lepší, že jsme se nemusely chystat samy. Ale staral se o nás team Bellissima. Miluju, když mě někdo líčí a češe. A já se můžu jen tak cpát pribináčkem, rozjímat, vyprávět o cestování a poslouchat historky za zákulisí. Svěřím svůj nahý obličej do rukou Markéty Smutné a v hlavě si představuju, jaký to asi dneska celé bude…

Markét mi vykouzlí nádherné kouřové oči a já si tak trochu potají přeju, aby bydlela u nás doma a já k ní mohla každý ráno zaskočit na nalíčení. 


Přichází na řadu vlasy a já už mám klasicky z Pinterestu připravenou Pinspiraci. Všechno jsou to ležérní účesy, ve kterých jsou vlasy stažené dozadu. A Honza Třeštík se chopí Bellissima fénů (tenhle mám doma už přes rok a půl a vyfouká vám nejlepší objem!) kulem, kartáčů, připraví stovky pinetek a začnou se dít věci. Vlníme, motáme, pinetkujeme.

Celé přípravy jsou pohodové a všechno stíháme až podezřele skvěle na čas.

 
Jsme nachystané. Načesané. Namalované. 


Máme ještě dobrých několik desítek minut, než objednáme taxi. A já mám radost, jak jsme ty letošní přípravy zvládly bravurně a na čas. A v tom se Nikča tak roztomile usměje a řekne: „Já budu možná potřebovat trochu pomoct se zapnutím šatů. Ten zip totiž občas zlobí…“ Nevinně se ta informace rozpustila ve vzduchu a já ji nepřikládala žádnou větší váhu. Tak jsme to šly zkusit…
.

17:30 Niky bere poprvé šaty na sebe. Otáčí zip na břicho a ukazuje mi trik, jakým se prý dají zapnout. „Lucka to (prý) takhle zapnula v pohodě.“

17:31 Beru zip do ruky, Niky přidržuje šaty a já se poprvé snažím šaty zapnout. Neúspěšně.

17:37 Pořád se snažím šaty zapnout. Pořád neúspěšně. Zip se vždycky zasekne na přechodu látky.

17:40 Situace nám přijde zábavná a pokusy zapnout zip prokládáme smíchem a podobnýma historkama.

17:47 Pomalu nám dochází trpělivost, máme ruce sedřené od zipu.

17:48 Nikča sundavá šaty a pokoušíme se zip zapnout jen tak. Nejde. Asi desetkrát nejde. Po jedenácté se zapne. Znovu už zase ne.

17:50 Informuju Nikču, že ples začíná za deset minut. V tu chvíli naprosto zbytečná informace.

17:51 Nikča znovu obléká šaty. Zastrkuje břicho a nedýchá. Já zkouším zapínat. Nechci to říct na plno, ale už začínám mít podezření, že ty šaty nezapneme.

17:53 Navrhuji, že musíme vymyslet plán B. Nikča souhlasí. 

17:53 Běháme po hubu a snažíme se najít jehlu a nit, nebo spínací špendlíky. Najdu jenom hnusnej provázek a sešívačku. Dostávám „geniální“ nápad, šaty sešít sešívačkou. Vydrží to přesně jednu vteřinu.

17:53-18:10 Opar. Moc nevím, co se děje. Asi obě propadáme panice.

18:12 Běžím dolu k Vietnamcům do obchůdku hledat šitíčko. Nerozumí mi. Po nadšeném: „Aha“ mi přináší plastové vidličky.

18:15 Znovu se vzájemně přesvědčíme, že ty šaty prostě musíme zapnout!

18:18 Píšu do pracovní skupiny, že máme problém. Ani nevím, co očekávám za odpověď. Možná nějaký skvělý nápad, nebo tajnou informaci, že je v kumbále schovaná švadlena, kterou tam Bridget nechala zavřít právě pro neočekávané situace.

18:21 Bridget píše, že se Nikča asi moc najedla.

18:25 Znovu šaty sundaváme a zkoušíme zapnout na kanapi.

18:27 Bridget navrhuje, že přijede a zaběhne do krejčovství pro potřebné nástroje. Ujišťuju Bridget, ať radši zůstane na večeři.

18:30 Navrhuju jet k nám domů a půjčit Nikče dlouhé meruňkové šaty z léta.

18:32 Znovu se zařekneme, že ty šaty prostě musíme zapnout.

18:52 Šaty pořád nejsou zapnuté. Vymýšlíme plán F. Našla jsem v kumbále Johniho modré termo kalhoty, chci je rozstřihnout a zastrčit je Nikče pod modré šaty, aby nebyla díra tak viditelná. Nikča mě naštěstí zastavuje. Vypadalo by to příšerně.

18:54 Navrhuji ustřihnout kus vlečky z Nikčy šatů. To Nikča radši ani nekomentuje.
.
19:00 Ples začal přesně před hodinou. Už to začínáme pomalu vzdávat. Přemýšlíme nad variantou, že se vyfotíme u nás v hubu na schodech…

19:01 Vyřknu verdikt, ať díru schováme psaníčkem. Nikča najde jeden spínací špendlík. Sepneme alespoň část, spodní část sepnu sešívačkou. Drží to. Jako zázrakem.

19:07 Objednáváme taxi.

19:25 Posíláme selfie, že jsme na plese. V šatech s dírou, která není skoro vidět.









.
Usedáme ke stolu, představujeme se spolusedícím a pomrkáváme na sebe. Já už celá hladová vyhlížím první, druhý, třetí chod. Místo vína objednávám vodu a pořád se obě smějeme pod fousy. Vedle nás pohrává slovenská tradiční hudba a baví nás to. Vyprávíme, Nikča se o mě stará jako o princeznu, těhotnou princeznu, jíme, rozjímáme, plesáme. Potkáme pár známých i neznámých lidí, obdivujeme krásny Obecního domu a róby dam, vyfotíme se na schodech, asi tisíckrát a já volím pózu „přidrž mímo“ :)) Na všech tisíci fotkách :)) 
.











.
Nádherné šaty mi na přání ušila Ilona Špačková, od které jsem už měla šaty na Blogerku roku a ty meruňkové na loňskou letní luční svatbu. Pamatujete? Moc děkuju, Ilčo. Sedly perfektně a budou ještě krásnější, až bude břišo. Aspoň jsem se mohla pořádně najíst a nikdo nic nepoznal 🙂



Tak já jdu odpočívat a protože jsem plesově naladěná, jdu si přečíst články z těch minulých Plesů v Opeře, které byly velkolepé a taky se neobešly bez zádrhelů. Na tom jednom jsem měla botu sešitou nití. Tak možná jsem to já, kdo přitahuje ty plesové neplechy 🙂 Vy si můžete přečíst ten z roku 2015 TADY a 2016 TADY.


Krásný den
Vaše TerezaInOslo

Komentáře
  • Markéta napsal:

    Oboum vám to moc sluší! (Ani tu dírku na šatech jsem nenašla haha). Musím říct, že od té doby, co čekáte miminko (gratulace!) cítím, že je zpátky zase ta "stará" Terezka 🙂

    Zápisky z cest a života v Anglii ⇨ Secrets of M

  • To je krása, moc Vám to oboum sluší!:)) A šaty jste vyřešily skvěle 😀 Miluju tyhle fotky z líčení a tak!

  • Allexa napsal:

    Oběma vám to vážně sluší 🙂 Musel to být hroznej stres, to věřím. Nejvíc mě pobavila věta "Přemýšlíme nad variantou, že se vyfotíme u nás v hubu na schodech". 😀 Hlavně že nakonec všechno dobře dopadlo a užily jste si to 🙂

  • Bea Novakova napsal:

    Nikča se ve svém článku nezmínila že to bylo takové dobrodružství hehe 😀 Já jsem se zase bráchovi na imatrikulačním plese v primě na gymplu smála že mu uletěl knoflík u kalhot (naštestí máma nosí v kabelce šitíčko) no a pak co se nestalo…uprostřed vystoupení mi praskl jeden pásek na botě a tak jsem tam musela trochu divně poskakovat aby nebylo vidět že mi padá bota. Ne nadarmo jsme dvojčata, téměř všechno (včetně průšvihů)máme společné 😀

  • Miška napsal:

    Tak hlavně, že jste si to tam holky užily a (snad) nikdo nic nepoznal 🙂
    Miška

    P.S: To bříško už tam trochu vidím, když se takhle krásně nastavíš 😀

  • Podobné články