Jak se jezdí na interview tuk-tukem a proč v Keni zbožňují turisty

Usrkávám vychlazený bitter lemon s ginem a trochu se mi klepou ruce. Těch třicet bazénů mé mělo trochu zchladit z dnešního horkého dne (34 stupňů), který jsme strávili především ježděním tuk-tukem z jednoho interview na druhé po lokálních health centrech. Tuk-tuk je ta nejroztomilejší tříkolka/motorka, která z vás během jízdy vyklepe duši. 
 
Tuk-Tuk


Nemá okna, takže když jedete svižněji, vítr vám na hlavě vytváří vlasové kreace a příjemně vás chladí. 

Takový tuk-tuk může jet i pěkně rychle a já mám pokaždé pocit, že nás někde vyklopí. Když je zácpa, objíždí auta po chodníku, nebo na dvouproudé silnici se dost často potkají auta tři a větší auto má zkrátka přednost. Pak jenom záleží, kdo uhne dřív. Občas neuhne nikdo, to musíte zavřít oči a v duchu se modlit. Inu, dnešní jízda domů byl vskutku skvostný zážitek. Vraceli jsme se za šera z centra Mombasy do našeho hotelu a cesta trvala kolem jedné hodiny. My jsme srazili cenu řidiče ze 300Kč na 150Kč, ani to chvilku netrvalo. Tady v Africe smlouváte se všema všechno a pořád. Zkouší to na každého a na bílé turisty o to víc. Už jsme si zvykli a většinou dokážeme jít na 50-75% z původní ceny. Jako dneska na Spice Marketu, kde jsme nakoupili spoustu pravého afrického koření. Obchod se sice táhnul kolem jedné hodiny, vezeme si ale domu to nejpálivější chili, pravou směs na Chai, kari, tikka masalu, černý čaj a šafrán. Nákupy na místních trzích se za těch pár týdnů staly běžnou záležitostí.  Na místní Apple mango nedám dopustit a tuším, že se mi bude po něm stýskat v Evropě. Apple mango vypadá zvenku jako jablko, chutná ale jako to nejšťavnatější mango na světě. Všechno ovoce tady nakoupíte na nula nula nic, stejně tak jako v restauracích dostanete za pár babek čerstvé fresh juicy z passion fruit (maracuja), manga, avokáda, banánů, kasawi, prostě všechno na co si jen vzpomenete.
.

Mombasa-Nairobi-Kampala railways
 .
Do Mombasy jsme se dostali po nádherné staré železnici vedoucí z Nairobi. Původní trasa jednokolejky slouží do dnes (Mombasa-Nairobi-Kampala) a 20hodinová jízda vlakem opravdu stojí za to. Můžete si vybrat jakou třídou se vydáte, ta třetí nabízí jízdu v sedě, obklopení slepicema a zpravidla je narvaná k prasknutí lidmi, kteří jedou hledat štěstí na trzích v Mombase a vezou všechno zboží, především zvěř s sebou. Ve druhé třídě si za malý poplatek (malý pro nás, majlant pro Keňany) i natáhnete a ve 4lůžkovém kupé se můžete prospat. První třída je známou turistickou atrakcí a potkáte tam tak turisty z celého světa. 

Tříchodová večeře
.
V dvoulůžkovém kupé se skříní a umyvadlem se pohodlně vyspíte a během cesty dostanete v ceně lístku i tříchodovou večeři a anglickou snídani s vajíčkama, slaninou a fazolkama. Zárukou 2éhodinové cesty je, že potkáte spoustu zajímavých lidí. Od mladých baťůžkářů, po zámožné norské rodiny.  My kvůli Johnimu národní bundě s nepřehlédnutelným nápisem NORGE  natrefili na tu zámožnou norskou rodinu cestující po luxusních Safari a hotelech v Keni. Později jsme večeřeli se španělskou rodinou, která žije v Etiopii a pracuje pro Evropskou Unii a podporu rozvoje v Etiopii. Nádherně strávený večer obklopení zajímavými lidmi s životními příběhy a cestovatelským elánem nás nabil na další dobrodužství v Mombase. 

Pláže Mombasy
Keňa se nám zaryla pod nehty, Je nádherná, pravá, horká a lidé jsou tu přátelští, inu někdy až moc. Turistů si tu váží jako šafránu. Nejpíš protože jich tu spoustu ubylo po roce 2007, kdy tu byly krvavé bitky při prezidentských volbách. Nehledě na to, že Westgate tomu moc nepomohl, ani to, že některé země varují před nebezpečím dalších teroristických útoků právě tady v Mombase. Být turistou v Keni znamená mít právo veta na všechno. Všichni se snaží, aby se vám tady líbilo a náležitě jste to doma prodali a přesvědčili své blízké, aby dovolenou v Keni zkusili taky. Na ulicích se k vám připojují průvodci, kteří vám „zadarmo“ dají prohlídku starého města, vezmou vás do těch „nejlepších“ obchodů a pomůžou usmlouvat nejlepší ceny. Nic tu ale zadarmo není. Tak nějak se pořád od vás očekává, že jim zaplatíte. Všichni vás učí swahilsky, nejčastěji „Hakuna Matata“ („No Worries“) a „Pole Pole“ („Slowly Slowly“). Všichni jsou vaši bratří a sestry, všichni byli v Norsku a zpravidla se jejich matka jmenuje Tereza – jaká to náhoda! 🙂

Mějte se krásně, musím jít pracovat na rozhovorech. Ještě pár dní a máme prázdniny. Jedeme do Watamu na pár dní, to je teprve ta pravá část keňského pobřeží. 

Hakuna Matata! Pusu z Afriky, 
TerezaInMombasa
Komentáře
  • Anonymní napsal:

    Krásný článek, letos jsme také poprvé navštívili Afriku – JAR, a Keňa je naší další vysněnou destinací, jen si nejsme úplně jistí bezpečností kvůli těm teroristickým útokům. Je vidět, že vy jste si to opravdu užili. Brali jste antimalarika nebo jste dodržovali jen pasivní ochranu?

  • Podobné články