Jak se cestuje autem s miminkem a co jsme sbalili na tři týdny?

Je prosincová sobota večer. Já toho mám až nad hlavu, protože se celý den snažím zabalit všechny ty tašky a Williamínek se rozhodnul, že zrovna dneska vyžaduje veškerou pozornost. Jako správná máma jsem si vysnila, že na cestu obalím řízky a koupila jsem k nim i ty kyselý okurky. Aby to Johni měl sakumprdumhezkyčesky. Akorát mi to nějak nevychází. Skládám, žehlím, balím, hraju si s Williamkem, kojím, žehlím, kojím, balím dárky, chystám svačinu, hraju si s Williamkem, kojím, balím… a takhle pořád dokola.  Jedno je ale jasný. Auto musíme zabalit dneska. Zítra totiž pojedeme rovnou po Johniho celovíkendovém tréninkovém kempu směr německý Kiel a dojedeme, kam dojedeme. 

Protože počítáme, že auto bude naplněný až po střechu, snažíme se balit chytře. První tři noci budeme spát v hotelu někde v blízkosti Kielu, pak v kajutě na lodi z Kielu do Osla, která pluje přes dvacet hodin a jednu noc si střihneme ve srubu. To abychom si odpočali, protože je to na půl cesty z Osla do Stavangeru, kde budeme na Vánoce. Balím dvě malé tašky, které jenom vytáhneme z auta spolu s kočárem a nebudeme muset přeskládávat celé auto desetkrát. Vymyšlený to máme hezky, teď to jen zrealizovat. Vymyslet na co nezapomenout a napsat si seznam věcí. 

Tak takhle nějak vypadal náš itinerář cesty do Norska. Cestu jsme chtěli mít jako součást celého vánočního výletu, nejen jako formu transportu. Nechtěli jsme jet stylem „už-aby-sme-tam-byli“, ale cestu si užít se vším všudy. Zastavit si, kdy se nám bude chtít a odpočinout si a protáhnout. Hlavně v klidu a nikam nespěchat. Jedinou naplánovanou věc, kterou jsme museli stihnout, byla loď z Kielu. Ale měli jsme velkou rezervu, kdyby se cokoliv dělo.

A i kvůli tomu, aby Williamínek neseděl tak dlouho v autosedačce, jsme naplánovali cestu rozložit do několika dní. A vyšlo to všechno skvěle. Loď byla úžasným zážitkem pro všechny. Už jednou jsme jeli trasu tuhle trasu Oslo-Kiel-Oslo. Pamatujete? Kdo ne, můžete si přečíst TADY. 

Na lodi to bylo s Williamkem opravdu pohodlný. Všude se dá dojet s kočárkem a vy si jen sejdete na hlavní promenádu uprostřed lodě na večeři, kde si můžete vybrat z několika restaurací. Na lodi je i wellness, kadeřnictví, posilovna, prosklená sauna s výhledem na moře a několik barů, restaurací a kaváren. Je tam také divadlo, kde se každý večer konají muzikálová představení. Tam jsme my tentokrát nebyli. Ale užili jsme si příjemnou romantickou večeři v italské restauraci a pak jsme si zašli na drink, kde byla živá hudba a my nasávali tu nádhernou vánoční atmosféru. Williamek celou dobu chrupkal v kočárku vedle nás. 

Naprostou nádherou je nejkrásnější restaurace na lodi, která je hned u prosklené zádi. Tam jsme při snídani pozorovali východ slunce, když jsme připlouvali k Oslu. Na stole káva, norskej křupavej chleba se slaným máslem a vynikajícím lososem a k tomu všechno to vánoční se těšení. Prostě nezapomenutelnej moment.

William cestu autem zvládnul úplně na jedničku. Vždycky jsme se snažili, aby neseděl v autosedačce déle než dvě hodiny a pravidelně jsme zastavovali. Naštěstí máme v autě spoustu místa a já ho mohla na zadní sedačce pohodlně nakojit a pak si s ním i vyhrát. 

Asi nejdůležitější na celé cestě bylo nic neplánovat. William to tak trochu naplánoval sám a protože jsme měli spoustu času a nikde jsme nemuseli být na čas (až na loď), bylo to opravdu pohodové cestování autem. Navíc William většinu cesty prospal, nebo si žužlal Sophie, žirafu, a když už se nudil, tak jsme mu s Johnim zpívali norský písničky. Ta naše jednoznačně nejoblíbenější je o afrických zvířatech Dyrene i Afrika, která má asi dvacet slok. Kdybyste si ji chtěli poslechnout, tak prosím. Máte k tomu i video TADY. 

Tak pro všechny, kteří zvažujete, jestli se vydat někam na roadtrip s miminkem, musíte zvážit všechna pro a proti. A taky vzít v potaz, jaké to vaše mimi je. My jsme si radši s Williamkem střihli pár testovacích jízd po ČR (autogramiádové cestování) a ty zvládnul bravurně, přestože nám předtím vždycky na krátkých tratích plakal a já mu musela chrastit u hlavy a dělat na něj opičky, než zaspal. 

Pozorovat, kdy bude chtít spát a kdy naopak vyžaduje pozornost a nechat ho protáhnout. Pozor si dejte, abyste měli vyhřáté auto, my jsme ve zmrzlém Norsku vždycky nastartovali předem, aby William nebyl v úplně vymrzlém autě a vždycky jsme dávali pozor, aby ho neofouklo, když jsme ho přendavali do kočárku. Pozor si dejte i na to, abyste miminko neoblékali do auta moc teple. My jsme vždycky měli přes sedačku přehozenou deku, kterou jsem, když už bylo auto vyhřátý, sundala. 

A teď už k tomu balení. Co jsme tedy na tři týdny pro Williamka sbalili? 

K produktům, které se dají objednat na Feedo jsem přidala přímé linky, kde si o produktu můžete přečíst víc a nemusíte ztrácet čas vyhledáváním. A taky jsem na Feedo objevila novou naprosto úžasnou značku Boboli, o které jsem vám už psala minule. Tak jsme vyzkoušeli a mají opravdu pohodlný kousky a skvělé materiály. My od nich máme úžasný pyžámka, overal, mikiny a ponožky.

• žirafka Sophie 
• chrastící hračka na autosedačku Mamas&Papas
• míček z DM
• hrací mráček z Bellarose
• hrací deka Mamas&Papas
• černobílé kartičky z HugoChodíBos
  .

Budu se těšit na ty vaše výlety s prďolama, je to zase jiný kafe 🙂 Ale o tolik lepší. 
Krásný den 
Vaše TerezaInOslo