Jak jsem na to přišla a 7 bodů, kterých by se všichni snílci měli držet

Jééé, ale tak v tom jsem se teda našla 😀 Některé body mi jsou až k smíchu, protože se v nich úplně vidím: "….kteří si na poslední chvíli lakují nehty, aby si je vzápětí rozmázli, kteří pobíhají sem a tam a v tramvajích klejou a lomcují tyčemi jako zběsilý lev v kleci…"
"…Napište si seznam a pak z něj třetinu vyškrtněte…" Tys mě ale úplně vyděsila!:) Jako, že bych si toho JÁ?! plánovala míň…? No, asi to má něco do sebe.
Polepším se, slibuju:)

Jednoznačně bod 7! Proto si právě vychutnávám Indonésii, konkrétně Bali 🙂 je hrozně důležitý být šťastný! Ikdyž souhlasím s úplně všemi body a je dobré si to připomenout, takže děkuju Terezko! 🙂 tvůj blog rozhodně smysl má! Těším se na další takové články a tobě přeju krásné a klidné odpoledne! Lucie (www.luciebekova.blogspot.com)

Hmm, nepíšeš náhodou o mně? 🙂 Mám práci, ve které jsem od rána do večera (tady by pomohl bod 6. naučit se říkat ne), díky tomu mám pocit, že nemám na nic čas. Na své přátele, koníčky, přítele, nové projekty, které jsem si vysnila…Ale pozítří jedu na dovču, tak věřím, že si tam trochu vyčistím hlavu a odpočinu si :))
Teri, mám Tvůj blog moc ráda a vždycky se těším na nový článek. Měj se krásně! Evi

Od té doby, co čekáme druhé miminko, se mi dost bodů výše plnit daří.. Ale fakt je, že taky až poslední dobou, před blížícím se vypuknutí "paniky"..:) je těžký si tyhle veci uvědomovat a hlavně je dodržovat v mašinérii každodenního běhu. S blížícím se mateřstvím to ale příroda zařídila tak, že žena začne víc dbát na sebe a hlavně na toho pracka v břiše a chová se uvědoměleji – pravidelně a zdravěji jí, chodí brzo spát (jelikož by stejně dýĺ než do 9 večer nevydržela), je schopná a ochotná odmítat (schůzky, aktivity..) protože to prostě fyzicky nedává a obrátí se víc do svého nitra a ujasnit si důležité a "ty ostatní" věci 🙂
I když uznávám, i mě pár bodů hapruje – dělání si seznamů, na to jsem pořad expert (jen jsou teď víc reálný a stíhám je občas i plnit:) a to "ne" taky stále trénuju!:)
Terezko, diky moc za krásné články, a hlavně – drž se výše uvedeného! Držím pěsti, jsi šikulka!:)

Opět mi mluvíš z duše. Pořád nestíhám, mám několik rozjednaných káv s kámoškama, které neustále odkládám a ony čekají až jim dám vědět. Ráno se probouzím nevyspaná – jo, chtěla jsem jít spát dřív, ale došla jsem pozdě z práce a pak jsem místo spaní doháněla resty ve čtení časopisů, které už budou za chvíli neaktuální a ještě jsem našla nemalou chvilku na Instagram. Nápad ze seznamem na papíru, škrtáním a odstraněním třetiny je moc dobrý. Díky za něj, to by myslím mohlo pomoct 🙂

Terezko, děkuju! Poznala jsem se totiž ve všech bodech… Od začátku až do konce. Bože. Když ono je ale až děsivě těžké si tuhle skutečnost přiznat. Jenže pak to vidím takhle napsané a… a je to prostě pravda pravdoucí. Hlavně ti bude vděčný můj milý, neb mi to pořád dokola vtlouká do hlavy zas a znova a já ne a ne to pochopit. Teď, když to vidím černé na bílém, si to snad vytisknu a třeba se konečně zadaří prolomit ten začarovaný kruh :-D! Prostě moc díky :-*!
Měj se moc krásně a přeju hodně sil, Martina (www.sugartown.cz)

Terezko, děkujeme za připomenutí! Do diáře si na zítřek píšu pouze tyto body! 🙂

Tá kytica je krásna ! 🙂 A tie typy sú fakt super. Vždy, keď spadnem do takého kolotoča (hlavne cez školu) pomáha mi, keď si napíšem zoznam vecí, ktoré musím urobiť 🙂
my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

Tak bohuzel se vidim naprosto ve vsech bodech a mas pravdu, ze je treba to zmenit a casto vyjit i z komfortni zony, protoze bez toho svych snu nikdy nedosahneme. Diky za tyhle inspirativni clanky. :-*

Tak bohuzel se vidim naprosto ve vsech bodech a mas pravdu, ze je treba to zmenit a casto vyjit i z komfortni zony, protoze bez toho svych snu nikdy nedosahneme. Diky za tyhle inspirativni clanky. :-*

Sedmička je moje! Po tom, co jsme v neděli zkolabovala a o dva dny později zase, se snažím zpomalit, chodit spát dříve a především si udělat čas sama na sebe… Nejde to hned, ale věřím, že to půjde 🙂

Milá Terezo, poznala jsem se snad ve všech bodech. Až tedy na toho manžela, ten můj má pocit, že vydržím všechno a občas už jsem si přála se vprostřed kuchyně skácet, aby teda jako všichni viděli, že všechno nevydržím :-). Máte ale pravdu v tom, že nejhorší jsou ty laťky, které jsme si nastavili sami ( tedy spíš samy, pochybuju, že chlapi to tak mají).. Kolikrát jsem si to připomněla, když jsem v noci dělala do práce na svoje narozeniny super řezy, protože " když jsme přinesla minule něco úžasného, nemůžu teď vzít buchtu posypanou kokosem". Když v deset večer peču dětem domácí rohlíky a mezi žehlením a praním a věšením prádla odbíhám krmit kvásek, abychom i my doma měli pravý kváskový chleba.. Když žehlím každý "prd", protože přece nemůžu jen tak složit triko do skříně ( ale náhodou pyžama a trenky už jsem odbourala 🙂 ).. Ách jo, jak jsem si to tady napsala, řekla jsem si, jestli já náhodou nejsem trochu střelená.. Budu si muset Váš seznam vytisknout a pověsit do každé místnosti.. Díky, super článek. Krásné neuspěchané dny. Milena

Páni, spadla mi brada – to jsem já. Prohlížení loftů v New Yorku a podobné blbiny – přesně 🙂 A můj přítel to řeší stejně jako tvůj. Díky za super článek, pokusím se tím řídit 🙂