TerezaInOslo bude zase kreslit mraky do knížek

Life

7. prosince 2017

Smráká se. Je studenej podzimní den a my parkujeme na zapadlém parkovišti kdesi v Brně. Williamínek nám dává velmi okatě a hlasitě najevo, že už v autě sedět nechce. A nebude! Ani vteřinu. Rychlostí blesku a s nacvičenou choreografií už rychle vyndaváme roll-upy s mojí knížkou, skládáme kočár a do něj skládáme Williamínka. Já se převlíkám do novýho svetru, protože mám svoji první autogramiádu a přece tam nepůjdu v tom vytahaným-ušmudlaným. Před chvílí jsem si v jednom obchůdku koupila jeden krásnej šedej novej. Johni táhne těžký roll-upy, já pokládám Williamka do kočárku a prosím Johniho, ať mi odtrhne cedulku, že si tam nedosáhnu. Jemu padají ty těžký roll-upy všude možně, já jsem ve stresu, protože Williamek v kočárku řinčí, až se to rozléhá celým parkovištěm, tak to nevydržím a rozbíhám se s kočárkem, cedulka, necedulka.

Hlavně, aby to dítě nebohý už neplakalo.

Za pár minut se zdá, že je situace už pod kontrolou a my se pomalinku procházíme klidným Brnem. Až dojdeme do knihkupectví v Joštově kde v jednom z oken zahlídnu tu Terezu z Osla v nadživotní velikosti. Páni! Projede mnou takovej ten zvlášní pocit protkanej nervozitou a nadšením… Ptám se Johniho, co budeme dělat, když vůbec nikdo nepřijde? A Johni odpovídá, že si aspoň teda dáme v tý knihovní kavárně kafe. A mrkne na mě s jiskrou v očích, že určitě někdo dorazí.

Pomalu vcházíme do knihkupectví, protože už je skoro pět hodin a já už očkem vidím pár lidí. Uleví se mi. Někdo přišel! Ještě desetkrát se ujistím, jestli máme černou propisku, protože věnování v knize modrou píšu nerada, s panem moderátorem prohodíme pár slov a jdeme na to. Třímám ten mikrofon a sleduju všechny ty nádherný lidi, kteří se ptají, přikyvují, když něco vyprávím a usmívají se na mě.

Je to nádherný. Stát tam a vidět je.

Vidět vás.

Vždycky mě to dostane. Vždycky. A je jedno, jestli vás tam je pár, nebo plný patro. Zas a znovu si totiž uvědomím, že to jste vážně vy, koho (ne)vidím za těmi čísly. Po krátké besedě, až už dojdou otázky, se vrhneme na podepisování. Kreslím mráčky, píšu věnování a sedím v záři reflektorů. Doslova. Po pár minutách mi začíná být šílený horko. S tím jsem nepočítala, že si budu muset sundat ten svůj novej hodobóžovej svetr, kterej je skoro až po kotníky… Inu… když už mi skoro teče čůrek potu po zádech, rozhodnu se ho sundat. Ten kabát, ne ten čůrek, abyste tomu rozuměli…. A v tom paní z první řady vyhrkne: „Jé, Terezko, vy tam máte cedulku…“ Tu cedulku, co měl Johni sundat na parkovišti a já jsem to odložila na později, až bude Williamínek v klidu. Zrudly mi tváře a v hlavě jsem se poplácala po zádech. „No dobrý, Terezo, dobrej trapas tady v Brně.“ „No a!“, směju se sama sobě a oblíkám svetr zpátky. Už ho nesundavám.

Tak jen, abyste si nemysleli, že to mám vždycky jakseříká „na háku“. Protože nemám.

A vždycky před nějakým setkáním, autogramiádou, nebo přednáškou si říkám, že já se na to radši nevykašlu a nezůstanu doma v teplácích a tlustejch ponožkách. To bych ale přišla o ty nejhezčí momenty a vzpomínky. A hlavně, když se s váma potkám, vznáším se pak radostí až v nebi několik hodin. Jsem úplně plná tý nádherný energie, kterou se všichni vzájemně nakazíme. Takže zítra a ty další dny, až budeme u vás v těch vašich městech, klidně si ty tepláky nechejte a tlustý ponožky jakbysmet, ale doražte. Budeme v Českých Budějicích, Liberci, Plzni a Hradci Králové. Já se na vás totiž nesmírně těšim!

Už zítra startujeme naší malou soukromou a tak trochu rodinou minitour de oblaka a já už se na vás těším. Vážně moc. Setkání s váma je totiž na celým tom vydáním knížky ze všeho úplně nejlepší. Tak doražte, ráda vás poznám.

Autogramiády budou vždy od 17h v Knihy Dobrovský:

8.12. České Budějovice – IGY Centrum – pro více info KLIK

11.12. Plzeň – OC Plzeň – pro více info KLIK

12.12. Liberec – Nisa – pro více info KLIK

14.12. Hradec Králové – OC Atrium – pro více info KLIK

Vaše TerezaInOslo

Komentáře

Odebírat

7 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Most Voted

Inline Feedbacks

View all comments

Anonymní

6 let před

No tak by si někdo mohl myslet, ze to děláte jak mladý studentky, ponosí to týden s cedulkou a pak to vrátí:-)

Odpovědět

Niva

6 let před

Škoda, že nemůžu dorazit, ale jsem ráda, že jsi se dostala až sem a moc ti to přeju 🙂 Vlastní autogramiáda, kam někdo přijde, to je sen skoro každého, kdo píše.

Ve vlnách

Odpovědět

Anonymní

6 let před

Kdepak trapas! To s tou cedulkou bylo naopak ohromě sympatický 🙂 TerezaInOslo je taky "jenom" člověk a občas udělá nějakou tu botu 😀

Moc zdravím!

Written by Tereza

Odpovědět

Anonymní

6 let před

Kdepak trapas! To s tou cedulkou bylo naopak ohromě sympatický 🙂 TerezaInOslo je taky "jenom" člověk a občas udělá nějakou tu botu 😀

Moc zdravím a ať se vydaří další autogramiády!

Written by Tereza 😉

Odpovědět

Anonymní

6 let před

Ta únava je na tobě vidět. Pořádný kruhy pod očima. Snad si v Norsku odpočineš! ❤ Užijte si to tam!

Odpovědět

Anonymní

6 let před

Škoda. Autogramiádu u nás v Brně
jsem prošvihla. Ale díky podle vás "trapasu" jste mi víc sympatická. Jste už jednou nohou "z oblak" mezi normálníma lidma. A to je fajn .-)

Odpovědět

Anonymní

6 let před

Škoda. Autogramiádu u nás v Brně jsem prošvihla. Ale díky podle vás "trapasu" jste mi víc sympatická. Jste už jednou nohou "z oblak" mezi normálníma lidma. A to je fajn .-)

Odpovědět

TerezaInOslo bude zase kreslit mraky do knížek

1. Co jsou soubory cookies

2. Druhy souborů cookies

3. Využívání souborů cookies

4. Účel použití souborů cookies