Dnešní óda na módu, aneb kde se stala chyba!

Life

13. června 2012

Místo: na terase, kdybychom ji měli 🙂

Food: ovocné špízy,kdyby je někdo udělal

Music: zpěv ptáků

Dnešní příspěvek inspirován Češkami a jejich módním stylem začnu jednou historkou, která se mi včera stala v práci. Pracuji v jedné z nejlepších francouzských patisserií v Norsku. Prodáváme dorty, jenž jsou držitely světových ocenění a lidé si u nás objednávají svatební dorty za desítky tisíc norských korun z celého Norska. Naše lokalizace i mnoholetá proslulost k nám láka spíše klientelu norské vyšší třídy. Denně můžu tedy pozorovat do detailu doladěné modely žen v krásném středním věku, ale i mladičkých dívek, které v Čechách jen tak nepotkáte. Ani zdaleka mi nestačí prsty obou rukou, abych spočítala, kolik značkových kabelek mi na pultu dennodenně přistane. Proč vám to ale všechno píšu. Je běžný den, klienti spěchají do prací a s jedním nízkotučným latté a kávovými macaronky vybíhají spokojení z našeho kafebaru.
V tom ale dovnitř vpluje rusovlavá mladice s batohem, vytahaným trikem, sandálema a mně tu něco nehraje. Postrčí si brýle na kořen nosu a jemně vzlykne: „Excuse me?“. Věnuji ji letmý úsměv a přikývnu. Vtiskne mi obálku pro managera nadepsanou v norštině. Dívčina něco blekotá, ale já nerozumím ani slovo. Marný pokus o norskou větu tentokrát nevyšel. Během dvaceti sekund zase vyplouvá ze dveří a já se vrhám do obálky. A je to tady. Slovenská dívčina z Bratislavy, studentka medicíny, která pracovala dvakrát jako „waiterrs“ (přesně cituji autorku) a sama sebe popisuje „like very nice“ (opět doslovně cituji autorku). Celý životopis došperkovala nalepenou fotkou z fotolabu. Tak holka zlatá, ty to tu budeš mít těžký. Svět je dravej a konkrétně tady v Oslu není místo pro slovenské studentky medicíny, které neumí anglicky, natož pak napsat pořádný životopis. Stačí pár let pryč z Bratislavy a ono jí naučí, že vzdělání není všechno. Je to hrozný, ale je to tak! K dostání dobrýho fleku vám tady severu opravdu nestačí jenom špičkové vzdělání a sebelepší praxe. Takových chytrých a zkušených jako jste vy tu jsou stovky. Seřadí si vás hezky všechny vedle sebe a zkoumají do posledního detailu, kdo má co navíc. Pak přichází na řadu vzhled, charisma a dosavadní úspěchy. Možná i proto jsou tu ženy tak upravené a sebevědomé. Nemají žádnou jinou možnost. Tlak společnosti je tak obrovský, že buď budete držet krok, a nebo jste venku ze hry. A nemluvě o mužích. Ti tu mají v Norsku absolutní módní nadvládu. Jen málokdy narazíte na špatně oblečeného muže. Vlastně skoro vůbec nikdy. Žádné tenisky a už vůbec ne sandály s ponožkama. Pánové tu jsou jako by vylezli z módních časopisů. Ještě pořád se nestačím divit. Někdy se sama sebe ptám, kde se u nás v Čechách stala chyba. Nebo ještě pořád potřebujeme víc času a dravější trh? Nebo to prostě nemáme v genech? I to je možné.

Odpovědí na všechny tyto otázky může být i cenové nastavení našich obchodů. Máme jedny z nejdražších obchodů z celého světa. Představte si, že by HM mělo ceny ještě třikrát nižší. Šaty, které tady v Norsku stojí 100NOK u nás stojí 300CK. Při nejnižším platu 120NOK/h si pak společně spočítáme, že Norky si můžou koupit vše třikrát levněji. Na druhou stranu si ty Norky ale zase natrhnout kapsy, když jdou večer na party. Ceny alkoholu jsou nesrovnatelné, ba téměř gigantické.

Takže z toho plyne dnešní závěr. Každý máme něco 🙂

Krásný večer a běžte si koupit něco módního!

Vaše TerezaInOslo

„Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka!“