Co jsem se rozhodla odvést s sebou z Norska do Prahy… losos, ani čokoláda to ale není

Když jsem se před pár měsíci usadila do sedačky v letadle na pravidelné lince Oslo – Praha, trhlo mě u srdce… Ze zadu a úplně jen tak mě přepadly myšlenky, co to jen dělám…? Vždyť jsem v Norsku tak neuvěřitelně šťastná. Konečně jsem se naučila jazyk. Našla si přátele. Můj oblíbený květinář mi dává pugety jen tak a pán, který prodává v rybárně, má náš apetit po těch letech prokouknutý. Už jsem vychytala nejlepší běžecké trasy kolem fjordu a taky to, kde mají nejlepší kávu. Jsem vážně já ta holka bláznivá, že tohle všechno opouštím? Ano i ne.


Život vám chystá velké výzvy a je jen na vás, jestli na ně kývnete.



Co když už nebudu mít nikdy čas na naše dlouhé nedělní brunche? A ježdění na kole pro květiny? A co naše společné kulinářské večery? Když jsem se před čtyřma rokama stěhovala do Osla, měla jsem úplně jiné myšlenky a obavy.

Život v Norsku mě změnil. Uklidnil. Naučil mě odpočívat a starat se o své tělo i mysl. Naučil mě hýčkat si své blízké. Naučil mě šetřit. Chytře. Naučil mě vážit si přírody, a že norskému počasí a sluníčku nikdy neporučíš a musíš si ho prostě užít tak, jak je. Naučil mě vážit si mé rodné země a vidět na ní klady, kterých jsem si nikdy předtím nestihla ani všimnout.

A tak jsem chtěla (možná i tak trochu sama pro sebe) sepsat několik bodů, které se mi mačkaly v kufru při cestě do Prahy, a o kterých jsem věděla, že si je z Norska stoprocentně odvezu.


1. Láska k vaření

A byly to právě norské ceny, které mě naučilly vařit. Vždycky jsem vaření milovala, ale nějak na to nikdy nebyl čas. V Norsku se ale v domácnostech vaří ostošet a to proto, že jsou ceny v restauracích astronomické. I pro Nory. Jít do restaurace je takový malý rituál. Uděláte si rezervaci několik dní dopředu, pořádně se vyfiknete a vyrazíte. A myslím si, že to vůbec není na škodu ten moment prožít takhle naplno. Když jsem se do Norska přistěhovala, sváděla jsem to sezení doma na trochu odtažité Nory, kteří mají rádi své teplo domova. Když jsem pak dostala první výplatu, pozvala jsem Johniho na večeři a při pohledu na účet jsem pochopila 🙂 Tak nám nezbývalo nic jiného, než si takovou malou restauraciotevřít“ u nás doma. Ona to zas taková věda není. Stačí velké bílé talíře, odvahu experimentovat, pár kvalitních surovin, svíčky, hezkou hudbu a milou společnost – a máte útulnou restauraci doma, ve které ani nemusíte dávat spropitné.





2. Žít v souznění s přírodou

Narodila jsem se v Praze a přestože nás vždycky naši vedli k blízkému vztahu k přírodě a práci na zahradě (jak já nenáviděla hrabání listí na podzim!), asi nikdy nebudu mít tak blízký vztah k přírodě jako většina Norů. I když jsem od nich něco málo odkoukala. Norům je jedno, jestli prší, sněží, je náledí, nebo mrzne až praští. Pořádně se vždycky nabalí a vyrazí do přírody. A to několikrát týdně. Potřebují to. A to téměř všichni. Souznění s přírodou je pro ně důležité v každodenním životě a od útlého věku jsou k tomu vedeni. Děti v jesličkách a školkách běžně spí venku i v zimě. Malí prckové chodí na několikahodinové výlety na běžkách a zůstávají na podzim v lese třeba celý den. Dělají táborák a vaří čaje z bylinek a rostlinek, které v okolí sami natrhají. Nejsou to žádné děti z cukru. Učí se pěstovat zeleninu a spousta školek má i na zahradě zvířátka, o které se děti starají. Taky bych chtěla, aby jednou moje děti vyrostly v úzkém vztahu k přírodě.




3. Žít ekologičtěji

Třídění odpadu, ekologické myšlení, chození pěšky, nebo ježdění na kole do práce, to je na severu úplně běžná záležitost. Norové na vás koukají skrz prsty, když nežijete udržitelně. Je to společensky nepřípustné. I když musím říct, že na severu je to v mnoha směrech mnohem jednodušší. V obchodě si můžete vzít zadarmo sáčky do koše jednotlivých barev – zelené na kompost, modré na plasty, některá další města mají i červené, oranžové, žluté, atd. Tyhle pytlíky pak hážete do jedné popelnice a roboti si je pak sami vytřídi. Téměř všechny plastové lahve/hliníkové plechovky mají zálohu min. 1NOK a Norové je pravidelně vrací. Ti línější je pak vyhodí do koše, ze kterých je zpravidla vytáhnou ti, kteří nemají střechu nad hlavou a do obchodů je vrátí a dostanou za ně peníze. Win – win.


4. Odpočívat

Norové jsou přeborníci v odpočívání a útulnosti. Nikdy nezapomenu na tu norskou pohodu, když jsem poprvé přijela do srubu Johniho rodiny. Jestli nevíte, jak taková norská pohoda vypadá, můžu vás ujistit, že až ji zažijete – budete přesně vědět, že je to ona. U nás doma se nikdy moc neodpočívalo. Pořádně odpočívat mě naučilo až Norsko. Lépe řečeno John Erik. A já jsem mu za to neskonale vděčná. Přestože mi to ještě občas dělá problémy a někdy se mnou musí zatřást a zabalit mě do deky a usadit k filmu, snažím se, co to dá. Odpočatí lidé jsou totiž mnohem milejší a příjemnější. Zrovna dneska odpočíváme. Protože jsme oba nachcípaní, tak máme skvělý důvod se zahrabat do dek a polštářů a číst si, lebedit, hrát domino a karty, pít čaj a vnímat jeden druhého.

Ale zpátky do srubu. Ve srubu se vstává tak akorát pozdě, snídá se tak akorát dlouho, vyráží se na výlety, pečou se norský sladký buchty, topí se v kamnech, pije se kakao, hrajou se stolní hry, pletou se šály… A já už se nemůžu dočkat až my tam letos na Vánoce zase vyrazíme. Je to jedno z mála míst, kde doopravdy umím úplně vypnout. Někdy vás tam zase vezmu s sebou.





5. V neděli nenakupovat

V neděli jsou v Norsku téměř všechny obchody zavřené a já tleskám. V neděli by si lidé měli odpočinout a vyrazit na výlet, být s rodinou, upéct něco lahodného, potkat se s přáteli. Nákupní centra by si měla rovněž na jeden den odpočinout. V Norsku jsou v neděli otevřené jen večerky, které jsou menší než 100m čtverečních. Norsko je v neděli tak trochu nedělně uloudané. Já to miluju.

6. Sportovat

No neříkejte, že by vás to nemotivovalo ještě víc, kdybyste cestou z města potkali několik desítek(!) běžců, kteří makaj i v tom nejnepříznivějším počasí. Já to miluju. Sice jsem to párkrát odstonala, než jsem se naučila, jak se pořádně obléknout, ale ten pocit, kdy máte ošlehané tváře, ten stojí za to 🙂





7. Vážit si všeho českého


Tak nějak všechno české za ty roky na severu nabralo na váze. České tradice, historie, kultura, příroda, české filmy, knihy, … najednou si uvědomíte, jak ty všední věci, které jsou pro vás na denním pořádku, naberou na důležitosti, když je na chvíli tak trochu ztratíte. Že mi to ale trvalo… 
 
Tak já jdu vařit večeři. Bude to nějaká pečená řepa a brambůrky a uvidíme, co se k tomu u nás v lednici bude hodit. Vám přeji krásný sobotní večer a zítra běžte místo do obchoďáků do přírody. Uvidíte, že vám bude mnohem líp 🙂

Vaše TerezaInOslo

Komentáře
Odebírat
Upozornit na
guest
24 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ely
Ely
8 let před

Bylo by úžasné, kdyby se u nás prosadil minimálně ten pátý bod. Přesně jak píšeš, neděli by měli lidé trávit spolu s rodinou nebo odpočívat a ne se celý den pachtit v práci.

Sabina Ševčíková
Sabina Ševčíková
8 let před
Reply to  Ely

Souhlasím!

Alžběta Utíkej mami utíkej
Alžběta Utíkej mami utíkej
8 let před

Ahoj, taky přeju krásný sobotní večer 🙂 Moc hezký článek. Naprosto souhlasím s body 5 a 6. Mě se pořád někdo ptá, jestli běhám i přes zimu, že to musí být divné. Tak vždycky odpovídám, že na běžky se taky chodí v zimě a nic divného na tom není. Člověk se jenom líp obleče 🙂 A moc ti to na fotkách sluší 🙂

Klára Wipplerová
Klára Wipplerová
8 let před

Skvelej článek! Úplně mam chuť se sebrat a odjet do Norska :D:). Kezby se i bod 3. dostal k nam do CR, to bych si moc prala! Taky bod 7. je super, jsem rada, ze nezapominas na Česko, protože ikdyz to tady není ideální je to skvělá země…hodne lidi na to zapomíná.

Anet
Anet
8 let před

Nádherný! Do posledního písmenka sepsané tak, jak to z Norské země samo crší :). I já jsem V Norsku, konkrétně v Bergenu, chvíli bydlela, při mé tříměsíční stáži a musím říct, také jsem si do Čech dovezla všech tvých sedm bodů. Byla jsem tam přes Vánoce a Nový rok a tak tyto svátky se pro mě nyní staly ještě více důležitějšími a významnějšími, sport v každém počasí zábavnějším, svíčky symbolem útulna a relaxace 🙂 a v neposlední řadě rozmazlování sama sebe je již na mém denním rozvrhu :).
Těším se na další články, které mi vždy připomenou ty mé krásné tři měsíce života v Norském království 🙂

Jana D.
Jana D.
8 let před

Půjdu! 🙂 Moc hezký článek. Hezký den. 🙂

Zdenka Figlia
Zdenka Figlia
8 let před

Nedávno jsem mluvila s paní z Norska a taky mi potvrdila ten druhý bod. Prý i když děti moc nechtějí, i tak všichni jdou. Taky bych se to chtěla znovu naučit, myslím, že je to nejlepší trávení volného času s rodinou a hlavně dětmi 🙂

Teris
Teris
8 let před

Krásný článek 🙂

Kristýna Červenková
Kristýna Červenková
8 let před

Terezko, jako vždy je to nádherný článek! 🙂 Díky tobě mě Norsko strašně moc láká. 🙂

Andy
Andy
8 let před

moc pěkný článek 🙂 a s pátým bodem naprosto souhlasím, neděle by měl byt den na nabraní energie do nového týdne a ne na běhaní po obchoďáku. 😉

Jitka Šrůtková
Jitka Šrůtková
8 let před

Terez,

jak to jen děláš…Norsko mě nikdy nezajímalo. Byla to země, kde je moc zima a příliš dlouho tma. Čím dýl ale sleduju tvůj blog, tím větší mám chuť tu zemi poznat.

3. bod by byl moc fajn, kdyby tady praktikovalo více lidí. A já za sebe bych uvítala další článek na toto téma. Zjišťuju že to co dělám je furt minimum oproti tomu co všechno se dá pro přírodu udělat… A bod 4 bych se opravdu moc ráda naučila. Odpočívat, to je pro mě kouzelná formule. Neumím to. Fakt. Snažím se, ale čím víc se snažím, tím víc to se mnou šije a mám nutkání jet minimálně na 120%. A dělám to tak dlouho, dokud mi mé tělo neřekne dost a nevypoví ,,službu,,. Prý se to dá naučit. Já na to know how ještě nepřišla…

Krásný večer do Prahy a brzo se uzdravte! Jitka

Dominika
Dominika
8 let před

Krásný článek 🙂

Dasha vdK
Dasha vdK
8 let před

Pekne napsane. Velka cast toho, co pises, plati i pro Holandsko: V nedeli je vetsina obchodu zavrena, jen par supermarketu ve vetsich mestech ma na par hodin otevreno, a je to fajn 🙂 I to jezdeni na kole do prace a chytre setreni tu plati 🙂 Jen te prirody tu moc neni a vetsina Holandanu k ni nema zadny vztah a to ja prave naopak mam a to mi chybi. S tou restauraci jako ritualem jsi to vystihla suprove 🙂 Jediny rozdil je asi ta priroda a ta me tahne. Asi si diky tobe naplanuju dovolenou v Norsku 🙂

Aneta
Aneta
8 let před

Jako by si mi mluvila z duše 🙂 Zbývá mi v Norsku 18 dní než se odstěhuji zase zpátky do Čech a můj seznam bude dost podobný 🙂 God bedring! 🙂

Reny Mejtská
Reny Mejtská
8 let před

Perfektní článek,moc se mi líbí !
Věřím,že život v Norsku je jiný a že by jsme se měli ještě co učit.
Renča

Simmy's
Simmy's
8 let před

Milujuu tvoje články!!
Absolutně mi dobijí energii, chuť do života a hlavně chuť jít napsat nový článek 🙂
🙂 A díky tobě jsem objevila kouzlo Norska. Protože podle tvých článků, fotek vypadá božsky.
http://simmyss.blogspot.cz/

Tereza N.♥
Tereza N.♥
8 let před

Absolutně nechápu, proč se v Čechách ještě nezavedl systém vracení plastových lahví. Sezónně pracuji v Německu a tam to funguje. Ano, mají i Pfandfrei flašky, které prostě nevrátíte a je třeba je vyhodit, ale většina je prostě vratná a musím říct, že je to hodně vidět na kvalitě flašek. Jelikož firmy ví, že se jim ten plast, ze kterých ty flašky vyrobí, téměř všechen vrátí, i blbá půllitrovka od CocaColy je třikrát tlustší a pevnější než ta naše, česká. I to mnohem lépe vypadá. Bohužel Ministerstvo životního prostředí kolikrát řeší úplné kraviny a takováto podstatná věc jim uniká. Třeba se to někdy zlepší…

Michaela Vundererová
Michaela Vundererová
8 let před

Krásný článek i fotky .) ! Navštívit Norsko je můj sen 🙂 !

runeatandtravel.blogspot.com

worldneedswomen
worldneedswomen
8 let před

Krásný článek! Libí se mi jak jsou vychovávány děti v Norsku a s pátým bodem také souhlasím. Alespoň ten jeden den v týdnu by měl člověk věnovat čas sobě a rodině.

WORLDNEEDSWOMEN

Káťa
Káťa
8 let před

..skvělý inspirativní článek-děkuju:) kdyby se ti někdy chtělo napsat o tom jak se oblíknout na běhání v zimě,budu moc ráda…přestěhovala jsem se z Prahy za přírodou do hor a nemám vymyšlený v čem běhat:) taky kdybys doporučila v jakých botách Norové v zimě chodí, sleduju několik severských blogů a mají skvělé oblečení na zimu, tak kvalita je znát i přes monitor:) objednala jsem si norský péřový kabát, ale boty nevím …tady v horách je tak nádherně,že to táhne ven za jakýhokoliv počasí a platí tady " není špatné počasí,jen špatně oblečený člověk":) v Praze stačí deštík a už se nechce ven….miluju ty fotky přírody ze severských blogů..i to byla inspirace odejít to zkusit žít do hor…ticho klid obklopenost čistou přírodou a milí lidi…nevěřila bych,že bych z Prahy odešla, ale najednou mi nechybí z ní vůbec nic:)

Petra Slimakova
Petra Slimakova
8 let před

Ha k tomu sportu – som si spomenula ako sme sa vybrali v Lillehameri obzriet olympijsku dedinu. Ten kopec bol snad nekonecny,my kondicka 0 bodov, fucali sme uz v polke a ked nas zacali obiehat ciperni norski dochodcovia mali sme z toho depku 😀

Margaret
Margaret
8 let před

Skvělý článek 🙂 přesně takhle mi Norsko popisoval i můj soused, který se v Norsku narodil a žil.. a opravdu musím uznat, že když k nim jdeme na návštěvu, tak se u nich cítím jako doma, tak klidná atmosféra se u čechů vidí jen na Vánoce.. a ta jejich láska k vaření ♥ wow!
Odpočinkové dny úplně miluju, přesně jak jsi popsala: zabalíme se do deky, koukáme na filmy, pijeme čajík, povídáme si, upečeme si společně něco dobrého na zub a pak se jedeme projít do lesa. Hrozně bych si přála takových dní víc, bohužel se nám kvůli práci vydaří jen 2x do měsíce.

Lenka Luksová
Lenka Luksová
8 let před

Ahojky, prosím odkud máš tu krásnou růžovou čelenku s těmi motýlky :-)? Moc se mi líbí. Děkuji.

Káťa
Káťa
8 let před
Reply to  Lenka Luksová
Podobné články
24
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x