Balvan na srdci, vánoční dárky a kdo mě rozplakal.

Krásné dobré ráno. Tady v domě s obrovskými skleněnými okny a výhledem na oceán ještě všichni tvrdě spí. Já si pro sebe ukradla tu vzácnou chvilku. Ležím tu v „naší“ posteli zahrabaná do naňuchňaných peřin (musíme  k nám domů koupit pořádný peřiny), čas od času zívnu a zkontroluju toho anděla, který pravidelně oddechuje vedle mě. 
Je klid. Ticho. A já cítím tu nádhernou vlnu štěstí a pohody, která mi proudí v těle. 
Tohle jsou Vánoce, jak mají být. Pamatujete si ty moje loňské? Jak mi 22.12. řekli: „Sorry.. bla bla bla…“ a já nedostala po pěti pohovorech práci – tenkrát jsem si myslela, že snů? To by vnitřní boj a článek o něm TADY. Chvíli mi to rvalo srdce. Ten těžký balvan. A pak? Pak jsem se na to celkem rychle úplně vykašlala a nechala život proudit dál. Neuvěřitelně se mi ulevilo, ale musela jsem na to přijít sama. 
Nikdo jiný vám ten balvan ze srdce nesundá. Tu sílu máte jen vy! 

O rok později. 
V Norsku vždycky všechno nabere na důležitosti. Sedíme do pozdních nočních / většinou tedy i ranních hodin a vyprávíme bláznivou horskou dráhu našeho start-upu. Po několika hodinách, kdy se dostaneme přes těch několik bodů, kdy už jsme ani jeden neměli sílu a chtěli to položit, se dostaneme k těm euforickým momentům vítězství, satisfakce a neuvěřitelně hrdosti. V posteli se pak oba tetelíme radostí a občas přiletí i nějaký ten high-five. Jsme na sebe pyšní. Máme co jsme chtěli. Dokázali jsme to spolu.  Když ten váš příběh někomu vyprávíte, najednou si uvědomíte, že vlastně slyšíte věci, které jste si ani neuvědomili a dostane to úplně jiný punc. 

Vyprávějte ty vaše příběhy. Buďte na sebe hrdí a neříkejte: „Vždyť to není důležitý.“ 
Je to totiž důležitější, než si myslíte!
A co ty vánoční dárky, Terezo, o kterých měl být tenhle článek? Hehe… vánoční dárky jsou krásná věc. Mně teda tradičně alespoń jeden vykouzlí průhledné slzy, které se snažím zamaskovat. Ellie jsem ale maskovala těžko. Mačkám Johniho  samou radostí a v hlavě už si trylkuju ty moje nejoblíbenější, které ušlyším naživo. Chundelatý papuče už nesundám, Aňu s sebou tahám, když jdu od kanape do křesla (velké děkuju! teamu Martinus za nádherný vánoční dárek přesně podle mého gusta :), ručně vyrobený scrapbook od jedné z vás – mých nejlepších čtenářek – vypadá skvěle a už se může třepat na náš velký výlet za oceán za pár týdnů :)))). Šaty od mojí nejmilejší Barunky už podle mě v novém roce taky nesundám a všechny ty další drobnosti a velkoleposti, které se na fotku nevešli, se možná dřív nebo později na blogu objeví.

Tak nádherný den i vám a nebuďte na sebe tak drsní. Odpočívat už umíte, teď se naučit, abyste se sami uměli pochválit a byli sami pro sebe dost dobří. 

Umíte to? 

Vaše TerezaInOslo

Komentáře
  • Le fille Ash napsal:

    Krásný inspirativní článek s krásnými myšlenkami. Děkuji za něj… 🙂 Některé věty by chtěly jen tak vytrhnout a vepsat někam na hodně viditelné místo!

    P.S. Tohle celé je dokonalý příklad toho, že když člověk netlačí na pilu, zklidní se a začne si život řídit podle svého, tak pak je zkrátka opravdu šťastný. 🙂

  • Skvělý článek, Terezko, děkuju ti za něj 🙂

    http://kanjitoshite.blogspot.cz/

  • Dominika napsal:

    Pěkný článek, Terezko 🙂

  • Peggie napsal:

    Krásný článek, a lístek na Ellie jsem dostala taky :))

  • Simona Szabova napsal:

    Mna by zaujimalo ci si ides za snom pracovat v rozvojovej pomoci pre Afriku ako si to pisala pred rokom �� Pracujem v jednej EU instituciu v tomto smere, tak som zvedava ��

    • Tereza In Oslo napsal:

      Simoné, děkuju za komentář.
      Hned na začátku Elite Bloggers jsme vytvořili oddělený účet, na který posíláme 3% ze zisku společnosti. V budoucnu se chystáme postavit Elite Bloggers školu v Soweto slumu v Nairobi, kde jsme spolu s Johnim učili děti. Nikde se tím nechlubíme, nemám to moc ráda. Dělám co můžu, abychom mohli s touto částí Elite Bloggers projektu začít co nejdřív 🙂 A neuvěřitelně se těším, až spolu s dalšími blogerkami budeme součástí něčeho velkého a něčeho, co má smysl. Třeba nasměrujeme mladší čtenáře tímto směrem 🙂 Ohromně se na to těším!!!

      Hezký večer,
      Vaše TerezaInOslo

  • Margaret napsal:

    Nemůžu si pomoct, ale u některých Tvých článků se ve mě všechno chvěje a chce se mi brečet, ale přitom mě naplňuje krásný pocit 🙂
    Myslím, že bys měla napsat nějakou knihu, aby jste nikdy nezapomněli co jste dokázali 🙂 já bych si ji určitě koupila, poněvadž Tvůj styl psaní miluju. Jsi neskutečně pozitivní a krásný člověk 🙂 je skvělý, že někdo takový má blog 😉

  • Podobné články