Stránky

pátek 23. února 2018

Tatranské dobrodružství vol.2

2015
Klimbáme se Pendolínem ve směru Praha a jsme spokojené jako nikdy. Vyhřáté od sluníčka - naskákaly tam takové ty rošťácké pihy na nose, vykrmené do sytosti - polechtaly jsme chuťové buňky, a to hned několikrát, vylyžované - po několika letech jsme obě stály zase na lyžích a ten smích plný euforie a adrenalinu se rozléhá Tatrama ještě teď, zrelaxované z nejkrásnějšího SPA, ve kterém jsme kdy v životě byly, vyspinkané do růžova - protože ve Vysokých Tatrách se prostě spí úplně nejlíp. Ráno trochu svádíte boj sami se sebou, protože z poza těžkých tmavých záclon vykukuje sem tam sluníčko a tahá vás za víčka ven do hor, na čerstvý vzduch, na procházku ke Štrbskému plesu, na výlet na Lomnický štít. Sluníčko ale vždycky vyhrálo na plné čáře a my podle místních chytly ty z nejnádhernějších dní, které za poslední měsíce v Tatrách byly.
Nikdy jsem netušila, že by se dvoudenní výlet do Tater někdy zařadil do mých TOP10 světových destinací. A stalo se! Možná to bylo i tím, že jsme si to s Barunkou (mojí sestrou) neuvěřitelně užily a konečně jsme po pár letech měly jedna pro druhou moře času na nekonečné povídání a vyprávění - o minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
.
Nakonec jsme tento výlet vyhlásily za novou rodinnou tradici a příští rok se jede zcela určitě znovu :)






Rok se s rokem sešel, z jednoho byly tři a my nejsme už dvě, ale čtyři. A že měl ten výlet hned jiný grády s dětma. Kritéria výběru hotelu nebyla už jak velké mají SPA a kolik polštářů v posteli, ale jestli tam mají dětský koutek a přebalováky. Když jsem se vás ptala na Instastories, přišlo mi přes dvě stě zpráv s tipy, kam na hory s malými dětmi a Liptovský Dvor padal nějak podezřele mnohokrát. Až tak podezřele, že jsem prostě nemohla odolat.

Není divu. Nádherné dřevěnice na naprosto kouzelném místě. Baby-friendly snad úplně všechno. Od menu v restauraci, přes dětské koutky, až po dětskou postýlku ve SPA. Úžasný personál s přístupem "nic-není-vůbec-problém". Podle mě tu vážně nic nechybí.

Naše výletění je tentokrát jiný. Intenzivnější. Hezčí. Mnohem náročnější. Ale ani jedna bychom to za nic na světě nevyměnily. 
Když jsme se vydaly na výlet na Štrbské Pleso, zastavily jsme se melancholicky v Kempinski na kávě. A napadlo nás udělat stejnou fotku jako tenkrát. Před těmi třemi lety. Jenže tenkrát jsem tam fotila foťákem, stokrát to nastavovala, světlo, ISO, čas, samospoušť... tady mi trčel vlásek, a u té další zase krb nehořel ukázkově. Tak znovu...  Tady u té nové jsme byly rády, že nás pán z recepce cvaknul na telefon a my ty naše zlatíčka udržely chvíli posedět. 

Přijde mi to kouzelný, i když je ta fotka dost hrozná a nekvalitní. Prostě je živá a pravdivá a to se počítá.
.

Je nám tady v horách nádherně. Fakt. 

Cpeme se, i když to někdy zabere hodně energie nakrmit jednoho, nakrmit druhýho, zabavit chrastítkem, pytlíčkem, kousátkem, míčkem a bůh ví čím ještě. Chodíme na procházky s kočárky, i když je to někdy fakt na zbláznění ty děti nabalit do všech těch kombinéz, fusaků a rukavic. Navíc jedno spí hned, druhý nechce sedět v kočárku vůbec... Chodíme do SPA, i když to někdy taky znamená, že jedna hlídá spící děti a druhá běží meteleskum bleskum, aby si aspoň stihla na minutku do sauny, na dvě do vířivky a s mokrou hlavou běží zpátky, protože se dneska prostě klasicky spát nebude. A děláme krásný fotky, i když to znamená, že většinou jsou za běhu, v jedný ruce dítě, v druhý telefon a rychle to blejsknout, než se někdo rozbrečí. Mimi, nebo máma. Obě varianty jsou někdy možný. 

Ale je to takový nějak intenzivnější. 
Možná s sebou příště vezmeme i ty táty, abychom si mohly dát sklenku ve vířivce a nemalovat si v hlavě ty hororový scénáře, který si malujou prostě všechny mámy, když někdo jinej hlídá děti...

Ještě pár fotek z toho ráje a až se vrátíme domů, uvařím si kafe, Johni bude blbnout s Williamkem a já vám napíšu všechny ty naše příběhy Tatranského dobrodružství vol. 2.


Tak třeba jste si zrovna v hlavě usmysleli, že nejlepší nápad je se vydat na hory. To schvaluju všema deseti. Na horách se totiž zdají být všechny ty starosti všedních dnů tak nějak menší. A to je občas potřeba cítit.

Tak všichni šup na hory. Dokud je ještě sníh.

Vaše TerezaInOslo


Liptovský dvor - sponzorováno

7 komentářů:

  1. Krásný článek. Jen škoda, že po sobě v poslední době nečtete články, než je vydáte. Jak kdyby to psalo dítě na základní škole, a ne vysokoškolsky vzdělaná žena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bože můj...závidíte????....napsala jste 3 věty a v jedné z nich gramatická chyba..před spojkou "a" se nepíše čárka.....waaaau.

      Terez jste skvělá, úúúžasná, hltám každý váš příspěvek a baví mne, i když píšete hovorou češtinou..protože to dodává Vašim článkům tu lidskost, blízkost, nám čtenářkám.


      A Vy, kritičko, se jděte bodnout! :-)

      Krásný den mějte.

      Gabča

      Vymazat
    2. "Čárka se klade i před spojky a, i, ani, nebo, či, mají-li jiný význam než slučovací (odporovací, stupňovací, vylučovací, důsledkový, vysvětlovací apod.). Čárka se proto píše před spojovacími výrazy a proto, a tudíž, a tak, a tedy, a sice, a to apod. Před těmito spojkami může čárka stát také tehdy, odděluje-li předchozí vloženou větu." (Wikipedie)

      A nejsem první anonymní. Sama mám malé dítě a je mi jasné, že času na kontrolu gramatiky nemá Tereza tolik času jako dříve, ale občas je to opravdu zlé. A ani snaha o hovorovou češtinu to neospravedlní.

      Vymazat
  2. To je krásný, já tam snad chci! A to jste jeli s dětmi vlakem? A kam? Moc děkuji. Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Moc hezké fotky! Pohádka. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Terko, vysvětlíš nám, svým čtenářům, prosím jednu věc? Na Instagramu jsi žádala o tipy na ubytování na tuto dovolenou. Sama píšeš, že ti bylo toto ubytování doporučeno čtenáři. A pak na IG i tady na blogu články a fotky z místa označíš, že to byla reklama? Jak to máme chápat? To jsi na oko žádala o radu, aby to vypadalo jako spontánní výlet tam, nebo sis místo nechala doporučit a následně si vyjednala spolupráci? Díky za odpověď. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Ivo. Ráda :) Do Liptovského dvora jsme jeli a s paní majitelkou jsme se po setkání a povídání domluvily na částečné spolupráci. Pokud se nám bude v Liptovském dvoře líbit, napíšu článek a budu sdílet nějaké fotky označené místem. Část pobytu jsme platili na vlastní náklady. A bylo to naprosto nádherný týden v horách, tak ho chci předat dál a doporučit všem těm, kteří stejně jako my, hledají vhodné místo na dovolenou s dětmi :)

      Tereza

      Vymazat