Stránky

pondělí 8. ledna 2018

Otázky na tělo vol.2

Máš z něčeho strach?
Mám strach z nemocí a z toho, že kvůli nim ztratím své blízké. Velký strach. A taky z řízení auta. Dlouho jsem neřídila a odhodlávám se znovu začít. Na jaře... hmmm, pořád to posouvám. Řízení mě bavilo, autoškolu jsem milovala a odřídila jsem velkou část našeho rodinného roadtripu po západním pobřeží Ameriky. Ale pak jsem se přestěhovala do Osla a tak jsme auto neměli... a teď po těch letech se mi do toho auta nějak nechce sednout. Ale strach z řízení se dá překonat. A překonám ho. Ten první se překonat nedá. Ten se dá jenom na malou chvilku potlačit... malou.




Má John Erik vůbec nějakou neřest?
Ten jich má. Ten mi dá za tuhle odpověď. Hází špinavý ponožky vedle postele. Každej den! Dokonce to dospělo k tomu, že jsem mu to začala fotit a chtěla jsem z toho udělat koláž s názvem "365 pairs of dirty socks". Po týdnu mě to přestalo bavit :) Takže jsem mu to řekla a on řekl, že je to škoda, že by se vám ta koláž určitě líbila :))
Jo a taky miluje snus. Ostatně jako téměř všichni Norové a Švédové. Tabák, který si dává pod ret. To mě taky rozčiluje. A taky, to ale není neřest, to je spíš prostě Johni. Vždycky dává sebe až jako poslední prioritu. Což by samo o sobě nebylo tak špatný, ale on třeba dokáže celej den nejíst, nepít, protože jsou prý vždycky důležitější věci...

Jaké máš další sny?
Chtěla bych, abychom byli spokojení, zdraví a pořád tak akorát bláznivý. Je pravda, že jsem si spoustu z těch velkých - vlastně ani ne dětských - snů splnila. Ušili jsme si práci na míru a máme oba zaměstnání snů, obklopili jsme se skvělými lidmi, napsala jsem knížku, máme úžasnýho a zdravýho syna a momentálně mám v životě tolik příležitostí, že ani nevím, kterou vzít dřív. Ale sny mám. Některé jsou malé. Jiné zas dost přitažené za uši. Třeba tenhle: chtěla bych se jednou odstěhovat s rodinou na ostrov, kde bychom dokázali žít úplně sami. Nezávisle na civilizaci. Postavili bychom si chýši a lovili ryby a kraby. Zažívali situace, které se jen tak nezažijou v běžném životě. A tmelili vztahy s našima dětma. Chtěla bych jim ukázat něco jiného. Dobrodružství, které by jim dalo mnohem víc, než jen dovolená v exotice. Tak to je možná ten hodně naivní sen. Uvidíme, jak se jednou vyvrbí :) Johni řiká, že by akorát na tom ostrově nesměli být jedovatí hadi. Jinak by do toho šel.
Ten možná trochu reálnější je, že bych chtěla s Johnim postavit dům s velkou zahradou, ve kterém by si všechny ty naše děti mohly hrát, vyrůstat a cítily by se tam doma. Na zahradě by měly velkou trampolínu a Johni by je učil salta a já bych v tý kuchyni s oknama až na zem připravovala limonády a pekla zázvorový sušenky. A ten dům by měl taky jeden velkej krb, kde bychom se všichni po večerech zabalili do dek, četli, pili kakao, koukali na filmy... a takhle bych tu mohla vlastně básnit až do aleluja... a prej, že už jsem si většinu snů splnila... blbost :))

Zajímají vás nějaké další otázky? Šup s nima do komentáře a třeba se objeví v dalším článku. 
Děkuju 
Vaše TerezaInOslo

23 komentářů:

  1. Poslední otázka je nejlepší a hlavně úžasné sny <3

    www.mummysweetbaby.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Tak uvidím, jestli se někdy splní :)

      Vymazat
  2. Terezko moc hezký a pozitivní článek, ale vždycky když čtu o tom, jak máš práci snů,tak mi to nedá a vzpomenu si na tu Terezu (ano, už tvůj blog čtu dlouho), která dělala výzkum v Africe, hledala v Norsku práci v neziskovcea a tak... Tak bych měla asi vlezlý dotaz, jestli v Čechách jsi práci v neziskovém sektoru nehledala? Je to kvůli penězům nebo máš teď prostě jiné hodnoty a víc tě naplňují "elitní" blogeři? Jinak jsem ráda, že nejsem jediná, kdo se bojí řízení a nemocí :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Upřímně mě práce i chod některých neziskovek zklamal natolik, že potřebuji trochu času se z toho "oklepat". Věřím, že ne všechny můžeme házet do jednoho pytle. Nicméně se právě v Elite Bloggers snažíme věnovat na pomáhat mnohým neziskovým organizacím a z toho mám velkou radost. Uvidíme, jestli se splní můj tajný sen, který se točí právě okolo pomoci Africe skrz naše kanály a společné síly. K tomu potřebujeme ale ještě trochu vyrůst.

      Hezký den a těším se, až se o tomto snu budu moct rozepsat víc.
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  3. Milá Terezo, taky jsem "znovuzačala" řídit až s miminkem :) doporučuji vzít si pár kondičních jízd a pak už jen obrnit se trpělivostí... za mě jsou top dámy z Heleautoškoly v Karlíně - úplně rodinný přístup a jako bonus spousta super kaváren v okolí! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky jsem měla velkou pauzu v řízení, ale s dětma se to prostě jinak nedá...do školky, do školy, k lékařům....nejde mít furt osobního řidiče po ruce...

      Vymazat
  4. Zveřejňuješ i komentáře v podobě konstruktivní kritiky nebo to tu musíš mít za každou cenu sluníčkový?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky bych ocenila i ty nesluníčkové, protože to je prostě realita, život, dnešní doba, a svět, bez nich je to podezřelé

      Vymazat
    2. Napsala jsem k přechozímu článku slušný komentář ohledně Feeda - jednoduše mám pocit, že to Tereza přehání. Pochopitelně nebyl zveřejněn. Terezu sleduju už dlouho a její články čtu ráda, na fotky koukám ráda, mám doma i knížku. Proč mám tedy pocit, že se tady smí říkat jen to pěkné, jinak to autorka na svůj blog nepustí? To, že vyjádřím svůj názor na nějakou problematiku, přece neznamená, že tvrdím, že je Tereza příšerná a já nevím co všechno. Komentuji čistě jen část jejího blogového světa, ne Terezu samotnou. Terez, psala jsi o vyváženosti. Proč to takhle nefunguje i tady, v komentářové sekci? Opravdu bych ráda slyšela odpověď.

      Vymazat
    3. Dobrý večer,

      moc ráda Vám odpovím. Někdy však trvá déle, než se právě k Vašemu komentáři dostanu. Na blogu mi čtenáři komentují zpětně i několik let staré články a bohužel nemám kapacitu se odpovídání věnovat tak často.
      Na svém blogu nezveřejňuji urážlivé komentáře a komentáře, které se netýkají daného článku. Ten Váš bohužel nesplňoval ani jedno. Velmi zřídka komentář nezveřejním, což ukazuje i fakt, že na blogu jsou i negativní komentáře, které považuji za smysluplné a mají v sobě konstruktivní kritiku. Pokud vám na blogu nějaké články nevyhovují, vždyť je přeci nemusíte číst, nebo ano? Všechny reklamní články jsou označené, aby si každý čtenář mohl rozhodnout, jestli je bude chtít číst, nebo ne. Články o mateřství a miminku jsou jedny z těch nejčtenějších a já v nich moc ráda budu pokračovat dál, protože podle reakcí čtenářů, emailů i zpráv vnímám, jak ostatní (budoucí) maminky inspirují. A o tom přeci blogování, nebo ne?

      Přeji hezký den
      S pozdravem Tereza

      Vymazat
  5. Snus je problem aj u nas doma. Nachadzam ho niekedy po zemi a odpadkovy kos voni jak predajna tabaku. Ked sme v restauracii casnici sa vacsinou vypytuju co je to za krabicku a chcu testovat =) Uz par rokov som sa snazila aby manzel znizil aspon davky, ale nejako sa to nedari a boxy so snusom si vzdy k nam najdu cestu. Beriem to ako mensie zlo, lepsie ako fajcenie, nie?

    otazka: Co ta ako novu mamicku prekvapilo najviac? (deti a rodicovstvo vseobecne)

    OdpovědětVymazat
  6. Teda Terez, nevím, zda nás (ty, které ti závidí - i když také přejí samozřejmě - dokonalý a ideální vztah a skvělého muže) uspokojily tak malé neřesti jako je třeba pohazování špinavých ponožek. :-) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dokonalý a ideální vztah neexistuje. Ani u nich to není tak růžové, jak to vypadá. Jen to pochopitelně Terez nesdílí. Nezáviďme, nikdo není perfektní a všichni máme chyby. Nejlepší je nestarat se o druhé, rozhodně se s nima nesrovnávat a nezávidět. Každý máme to své, jedinečné, važme si toho.

      Vymazat
    2. Hahaha, možná :)) Mně ale přijde, že někdy jsou rozbrojem ve vztazích právě malé neřesti, které se díky nekomunikaci a dalším věcem, rozvinou dál a působí peklo. A teď nemám na mysli jenom špinavý ponožy. Ovšemže nikdo není dokonalý, ani my ne, ale snažíme se komunikovat , a když cítíme ve vzduchu nějaký problém, popovídáme si o něm narovinu hned, než se z toho vyklube něco většího.

      Vymazat
  7. Hele a neleží tam s těma ponožkama náhodou i trenýrky? :-D Přijde mi to jako neoddělitelná součást a zároveň divný, že by tohle do koše na prádlo házel a fusekle ne :-D

    OdpovědětVymazat
  8. A co volby?Nebo nevolite??Hlta Vas tu tisice zen,motivujete k plneni snu,k ekologii..a tohle Vas nezajima?Mela byste burcovat k volbam,ja mam rocni dvojcata a k volbam jsem sla..jsem rada,ze zatim tu moznost vubec mam,muze byt ale mnohem hur..mrzi me to na Vas,ze neprobehla jedina zprava,jediny apel k volbam..myslela jsem,ze jako inteligentni clovek to bude brat jako moralni povinnost vuci sama sobe..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář! Ano, považuji volby za velmi důležité. Blog bych ale chtěla i nadále ponechat politicky neutrální, ale právě na sociálních sítích jsem jak v parlamentních, tak v prezidentských volbách své sledovatele vyzývala k tomu, aby vyjádřili ve volbách svůj názor. Stejně jako vy se domnívám, že je to velmi důležité.

      Hezký večer
      Tererza

      Vymazat
    2. Ja dekuji za odpoved,socianim sitim se vyhybam a mam pocit,ze i v 32.letech (tim myslim jako mlada maminka;-))dokazu byt stastna bez FB:-D
      Kazdopadne politicky neutralni byt clovek pri prezidentskych volbach prece muze a zustane a vlastne by to melo byt pravidlo..proste mi tu ten apel chybi,protoze situace byla a porad je vazna..taky jsem volila Drahose a ted pevne doufam ve vysledek za 14.dni..Nechtela byste si to rozmyslet a toto tema na blog zaradit?Obavam se,ze kazdy hlas bude potreba!A i kdyby to tu motivovalo jednotlivce,byl by to Vas uspech!Mnoho znamych nepoliticky zamerenych lidi uz burcuje.
      S temi dvojcaty jsem chtela rict,ze i pri takovem shonu se na tak zasadni vec da najit cas a prostor..A dotaz na to,koho jste volila,neni ode me..verila jsem,ze jste bud nesla a nebo nevolila Zemana;-)
      Jsem rada,ze sla..a nevolila:-D

      Vymazat
  9. Koho jste volila v prvním kole?

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj Terez,

    narazila jsem zrovna dnes na Tvé krásné video ze svatby - chystáme totiž svatbu a už na mě padá panika, tak hledám inspiraci - a nedokázala jsem odhadnout (pouštěla jsem si ho v práci potichu), v jakém jazyku jste měli obřad a říkali sliby? Měli jste nějak uzpůsobené, aby rozuměli i Norové, nebo prostě v češtině?

    Také by bylo prima, kdyby jsi doplnila sekci ,,About me", kde jsi skončila na roce 2015. Přeci jen se toho hodně stalo, viď. :-)

    Prima den,

    Týna

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Terez,

    narazila jsem zrovna dnes na Tvé krásné video ze svatby - chystáme totiž svatbu a už na mě padá panika, tak hledám inspiraci - a nedokázala jsem odhadnout (pouštěla jsem si ho v práci potichu), v jakém jazyku jste měli obřad a říkali sliby? Měli jste nějak uzpůsobené, aby rozuměli i Norové, nebo prostě v češtině?

    Také by bylo prima, kdyby jsi doplnila sekci ,,About me", kde jsi skončila na roce 2015. Přeci jen se toho hodně stalo, viď. :-)

    Prima den,

    Týna

    OdpovědětVymazat
  12. Milá Terezo, vás blog čtu,protoze mám skoro stejně starého vnoučka jako je Wiliam. Něco se mi tu líbí, s něčím občas nesouhlasím, ale nekomentují. Přesto mi to teď nedá. Jsem překvapená kolik se tu vyskytuje anonymních komentářů. Jsem pravděpodobně o pár let starší než zdejší diskutující dámy, ale považuji za neslušné a nevychované svůj komentář nepodepsat. Nakonec i z toho důvodu, že někteří anonymove se znovu vrací a reaguji na své predchozi prispevky a kdo se tom pak má vyznat co k čemu patří. Jinak s tím řízením auta a strachem z nemocí to mám stejně.
    Přeji vám krásný den. Soňa

    OdpovědětVymazat