Stránky

pondělí 1. ledna 2018

Nejlepší momenty roku 2017 a pár kopanců do zadku

Když jsme při včerejší večeři vzpomínali na nejlepší momenty roku 2017, většina z nich byla o Williamínkovi. Tenhle koblížek štěstí holt už nic nepředčí. Přesto se ale našli i nějaké další momenty, na který rádi vzpomínáme, tak šup na ně. Rok 2017 byl pro nás jeden z těch nejkrásnějších a zároveň nejnáročnějších.  Děkuju, že jste tu nádheru i kopance prožívali se mnou. Děkuju za tu nádhernou energii, kterou tu vytváříte, i za každý nesmělý úsměv na ulici, když se stydíte pozdravit, ale já stejně vím, že to jste vy. A děkuju za každý nádherný email, který v sobě nese ten váš životní příběh. Tenhle týden budu rozesílat víc informací o KLUBU, na který se tak moc těšim. Jedno velké děkuju letí k vám za to, že jste byli součástí mého života, protože ho celkem bravurně ovlivňujete :) Děkuju!

V lednu se se máchali maršmelounový sněhuláci v horký čokoládě ve srubu a my přivítali nový rok 2017 spolu s Bridget a Máťou. Já s neviditelným břichem a nealko bublinkama.



Objevili jsme tajemství únikových her a naprosto nás očarovaly. Tady byl u nás na návštěvě Odin a potom jsme si dali obrovskou kachnu s knedlíkama a se zelím a ještě jsme to zajedli trdelníkem. Asi začaly moje těhotenský chutě. 
.

Užívali jsme si pomalých uloudaných rán v posteli s tímhle nádherným výhledem na pražský střechy. A taky jsme si lámali hlavu, jak zvládneme pátý patro bez výtahu.




Odjela jsem do Osla. Sama. Toulat se minulostí, psát knížku a oznámit novinu všech novin těm mým Oslo girls. Byla to velká nádhera. A pohlazení na duši.


V únoru jsem vám oznámila, že čekáme miminko. Byli jste neuvěřitelní. Měla jsem tak obrovskou radost, že z toho máte takovou radost :))



Taky jsme plesali na Česko-Slovenském plese a já pořád vystrkovala břicho, který tam zatím moc nebylo. Bylo to období pribináčků a rajčat.


Přednášíme s Johnim na Masarykově univerzitě o tom, jaké je to plnit si sen, založil start-up a vůbec.  


V březnu jsme jeli s Johnim do maďarských lázní Héviz. Já jsem se nemohla v tom superléčebném jezeře koupat, ale byl to milej výlet. 



Pár dní na to jsem odletěla s blogerama z celý Evropy na Maurícius. A jedla jsem u jedné z místních rodin z banánových listů rukama. V kabelce jsem pořád šmudlala dezinfekci, ale odmítnout jsem nemohla, abych neurazila. Druhej den bych se pak nejradši nakopala do zadku, protože jsem se hrozně bála, co kdybych tam něco chytila. Taky jsem se přede všema pozvracela na katamaránu, ale těhuli se tyhle věci přeci odpouští :)


V dubnu jsme vyrazili na nádherný festival Finále Plzeň a jeden z těch nejlepších filmů, kterej jsme viděli, byl Anthropoid. Rozhodně doporučuju.


Velikonoce jsme tradičně už po sedmé oslavili ve srubu v Norsku a já měla zase svoji tvořivou chvilku.



V dubnu jsme oslavili Elizabethky první narozeniny a mě málem kleplo z těch všech příprav jako z Pinterestu. Ale nádhera to byla. Po celý oslavě jsem málem vypustila duši.


Taky jsme v Bratislavě běželi Wings For Life. Já byla v sedmým měsíci a všichni kolemfandící mi fandili jako nikdy.


A v květnu se konala nejtajnější oslava v historii všech oslav pro mého Johniho. Hehe, já jsem skoro celou dobu nemohla přestat plakat. Štěštím samozřejmě. Nebo vlastně tím vším. Hormony se mnou cloumaly sem a tam.


V květnu jsme taky byli několik dní v Norsku, kde jsme s naším investorem plánovali a plánovali a malovali budoucnost. 


Bridget s mými Oslo girls mě překvapily nádhernou a naprosto nečekanou babyshower na mým nejoblíbenějším místu v Oslu.



Naprosto skvělej koncert Bruno Marse v Krakově, kterej jsme s holkama celej prozpívaly a protančily.


Za pět minut dvanáct jsme se přestěhovali do bytu, který má garáž a výtah. Taky jsme za pět minut dvanáct koupili naše první auto. Mně to všechno padalo na hlavu. Dopisovala jsem knížku, řešila stěhování, předání firmy do dobrých rukou, poslední interviews na nové pozice, místo toho, abych odpočívala. Ale zvládli jsme to. I když to bylo peprný.


V létě jsme se vydali karlovarský festival a já tam vytřela kolonádu těma bílýma šatama.



Vyrazili jsme na babymoon do Polska. A těch pár dní v nádherné chatce jsme jenom odpočívali, chodili na procházky, hráli hry, četli, a představovali si, jaké to asi bude, až ten budulínek bude na světě.


V devátým měsíci jsme stihli i nádherný focení s úžasnou Barunkou. Kdesi v lesích, s věncem z pivoněk. Přesně tak, jak jsem si to vysnila.


Stavěli jsme severský pokojíček pro toho našeho broučka a montovali jsme všechny postýlky, skříně, poličky a kočárky. Já tam vždycky v noci chodila nakukovat a ohromně se těšila.


Jednu červencová neděle se promění v další nádherné překvapení. A koná se babyshower s mýma holkama. Děkuju!!


Pár dní před porodem nastupuju na mateřskou a neuvěřitelně se těším. Nohy už se mi nevejdou do žádných bot a vypadají jako nohy princezny Fiony. Takovou přezdívku dostanu i v práci.



Přijímáme další dva nové zaměstnance do Elite Bloggers a zavádí se tradice, že se vždycky po obědě hraje fotbálek. Bude se mi stejskat...


Období sladkých kynutých knedlíků, který jim od rána do večera. 


Jeden z těch momentů, kdy jsem se opravdu bála. Dobře to dopadlo a já věděla, že spolu dokážeme všechno na světě. 


Šestého srpna se nám narodil poklad jménem William Salte. A já konečně pochopila to, co pochopí jenom mámy. Ten pocit. Ten, kterej se nedá popsat.
 

Vezeme si Williamínka domů a nemůžeme tomu pořád tak trochu uvěřit. Je to brouček náš. Bojujeme s kojením... pak s rozjetou jizvou na břiše...


Prožíváme jedno z nejkrásnějších a zároveň nejtěžších období - šestinedělí.


O pár týdnů později vychází moje knížka Šlehačková oblaka a já se vznáším na šlehačkovým oblaku.



Knížku křtím s vámi a je to jeden z těch večerů, na které nikdy nezapomenu :)) Děkuju, že jste v tom byli se mnou.


Jezdíme i s Williamkem a Johnim kreslit mraky do knížek po celé republice a každičká autogramiáda má svoje kouzlo. Jste neuvěřitelní a já si konečně začínám trochu víc uvědomovat, že v těch slovech v knížce někteří z vás opravdu našli něco víc, než pár hodin pohody. Děkuju za to!



O knížce vychází několik recenzí v novinách a s rozhovory a focením se roztrhne pytel.

Přednáším na konferenci Dream BIG pro více než pět sen žen, jak si plnit sen. Mám z toho husí kůži.


Na poslední chvíli vyzvedáváme Williamkův pas na norské ambasádě, balíme, slavíme české Vánoce a přezouváme zimni pneumatiky... všechno na poslední chvíli... 


Vyjíždíme na náš první velký roadtrip do Norska - do Williamkova druhého doma. A já ten příjezd do Osla probrečím. Klasická Tereza :)




Jako ten druhej nejkrásnější dárek k Vánocům dostanu čtvrtý dotisk knížky. Tečou mi slzičky radosti. První dárek je jednoznačně William. A tím dalším krásným je výlet do Izraele za moji kamarádkou.



Byl to nádhernej rok. Nepřekonatelnej. Plnej momentů, na který nikdy nezapomenu. Plnej starostí. Obrovskejch radostí. Maličkostí, které dělají ty běžné dny mnohem krásnější.

A co bych vám popřála? Do toho dalšího roku vám přeju, abyste v sobě samých našli to, co vám dává smysl, co vás baví a to proměnili ve vaši práci snů. Jde to.  A je to naprostá nádhera. Nedělejte něco jenom protože se to tak dělá. Poslouchejte svoji vlastní intuici, která vás navede kam dál.

Vaše TerezaInOslo

11 komentářů:

  1. Měli jste krásný rok <3 Všude vám to hrozně sluší a jako rodince ještě víc! Nádherné fotky a hlavně krásný pokojíček <3 Pro mě bude zlomový tenhle rok, už se tak těším!! :)

    www.mummysweetbaby.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. * našlY momenty

    OdpovědětVymazat
  3. Je hrozně hezké vidět, jak se dokážeš vrátit k celému předešlému roku a přesně vypíchnout ty nejzajímavější momenty. :) Trochu mě mrzí, že jsem nemohla přijít na tu přednášku, která byla v Brně, (protože práce), každopádně doufám, že nebude poslední. :)

    Přeju vám všechno nejlepší do roku 2018, ať vám vyjde vše, co plánujete a hlavně hodně zdraví, protože na tom - ve finále - záleží úplně nejvíc. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Krasny rok, Terezko! Ja te letos v únoru zacala sledovat, sama jsem byla o měsíc min tehotnejsi nez ty, hltala jsem každý novy článek a z tech starsich si udelala predatavu o tve ceste. Ne vzdycky se shodneme, ale i tak jsem v tobe mela takovou blogovou spriznenou dusi :)
    Tak at se dari!
    Jo a jak jste zvladli tak velky roadtrip s mimcem? Mas nejake tipy, ceka nas to taky 1800km s 5mesicni :)

    OdpovědětVymazat
  5. krááásny rok :) dúfam, že ďalší bude minimálne taký skvelý. zaslúžite si to.

    Viki Ceglédyová

    OdpovědětVymazat
  6. Úžasný rok, a ty fotky - paráda. Přeji hromadu dalších skvělých let.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to vypada, ze 2017 byl u vas plny uspechu a kras :)

    OdpovědětVymazat
  8. Krásný Teri, tak jsem si taky zavzpomínala! Boží článek, pro tebe hodně převratný rok! Na křest knížky nezapomenu, bylo to skvělý! :) Ať se vám daří v roce 2018 a hlavně hodně zdraví! L

    OdpovědětVymazat
  9. Nádhera:) Prajem všetko len to dobré do roku 2018 :)

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Terezko,sleduji od samého začátku tvůj blog. Moc mě baví,cestuji si tu, kochám se. Nedalo mi napsat pár řádků, dostalo mě tvoje shrnutí roku 2017, úžasně "vypíchlé" důležité momenty. Miluji tyto kroniky, jedinečné uchování vzpomínek, jak úžasné pro potomky. A pak jěště jedna důležitá věc, nadělila jsem si pod stromeček Šlehačková oblaka, chválím, chválím, chválím. Měla jsem "blbé" období a nemohla se začít do žádné knihy, přiznám se,váhala jsem, nakonec jsem nadšená a hltám každou kapitolu. Terezko přeji Vám všem do Nového roku 2018 jen to NEJ, hodně zdraví, štěstí, úspěchů a radosti z malého broučka, který tak rozumbradově kouká na ten svět... Mějte se bájo a knížka supéééér, vaše věrná čtenářka AlenaP.

    OdpovědětVymazat
  11. Nádherné momenty roku :) Do toho nového přeji hlavně zdravíčko, ostatní už přijde... :)

    OdpovědětVymazat