Stránky

sobota 13. ledna 2018

13 tipů, jak zvládnout bravurní prezentaci

Když jsem odcházela ze školy, měla jsem obrovskou radost především z toho, že už nikdy nebudu muset mluvit na veřejnosti. Jsem si myslela... Naivně... Vždycky totiž, když jsem měla o něčem mluvit, nespala jsem z toho tři dny. Potily se mi ruce, klepal se mi hlas, měla jsem tmu před očima a žmoulala jsem papír s poznámkama, na kterém jsem stejně nikdy nic nepřečetla. 

Byla to katastrofa. Od gymplu, přes univerzitu až po prezentaci na hodině norštiny.

Trochu jsem zestárla, něco málo prožila a v posledních letech mi do schránky lítají pozvánky na přednášky - o tom, jak žít svůj vlastní sen, o blogování, o tom, jak rozjet svůj vlastní business, o marketingu a sociálních sítích, jak vybudovat firmu, o tom, jak se žije ve Skandinávii, nebo třeba o tom, jak se kloubí mateřství s prací, A mně se pokaždé při čtení emailu, nebo telefonátu tak trochu mlží před očima. Znám svoje silné stránky a ty se snažím ve svém životě využívat naplno. A přednášení na veřejnosti nikdy nebylo tou mojí silnou stránkou. Vždycky jsem obdivovala všechny ty bravurní řečníky, kteří si omotali publikum kolem prstu a celou prezentaci je dokázali zaujmout tak, že z něho nestrhli pozornost. Jenže někde se to ve mně zlomilo. Po pár přednášení pro pár lidí o tématu, který mě nesmírně baví, a o kterém bych mohla přednášet hodiny a hodiny. Pamatuju si to jako dneska. Cestou na přednášku se mi podlamovala kolena a já se bála, že zas budu mít vyschlo v puse a všichni uslyší, jak jsem nervózní a z toho budu ještě nervóznější. Je to pár let zpátky a pamatuju si, že tenkrát mě uklidnilo to, že byla přednáška hodně neformální a já jsem mohlo polosedět na takové vysoké barové židli. Tenkrát se to ve mně zlomilo. Tenkrát jsem z přednášky o blogování odcházela naproto nabitá energií, že jsem bravurně zvádla něco, čeho jsem se tolik let obávala. A od té doby sem přednášela na mnoha akcích, na póidu, bez pódia, s mikrofonem, bez mikrofonu, sama, ve dvojici, těhotná, netěhotná, pro 20 lidí, ale i pro víc než tisícovku v obrovské hale. A z každé prezentace jsem si přinesla nějaké poučení, poznala jsem sama sebe a vím, co mi pomáhá. A proto píšu tenhle článek, protože bych za něj před lety byla sama moc vděčná. A to, na co jsem za ty roky přišla je tak sakra jednoduchý.

 "Být připraven, toť vše!"




Naposledy jsem přednášela před Vánoci na krásné konferenci pro ženy DREAM BIG a i z té jsou všechny fotografie v článku. Přednášela jsem o blogování, těžkých začátcích a naivních snech, které se dají proměnit v realitu. A přednáška to pro mě byla velmi výživná. Potřebovala jsem totiž na ni sebrat notnou dávku kuráže, protože tam bylo přes pět sen žen. Tak nevím, jestli tomu pomohla ta červená rtěnka, nebo to, že na mě William s tátou koukali z balkónu, ale ten pocit. 

Ten pocit, po té, co překonáte sami sebe, ten se nedá popsat. A pevně doufám, že ho možná i díky tomuto článku zažijete jednou vy. 



Takže jak na to? No prosím, tady jsou.  13 mých postřehl, kterými se řídím já při prezentacích. Pevně věřím, že pomůžou i vám.
Tak pojďme na to:

1. Připravte se!
Tenhle bod je snad nejdůležitější ze všech. Pokud jste totiž připravení a víte, že jste pro to udělali co bylo ve vašich silách, jen tak něco vás nerozhodí. Mně se často stávalo to, že jakmile jsem vyšla na pódium, zatmělo se mi před očima a nedokázala jsem přemýšlet. Mluvila jsem jako robot. Pokud jste připravení a stane se vám podobný výpadek, vaše hlava bude vědět a vy z toho vybruslíte s noblesou. 
Já si vždycky prezentace říkám několikrát doma. Někdy si i do ruky vezmu třeba lahev, abych imitovala držení mikrofonu, jindy si to zkusím i s nástupem. Vypadám u toho celkem jako magor, ale lepší vypadat jako magor doma, než na pódiu. Když jsme se Sandrou trénovali na prezentaci na Pecha Kucha Night, kde bylo přes třináct set lidí v obrovské aule, pouštěly jsme si na sebe i reflektory, aby nás ozářily do očí.

Když jsme trénovali na Mistrovství Evropy, připravovala jsem naše gymnastky vždycky pár týdnů před závody tím, že jsme si vizualizovali příchod do rozbouřené haly a soustředění. Do reproduktorů jsem nahlas pustila záznam z minulé Evropy, kde bouřil dav, odpočítávala jsem jim vteřiny do té chvíle, než měly naběhnout na plochu a pak je nechala v těch rozbouřených emocích odcvičit v tréninku sestavu. Divili byste se, jak je to při prvních pokusech rozhodilo. Po několikáté už byli úplně v klidu a zajely skvěle. 
Když se chystám po dlouhé době před nějaké větší publikum, větším publikem počítám dvě stě a více lidí, pustím si z počítače hlasitý potlesk a celé si to vizualizuji v hlavě. Funguje to skvěle. 
.
TIP: Zkuste si nasimulovat prostředí přednášky a několikrát si prezentaci vyzkoušejte.

.
2. Získejte si publikum 
Když vyjdete na pódium, publikum si vás změří a už podle řeči těla a výrazu v obličeji si vás zaškatulkuje. Já si pamatuju, že ti řečníci, na které ráda vzpomínám já, a které si dodneška pamatuju, si vždycky dokázali získat publikum hned na začátku. Buď to bylo zajímavým úvodem, lidským přístupem, nebo tím, že po publiku chtěli, aby udělali třeba mexickou vlnu pro jejich dceru, které jsou dva roky a miluje to.

3. Dejte do prezentace kus sebe
Vždycky se snažím, abych do prezentace dala kus sebe. Mám velkou výhodu, protože většinou mluvím o svém životním příběhu, blogování, nebo o tom, jak jsme začínali s Elite Bloggers. Tam se vyprávění ze života přímo hodí. Ale když tak vzpomínám na to, co mě na ostatních přednášejících baví ze všeho nejvíc, tak to jsou jednoznačně osobní příběhy, historky nebo příklady ze života a ten moment, kdy ukážou lidskou tvář, i když stojí před tisícovkou lidí. 
Nezapomeňte do prezentace dát kus sebe. 

TIP: Uveďte nějaký příklad právě z vašeho života. A nebojte se ukázat, že jste lidi, děláte chyby, učíte se.  


4. Komunikujte s publikem a rozhýbej ho 
Skvěle funguje třeba položení nějaké otázky. Jestliže přednášíte už jako dvestěpadesátý přednášející, publikum může být unavené, apatické, nekomunikativní. Zeptejte se na něco, co se váže k vaší prezentaci. Zkuste v publiku otázkou vyvolat emoci, vzpomínky, něco, co je samotné bude zajímat.

5. První a poslední minuta je nejdůležitější 
Zaujmout v první minutě a shrnout nejdůležitější body a myšlenku celé prezentace v té poslední minutě.

6. Mluvte srozumitelně 
Žádné složité termíny,  žádné dlouhé souvětí, žádné komplikovanosti. 

.
7. Usmívejte se 
Úsměv vám pomůže se uvolnit. Uvidíte sami. Usmějte se, když budete vcházet na pódium a občas i během prezentace. Krásně se uvolníte a budete vypadat přirozeněji a sympaticky.

8. Vyvolejte emoce 
Jak? To už nechám na vás. Ale pokud se vám to podaří, máte vyhráno.



9. Nečti slidy! Nečti slidy! Nečti slidy!
A to podle mě nepotřebuje delší komentář. 

TIP: Vytvořte slidy srozumitelné, jednoduché a v bodech.

10. Vymažte polovinu textu 
Dlouhé texty vaše posluchače akorát tak unudí. Všichni máme tendenci psát do prezentací dlouhé texty a přitom je to taková blbost. Opravdu napište jen pár klíčových slov, od kterých se už odpíchnete.

TIP: Já pro to ráda používám různé fonty a barvy. Nevypadá to tak fádně jako černá na bílé. Pozor si ale dejte na moc světlé barvy, ty nebudou na projektoru vidět,

11. Pohybujte se po pódiu 
Řeč těla je velmi důležitá. Dejte si pozor, abyste na pódiu nestáli shrbení, nekoukali se do země, ba naopak. Skvěle pomůže, když se čas od času po pódiu trochu projdete a budete stát nohama pevně na zemi.


12. Najděte si usměvavého posluchače
V každém publiku sedí. Někdy v první řadě, někdy úplně na straně, ale je tam. Tem posluchač, který přitakává, usmívá se a skvěle se pro něj přednáší. Zkuste ho najít a čas od času na něj mrkněte. Já takové lidi miluju, protože to oni dokáží z mojí prezentace udělat divy.

TIP: Zkuste si toho usměvavého posluchače najít ještě před tím, než vyjdete na pódium. Usnadní vám to "lov" usměvavého posluchače.

13. Pamatujte na gesta 
Gesta jsou při přednášení velmi důležitá. Pro mě jsou gesta při přednášení velmi přirozená. Nemusím nad nimi sáhodlouze přemýšlet. Prostě přijdou, kdy mají. Přemýšlím nad tím, kde mám ruce, když zrovna negestikuluji. Držím buď složené dlaně do sebe před pupíkem, ano, velmi "kreativní" popis. Nebo v jedné držím mikrofon, většinou v jedné držím klikátko, takže jedna ruka je vždy pokrčená a "kliká". Většinou se ale snažím nedělat moc velká rozsáhlá gesta, vím, že občas si rozhrábnu vlasy, dám ruku na hrudník, když mluvím o něčem srdcovým, nebo lusknu. Jo, luskání mám ráda. Těžko se to popisuje, ale myslím, že nejdůležitější je, abyste i na pódiu zůstali sami sebou a nenacvičovali nějaku choreografii, která vám nebude pohodlná.



Tak vám držím palce a pamatujte: "Buď připraven, toť vše."
Napište mi do komentáře, co pomáhá vám a jak se vypořádáváte s prezentacemi vy. Je to pro vás brnkačka, nebo se vám potí dlaně a vysychá v krku? Inspirujte ostatní. Děkuju vám za to.

Vaše TerezaInOslo

4 komentáře:

  1. Super praktické tipy! Konečně někdo překonal klasické: "představ si, že jsou všichni v publiku nazí" :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Pro mě osobně byly nejdůležitější a nejzajímavější body 1, 5, 6, 7 a 9, zbytek je mi v podstatě k ničemu, ale tyhle tipy jsou dobré :) A krásné prostory na té konferenci Dream Big!

    OdpovědětVymazat
  3. Skvelé tipy. Určite ich využijem, lebo som trémista a z výstupov pred publikom mám značný problém. Jednoducho sa hanbím :-D ďakujem, že si to napísala ľudskou rečou, konečne viem ako to robia rečníci naozaj. Pekný deň :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj!
    Krásný článek moc za něj děkuju. A s tím "buď připraven" máš naprostou pravdu, moje presentace občas nebývají nejlepší jen pro to, že jsem se pořádně nepřipravila. A to je pak velká škoda, jen kvůli takové malé, ale velké chybě kterou není dobré podceňovat...
    Moc děkuju za rady.
    Tvoje čtenářka Viky

    OdpovědětVymazat