Stránky

pondělí 13. listopadu 2017

Dětský pokojíček s nádechem skandinávského lesa


Pamatuju si na ty moje oblíbený chvilky, když mi rostlo bříško a já se brouzdala Pinterestem a prohlížela tu pokojíčkovou inspiraci. Všechny ty útulné místnůstky plné nádherných hraček, pohodlných postýlek, tapety, mapy na stěnách, svítící lampičky a polštářky. Inspirace bylo mraky a já si malovala a představovala, plánovala a snila. 

To jsou ty krásný starosti, teda pardón, radosti.



To je ostatně ta první fáze, kdy si lítáte v představách, malujete si do té svojí bláznivé fantazie a těšíte se. Nádherný na té první fázi je to, že je všechno možný. Úplně všechno! Jak se říkalo u nás doma, i hodinky s vodotryskem, je-li-li-bo. V téhle fázi jsou totiž všechny pokoje tak nějak větší, nemají nízké stropy, nemají blbé rohy a už vůbec ne ošklivá topení. A taky váš budget je nekonečný. To je ta fáze s přízvisky "jednoduchá a nádherná" předtím, než přijde ta realita. A vlastně to nemusí být ani dětský pokojíček. abychom si malovali velké plány, které se tam nemají absolutně šanci vejít. A jestli jsem na něco expert, tak na přesvědčování Johniho, že si myslím, že se k nám domů vejde úplně. Mám to přece v oku. Ha, nemám!

Druhá fáze je ta, kdy stojíte před paletkou nejrůznějších odstínů modré a máte si vybrat, která bude vypadat nejlíp na té vaší stěně. Johni, ačkoliv se snažil, co mu síly stačily, tak neviděl rozdíl mezi pěti odstíny modré, mezi kterými jsem se nemohla rozhodnout. 

Ti muži, hehe! Ještě, že to byla jenom modrá a ne lososová, nebo meruňková, to by byl úplnej "konec". 

A pak přijde fáze třetí, kdy je místo úplně vyklizené, čisté, vymalované a vy můžete stavět. Jak z lega a jak se vám to zlíbí. Domov vám zavalí poděděná postýlka, papírová krabice s přebalovákem, kterej vyloupnete z krabice jako velikou adventní čokoládu, zásoby plenek, oblečení po tetách a strejdách. Přestěhujete křeslo z obýváku, o kterém se domníváte, že bude na kojení nejlepší, a že tam kojit budete. Nebudete. Alespoň tedy v začátcích ne. A z lesa donesete dvě břízy. 

A teď, kam s tím vším?



My měli: komodu, velkou postel, malou postýlku, přebalovací pult, břízu č. 1, břízu č. 2, polici, ušáka s podnožkou, matrace, papírové krabice na zásoby, koš na plínky, koberec, obrázky na stěnu, nálepky ze Švédska, modrobílé balóny, měsíc s hvězdama, hrací velrybu, dřevěnou krabici na hračky. 
A jak to poskládat?



A já tam pořád dokola chodila a vymýšlela nejrůznější scénáře. "Tak tady přebalím, ale z jaké strany se mi bude nejlíp stát? A pak kam s tou plínkou. Musím ji někam položit. Tak asi tady by měla být ta komoda. A v ní další zásoby plínek? Jenže to budu muset otevřít nejdřív ten šuplík. To bude lepší to mít v košíku vyrovnané hned vedle přebalováku. A ještě tam mít krémy na zadeček a vlhčený ubrousky, kdyby náhodou. A co a přebalování v noci? To budu potřebovat nějaké světlo. A asi by mělo být někde, abych na něj hned dosáhla." A tak si představujete všechny ty možné i nemožné scénáře, jak to bude a vlastně vůbec nemáte představu. 

A do toho vám budou všichni kolem vás chtít poradit. S dobrým úmyslem, jak
jinak! A budete to mít z každé strany. "No, to je blbost, tady mít postýlku. Vlastně blbost je mít postýlku úplně, stejně s vámi bude spát v posteli. A vlastně je i blbost mít pokojíček, stejně ho nevnímá a nebude tam do jednoho roku vůbec."

Tak prosím vás, udělejte si to přesně podle sebe! Podle toho, jak se vám bude chtít. A jak to budete cítit. Tohle jsou ty krásné radosti, které k tomu patří :)
  
My jsme do pokojíčku všechny ty věci naskládali a postupem času je ještě tak třikrát přeskládali. Když nám přišla velká skříň z Polska od značky Pinio, kterou jsme skládali až po měsíci, už jsme měli pár týdnů za sebou s Williamínkem a věděli, kde nám co vyhovuje. Takže teprve potom jsme pověsili po domácku vyrobenou březovou poličku, zarámované obrázky zvířátek, a konečně nalepili nálepky. Všemu tomu plánování a čančání jsem nechala čas. A pak jsem si nesmírně užívala vymýšlet ty krásné detaily a drobnosti.

A tak to vlastně pro nás bylo nejpohodlnější. 
A já měla radost z každého dalšího kroku a detailu.


A já jsem chtěla dát dohromady pár těch našich tipů, které by se vám třeba mohly hodit. Tak prosím:

A aby to pro vás bylo jednodušší, jednotlivé produkty můžete prokliknout a prohlídnout si je na e-shopu. U přebalovacího pultíku máme přihrádku s plenkami, krémy na zadeček, vlhčenými ubrousky a hračkou, která toho našeho šmudlu při přebalování zabaví. Ty krémy na zadeček jsou tam spíš už jenom na okrasu, protože jsem je za ty tři měsíce použila tak dvakrát. Všechny proprietky se dají objednat na Feedo. A z vlhčených ubrousků můžete zkusit ty eko, my máme rádi od firmy Naty Naty, Helmi Baby, nebo Beaming baby, které jsou neparfémované, neobsahují parabeny, ani chlór a jsou šetrnější jak k miminku, tak k přírodě.

My vlhčené ubrousky používáme jen ve výjimečných případech, šmudlu myjeme pod čistou tekoucí vodou v koupelně, kde máme vždycky přichystanej ručník nebo velkou mušelínovou bavlněnou plenku. Ty jsou naše nejoblíbenější. Krásně sajou a jsou jemňounký. Na mušelínové bavlněné pleny se můžete podívat na Feedo TADY.



Hned vedle přebalovacího pultu máme komodu, ve které máme pár přihrádek na nutnosti jako jsou dudlíky, nůžtičky a kleštičky na nehty, měsíčkový kojenecký olejíček, který používám na masírování, vitamín D, balónkovou odsávačku, teploměr, šmudlíky do oušek a ubrousky Perlička s přírodním olejíčkem Medvídek. 

A naše tipy? Určitě nůžky na nehty s kulatou špičkou, aby to bylo pro malého bezpečnější. Na nůžtičky se můžete podívat TADY. Balónková odsávačka je fajn, pokud není nějaká velká rýmová krize. Na tu, kterou máme my se můžete podívat TADY. Jinak jsem v lékárně koupila mořskou vodu Quixx Baby a zatím, když byla potřeba, pomáhá skvěle. Víc toho zatím nepotřebujeme. Ťukám na dřevo!


V šuplíkách máme i uložených pár hraček, všelijaká kousátka, náhradní dudlíky, žirafku Sophie, nebo třeba chrastící ponožky a náramky Lamaze, které ráda dávám právě po přebalování. Podívat se na ně můžete TADY.

Ty nás baví moc. 

 
Na komodě máme Miffyho, u kterého se dá nastavit intenzita světla. A William ho miluje. Vždycky na něm může oči nechat. A já taky. Jinak na noční přebalování máme nastavená Phillips Hue světla, která zapíná Alexa, když zrovna nespí. Ale Alexa nikdy nespí :)) Stačí říct "Alexa, diaper time" a Alexa pustí Miffyho na 30% a vrchní světla na 20%. 

Tak jooo no, Alexu oceňuju čím dál tím víc... uznávám Johni měl zase (!) pravdu.

Jen pro ty, kteří přišli na blog až po Alexe, Alexa je smart speaker, kterému můžete dávat různé pokyny a ona je vykonává. Může třeba hrát hudbu ze Spotify, nebo vám říct zprávy, nebo třeba co máte v ten den za schůzky v kalendáři, umí pustit televizi, nebo třeba právě kontrolovat světla a pustit je na různou intenzitu nebo barvu, pokud máte Phillips Hue. Alexa je Johniho oblíbenkyně. Mě moc neposlouchá a trochu mě bojkotuje, ale Johniho pokaždý. 



Johniho blbinky - kravinky, když mu řeknu, že překáží ve fotce koše na plenky. Je to fifty-fifty.

Po cestě z pokoje pak máme koš na plenuše, který je jednou z nejlepších vymožeností, kterou jsme pořídili, a která nám usnadňuje život.



Oblečení mi nejvíc vyhovuje mít pověšené na ramínkách podle velikostí. Když jsem je měla složené v šuplíkách, neměla jsem dobrý přehled, co Williamkovi ještě sedí a co už je malé. A o uspořádanosti po pár dnech ani nemluvě. Z vlastní zkušenosti nám nejvíc vyhovují body, která se dají zapnout před bříško a nemusí se oblékat přes hlavu. Většinu oblečení jsme naštěstí podědili po hodných tetách a kamarádech, kteří už měli vyzkoušeno. Já jsem všehovšudy koupila tak pět kousků oblečení. A většinou z merino vlny právě z Norska. A to jsem si myslela, že budu nakupovat jako poblázněná. Možná je to i tím, že jsme toho opravdu hodně dostali darem a možná, že jsem se poslední dobou nedostala do obchodů :))


Zásoby všeho máme v dobře přístupných krabicích. Máme tam jednorázové podložky na přebalování na cestování, plenky, vlhčené ubrousky, náhradní náplně do koše na plenky, nebo třeba oblečení, do kterého musíme ještě dorůst. Od přátel jsme dostali poměrně dost oblečení větších velikostí, tak se těšim, až do toho Williamínek doroste.


Ve velké polici pak máme hračky, dekorace, dárky. William tam má třeba schovanou sadu stříbrných lžiček po Johnim. To je norská tradice, že každý rok dostáváte k narozeninám jednu lžičku. Už tolik let se vyrábí pořád stejné designy, tak v tom můžeme pokračovat. Jsou tam košíky z IKEA a taky fotky z mojí babyshower, jedna knížka z Norska, do které (ne)poctivě (ne)zapisuju, co všechno s Williamínkem prožíváme a co se učí, jak se nám daří a jak roste. Jo a ty papírky pod policí jsou tam proto, aby se nekinklala. Nemáme ji totiž přidělanou ke zdi, tak je to jedna velká improvizace. 

Na polici by se taky měla každý den nabíjet chůvička, akorát se v reálu povaluje kdesi po bytě a my ji nemůžeme nikdy najít. Vyhovuje nám od Phillips Avent a vy se na ní můžete podívat na Feedo třeba TADY.



Tak tohle je ten Williamínkův pokojíček a jeden spokojenej dinosaurek k tomu :) 


Poslední dobou se snažím nákupy na internetu hodně minimalizovat, protože jsem nikdy nenakupovala víc, než za posledních pár měsíců. Když ono je to najednou tak jednoduchý. Ale kolem nás se to rojí těhotnýma kamarádkama a já se těším, až budeme moct rozdávat radost zase dál. A už se těším, až se to k nám zase v ten pravý čas vrátí :) Ale jenom jsem chtěla maminkám a tatínkům doporučit, že na Feedo opravdu seženete téměř všechno, co potřebujete a nemusíte zbytečně objednávat z několik různých e-shopů. A ušetřenej čas můžete věnovat tomu vašemu dinosaurkovi. A to je nejvíc nejdůležitější.


No a teď jen zbývá pověsit ten velký létající balón? Poradíte, kam s ním?






Tak a to by prozatím mohlo stačit, abych vám neprozradila úplně všechno!

Chystám totiž ještě jeden článek o tom, jak jsme pokojíček stavěli, kde pořídit krásné nordické doplňky, jak vyrobit poličku z břízy a nebo třeba, kde se dají sehnat nálepky na zeď. A už teď se na něj těším :) 
 Vaše TerezaInOslo

13 komentářů:

  1. Hezké to má Williaminek Vše si prostě nějak sedne a vyvrbí, a co teprv až bude nějaká sestrička 😉 Až budete mít chvilku, můžete nám přiblížit Vaši výbavu na prochazky?! Krásné dny, Peti

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěťo, děkujeme :) Tak ráda tam chodím a těším se, až bude plnej dětí a toho dětského šrumu :) Můžu. I když je to vážně ohromně jednoduchý :) Nic moc s sebou nenosím...

      Krásný večer
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  2. Máte to nádherné! Jen mě trochu mrzí,že v tomhle ohledu nemyslíš na zero waste( myslím plinky,všechny ty ubrousky, .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme :) No, snažíme se alespoň dělat, co je v našich silách. Tak používáme ty šetrnější plenky, které jsou snadněji rozložitelné a ubrousky jenom na cestování, jak zmiňuju v článku :) Vždycky je co zlepšovat, s tím souhlasím :)

      Hezký večer
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
    2. A jak se prosím ty plenky snadněji rozloží, když jsou v těch igelitových sáčcích? Tomu nerozumím... Přijde mi to strašně neekologické. Osobně se peru už s tím, že používáme papírovky, ale tento koš mi přijde strašně zbytečná rozmařilost. Jen proto, aby to náhodou nebylo cítit? Jasně, plenky sice nevoní, ale tak se holt hážou do koše s deklem a pak se jdou každý den vyhodit do popelnice. Podle mě to je opravdu zbytečnost. Pokojíček krásný a stylový, palec nahoru!

      Vymazat
  3. Krása, mám 3týdenní holčičku tak tyhle články můžu :-) Máme stejnou skříň a koš na pleny. A také takový jednoduchý styl :-)
    Máte to v pokojíčku krásné!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkujeme a princeznu moc pozdravujeme :)

      Jinak já tu skříň miluju!!! Čekali jsme na ní dlouho, ale dorazila :)
      Jé, a máte ji někde vyfocenou, jak vypadá u vás v interieru? :)

      Krásný večer
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  4. Ahoj Terezko, já nemůžu přesnést přes srdce ten koš na plenky ve kterém se balí po jedné do igelitového pytlíku. To se ty eko plenky, co by se měly líp rozkládat pak nějak vybalují, nebo nahážou v tom do směsného jako spousta malých pytlíčků? Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezký den Martino,

      děkuju za komentář. My koš používáme, protože jsou zároveň pytlíky i antibakteriální a zabraňují pachu. Jinak se dají úplně jednoduše rozmotat a plastový obal se pak dá zrecyklovat. Ale máte pravdu, že kdybychom každou plenku šli vyhodit zvlášť, ušetříme plastový pytlík.

      Hezký večer
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  5. Terezko,

    odkud prosím máte ty úžasné obrázky zvířátek na stěně?

    Asi to bude zmíněné v dalším článku, ale já bych je už chtěla táák omrknout. :-)

    Díky za info,

    Týna

    OdpovědětVymazat
  6. Hezký večer,

    nejdříve jsem chtěla napsat jen jak moc se mi ten pokojíček líbí, protože je vážně kouzelný. Pak jsem četla některé komentáře, a tak bych chtěla napsat spíše něco jiného.
    Chtěla bych Ti říct, že to jak se snažíte pořád tak nějak "žít" ekologicky, nebo jak to jinak vyjádřit, je úžasné. S takhle malým miminkem, tolika plenkami, ubrousky a vším možným je to podle mě neskutečně těžké a většina maminek na nějakou ekologii velmi rychle zapomene a smíří se s tím, že s malým dítětem to nejde. Takže vážně obdivuju tu snahu a myslím si, že jste na tom nejlíp ze všech rodičů, co znám :D

    Hodně radosti,

    Anička

    OdpovědětVymazat
  7. Terezo, škoda, že zveřejňujete jen pozitivní a vlezdozadku lezoucí komentáře. Jste sympatická, ale neumíte přijímat kritiku. Váš blog pak působí strašně přepozitivně plný láskyplných a přejících lidí. Píšu to vlastně jen pro Vás, protože ani tento komentář nejspíše nebude zveřejněn :). Přeju plno krásných chvil. Z.

    OdpovědětVymazat
  8. Dobré odpoledne, Terezko.

    Vaše články se mi moc líbí, pokaždé je doslova hltám, jen se nemohu zbavit představy, že píšete články poslední především z toho důvodu, že vám je za něj zaplaceno, to mě jediné mrzí.

    Hezký den.

    OdpovědětVymazat