Čím jednodušší, tím lepší... Všechno!

Sedím na barový židličce v kuchyni, kolem sebe mám takovej ten správnej pracovní bordel, dva hrnky, jeden kelímek od jogurtu, pár tužek, několik počmáranejch papírků, diář, kterej se po tom roce naplnil k prasknutí, kytí, která mi připomíná vás na křtu v Praze, dva dudlíky, který musím vyvařit, jeden pohled, pozvánku na vítání občánků, telefon, krém na ruce. 
Vstanu a všechno to uklidím, srovnám, a polovinu věcí dám na svoje místo. Loknu si toho kafe, který tam skoro jako jediný zůstalo, protože ho opravdu potřebuju. Nadechnu se a je mi tak nějak mnohem líp. Jako bych si tím uklizením tak trochu uklidila i ve svojí hlavě i v duši.
 

Poslední dobou mám pocit, že potřebuju ve svém životě věci zjednodušovat. 
Jídlo. Byt. Prezentace. Řešení problémů v práci. Plány. Nebo třeba i to, jak se oblékám.

 
Nevím, jestli je to protože se kolem nás děje tolik věcí, že mám potřebu to kompenzovat jednoduchostí. Možná, že mi mateřství i tak trochu změnilo pohled na určité věci. Možná jsem pragmatičtější. Ale mám tendenci zjednodušovat snad úplně všechno. Nejspíš nemám čas věci zbytečně komplikovat. A vlastně ani energii. 

A ta jednoduchost mě baví. 

Ve všem. Tečka.

U nás doma. Kde mám pár dekorací v celém bytě, prázdný čistý stůl s jednou vázou, dvě skleničky na polici a jeden polštář na kanapi. V kuchyni. Kde mám základní ingredience, ze kterých vařím jednoduchá a výživná jídla. Ve skříni. Kde mám nejradši čistá bílá trička v kombinaci s džínama. V kosmetické taštičce, ve které si vystačím s řasenkou, BB krémem a jednou červenou rtěnkou.

Fascinující je i to, jak se změnil můj pohled na řešení problémů v práci. 

Dřív, když jsme měli naše plánovací schůzky, na kterých jsme řešili, co změnit, zlepšit, předělat, jsem mohla vysedávat hodiny a hodiny a tvořit sáhodlouhé seznamy, které jsem podtrhávala, zvýrazňovala a pořád na ně něco připisovala. Teď jsem sama sebe přistihla, že většinou se do diskuze zapojuji slovy: "To zní skvěle, ale pojďme to zjednodušit". "Musí to být srozumitelné, snadno uchopitelné, jednoduché. Všechno." Možná je to i tím, že tam nejsem dennodenně a netopím se v záplavě informací, ale vždycky přijdu jednou za čas a s čistou hlavou. A možná, že právě to, jsem se naučila od všech těch zkušených mentorů, se kterými jsem měla tu čest se potkat.

Vzpomněla jsem si na své nejlepší profesory na gymplu i na univerzitě. A všichni do jednoho měli jeden společný atribut, kvůli kterému jsem jejich přednášky milovala. Dokázali vysvětlit složité věci jednoduše. Tak, aby je pochopil úplně každý. Měli dar přenést vám ty nejdůležitější informace v pár bodech, které byly srozumitelné a jednoznačné. S lehkostí. A s noblesou. A mě to učarovalo. 

A pak tu jsou lidé, kteří milují dělat věci složitě a komplikovaně. A já jsem (byla) jedním z nich. Kdykoliv, cokoliv jsme plánovali, musela tam být tolik detailů, výmyslů, cukrlinek a kudrlinek, kolik se jen vešlo. A zdá se, že z toho trochu vyrůstám a baví mě to. A především mi to ušetří tolik energie a výsledek je v mnohém úplně stejný. Vlastně mnohem lepší.

Tak to zkuste i vy. Dělejte věci jednodušší. Uleví se vám. 

 

Vykliďte šatník a nechejte si tam jenom ty kousky, které opravdu nosíte. Vyčistěte kuchyňskou linku, abyste tam neměli tolik nepotřebných věcí, které jenom zabírají místo a rozčilují vás. Zjednodušte vaše plány na víkend, abyste z nich nemuseli být ve stresu, jestli to všechno klapne. Zkuste uvařit naprosto jednoduché jídlo s pár ingrediencemi a bez tisíci různých koření. Jenom se solí a s pepřem. Do vázy pořiďte jednu větvičku eukalyptu, místo pugétu. Na pracovní schůzce se zaměřte na to, aby byla k věci a v pár bodech jste připravili plán. A když budete vymýšlet váš projekt, zjednodušte ho. A teprve, až bude v té nejosekanější verzi fungovat, začněte na něj nabalovat ty vaše další nápady.

Uvidíte. Třeba vám to bude vyhovovat a najdete v tom stejnou porci úlevy, jako já. A tu jednoduchost můžete aplikovat téměř všude v životě. 

 

A jak to vidíte vy? 

Vaše TerezaInOslo