Stránky

úterý 27. června 2017

Jaký byl náš babymoon v perníkové chaloupce?

Byl jeden horký čtvrtek. My jsme sbalili pár tašek, sedli do auta a vyrazili směr polské Tatry. Na náš babymoon. Samotné slovo babymoon prý pochází ze slova honeymoon (líbánky) a měla by to být taková dovolená jen ve dvou, předtím než se vám narodí ten zázrak přírody.

O babymoonu jsem se dozvěděla před několika lety od jedné švédské blogerky a naprosto jsem se do té myšlenky zamilovala. Jen my dva a bříško. Lebedit si někde na písečné pláži, po večerech se procházet po místním městečku a ládovat se zmrzlinou až do aleluja a občas se nechat rozmazlit masáží s takovou tou nádhernou relaxační hudbou, u které se vám zavírají oči. Nebo odjet někam do hor, kde dávaj lišky dobrou noc, voní tu tráva a slyšíte motýly třepetat křídly. 

Každý má asi v hlavě to svoje místo na snový odpočinek. 
Jaké je to vaše?



Na babymoon se prý doporučuje vyrazit v druhém trimestru. Druhý trimestr má být ten ze všech nejlepší. Většina budoucích maminek má prý nejvíc energie a už odezní nevolnosti a nepříjemnosti prvního trimestru. Ještě nemáte tak velké bříško a pořád je ještě bezpečné létat, pokud vám to tedy vaše těhotenství dovolí. My jsme ale kvůli všemu tomu cestování a pendlování mezi Norskem-Českem-Slovenskem odjet v druhém trimestru vůbec nestihli. Takže jsme vyrazili možná tak trochu za pět minut dvanáct v polovině osmého měsíce, ale stálo to za to. 

Odpočali jsme si, užili si jeden druhýho a do naší knihy vzácných vzpomínek přidali jednu další kouzelnou vzpomínku.


Vybrali jsme krásný dřevěný srub, do kterého jsem se zamilovala na první pohled. Johnimu jsem nechala to sladké překvapení, takže ten vůbec netušil kam jedeme. Věděl jenom směr a to, že bychom tam měli jet asi přibližně šest a půl hodiny. Bydleli jsme ve srubu Ornacki v Górské osadě a já někde ve skrytu duše pevně doufám, že jsme tam nebyli naposled.

Byl to totiž Sen s velkým S.

Všechno nádherně vonělo dřevem, lesem a já mám od té doby obrovské nutkání postavit jednou pro ty naše děti taky takovou chalupu v horách. A třeba tam budeme pěstovat brambory na zahradě, dělat po večerech táboráky a chodit sbírat houby do lesa. No, a takhle, dámy a pánové, vznikaj sny v přímém přenosu. Když se jednou u mě v hlavě zasadí to semínko, tak už ho z hlavy jen tak nedostanu... :) Ale pšššššt... Johnimu zatím ještě ani muk, ten by se zas usmál, jak on to umí, a pronesl by něco v tom smyslu: "Holka jedna bláznivá... moje..." :)


Místo šesti a půl hodiny jsme tam tedy jeli deset a půl, ale nějakým zázračným způsobem mi to vůbec nevadilo. Půjčili jsme si auto, k tomu i těhotenský pás a párkrát zastavili na koláč, nebo zmrzlinu. V autě jsme pak krájeli čas tím, že jsme se učili slova dětských písniček. Johni mě učil ty norský o trollech, já jeho ty český o unaveném mravenečkovi a zakončili jsme to áriemi ze Lvího krále a Frozen. Ty jsme si střihli asi sedmkrát :))

Posledních pár hodin jsme pak projížděli skoro krokem naprosto kouzelnými horskými klikatými cestami a já se nemohla na ty obrovské Tatry vynadívat. Jsou tak obrovský, divoký a nádherný. Vyfotila jsem pár fotek a  nasávala energii z každého kousku lesa a kapradí. 

Neuvěřitelně jsem se těšila, až do té přírody vyběhnu. 


Dorazili jsme na místo. V pozadí se tyčily majestátní hory a na plácku bylo poskládaných pár dřevěných srubů. Každý měl své jméno, zahrádku, společné ohniště a dětské hřiště plné nejrůznějších prolejzaček a klouzaček. Opodál byla obrovská pole plná voňavých lučních květin a hned vedle srubu se pásly dvě malé kozy. Páni, to byla idylka. Ten nádherný horský vzduch se mísil s vůní dřeva. A já byla nadšená jako malá holka. Ohlásili jsme se na recepci v jenom z domků a objednali na druhý den ráno snídani, kterou nám měli přinést až do srubu. 

"I love it!", šeptla jsem Johnimu do ucha a svalila se na gauč. Johni už prozkoumával první patro srubu a nadšeně mi ze shora popisoval, že už tuší, jaké bude moje nejoblíběnější místo ve srubu. Koupelna! Na gauči jsem to vydržela akorát tak pár vteřin a šla jsem prozkoumat tu nádheru. Páááááni... Ta dřevěná vana. A to obrovské zrcadlo v koupelně, které ji dělá dvojnásobnou... A ta postel. Nádhera. 

Tak tohle byla opravdová "babymoonová" pohádka



A pak už jsme se jenom váleli, koukali na filmy, četli, chodili na procházky, jedli, rozjímali a povídali si. Jo a já psala a psala... :) 
To je totiž moje nejoblíbenější srubová aktivita.

Další den jsme vyrazili na výlet do kouzelného městečka Zakopané, kde jsme našli jednu útulnou kavárnu s výhledem na hory. Muselo se tam vyjet výtahem a ani nevím, jak ji Johni vlastně našel. Dali jsme si domácí zmrzlinu se slaným karamelem a asi vám ani nemusím popisovat, jak vynikající byla. A k tomu ten výhled. Chtěla jsem ho pro vás vyfotit, ale jednou se tam musíte podívat. Na fotce to totiž není zdaleka tak nádherný jako ve skutečnosti.



Nejlepší na tom všem byly ty dlouhé snídaně. Ty já miluju a mohla bych je mít pořád. Vždycky ráno nám někdo zaklepal na dveře a na stůl načančal snídaňové nebe. Čerstvý chleba z místní pekárny, domácí vajíčka, pocukrované palačinky, nebo ještě teplý makový koláč, domácí marmelády s kouskama višní...

Já jsem k tomu ještě přihodila mísu ovoce a natrhala luční kvítí do vázy a bylo to dokonalý. 

 
Další den jsme chtěli vyjet do hor a vyšlápnout si k Morskiemu Oku, ale než jsme zaparkovali, začal šílený slejvák, který nepřestal několik hodin. Tak jsme byli uvízlí v jedné polské restauraci, kde nám nepřinesli jídlo před hodinu a půl. Já se tam vrtěla na té dřevěné židli a umírala hladem. Objednali jsme pirožky a nikdy jsme se jich nedočkali. Tak jsme s "Dziękuję!" odešli a jeli hledat něco jiného.

Source: Wikipedia

No a pak jsme zase v neděli vyrazili domů. Nabalili jsme svačinu, u cesty v jednom rozkošném dřevěném stánku jsme koupili čerstvé meruňky a třešně a skoro celou cestu domů povídali.

Tyhle dlouhé jízdy autem jsou stejně nejlepší na všechny ty manželské rozhovory.


Ještě jednou moc děkujeme za pozvání do naprosto úchvatné Górské osady.

A jak se líbí myšlenka babymoonu vám?

A slyšeli jste už o něm? Chystáte se? Kam byste se nejraději vydali? 
Budu se těšit na vaše komentáře. 
Tak krásný den. 
Vaše TerezaInOslo

Górská osada - sponsored

12 komentářů:

  1. To je vážně nádhera! To dřevo všude a ta příroda! Věřím, že jste si to náramně užili! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to kouzelný, Jitko :)

      Užili a těšíme se, až jednou pojedeme s prckem :)
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  2. Nádhera je hlavně, jaký máte vztah. Taková pohádka o tom, co všichni chtěji (aspoň ženy) a málokdo má:-) (Teda aspoň v mém okolí, ale jsem starší než Vy, tak ono to je zase jiné než v tom krásném mládí). Taková vztahová idylka, tak ať vydrží!:-)Přeji krásné léto Hanka H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, děkuju za milý komentář :) Já pevně věřím, že se náš vztah bude jenom prohlubovat. Musí se na tom denně pracovat, ale je to nádhera :)

      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  3. Tak tedy to vypadá opravdu úžasně. Hned bych tam vyrazila!
    P.S.: S Johnim vám to opravdu sluší. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárko, je to kouzelný místo s nádhernou atmosférou :)

      A moc děkujeme.
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  4. Terezko, to je krásné.. Hned bych na nějaký babymoon jela, i když zatím (a ještě dlouho mít nebudu) žádné bříško nemám. Tak nějak tuším, že to bude právě tam.
    Jste úža:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak třeba jednou, Kláro :) Já jsem babymoon měla v hlavě dlouuuuho předtím, že vůbec mimi bylo v bříšku.

      Krásný den
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  5. Je to krásný. Ale co jsem pochopila, tak jsi tam byla zadarmo v rámci spolupráce - propagace. To se ti takhle trefili do noty nebo jak se na to takhle přijde, že po něčem toužíš a dostaneš to? :-) A vy jste tam byli jen takhle krátce? 10h cesty tam, 1 den na místě a pak zase zpátky? má to smysl s bříškem takhle se plahočit takovou dálku? měj se krásně. M.

    OdpovědětVymazat
  6. Nikdy bych neřekla, že zrovna Polsko je tak krásné a malebné. Musím se tam někdy podívat :)

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj, Tvůj blog je pro mne inspirativní hlavně kvůli vztahům, a to nemyslím jen vztah partnerský. Mě bohužel příliš nefungují a mám malé dítě, tak bych se ráda vyvarovala chyb. Mohla bys prosím napsat něco o tom, jak to u vás chodilo v rodině, jaké jsi měla dětství, k čemu Tě rodiče vedli, hodnoty, také kroužky apod.? Proč padla volba zrovna na gymnastiku? Také by mne zajímalo, zda jste byli jako rodina hodně společenští nebo spíš s pevným jádrem pár kamarádů. Děkuju, ahoj:)

    OdpovědětVymazat
  8. Týýýjo, tam by se mi mooc líbilo. Můj tajný sen...

    OdpovědětVymazat