Stránky

neděle 2. dubna 2017

Květinková snídaně a nádherný vzpomínky

Včera byl nádhernej den. Měla jsem ho po dlouhé době totiž úplně sama pro sebe. Hlídáme teď týden zase Sira Sida - irského setra mojí starší sestry - to by z fleku mohla být nová zlomsijazyk věta, že ano? John Erik byl celý den na kempu národního teamu a já si udělala ze zahrady v našem starém ořechovském domě, kde jsem vyrůstala, zahradní kancelář. Na zahradní kanceláři, nebo chcete-li garden office, je úplně nejlepší to, že máte všude kolem sedmikrásky, petrklíče a fialky vám voní pod nosem. Sluníte se a k tomu posloucháte orchestr ptáčků, kteří se zas za ten rok zlepšili. Přinesla jsem si tam domácí citronádu a psala knížku. Několik hodin. Vymyslela jsem asi deset různých poloh, na dece, u proutěného stolu, pod stolem, nad stolem a Sir se ke mě tulil ať už jsem seděla jakkoliv. Malej pořád škytal a já si užívala každou minutu a přemýšlela o tom, jak je vlastně život skvělej, když si ho umíte užít. 

Babí mi pak přinesla čerstvě upečenej štrůdl a mně bylo nádherně.


Dneska ráno jsem se probudila do deště. Johni už brzo ráno zase odjel do tělocvičny, já se ještě za pošmournýho rána prošla kolem Ořechovky se Sidem a pak si připravila květinkovou snídani. Takovou, jakou nám vždycky dělávala máma.

Vždycky seběhla dolů na zahrádku, nasbírala sedmikrásky, fialky nebo šeříky a připravila nám všem tu nejlepší snídani pod sluncem. 

My jsme pak všichni čtyři o víkendech snídali dlouho a vyprávěli o všem možným i nemožným. Milovala jsem to a chybí mi ty naše rodinný snídaňový dýchánky. A až jednou budeme mít kupu dětí my a třeba i jen malinkatou zahrádku, budu doma připravovat květinkový snídaně jakbysmet. A ohromně se na to těšim.


Dneska na mamí myslím ještě o to víc, protože by slavila narozeniny. Padesátý třetí. Určitě bychom se všichni sešli, měli ovocnej dort, ty máslový neměla ráda, a dostala by horu květin. A minimálně jednu orchidejku. Ty milovala. 

Je to zvláštní, když ztratíte v životě tak blízkého člověka. Nikdy předtím si totiž opravdu nepřipustíte, že se to právě vám může stát. To se stává ve filmech, v jiných rodinách, ale přeci ne vám. Pak je ale nejdůležitější, že si na toho, koho jste tolik milovali, necháte kus místa ve vašem srdci. Já na mamí myslím každej den. Úplně každej. 

A vlastně mám velký štěstí, protože jsem měla nejlepší mámu pod sluncem, na kterou se nedá zapomenout. 

Na ty její rozevlátý hippie sukně, když prý běhala s roční ségrou v šátku po horách a sbírala třezalku na čaj. Znám je fotek, který si tak ráda prohlížím. Na její historky z mládí, kdy se starala o gorily v Hradecké zoo a jedna ji sežrala hodinky. Na její nekonečné sny o tom, jak spolu všichni procestujeme celej svět. Na to, jak milovala knížky a vždycky mi o nich dokázala vyprávět několik hodin. Na to, jak nás vodila na všechny gymnasticky tréninky, housle, klavíry, zpěv a vždycky si všechno zapisovala do notýsku. Na to, jak milovala Afriku a film Lvice Elza. Na to, jak ráno snídala v županu s ručníkem kolem hlavy a mazala si na malinkej kousíček chleba kupu pálivý paštiky. Na to, jak s námi vždycky prožívala všechny závody a přijímačky. Na to, jak milovala lesy, hory a černej čaj s cukrem a citrónem. Na to, jak vždycky dokázala hodiny a hodiny poslouchat, když jsem hrála na klavír a říkala, že je to nejlepší balzám na duši. Na to, jak vždycky vyfotila tisíce fotek, který doma zaplnily všechny počítače. Na to, jak se dorozuměla se všema na světě, i když neuměla jejich jazyk. Na to, jak dokázala všechny okouzlit svým smíchem, osobností a štědrostí. A hlavně nikdy nezapomenu na to, jak byla vážně tou nejlepší mámou pod sluncem. 

Jestli budu jen z tisíciny taková, jaká byla ona, bude mít ten náš prcek největší štěstí na světě.


Tak obejměte ty vaše mámy, který jsou nejlepší pod sluncem. Zaslouží si to. 
Krásný den a děkuju, že tu jste. 

Vaše TerezaInOslo

19 komentářů:

  1. Nádherný článek a zároveň tak smutný. Dotýká se mě ještě více, protože jsem také ztratila mámu příliš brzy a chápu to. Asi nevím co napsat dál, jen moc děkuji za tento článek. Přeji krásný den.

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný článek. Mamka mi také chybí a myslím na ni každý den. Budete skvělá máma ;)
    Krásný den, Denisa

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Terezko, maminka je na tebe v nebi určitě moc pyšná. Věř, že budeš ta nejlepší máma pod sluncem, stejně jako ona.

    OdpovědětVymazat
  4. Terezko, krásně napsaný článek! Smím se zeptat, co se mamince stalo, že odešla tak mladá? Určitě na tebe kouká odněkud shora a prožívá ty krásné chvilky s tebou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To, jak odešla, asi není podstatný, že?

      Vymazat
    2. Milý anonyme, trochu taktu by to chtělo...i v on-line světě.

      Vymazat
  5. Asi nikdy se mi nestalo, aby mě nějaký článek na internetu roplakal.. a tobě se to dneska povedlo. Je to nádhernej článek :'). A vím s jistotou, že ten tvůj prcek bude mít stejně úžasnou maminku jako byla ta tvoje ❤

    OdpovědětVymazat
  6. Ztratil jsem mamku velmi brzy, když si nevím rady, podívám se nahoru a ptám se,mami jak? Když udělám hloupost tak slyším mamku,lumpe,že na tebe vezmu kveflačku a uvidíš ten tanec,až na smutné vyjímky je každá maminka nejlepší přítelkyně.

    OdpovědětVymazat
  7. Ztratil jsem mamku velmi brzy, když si nevím rady, podívám se nahoru a ptám se,mami jak? Když udělám hloupost tak slyším mamku,lumpe,že na tebe vezmu kvedlačku a uvidíš ten tanec,až na smutné vyjímky je každá maminka nejlepší přítelkyně.

    OdpovědětVymazat
  8. Krásně psáno, slzy se koulí po tváři. Jistě ti napadá, jakou radost by měla z vašeho maličkého. A také ta nespravedlnost, že hodní lidé odcházejí brzy.

    OdpovědětVymazat
  9. Terezko nádhernej článek. A podle popisu si myslím, že jako tvoje máma budeš mnohem víc, než z jedné tisíciny. Musí to být moc těžké, že tady není, že si nemůžete povykládat o tom co právě prožíváš a pochovat malého Johnyho. Ale určitě s tebou je každý ten den, kdy na ni myslíš! :-) Jsi moc statečná, že si vždy ze všeho umíš vzít to dobré a být pozitivní. Jsi mi tím velkým přikladem! :-) Měj se krásně..

    OdpovědětVymazat
  10. Mé mamce by za pár dnů taky bylo 53. A mě je jako Tobě. Jsme silné holky..
    Jana

    OdpovědětVymazat
  11. Krásné, moc krásné. Přemýšlím nad tím jestli je horší ztratit mamku tak jako ty a nebo tak, že si vybere jednu dceru ze tří a o ty dvě nemá zájem. A nepomáhá nic, jen cítím nezájem.
    Mohla bys zveřejnit nějakou fotku svojí mamky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mne sa stalo to isté, mamka si vybrala brata a o mňa a moje deti nemala záujem, len tak,bez príčiny, z ničoho nič...a nič nepomohlo, viem presne ako sa cítiš lebo u nás ten nezáujem trval skoro 9 rokov až jedného dňa prišla mamka k našim dverám že je vážne chorá...dva mesiace na to umrela a ja mám stále pocit akoby umrela už pred tými deviatimi rokmi a možno je to tak dobre, lebo sa netrápim a netrápia sa ani moje deti. Tento článok som prečítala jedným dychom, je tak nádherný a v kútiku srdca som vždy túžila po takej mamičke pretože Terezka má jedno obrovské šťastie v nešťastí a síce že mala jednu úžasnú a skvelú maminu na ktorú bude celý život mať len tie najkrajšie spomienky a to je dar, ja tých pekných spomienok moc nemám a úprimne poviem že na mamu nemyslím pretože myšlienka na ňu je vdy spojená s výčitkou a bolesťou a mne je jednoducho takto dobre, mám skvelú rodinu a tri dcéry a s kľudným svedomím môžem povedať že som 1000 x lepšia mama ako bola tá moja pretože svoje deti ľúbim rovnako moc moc z celého srdiečka :-)

      Vymazat
  12. Terezko,

    tyhle krásně citlivě napsané články, ty miluju. A tenhle je moc povedený. A co se týče vašeho prcka, myslím si, že budeš stejně báječná, jako tvoje mamí. To proto, že si ji pořád nosíš v srdíčku ♥

    OdpovědětVymazat
  13. Terezko, ty mne vzdy tak dojmeš, že to ani není možné. Maminky si hýčkám jak jen mohu. A věřím, že i tvé diltko si tě jednou bude tak hýčkat!
    ps: Díky za každý článek, vždy si dávám chvíli pauzu, aby se tu články trochu nakupily (stejně to nikdy moc dlouho nevydrzim!) a hltam jeden za druhym.

    OdpovědětVymazat