Stránky

úterý 14. března 2017

Hévíz, město s termálním léčebným jezerem a maďarským kouzlem

Jedeme po dálnici. Nikde nikdo. Jenom nekonečná pole, na která občas prosvítí skrz mraky slunce. Jsme natěšení, uvolnění a povídáme. O všem. O životě. O vzpomínkách na léto dva třináct. O nás. O přednášce v Brně. O méďovi. O tom, že se mi chce zase na záchod, a že nám koupím tentokrát pořádnou zmrzlinu. Čokoládovou. A kam vůbec jedeme? Tourism of Hévíz nás pozval do vyhlášeného maďarského městečka, kde...

... budeme jen tak číst knížky, poznávat novou zemi, procházet se lesem, koupat se v termálním jezeře, nekonečně snídat a budeme jen tak spolu.


Z upršeného Brna přijedeme do nádherného jara. Potřebuju se trochu protáhnout, tak stavíme na pár minut v lese. Páni, je tam nádherně. Úplně bych se rozběhla po těch křupavých větvičkách a mechu někam daleko. Určitě bych potkala stádo nádherných jelenů, kteří by uměli tancovat. "Tak to každopádně, Terezo", směju se sama sobě. Ještě nám chybí pár kilometrů a za pár minut přijíždíme do rodinného hotýlku Kolping v městečku Alsópáhok. Rodinná pohoda je cítit ze všech koutů. Na zahradě, kde mají několik různých hřišť rozdělených podle stáří dětí, je slyšet smích i křik, procházíme kolem hotelové kavárničky s dorty a makronkama, kde hraje roztomilá malá virtuózka na klavír a kolem pobíhají děti, kteří hledají po hotelu ukryté papírové poklady a plní nejrůznější úkoly. 

Hotel doslova pulsuje a plní ho rodinná přátelská atmosféra. 

Ubytujeme se a ponoříme se do klidu tichého spa. To je jen pro dospělé. Mini spa s dětským bazénem je o kousek dál a řádí se tam ostošest. V tom našem tichém jsme téměř sami. Když se začne stmívat, hrají bazénem nádherné barvy měnících se světel a já se bořím do knížky. Ani nedutáme. Jen tak lenošíme a je nám skvěle. Johni zkouší bazének, který je plný termální vody z jezera Hévíz a já si jdu občas zaplavat. Nikdy plavání moc nebavilo, ale v těhotenství je to jiné. Jako by mi tělo napovídalo: "Tohle se malému líbí. A moc!" Plavu jako o závod a s každým dalším tempem úplně cítím, jak plavání dělá mému tělu dobře. 

... historka z kategorie "mlíko v hlavě":

Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli vám ji řeknu, ale vzhledem k tomu, že těch historek s nálepkou "mlíko v hlavě" začínám sbírat už pomalu hodně, byla by škoda, některé s vámi nesdílet. Když jste to teda vy! :) I když ruku na srdce, na živo vyzní mnohem líp... Teď si jenom musíte představit ty naše grimasy, Johniho plácnutí se do čela a můj smích...

Plavu a jsem v sedmém nebi. Jedno tempo za druhým. Klidně, uvolněně a s pravidelným dechem nořím ruce do vody. Po dvaceti bazénech se opřu o rantl bazénu a jen tak kopu nohama a odpočívám. Celé tělo pod ramena mám ponořené pod vodou. Najednou se kouknu na to mini bříško pod vodou a zpanikařím, že je malej pod vodou už strašně dlouho, a že se určitě nemůže nadechnout... V mžiku sedím na rantlu bazénu a v tom dostanu šílenej záchvat smíchu, že se skoro nemůžu sama nadechnout. PRO-BO-HA-TE-RE-ZO! Sama sobě se směju ještě nějakou tu chvíli, omluvně kývnu na ostatní zrelaxované ospalce, které jsem smíchem probudila a radši se ponořím zpátky do vody. Měli byste vidět ten Johniho výraz, když jsem mu to vyprávěla... já se z toho zblázním :)))) A to jsem si myslela, že mně se tenhle těhotenský příznak vyhne obloukem. Chyba lávky a vy se těšte na ty další z této kategorie.


Probouzí nás sluníčko, zpěv ptáků a nádhernej jarní den. Já se nemůžu dočkat snídaně, tak tahám Johniho z pohodlný postele už v sedm. Nandavám všechny ty snídaňové dobroty, nejlepší domácí jogurt s borůvkama, oříšky, misku ovoce, krupicovou kaši, kterou jsem neměla tak deset let :)) a snídáme. Dlouho. A při tom pozorujeme ten krásnej dětskej mumraj a představujeme si sami sebe za pár měsíců. Je tu opravdu směs dětí od několika týdnů až do tak deseti let. Je tu pravda trochu hlučno od těch létajících misek na zem a bouchání lahviček o stůl, ale my jsme tak trochu v období naivního zaslepení, jak nádherný a rozkošný je, když ty malý ratolesti se učí jíst a všechno hází na zem. Další dny to ale všechno v klidu pozorujeme z tiché zóny za sklem. Páni, já se těšim na to naše norsko-český medvídě.

Je jarně. Sluníčko nám hřeje tváře a my se vypravujeme do samotného centra Hévízu.

Provádí nás milá Kristina. Já už se nemůžu dočkat termálního jezera Hévíz, o kterém všichni tolik vypráví. Má léčivé účinky především pak na revmatické, kožní nebo problémy pohybové aparátu. Voda v jezeře je v neustálém pohybu a veškerá voda se v jezeře vymění během tří dnů.

Po jezeře jsou rozeseté nádherné fialové lekníny a všude kolem nás se rochní lidé, kteří se vznáší na plovoucích rourách. Jezero má nádherných dvacet osm stupňů, což je i pro Johniho tak akorát na březnové koupání. Já ho tentokrát pozoruju s knížkou v ruce, protože koupání v jezeře není vhodné pro těhotné, ani pro děti do dvanácti let. Ale láká mě to. Tak snad někdy příště. Já bych se totiž ze všeho nejdřív naložila do bahenní lázně, ve které si přikládáte bahno s blahodárnými účinky na tělo. Celodenní vstup do areálu jezera Hévíz stojí pod čtyři sta korun a v jezeře se doporučuje zůstat vždy maximálně dvacet minut. Ale všechny důležité informace dostanete při vstupu do areálu.


Po koupání si půjčujeme místní kola a vyrážíme do historického muzea Egregy, navštěvujeme románské ruiny a část Hévízu, kde se nachází rozkošné malé vinice. Ty jsou opravdu skoro u každého domku a já bych chtěla někdy ochutnat jejich víno. Zase jsem se netrefila časově. Vypadá to, že se sem budeme muset vrátit :)

Příroda je po dlouhé a kruté zimě úplně vyčerpaná a pomalu se vzpamatovává a my z místní restaurace Williams Wine Cellar pozorujeme vinaře, jak se s láskou starají o tu jejich vinici. Od místní rodačky Kristiny si necháme vyprávět o historii Hévízu, lázních, vinicích a zamrzlém Balatonu. 


Odpoledne vyrážíme na procházku k Balatonu. Fascinuje mě ta místní historie, která na vás dýchá ze všech domů, uliček, laviček a stromů. Jaký to asi bylo, když sem naši přijeli na dovolenou? Vyprávím Johnimu historky, které se vždycky vyprávěli doma o tom, jak vypadaly dovolený s rodičema u Balatonu... Představuju si je tu běhat jako prcky od místních stánků s langošema, který se od té doby asi zas tolik nezměnily.. 

Je tu liduprázdno, jen pár hladovejch racků a nádherných labutí. 
.
Vydáváme se na nádherné molo, kde se těším, že si sedneme do kavárničky a budeme mít výhled všech výhledů. Jenže je zavřená. Tak chvíli pozorujeme tu komedii racků a labutí a necháme se ohřívat sluníčkem, které se snaží ostošest.


Za ty tři dny se ještě necháme hýčkat skvělou masáží v Zena Beauty, projdeme se lesy a parky, zabrousíme na sobotní bleší trhy, kde jsem si tak moc chtěla koupit formičku na bábovku, ale neměla jsem u sebe dost peněz. Užijeme si pár mléčných koktejlů, výlety na kole, několik vynikajících večeří s nakládanýma okurkama a cibulkama, několik desítek bazénů, místní hrad, kostely a krásné vyhlídky na Balaton. Po cestě domů jsme se zastavili na pár hodin ve Vídni v Prateru, abychom se protáhli. Do Prahy nám to trvalo přibližně pět a půl hodiny, pokud nepočítám zastávky a jelo se skvěle. 

Těšim se, až se tam třeba jednou vrátíme i s méďou. 

Kolping Family hotel byl pro děti totiž jako stvořený. Celý je dětem přizpůsobený. Na pokojích mají dětské postýlky, kočárek, přebalovací pult, zabudované chůvičky, které si spojíte s telefonem a spojení funguje po celém hotelu. Jídlo v restauracích je rovněž přizpůsobené dětem stejně jako celý program v jejich Bobolandu - dětském centru/školce, kde se o vaše miláčky stará team několika vyškolených lidí a vy můžete odpočívat. Pokud děti nemáte, možná bych raději volila jiný hotel. Ne každý na dovolené vyhledává ten dětský šrumec. My jsme se třeba druhou noc moc nevyspali, protože vedle nás proplaklado celou noc mimi. Třeba pro ty, kteří si opravdu chtěji odpočinout můžete zvolit třeba hotel Danubius hned vedle jezera. Na výběr máte obrovské množství větších i menších boutique hotýlků a určitě si každý z vás najde to, co ho v Hévízu nadchne a potěší. Až už to je termální jezero, nekonečné lesy, nebo přes zimu zamrzlý Balaton.

Už jste o Hévízu slyšeli? Nebo jste tam někdo byl? 

Tak krásný den a budu se těšit na vaše komentáře. 
Vaše TerezaInOslo 

Za pozvání děkujeme Tourism of Hévíz (sponsored trip)

7 komentářů:

  1. Tak ta historka teda pobavila! :)))
    Krásný místo.

    OdpovědětVymazat
  2. Většinou nic moc nekomentuji, ale jelikož do maďarska jezdím tak 3krát ročně a naprosto to tam zožňuju tak dneska udělám vyjímku. Já sama jsem Héviz nenavštívila ale můj taťka ano, právě protože je koupání spíše pro lidi s těmi problémy a já bych se tam moc nezabavila. Jinak pokud byste někdy cestovali přes Balaton autem jako by na druhou stranu, určitě jeďte trajektem, je to zábavnější než objíždět celé jezero. A hotel jste měli asi úžasný, já právě takovou rodinnou atmosféru miluju <3

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to je skvělý tip na prodloužený víkend. Hned bych vyrazila, vypadá to úžasně!

    Marketatrpisovska.blogspot.cz//LIFESTYLE BOOK

    OdpovědětVymazat
  4. Vypadá to moc dobře, to venkovní koupání v teplé vodě bych si dala líbit. Byli v hotelu také jiní čeští návštěvníci?
    Hezký den,
    Lea

    OdpovědětVymazat
  5. Musel to být skvělý výlet, z fotek to vypadá nádherně. :) A u historky z bazénu jsem se opravdu nasmála, těším se na další! :D

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný článek.. ta historka z bazénu mě dost pobavila, víc takových! :D

    Zápisky z cest a života v Anglii ⇨ Secrets of M

    OdpovědětVymazat
  7. Terezko, děkuji za skvělý tip. díky Tobě jsem vlezla na booking a již mám rezervován hotel u Hevízu (ne tento family, ale jiný s dobrým hodnocením hlavně spa a kuchyně)
    každopádně tip na family hotel si ukládám, jednou se to bude hodit :-)
    měj se krásně a užívej své těhotenství takhle pěkným rozmazlováním.

    OdpovědětVymazat