Stránky

sobota 19. listopadu 2016

Tereza In Turks&Caicos

Běžím. Obličej mi zdobí kapičky průsvitného potu, které znamenají, že dnešní trénink stál za to. V uších mi bubnuje hudba, usmívám se na ostatní "závodníky" (závodí se tady v tom, kolik dezertů tu kdo spořádá a pak, kdo je nejrychleji vyběhá :). Najednou se přede mnou začne vybarvovat do krásy to, co celých několik desítek minut vypadalo jako šmouha obrovitánských štětcem na oceánu. Páni, jako z filmu s dobrým koncem o trosečníkovi. Jsme tady. Hello Turks&Caicos. Ostrůvek lemuje voda průzračná jako gin s nádechem tyrkysu a je posetej perfektníma palmama. Zpomaluju běžící pás, dýchám a podle mě se uculuju na celý kolo, jak se těšim na dnešek. Protáhnu se u velkých zrcadel, kde už vymizely všechny ty cvičenky Kayly a pozoruju tu nádheru, ke které se pomalinku blížíme. 

Tak takhle podle mě vypadá moje představa ráje.



Vystupujeme z lodi, procházíme vyumělkovaným městečkem, které vypadá jako z cukrové vaty, do které někdo ledabyle zastrkal palmy. Jednu vedle druhé. U stánků si můžete objednat výlety po ostrově na koni, čtyřkolce, na oslíkovi (to už jsem se asi moc utrhla ze řetězu :), na Segway, nebo vás mohou vzít na maják, šnorchlovat katamaránem, projíždět se vodním skútrem a podle mě vám i slíbí, že vás vystřelí na Měsíc. My v rychlosti obcházíme pár obchůdků, protože Tereza se snažila ušetřit a objednala si z no name webu čtvery plavky, které vypadaly na fotce skvěle, realitě se však vzezření zdaleka nepřibližovalo. Takže jsem první dny strávila na lodi v jedněch celkových plavkách. 

Tomu se říká takzvaná blogerská ostuda :))) 

Plavky jsme nenašli, měli jen turistické příšery, tak jsme si chytili taxíka, paní Cathy, která byla dost od rány a vyprávěla nám o všem, kolem čeho jsme jeli a co se kdy na ostrově dělo. Víme tedy, kde tu staví Serena Williams domky, kde přistál John Glen, vyprávěla nám o ničivých tajfunech a rozlehlých solných polích. Od místních taxikářů se vždycky dozvíte úplně nejvíc toho opravdového necenzurovaného. Tak až někam pojedete, pamatujte na to a ptejte se jako malí děti. Projeli jsme skrz downtown, což bylo pár barevných baráčků a jedno malinké národní muzeum, pozdravili jsme pár oslíků, kteří se líně váleli na silnicích a vystoupili jsme na Hillary Beach, kde mělo být krásné potápění.


Rozbalili jsme ručníky a zahučeli do vody. Ty první nádechy, když se potápíte po delší době jsou trochu nervózní a až moc rychlý. Když ale uklidníte hlavu i tep, je to jeden z nejklidnějších moment, které znám. Možná až s moc velkým očekáváním proplouváme tyrkysem a vidíme pár ježků, přesně dvě rybky a několik vybledlých korálů. Možná jsme až moc zmlsaní z maledivského podvodního království, kde jsme se potápěli se želvama, mantama, rejnokama, žralokama a o tisíci rybkách rozličných barev ani nemluvě. Možná, že nás Cathy zavezla někam úplně jinam. Hodnotíme situaci tak, že si raději počkáme na korálové útesy v Mexiku a lenošíme na bílé měkounké pláži. Z dálky k nám doléhá karibská hudba plná bubnů, my se jen tak sluníme, čteme si a čas od času prohodíme, jak božsky nám tu spolu je. 

Nabírám do plic doušky slaného vzduchu, zapíjím je čerstvým kokosovým mlíkem a zase se pro jistotu štípnu, jestli nespím.

Když jdu pak na procházku po pláži a najdu obrovskou mušli všech mušlí, která je vevnitř nádherně růžová a jen přirozeně oprýskáná, mám dojem, že už to nemůže být možný, a že to na mě tady někdo hraje. Že ji sem někdo nastrčil, abych ji našla. Oplachuju ji v moři, přikládám ji k uchu a poslouchám šplouchání moře, jak jsem to vždycky dělávala u nás na zahradě. Pak mi dojde, že to možná byla odměna od paní přírody, která viděla, že jsem zachránila pár mořských ježků, kteří lapali po dechu na pláži. Tak už nehledám tu nastrčenou skrytou kameru "Co udělá blogerka, když najde obrovskou mušli na pláži". Potkám Johniho, kterej se mě po čase vydal hledat, vyfotíme pár fotek - Tereza sedíc na pláži, Tereza stojíc ve vodě, Tereza s mušlí, Tereza s kokosem, Terezu spláchla vlna, Johni procházejíc se po pláži, Tereza zvedá kokos, Tereza pije kokos, Tereza mžourá do sluníčka. Poslední motiv máme asi milionkrát. 



Rozhodneme se dojít pěšky až k lodi a hlavním tématem asi hodinové chůze je moje možná trochu přitažená absurdní představa dovolené, která vlastně není až tak dovolená. Johni to už pár let ví, že jsem prostě v některých věcech máklá, když já nevím, kde se to ve mně bere. 

Přála bych si, aby nás jednou třeba na měsíc někdo vysadil na opuštěným ostrově a nechal nás tam svému osudu. 

My bychom se museli uživit, postavit si chýši a především se z toho nezbláznit. Johni by do toho šel, ale jenom v případě, že by mu neřekli, že je to jen naoko, protože to by pak pozbývalo prý smysl, aby vymýšlel a stavěl třípatrovej dům v korunách stromů s nejrůznějšíma pokojíkama spojenýma lijánáma, protože by to bylo jenom na pár týdnů. Já jsem zas toho názoru, že bych chtěla vědět, že je to jenom na dobu určitou a přála bych sama sebe poznat i v takových situacích, které nejsou pro nás smrtelníky z Evropy úplně běžné. Chtěla bych zažít tu čirou radost, když rozděláme první oheň, chytíme první rybu, přečkáme první bouřku s lijákem a budeme hodiny a hodiny v noci vzpomínat na to, jak bychom si chtěli normálně vyčistit zuby zubní pastou a vzít si tenisky. Samozřejmě beru v potaz, jakému nebezpečí bychom se vystavili, ale shrnuto podtrženo, jednou bych to prostě chtěla zkusit. 


Ta naše diskuze trvala bezmála hodinu, než jsme došli do downtown, kde jsem Johniho zatáhla do národního muzea Turks&Caicos, které bylo prostě už od pohledu kouzelné. Miluju paní z muzeí, které vám vypráví příběhy a jsou do toho tolik zažrané, že jim to úplně čiší z očí. Vyprávělo se o vracích, které v okolí ztroskotaly, o vlajce, na které Turks&Caicos měli 99 let iglů, místo kopců soli, protože zkrátka před tou dobou nikdo nevěděl, že tyto ostrovy leží v Karibiku, nikoliv u severního pólu, i o tom, kde přistál John Glenn a kdo jsou původní obyvatelé ostrovů. Byl to jeden kouzelnej zážitek a já si prostě ostrov Grand Turk zamilovala natolik, že bych se tam jednou přála vrátit.




Tak nádherný den a děkuju za tu všechnu nádheru a přání, která posíláte. 
Krásný den a Johni zdraví

Vaše TerezaInTurks&Caicos


PT Tours - sponsored


Naše plavba den po dni a články:

Den 1 - Miami
Den 2 - Oceán
Den 3 - Oceán
Den 4 - Puerto Rico
Den 5 - Grand Turk
Den 6 - Oceán
Den 7 - Bahamy
Den 8 - Miami

9 komentářů:

  1. To je vážně sen. :) A kdo ví...třeba se Vám nějaké to ztroskotání podaří. (haha) Užívejte a těším se na další fotky!:))

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj to musí být tak nádherná dovolená že hrozně moc závidím :) taky bych se chtěla podívat na tak krásná místa ale asi se mi to nikdy nepoštěstí. Už se nemůžu dočkat dalšího článku a těch fotek :) Užívejte a krásnou dovču

    OdpovědětVymazat
  3. Terezko,

    konečně jsem se dostala k tomu, abych si v klidu pročetla všechny dovolenkové články. A wow!! Tomu říkám dovolená jak lusk. Tiše "závidím" a hltám ty nádherné fotky :)

    Užívejte sluníčka a tepla a mějte se báječně ;). Těším se na další články.

    Jitka

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Terez ! Clanok je skvely, ale nabuduce poprosime radsej viac rozlicnych fotiek, ktore suvisia s obsahom clanku... V tomto pripade by som videla ovela radsej fotky z plaze a okolia, z mestecka a jeho "downtown", z muzea, alebo konecne uz aspon jedneho morskeho jezka :-) Lebo pozerat v jednom clanku trikrat na tu istu jednu fotku ( s minimalnymi odchylkami ), kde v popredi tvoria hlavny obsah fotografie neatraktivne plastove, ciastocne spinave a roztrhane lehatka, za ktorymi je dreveny plot ( naco ??? ), a potom niekde v pozadi bug obrovskej zaoceanskej lode, nie je az take atraktivne... :-)Inak za clanok dakujem !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Terezka !!!! Dakujeme za nove pridane fotografie a za vymazanie tych par "neatraktivnych" :-) Ani som netusila, ze sa to da tak rychlo... Chvalim !!! Je to tam krasa, neskutocna nadhera, uchvatne... Este raz dakujem !!!!!!!!!!!!!!!

      Vymazat
  5. A u nas leje jako z konve cely den...
    Tak si ten raj uzivejte:-). M.

    OdpovědětVymazat
  6. Super článek - o tom místě slyším snad poprvé. Co se týče šnorchlování a potápění, tak jsem to měla stejné - nejdříve trochu strach a nervozita, ale to moře a podvodní krásy to hodně rychle zahnaly :)

    Secrets of M

    Už aby bylo více fotek!

    OdpovědětVymazat
  7. Miluji cestování a ty tvoje cestovatelské články mě hrozně baví. Dokážou mě hrozně vtáhnout. Občas mi pak přijde, že jsem fakt někde uprostřed Karibiku. :-) Hezký den, Lucie

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý článek,nádherně se čte jedním dechem! Užívejte a dobře dojeďte,máš skvělý fotky 😍

    OdpovědětVymazat