Stránky

pondělí 25. dubna 2016

FRESH NEWS: Pošli úsměv dál

Vybíhám. Potřebuji to jako sůl. Moje tělo mi poslední dobou připadá jako takový ten karamelový pudink, který se třese, když ho nesete ke stolu návštěvě. Teple se oblékám. Dneska vyhrály zebra legíny, vyteplená bunda a čelenka. Pod tu schovávám sluchátka a po pár krocích mi Spotify vybere písníčky na míru podle mé rychlosti. Nechávám se unášet. Nemám plán. Vím jen, že chci běžet starou Prahou. Podél vody, chci potkat labutě, podívat se na Hrad, oběhnout pár rozkvetlých třešní, jabloní, nějakou tu magnolii, vyběhnout pár schodů a užít si tu večerní atmosféru rozjařeného města. Běží se nádherně a s každým krokem vím, jak ohromně moc mě zase ten další nabíjí. Potkávám pár osamělých běžců, kteří jsou ponoření do toho jejich večerního světa. 

Vždycky jim koukám do očí a na ty, kteří mi to opětujou, se pousměju. Téměř vždycky se usmějí zpátky a mě to mile polechtá. 


Zkoušeli jste to někdy? Zkuste. Ucítíte tu krásnou sounáležitost k někomu, koho jste vlastně nikdy neviděli. Žijeme obklopení tolika lidmi, kteří jsou nám tolik cizí, tak proč to nezkusit prolomit. 

Tak zítra očekávám, že se všichni běžci budou usmívat, protože se to ponese světem jako taková milá úsměvová lavina. Hehe.


Jsem zahrabaná v peřinách a svaly na celém těle mě šimrají a děkuji. Jak já zítra nebudu moct sejít schody z ložnice. Uf.

Krásnou dobrou noc 
Vaše TerezaInOslo

9 komentářů:

  1. Skúšala a je to skvelé (: (: (:

    my blog - Daniela

    OdpovědětVymazat
  2. Pripomnelo mi to film Posli to dal (http://www.csfd.cz/film/5719-posli-to-dal) :)

    OdpovědětVymazat
  3. Před pár týdny jsem jela na kole z práce domů, měla jsem strašně dobrou náladu, usmívala se doslova jak měsíček na hnoji a překvapilo mě kolik protijedoucích a běžících lidí se na mě také usmálo. Náladu mi to zlepšilo ještě o kousek víc a od té doby se snažím úsměvy rozdávat co to jde. Úsměv má magickou sílu a je zadarmo :-)
    www.42stupnu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Je to pravda. Člověka to pak i dobije energií:)

    Markéta
    listiration.com

    OdpovědětVymazat
  5. mávnutí, pokývnutí nebo zacukání koutků je už pro automatická reakce, když člověk potkám dalšího běžce

    OdpovědětVymazat
  6. Při běhání se mi zdá stejně přirozené jako dýchání - jednoduše se nejde nesmát na všechny ty energické lidi, kteří brzy ráno vstanou a jdou něco dělat. Na ulici to občas bývá těžší, někdy člověk tíhne k tomu klopit pohled a tvářit se, že tam není, ale když už si to uvědomím, tak se snažím usmívat na všechny strany. A i jeden vrácený úsměv za to stojí.

    OdpovědětVymazat
  7. Sice nejsem běžec, ale pošli úsměv dál se snažím aplikovat už několik let a docela se to daří i mimo sportovní odvětví. Ikdyž v Praze to občas bývá trošku obtížnější a návratnost menší než jinde :o)

    OdpovědětVymazat
  8. Jeej moc pěkný zvyk :-). Já když běžím tak jsem ráda, že stíhám jakš takš dýchat aby mi nevybouchly plíce :-D. Hádám, že m7j výraz teda není zrovna sexy :-D.

    Já teď zavedla zvyk udělat někomu (komukoliv) něčím radost. Kytkou, domácím dezertem, úsměvem,...Prostě jen tak. Když si na něj vzpomenu nebo mě něčím zaujme. A je to strasně super :-)

    Příště až poběžím tak zkusím tvou "strategii" třeba to půjde líp ;-).

    Jitka

    OdpovědětVymazat