Říjen 2015

Jsem neuvěřitelně šťastná a ohromně nabitá energií a musím vám sem prostě napsat. Johni sice stepuje u dveří, protože musíme každou chvíli už odejít, ale já vám to prostě musím …

Ach ta sobotní rána, kdy sama se sebou bojuju, jestli se vyhrabu z té vyhřáté postele zaklíněná do Johniho nohou a rukou, nebo tam zůstanu až do neděle… Vylezla jsem. …

Procházím se Prahou. Ukradla jsem si večer sama pro sebe. Poslední dobou zjišťuju, jak mám někdy notnou potřebu být na to svoje přemýšlení o článcích, blogu, knize ale úplně sama. …