ABOUT ME vol. 2

Krásný pondělní večer. My jsme včera večer zvládli jen upadnout do peřin po celém víkendu na tréninkovém kempu národního teamu v Liberci. Johni se tak skvěle učí česky. Už neřiká "přemek - salto". Pro ty, kteří nemají Instagram se můžete podívat třeba na jedno video TADY.

Tak a jestli máte chuť - můžete se zahrabat do deky a přečíst, kam mě vítr zavál od roku 2003 do roku 2009. My máme práce nad hlavu, tak jedeme trochu nonstop. Ale..

Není to od věci, si občas takhle připomenout náš život :) Zkuste to!

2003

Máme rozlučku s 9. třídou. Na rozlučce jako jediná piju tonic, protože nepiju alkohol. Jsem tam tak trochu za šaška, ale aspoň se nepozvracím do bot.

2003

Nastupuju na školu snů a následující roky běhám z knihovny do tělocvičny a hrabu si na dno.

2005

Jsem krůček od reparátu z Fyziky. Dva týdny neležím v ničem jiném, než ve fyzice. Každý den mě po nocích doučuje táta. Finální zkoušku udělám a padá mi obrovský kámen ze srdce.

2005

Jedu na tři týdny do Eastbourne na jazykový kurz. Jsou to ty nejlepší tři týdny z mého dosavadního života. Miluju Anglii. Miluju angličtinu. Miluju být samostatná a cestovat. Miluju místní racky, obědy na pláži a první výlet do Londýna. Po cestě domů si kupuju nový díl Harryho Pottera a celý ho přečtu. Pro mě vrchol mé znalosti angličtiny.

2006

Odlétám na jazykový kurz do Ameriky. Pár měsíců předtím píšu mému strejdovi z druhého kolena, kterého jsem naposledy viděla, když mi bylo 6 let. Naučím se surfovat a málem se utopím, když se s jedním surfařem srazíme na vlně a mně se omotá leash kolem krku a táhne mě ve válci ke břehu. Byla jsem blbá, nezkušená a bez pudu sebezáchovy. Na jednom surfařským spotu si mě vyhlídne údajný "hledač talentů" a chce mě do místního teamu. Naši jenom kroutí hlavou. Řeknu ne. Kdo ví, kde bych teď byla, kdybych řekla ano. Každopádně nejlepších šest týdnů a moje angličtina dostává americký přízvuk.

2007

Maturuju ze Zeměpisu a místo mé vysněné otázky Skandinávie si vylosuju Čínu, Japonsko. Jsem naprosto mimo u otázky, kolik mm naprší v obdobích monzunových dešťů. 

2007 

Odjíždím na celé léto pracovat do Skotska. Z celých sedmi týdnů máme tři celé dny volno, jinak pracujeme 12-14 hodin. Pracuju poprvé v kavárně a nic neumím. Oblíbí si mě jeden stálý zákazník, který mi ještě tři roky poté píše dopisy. Za těch sedm týdnů přiberu osm kilo, protože nemáme moc peněz a jíme jenom zbylé scones z kavárny a pečivo s máslem. Spíme v bytě s několika Poláky, kteří mají každý den nesnesitelný party a my se vůbec nemůžeme vyspat.. Málem se vždycky počůrám strachy, když je potkám v noci na chodbě.

2007

Za vydělané peníze ve Skotsku jedu sama na surfařský kemp do Francie. Marně toužím po tom, aby si mě zase vybral hledač talentů a já se stala profesionální surfařkou. Nikdo mě nenašel, ale já našla pár skvělých nových přátel. 

2007

Pár dní po surfařském kempu odjíždím sama do Švédska. Na dva týdny. V literární soutěži se Student Agency vyhrávám jízdenky po Evropě a destinace sever je jasná volba. V autobuse potkávám mladíka, který mi vypráví, že jede do Švédska studovat ekologii a zakoření ve mně myšlenku, že chci taky jednou studovat ve Skandinávii. Dvacet čtyři hodin trávíme v autobuse a protože autobusák nemá žádnou jinou videokazetu, pouští tam Popelku třikrát za sebou (!)

2008 

Moje první Mistrovství Evropy v Belgii. Závodím za příbramský team, kterému se zranila na poslední chvíli gymnastka. Ta neuvěřitelná vlna euforie se mě drží ještě několik týdnů. Doskočím dvojný a moje nej holky přijedou fandit s celým mikrobusem. Chci bydlet na severu. Na banketu po závodech je i John Erik, který je trenér norského teamu. Zatím o sobě nevíme, ale objevili jsme, že jsme spolu na několika fotkách.

2009

Celé léto trávím v Itálii, kde pracuju v kafebaru a po večerech trénuju. Naučím se trochu italsky, protože anglicky nikdo neumí. Parádní léto s parádníma kamaráda. Díky Maty a Peshi :) Teď to praskne, jestli čtete můj blog. 

No, mám v rukávu ještě pár let. A je to čím dál peprnější :)

Zatím vám ale popřeju nádherný večer. Udělejte si ho parádní. My jdeme makat. 

A ještě jedna prosba od srdce na vás - jestli sem rádi zavítáte, budu vám všem ohromně moc vděčná za hlas v letošním ročníku Blogerky Roku. Hlasovat můžete TADY a uděláte mi velkou radost :)

Vaše TerezaInOslo