Stránky

úterý 1. září 2015

Jak jsem na to přišla a 7 bodů, kterých by se všichni snílci měli držet

Sedím přilepená na koženém mini kanapi, které je jednou z věcí, kterou v bytě zatím máme. Ještě se tu pyšně leskne jídelní stůl a dvě barové židle, každá dorostla do jiné velikosti. Včera jsem upadala do postele s nádherným pocitem. Povedl se. Ten den. Nedělním článkem jsem ze sebe všechno shodila a rozhodla se, že to takhle dál nejde. Nastal čas pro radikální řez. K tomu jste mě rovněž přesvědčili i vy, protože je vás tolik, kteří si píšou dlouhé seznamy, stejně nereálné jako já, a pak si večer trhají vlasy... Je nás tolik, kteří vlastně ani ve finále nemáme čas si tu sladkou cukrovou vatu vychutnat...

A vidíte to, tři roky vám z Norska píšu moudra, jak máte odpočívat, užívat si dlouhé snídaně a pak do toho kolotoče spadnu taky. Tak jsme se rozhodla napsat pár bodů, které by nás z toho začarovaného kruhu nekonečných seznamů, běhání v podpatcích, hladových škrundajících žaludků a kruhů pod očima, měly dostat. 

Dostala jsem nádhernou květinovou krabičku



1. Napište si seznam a pak z něj třetinu vyškrtněte

No neříkejte mi, že nejste v tomhle úplně stejní jako já. Máte iluzi, že stihnete všechno a jaká to bude paráda. Ve skutečnosti natahujete na skřipec jen sami sebe. A pak se ty zprvu nádherné úhledné seznamy stanou nočními můrami. Ty se kolem vás v noci zmítají ve zvláštních tanečních kreacích a střídavě na vás křičí, co jste ještě nestihla a prokládají to tím nejnepříjemnějším smíchem, který vás pak ještě celý den pálí v uších. 
Ten nádherný pocit se dostaví, jakmile odškrtnete poslední bod na seznamu a můžete si dát zaslouženou odměnu. Jestli to bude kávička, nebo běh v parku - to už nechám jenom na vás! Ten pocit, když škrtáte ten poslední bod... myslete na to :)
.
2. Poslouchejte své milované polovičky/vaše nejbližší

Jsou to totiž oni, kteří si jako první všimnou, že takhle to už dál nejde. Vy žijete v iluzi, že "nezvládáte" a chcete víc a víc a ono to jde míň a míň. Se mnou vždycky Johni zatřese, zabalí mě do deky, uloží na kanape, přinese mi knížku a čaj a kontroluje mě. Nesmím na počítač, nesmím si kreslit alespoń ty imaginární seznamy a musím vypnout. Vždycky na něj jen tak kouulím očima a po pár minutách mu dám za pravdu...


 
3. Běžte dřív spát

Ráno rozlepujete oči a máte výčitky svědomí, proč jste nešli spát dřív. V koupelně pak hledáte nejrůznější krémy na zamaskování těch kruhů pod očima a to vaše povedené svědomí vám v hlavě promítá, proč tedy - protože jste hodinu v posteli projížděli Instagram a Facebook, koukali na pár videí nosorožce, který běhá jako koza, nebo surfujícího psa, nebo protože jste chtěli ještě dokoukat další díl napínavého seriálu a ... vlastně ještě jeden. Stojí to za to? 

4. Nic není důležitější než pravidelné jídlo

Taky jsem se do toho zamotala. Já? Milovnice jídla jsem poslední týdny mnohdy snídala až po třetí ranní schůzce. To mě přešlo velice rychle. Když nejím, jsem unavená, nepříjemná, mám špatnou náladu a vlastně ani na schůzkách nereaguju tak, jak bych sama chtěla. Dobrá snídaně nesmí chybět. Chce to něco šťavnatého a dobrého. A uvidíte, jak se vám hned bude z té postele chtít víc.


5. Přestaňte říkat: "Promiň, nestíhám..."

"Promiň, nestíhám..." je populární spojení, které nám dá nálepku, že jsme někdo víc. Že jsme ti, kteří mají něco mnohem důležitějšího na práci. Přitom jsme to my "nestíhající", kteří si neumí najít čas na kafe s kamarádkou, kteří si na poslední chvíli lakují nehty, aby si je vzápětí rozmázli, kteří pobíhají sem a tam a v tramvajích klejou a lomcují tyčemi jako zběsilý lev v kleci. Přitom stačí tak málo. Určit si naše priority. Ano, je to i moje oblíbená věta. Vždycky, když ji řeknu někomu, kdo si na mě udělal čas a chtěl by ho strávit na milé procházce - v první chvíli se cítím jako anděl. Anděl, který má na starosti zachraňovat všechny ztracené děti. Ve skutečnosti mě ale žere svědomí a připomíná mi momenty, když jsem jen tak projížděla Pinterest a plánovala si, jaké loftové byty by se mi nejvíc líbily v New Yorku, nebo když jsem jen tak ze zvědavosti projížděla téměř všechny portály, přes které si objednáte nákup až domů a srovnávala ceny mých oblíbených jogurtů, nebo když jsem se zasekla u videí z našeho dětství, jak jsme se se ségrou klepaly na prvních závodech na kladině... Když bych všechnu tuhle aktivitu spočítala, vyšlo by to na dobrých šest kafí, nebo dvě pořádný procházky... 


6. Naučte se říkat "Ne" 

Jedna z věcí, kterou ještě stále neumím a možná se jí ani nikdy nenaučím. Párkrát se mi to v životě povedlo. A to byl pocit. Vkládám ve vás naději. To zvládnete a uvidíte, jak šťastní najednou budete :)

7. Najděte si čas sami na sebe a na věci, které vás dělají šťastnými

A to je základ všeho. Ano, můžete jet od rána do noci, mít pocit zadostiučinění, že jste to dokázali, ale co z toho, když ani nemáte čas si to užít. Vychutnat. Pochválit se. Odměnit se. To se pak taky může stát, že vám to časem bude úplně jedno... 


Tak v jakém bodu jste se našli vy? 
Děkuju za všechny vaše komentáře. Vážím si jich a dávají mi sílu, že psaní blogu má smysl. 

Krásný den a užijte so proškrtání těch vašich sáhodlouhých seznamů :) 
Vaše TerezaInOslo

14 komentářů:

  1. Jééé, ale tak v tom jsem se teda našla :D Některé body mi jsou až k smíchu, protože se v nich úplně vidím: "....kteří si na poslední chvíli lakují nehty, aby si je vzápětí rozmázli, kteří pobíhají sem a tam a v tramvajích klejou a lomcují tyčemi jako zběsilý lev v kleci..."
    "...Napište si seznam a pak z něj třetinu vyškrtněte..." Tys mě ale úplně vyděsila!:) Jako, že bych si toho JÁ?! plánovala míň...? No, asi to má něco do sebe.
    Polepším se, slibuju:)

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Jednoznačně bod 7! Proto si právě vychutnávám Indonésii, konkrétně Bali :-) je hrozně důležitý být šťastný! Ikdyž souhlasím s úplně všemi body a je dobré si to připomenout, takže děkuju Terezko! :-) tvůj blog rozhodně smysl má! Těším se na další takové články a tobě přeju krásné a klidné odpoledne! Lucie (www.luciebekova.blogspot.com)

    OdpovědětVymazat
  4. Hmm, nepíšeš náhodou o mně? :) Mám práci, ve které jsem od rána do večera (tady by pomohl bod 6. naučit se říkat ne), díky tomu mám pocit, že nemám na nic čas. Na své přátele, koníčky, přítele, nové projekty, které jsem si vysnila...Ale pozítří jedu na dovču, tak věřím, že si tam trochu vyčistím hlavu a odpočinu si :))
    Teri, mám Tvůj blog moc ráda a vždycky se těším na nový článek. Měj se krásně! Evi

    OdpovědětVymazat
  5. Od té doby, co čekáme druhé miminko, se mi dost bodů výše plnit daří.. Ale fakt je, že taky až poslední dobou, před blížícím se vypuknutí "paniky"..:) je těžký si tyhle veci uvědomovat a hlavně je dodržovat v mašinérii každodenního běhu. S blížícím se mateřstvím to ale příroda zařídila tak, že žena začne víc dbát na sebe a hlavně na toho pracka v břiše a chová se uvědoměleji - pravidelně a zdravěji jí, chodí brzo spát (jelikož by stejně dýĺ než do 9 večer nevydržela), je schopná a ochotná odmítat (schůzky, aktivity..) protože to prostě fyzicky nedává a obrátí se víc do svého nitra a ujasnit si důležité a "ty ostatní" věci :)
    I když uznávám, i mě pár bodů hapruje - dělání si seznamů, na to jsem pořad expert (jen jsou teď víc reálný a stíhám je občas i plnit:) a to "ne" taky stále trénuju!:)
    Terezko, diky moc za krásné články, a hlavně - drž se výše uvedeného! Držím pěsti, jsi šikulka!:)

    OdpovědětVymazat
  6. Opět mi mluvíš z duše. Pořád nestíhám, mám několik rozjednaných káv s kámoškama, které neustále odkládám a ony čekají až jim dám vědět. Ráno se probouzím nevyspaná - jo, chtěla jsem jít spát dřív, ale došla jsem pozdě z práce a pak jsem místo spaní doháněla resty ve čtení časopisů, které už budou za chvíli neaktuální a ještě jsem našla nemalou chvilku na Instagram. Nápad ze seznamem na papíru, škrtáním a odstraněním třetiny je moc dobrý. Díky za něj, to by myslím mohlo pomoct :)

    OdpovědětVymazat
  7. Terezko, děkuju! Poznala jsem se totiž ve všech bodech... Od začátku až do konce. Bože. Když ono je ale až děsivě těžké si tuhle skutečnost přiznat. Jenže pak to vidím takhle napsané a... a je to prostě pravda pravdoucí. Hlavně ti bude vděčný můj milý, neb mi to pořád dokola vtlouká do hlavy zas a znova a já ne a ne to pochopit. Teď, když to vidím černé na bílém, si to snad vytisknu a třeba se konečně zadaří prolomit ten začarovaný kruh :-D! Prostě moc díky :-*!
    Měj se moc krásně a přeju hodně sil, Martina (www.sugartown.cz)

    OdpovědětVymazat
  8. Terezko, děkujeme za připomenutí! Do diáře si na zítřek píšu pouze tyto body! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Tá kytica je krásna ! :) A tie typy sú fakt super. Vždy, keď spadnem do takého kolotoča (hlavne cez školu) pomáha mi, keď si napíšem zoznam vecí, ktoré musím urobiť :)
    my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat
  10. Tak bohuzel se vidim naprosto ve vsech bodech a mas pravdu, ze je treba to zmenit a casto vyjit i z komfortni zony, protoze bez toho svych snu nikdy nedosahneme. Diky za tyhle inspirativni clanky. :-*

    OdpovědětVymazat
  11. Tak bohuzel se vidim naprosto ve vsech bodech a mas pravdu, ze je treba to zmenit a casto vyjit i z komfortni zony, protoze bez toho svych snu nikdy nedosahneme. Diky za tyhle inspirativni clanky. :-*

    OdpovědětVymazat
  12. Sedmička je moje! Po tom, co jsme v neděli zkolabovala a o dva dny později zase, se snažím zpomalit, chodit spát dříve a především si udělat čas sama na sebe... Nejde to hned, ale věřím, že to půjde :)

    OdpovědětVymazat
  13. Milá Terezo, poznala jsem se snad ve všech bodech. Až tedy na toho manžela, ten můj má pocit, že vydržím všechno a občas už jsem si přála se vprostřed kuchyně skácet, aby teda jako všichni viděli, že všechno nevydržím :-). Máte ale pravdu v tom, že nejhorší jsou ty laťky, které jsme si nastavili sami ( tedy spíš samy, pochybuju, že chlapi to tak mají).. Kolikrát jsem si to připomněla, když jsem v noci dělala do práce na svoje narozeniny super řezy, protože " když jsme přinesla minule něco úžasného, nemůžu teď vzít buchtu posypanou kokosem". Když v deset večer peču dětem domácí rohlíky a mezi žehlením a praním a věšením prádla odbíhám krmit kvásek, abychom i my doma měli pravý kváskový chleba.. Když žehlím každý "prd", protože přece nemůžu jen tak složit triko do skříně ( ale náhodou pyžama a trenky už jsem odbourala :-) ).. Ách jo, jak jsem si to tady napsala, řekla jsem si, jestli já náhodou nejsem trochu střelená.. Budu si muset Váš seznam vytisknout a pověsit do každé místnosti.. Díky, super článek. Krásné neuspěchané dny. Milena

    OdpovědětVymazat
  14. Páni, spadla mi brada - to jsem já. Prohlížení loftů v New Yorku a podobné blbiny - přesně :) A můj přítel to řeší stejně jako tvůj. Díky za super článek, pokusím se tím řídit :)

    OdpovědětVymazat